Viceprezident USA v reakci na výtky zdůraznil, že rámec mírové dohody je nesprávně interpretován nebo zcela nepochopen. „Každá kritika mírového rámce, na kterém administrativa pracuje, buď nepochopila samotný návrh, anebo nesprávně interpretuje podstatné skutečnosti na bojišti,“ uvedl J. D. Vance na platformě X.
Vance se vymezil vůči názoru, že Ukrajina mohla zvítězit, pokud by dostávala více prostředků. „Je to smyšlená představa, že by vítězství bylo na dosah, kdybychom dávali více peněz, více zbraní nebo (zaváděli) více sankcí.“ A dodal, že mír nevznikne z politiky lidí, kteří se neorientují v realitě. „Mír neudělají selhávající diplomaté nebo politici žijící v říši snů.“
Vance zároveň popsal tři body, které administrativa USA považuje za minimální rámec, na němž lze stavět další vyjednávání. „Zastavit zabíjení při zachování ukrajinské suverenity. Být přijatelná pro Rusko i pro Ukrajinu. Maximalizovat šanci, že se válka znovu nerozhoří,“ popsal hlavní principy, na nichž má mírový plán stát.
Any Ukraine-Russia peace plan has to:
— JD Vance (@JDVance) November 22, 2025
1) Stop the killing while preserving Ukrainian sovereignty.
2) Be acceptable to both Russia and Ukraine.
3) Maximize the chances the war doesn't restart.
Every criticism of the peace framework the administration is working on either…
Návrh od USA, který koluje v amerických médiích, počítá s tím, že Ukrajina přistoupí na určité územní ústupky, zejména v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Vanceův popis však zdůrazňuje, že klíčem je zachování ukrajinské suverenity a omezení rizika obnovení války. Návrh dále počítá s limitem pro velikost ukrajinské armády na 600 tisíc vojáků a se zákazem vstupu do NATO – což má být podle autorů plánu kompromis přijatelný pro obě strany.
K přijetí mírového plánu vyzval v pátek večer Ukrajinu prezident USA Donald Trump. „Měl jsem v minulosti různé termíny. Když se věci vyvíjejí dobře, člověk je občas prodlouží. Ale tentokrát ne. Ve čtvrtek je konec,“ sdělil Trump s tím, že Kyjev „musí“ s 28bodovým projektem souhlasit.
A Ukrajinu k tomu nabádá i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Efektivní práce ruských ozbrojených sil by měla Zelenského přesvědčit: je lepší jednat a dělat to teď, a ne později,“ řekl.
Exdiplomat: Trumpův plán se podobá „finlandizaci Ukrajiny“
K návrhu od USA se vyjádřil i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Podle něj zveřejněné body plánu nápadně připomínají model, který po druhé světové válce uplatnil Sovětský svaz vůči Finsku. „Ten plán nemá charakter bezpodmínečné kapitulace. Má charakter takové finlandizace Ukrajiny. Nese v mnohém podobné rysy jako ujednání mezi Sovětským svazem a Finskem,“ konstatoval v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Landovský upozornil, že návrh fakticky vychází ze současné situace na bojišti a počítá jak se ztrátou území, tak s omezením ukrajinské armády. „Je tam ztráta území, která ale vychází z reálné situace na bojišti, a jsou tam omezení pro armádu Ukrajiny. Velice zajímavá je věta o tom, že v Polsku budou umístěny evropské stíhačky,“ poukázal.
Podle Landovského jde o „nebezpečnou trajektorii“, protože návrh zasahuje i mimo teritorium Ukrajiny. „Je zajímavé, že ten plán vybočuje i z prostoru Ukrajiny a jakýmsi způsobem reguluje situaci na východním křídle NATO. To je, myslím, velice nebezpečná trajektorie toho plánu. Ale kapitulace vypadá jinak,“ doplnil.
K dalšímu vývoji Landovský zmínil, že ani Ukrajina, ani evropské státy nemají v tuto chvíli jinou reálnou možnost než pokračovat v jednáních vycházejících z toho plánu od USA. „Řekněme si upřímně, jaké má Ukrajina alternativy? Je zde nějaký plán EU, jak pokračovat ve válce? Jsou státy Evropy vůbec součástí toho vyjednávacího rámce? V tuto chvíli ne,“ podotkl Landovský.
Dopady na Evropu by byly fatální, míní Landovský
K tomu, co by znamenalo přijetí amerického návrhu, Landovský upozornil, že Ukrajina by přišla nejen o část území, ale i o možnost budovat vlastní bezpečnostní kapacity. „Ukrajinská armáda má mít podle toho nového plánu 600 tisíc lidí, a proto o něm mluvím jako o finském scénáři, protože jsou tam nějaká omezení. Vnitřní omezení jsou nejvíce nebezpečná a problematická, protože součástí výbavy suverénního státu je možnost rozhodnout si o tom, jakou armádu si vybuduje. Tuto část považuji za krajně nebezpečnou do budoucna,“ pokračoval Landovský.
Že návrh počítá s odevzdáním území podle něj mění samotné fungování mezinárodního řádu. „Pokud jde o situaci s odevzdáváním území, tak světový řád skončil, je možné agresivní válkou získat území jiného státu a de facto, zatím ne de iure, si ho ponechat.“ Nejrazantnější je však jeho varování, jaký dopad by mělo přijetí plánu na samotnou Evropu: „Dopady na Evropu, ne na Spojené státy, by byly fatální,“ vyjádřil svůj názor Landovský.
„Není možné potom věřit, že se agresivní válka nevyplácí. To znamená, že Evropa se bude muset, i když nebude chtít, připravovat na rozsáhlý konflikt s Ruskem, protože Rusko bude schopné projekcí síly zasahovat do evropského dění,“ řekl bývalý velvyslanec Česka při NATO.
Návrh podle jeho slov obnovuje některé prvky globálního jaderného vyjednávání, počítá se zapojením Ruska do světového obchodu a fakticky z něj činí vítěze války bez potrestání válečných zločinů. Podle Landovského by hlavní břemeno takového vývoje nesla právě Evropa, která není jednotná a ani kapacitně není připravena čelit dlouhodobému tlaku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte, že přijetí amerického plánu by skutečně znamenalo pro Evropu „fatální“ dopady?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
