Měla by Evropská unie vrátit některé pravomoci národním státům?Anketa
V diskuzním televizním pořadu Partie jste se dohadovala s lídrem ODS Janem Zahradilem o pravomocech Evropského parlamentu (EP). Podle vás by měly být pravomoci EP vyšší. Měla by do toho patřit i legislativní pravomoc?
To je pro nás a obecně pro stranu evropské levice stěžejní téma, neboť na demokratický deficit u europarlamentu jsme upozorňovali i v našem programu. Mluvíme o něm poměrně otevřeně a není to o tom, co se mi v televizi snažil vkládat do úst pan Zahradil, že bychom chtěli snad centralizovat Evropu, či federalizovat. Je to jenom o tom, že nechápeme, jak je možné, že nikým nevolení úředníci - desetitisíce úředníků třeba na DG a na Komisi - rozhodují o nějaké agendě. My jsme pro to, aby to činili hlavně europoslanci, kteří mají mandát, aby se jim kompetence zvýšily daleko víc a na úkor Komise. Není to o nějakém usilování té role. Musí ale přece být možné, aby do tohoto procesu a do kontroly legislativy mohl více zasáhnout ze své pozice i europarlament. My jsme to měli ve volebním programu – má to navíc i většina stran ve svých programech - a je to náš dlouhodobý cíl a je třeba i změnou smluv k tomu dojít. Lisabon to posunul, dal alespoň nějaké kompetence, ale pro nás je to ještě pořád málo.
Ing. Kateřina Konečná
Hodně se mluví o společné energetické koncepci v rámci EU. Co dál by se mělo takto společně v rámci legislativy EP ošetřit?
EU jako taková v rámci svých výlučných kompetencí má celou řadu oblastí - u těch sdílených jsou to třeba oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, což KSČM samozřejmě zajímá. Ale pokud se mám vrátit k legislativní pravomoci, tak myslím, že kdyby se to správně nastavilo, tak třeba nebude možné, aby jen jeden poslanec mohl něco navrhnout. Ale ve chvíli, kdybychom to zaštítili rozhodnutím frakce, případně domluvou dvou, či tří frakcí, tak už si dovedu představit, že tento nástroj je již možné použít. Ale hlavně mi přijde od pana Zahradila humorné, že mu nevadí, když něco navrhují „no name“ lidé, nad nimiž není žádná kontrola, ale naopak by mu vadilo, kdyby něco navrhovali konkrétní poslanci, konkrétní politické frakce, za nimiž pak občané mohou jít a stěžovat si, nebo jim říkat: Takhle to ještě chceme změnit. Jeho názor jsem tak moc nepochopila. Přitom zrovna on tvrdí, že je v reformní frakci, což by podle mne mělo obsahovat přesně tendence jít vstříc lidem. A on mi vyčítá, že by se legislativní rozhodování z těch lidí, které nikdo z nás nezná, přesunulo na lidi, které můžete dohledat a přijít za nimi do kanceláře? Postup, na němž by ale praxe ležela, je stále předmětem debaty. Já jsem v Evropském parlamentu byla rok kooptována a tak vím, že je to o tom, aby lidé, co tam pracují, našli nějaký systém. Navíc si dovedu představit, že by právě toto snížilo demokratický deficit. Když jsem byla na těch náměstích před volbami a hovořila s lidmi, tak i oni mi říkali, co tam vlastně dokážete, když je to všechno na nějakých komisařích.
Co vás na těchto volbách překvapilo?
Mne zklamala a velmi mrzí volební účast, protože tyto volby jsou důležité. Evropa nás ovlivňuje, stokrát na ni můžeme nadávat, ale bez změny zevnitř to stejně nepůjde. Já jsem ale z předvolebních náměstí neměla zrovna pocit, že jsou lidé skeptičtí. Naopak jsem měla za to, že lidé chtějí k volbám přijít a proto jsem si myslela, že volební účast by snad mohla být také vyšší, dokonce vyšší než při minulých volbách. Možná ale jen, že za námi chodili právě lidé, co si chtěli utřídit názory a které EU a dění v ní zajímá. Pro mne je tak vnitřním zklamáním, že se Češi rozhodli nejít k volbám, i když říci ne je také volba, uznávám to, ale nevím, jestli právě tato ignorace může něco v EU změnit.
Jakými tématy byste se chtěla v Evropském parlamentu zaobírat?
V EP je to jiné nežli v národním, našem Parlamentu. Konkrétní frakce tam dostane různý počet členů v různých výborech a pak ona si vybírá v rámci frakce. Já sice chápu, že tam budu jako nováček, přesto budu bojovat určitě o životní prostředí, protože mám pocit, že jsem se v tomto tématu dobře zorientovala i v Česku, takže mám spoustu námětů, co by se třeba i v rámci příslušné legislativy pro životní prostředí mělo změnit. Navíc tamější výbor pro životní prostředí mají spojen s výborem na ochranu spotřebitele, což je mé druhé velké téma. Přiznám se, že to dokonce bude výbor, o který se budu tak trochu i prát. Mám ale na paměti, že rozhodování je tam ovlivněno frakcemi a tím, jací další kolegové se tam dostanou.
Chcete třeba přes EP ovlivnit čísla nezaměstnanosti v Evropě a u nás?
Téma nezaměstnanosti je v tuto chvíli klíčové téma spojené s nastartováním hospodářského trhu. Podle našeho názoru se ale tato věc neovlivní tím, že budeme dále jen škrtat a šetřit. Teď už víme, že nám to u nás ekonomický růst nenastartovalo, spíše zbrzdilo; přes škrty to tady zkoušeli ovlivnit politici dokonce sedm let, ale k ničemu jinému než k větší nezaměstnanosti to nevedlo. Takže zkusíme něco jiného: větší podpora ze strany EU do projektu typu výzkum, vývoj, inovace, velké infrastrukturální projekty, podpora malého a středního podnikání. Možná bychom si měli také rozmyslet, zda jsou některé dotační tituly z Evropské unie natolik důležité, a zda bychom nemohli peníze z nich přetransformovat do věcí, jako je třeba podpora zaměstnávání v rámci středních a malých podniků.
Co je důležité pro vás z oblasti životního prostředí?
Pro mne je v životním prostředí aktuální otázka emisních limitů. Třeba Poláci mají vyjednanou výjimku z přístupové smlouvy do roku 2015 a díky ní mají pětkrát vyšší emisní limity škodlivých látek vypouštěných do odvzduší. My bychom to ale chtěli změnit. Nechceme totiž, aby se v Polsku tyto výjimky prodlužovaly. Já jsem z Ostravska a tam nás právě špatné ovzduší hodně trápí. Je pak v tomto ohledu fér a správné, že se české podniky snaží vypouštět méně látek a modernizují své provozy a chtějí jít na nějakou úroveň, která je postavená na nejmodernějších technologiích. Jenže toto přesně se na té druhé straně neděje a to jsou ty nerovné podmínky. Takže toto by v oblasti životního prostředí pro mne byla výzva, abychom výše uvedené podmínky srovnali.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
