Premiér Andrej Babiš po apelaci Rady vlády pro rovnost žen a mužů zařadil na jednání návrh na ratifikaci Istanbulské úmluvy. To se ale změnilo a bod pravděpodobně projednáván nebude. Apel měl navíc být na urychlené schválení „bez zbytečného odkladu“. Istanbulská úmluva vyvolává bouřlivé diskuse mezi těmi, kdo tvrdí, že státy odmítají násilí na ženách a těmi, kdo v dohodě vidí omezení České republiky, protože by podléhala v právních věcech ohledně partnerských, manželských a rodičovských vztahů nadnárodní organizaci GREVIO. Co si o tom myslíte?
Především to potvrzuje, jak obrovský problém představuje současné složení rady vlády pro rovnost žen a mužů. To těleso bylo původně zřízeno, aby tam diskutovali nezávislí experti. Ale bylo uneseno extrémními feministkami. Dnes tam působí to nejšílenější, co lze mezi feministkami najít, v některých případech bychom snad mohli mluvit o mentálně postižených kreaturách. Jiné hlasy vůbec nejsou připuštěny k diskusi. Nejsou tam připuštěni ani skuteční experti, kteří by opravdu zkoumali rodinný život, mužské a ženské vztahy chování, jejich vztahy a tak dále.
A toto vyšinuté extrémistické těleso fakticky samo určuje vládní politiku, a vyvíjí nátlak na Andreje Babiše. Podvod s Istanbulskou úmluvou, o který se pokusili, je jen jednou z jejich aktivit. Na jedné straně je jasné, že to nebyl nápad pana premiéra. Na druhou stranu je jeho výhradní odpovědnost, že tam takové lidi dosud trpí.
Za „vládu národní zrady“ by politiky označil poslanec Jaroslav Foldyna, pokud by k ratifikaci došlo. Jsou tak ostrá slova na místě?
Jednoznačně ano. Přijetí Istanbulské úmluvy by znamenalo faktickou likvidaci zbytků občanských svobod, bylo by i zrušeno právo na spravedlivý soudní proces. Ocitli bychom se na nezastavitelné cestě ke stavu, kdy dát klukovi klukovskou hračku bude trestným činem, občané budou mít povinnost se navzájem udávat a všude budou řádit genderové inkviziční výbory. To není jenom můj názor. Přečtěte si, co k tomu říká Česká advokátní komora a Unie rodinných advokátů.
Je vlastně neuvěřitelné, jak malou pozornost tomu věnují poslanci, média i nejrůznější profesionální bojovníci za lidská práva. Když má prezident vlastní názor na jmenování nebo odvolání nějakého ministra, což nemá naprosto žádný dopad na životy občanů, čteme desítky článků o údajném ohrožení demokracie, a Česká televize dokonce svolává k demonstracím. Když má být zrušeno právo na spravedlivý soudní proces, nestojí to za nejmenší zmínku.
Proč jsou negativní dopady tak podceňovány?
Protože Istanbulská úmluva – mimo jiné – nařizuje vládě, že musí dávat více peněz neziskovkám a zřídit nová úřednická místa. A to tak, že to nebude podléhat parlamentnímu schvalování. Někomu se tak otevírá neuvěřitelný byznys. V době, kdy vysoké školy doslova chrlí humanitní absolventy a kdy místa v neziskovkách pomalu docházejí, je to pro některé životně důležité.
Zbabělí politici se bojí aktivistů, korporace jsou stále více ovládány vnitřní inkvizicí označovanou jako rovnost příležitostí nebo společenská odpovědnost, svou šanci na další peníze vidí i vysoké školy … vše je to provázané do jednotného celku.
Istanbulskou úmluvu nepožadují za vhodnou ani Poláci, kteří ji chtějí vypovědět. Maďaři se Slováky ji odmítli. V čem je rozdíl mezi státy východní a západní Evropy? Na Západě ji státy – kromě Velké Británie, ratifikovaly.
Tam, kde vládne úzká vrstva nové aristokracie a kde se lidé neodváží ani ceknout, a kde cenzura funguje naprosto dokonale, tam Istanbulská úmluva prošla bez jakékoliv diskuse. Tam, kde občané mají možnost ovlivnit politické rozhodování ve své zemi, tam neprošla. Svým způsobem je to tedy určitý test. Ukazuje, ve které zemi ještě existují zbytky demokracie, a kde už ne.
Ono je to vidět i u nás. Lidé jsou jednoznačně pro její odmítnutí, pokud se k nim podařilo dostat informace. Prosazuje ho jen velmi úzká skupina neziskovkářů.
Nejčastějšími argumenty příznivců je, že je třeba chránit ženy před násilím. A také, že s koronavirem se problém v domácnostech prohloubil. Europslenec Guye Verhofstadt polské rozhodnutí označil za skandální s tím, že násilí není tradiční hodnota. Jak pádné jsou podle vás tyto argumenty?
V Německu Istanbul zavedli a podle posledních údajů ministerstva pro rodinu proběhlo 70 tisíc ženských obřízek, tedy rituálních zmrzačení genitálií. Ve Švédsku Istanbul zavedli, a teď mají rekordní počet znásilnění. Jde to až tak daleko, že policie to odmítá vyšetřovat, případně šikanuje znásilněné ženy, a v celých oblastech se ženy bojí vycházet z domu. Tohle má být ta ochrana žen? Ale Istanbulská úmluva zavádí i jiné lahůdky. Kolik žen bude mít radost z toho, že aktivisté budou plést hlavu jejich dětem, a budou se je snažit přemluvit ke změně pohlaví? A matka nebude smět o tom s dítětem normálně promluvit. To je ochrana žen před násilím?
Ono je zajímavé se zeptat příznivců toho hrůzostrašného dokumentu, v čem konkrétně se ochrana žen před násilím zlepší. Když se jich takhle zeptáte, začnou se vymlouvat a budou vám tvrdit, že Istanbul vlastně nezavádí nic nového, že je to bezvýznamné a tak dále. Když o nic nejde, proč se tedy tak strašně snaží? Proč věnují tolik energie tomu, aby to prosadili?
Ve skutečnosti je to jako pokaždé. Jde o peníze, o peníze a zase jenom o peníze. Chamtiví aktivisté chtějí větší rozpočty a vůbec neřeší dopady na životy spoluobčanů. Před pár lety se sem ti stejní lidé pokoušeli dovézt statisíce migrantů včetně řady teroristů. Ti aktivisté vlastně představují esenci sobectví, amorálnosti a bezohlednosti. Získat grant za naprosto jakoukoliv cenu, takový je jejich přístup.
Psali jsme:
„Tato úmluva, prezentovaná jako ochrana před násilím v rodinách, v sobě skrývá ideologii genderismu a převýchovy,“ tvrdí poslanec Petr Nacher (ANO). Skrývá tedy podle vás?
Je to přesná formulace. Istanbulská úmluva je založena na extrémní formě genderové ideologie, a aktivisté nejsou dost poctiví, aby to lidem přiznali.
Když mluvíme o genderu, musíme totiž rozlišovat. Na jedné straně máme přemýšlení o tom, jestli je penis sociální konstrukt, jak je to s genderovými rolemi psů nebo s genderovými aspekty Ferdy mravence. To by bylo svým způsobem roztomilé a zábavné, kdyby to neprobíhalo za peníze daňových poplatníků. Jenže existuje i druhý pól genderu – brutální totalitní ideologie, horší než jakákoliv forma bolševismu nebo neonacismu. V Istanbulské úmluvě se projevilo to totalitní.
Podle Nachera vznikla zcela nesmyslná linka, která zneužívá problém domácího násilí a říká, že „když nesouhlasíš s Istanbulskou úmluvou, tak ti nevadí domácí násilí“. Upozornil, že se kvůli pandemii téma zneužívá a snaží prosadit. Má pravdu? Jsou používány neférové taktiky?
Zvykněme si na to, že všechno, co říkají současné profesionální feministky, je lež. Všechno! Vezměte třeba, jak často jsou opakovány výmysly o údajných rozdílech v platech mužů a žen, přestože byly opakovaně statisticky vyvráceny. Totéž platí o údajné diskriminaci žen ve vědě. A mohli bychom dlouho pokračovat.
Kdyby během karantény přibylo domácího násilí, musel by se také zvýšit počet policejních zásahů, počet zranění, počet potratů a další. Ty statistiky, které byly zatím zveřejněny, ale nic takového neukazují. Takže jen další genderová lež.
A že jsou používány nefér praktiky? Jak jinak nazvat to, že celý pokus o prosazení Istanbulu probíhá utajeně za zády veřejnosti. Šli až tak daleko, že když se to mělo projednávat ve vládě, nenapsali příslušnou položku na písemný program. Informaci rozeslali až na poslední chvíli jako dodatek, aby lidé nestihli protestovat.
Nicméně lidé protestovat stihli.
To díky naprosto skvělé práci Institutu svobody a demokracie, a spolku Tradiční rodina, zejména Zdeňka Chytry. I o víkendu dokázali vzburcovat veřejnost, takže do premiérova sekretariátu dorazilo více než 50 tisíc protestních zpráv. To vše zvládli s nulovým rozpočtem, za naprosté mediální blokády. To také ukazuje, jak palčivě to veřejnost vnímá.
Ukázalo se, že oheň ve francouzské katedrále Nantes založil migrant z Rwandy, který se už přiznal. Nějakou dobu předtím mu nebylo prodlouženo vízum pro pobyt v zemi. Je tento oheň zároveň i olejem do ohně těm, kdo příliv migrantů z Afriky do Evropy kritizují? Mezi ně patříte i vy…
Nemyslím, že by se tím cokoliv změnilo. Lidé si už zvykli. Ve Francii dochází každý den ke třem útokům na kostely. Do zpravodajství se dostávají už jen největší věci typu zapalování velkých katedrál. Před pár dny konstatovala oficiální zpráva francouzského Senátu, že Francie je na cestě k tomu, aby muslimské komunity převzaly moc v zemi. Ze zprávy je také zřejmé, že současné elity jsou absolutně bezradné. A děje se něco? Bylo svoláno mimořádné zasedání vlády? Vycházejí zvláštní vydání novin? Kdepak. Příslušníci elit se připravují na službu novým pánům a lidé jsou zmatení nebo rezignovaní. Kdo by se pak ještě rozčiloval nad nějakou Istanbulskou úmluvou?
Náporu migrantů v těchto dnech čelí malý italský ostrov Lampedusa, kam v posledních dnech dorazilo na tisícovku běženců. Zařízení pro uprchlíky však pojme jen 95 lidí. Matteo Salvini, bývalý premiér a nynější opoziční politik, prohlásil, že vláda je komplicem kriminálníků a upozornil na údaje ministerstva. Podle nich dorazilo do Itálie od začátku roku přes 11 tisíc migrantů, zatímco vloni tři a půl tisíce. Z fotek a záběrů je jasné, že se ve velké většině jedná o mladé muže. Dalších několik desítek zachránil z moře italský tanker. Kam to podle vás může zajít?
To přece víme, kam to až může zajít. Jednoznačně to vyjádřila Angela Merkelová, když prohlásila, že neexistuje žádná horní hranice pro počet migrantů. Žádná horní hranice! A totéž říkají i dokumenty typu Globálního paktu o migraci, který Evropská unie přijala. Dokud bude v Africe zbývat jeden jediný zájemce o přestěhování do Evropy, hranice zůstanou otevřené.
Považujete to za zničující krok?
Pochopitelně. Ale my v České republice nedokážeme vyřešit sebevražedné chování Německa nebo Francie. My můžeme udělat jediné – co nejrychleji a co nejneprodyšněji se izolovat od kolabující západní Evropy.
Každopádně tisícovka migrantů na malém ostrově nyní je. Kam podle vás půjdou? Co se s nimi stane? Tamní starosta vyzývá vládu, aby zakročila, protože situace je neúnosná.
Tisícovka? A neúnosná situace? Pokud Erdogan vyhraje v Libyi a rozběhne migrační expres naplno, brzy jich budou statisíce. Feministky pak mohou chodit do non-go zóny a vyprávět džihádistům o prevenci genderově podmíněného násilí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
