Obviněný se, promiňte, „posere“ a vše přizná. Advokát Tomáš Sokol přemítá o práci policie a s odstupem o kauze Nagyová

Šéf protikorupční policie – ÚOOZ Robert Šlachta prohlásil, že jen nějaká „kravská média“ mohou tvrdit, že zásah na Úřadu vlády nemá žádné výsledky. Důkazem podle něj je, že část tzv. kauzy Nagyová týkající se Vojenského zpravodajství čeká na odvolání a do finále se blíží i větev, kterou lze podle něj pracovně nazvat „kabelky pro Nagyovou-Nečasovou“. Ale je to opravdu adekvátní výsledek té monstrakce, která vedla k pádu Nečasovy vlády, předčasným volbám a politické změně?

To jsou dvě věci. Za prvé nelze popřít, že ještě nic z toho neskončilo čili že to nemůžeme podtrhnout a sečíst. Z mého pohledu otázka nezní tak, jestli mělo proběhnout trestní stíhání, nebo nemělo. To je do značné míry svrchované právo policie a státního zastupitelství posoudit, jestli důkazy jsou dostatečné, aby bylo stíhání zahájeno. Otázka spíše zní, jestli musely proběhnout takovéto „manévry“ nebo jestli by nestačilo například té sekci, která se týká Vojenského zpravodajství, poslat usnesení o zahájení trestního stíhání. To znamená, že, co mně na tom v současné době nejvíce vadí, je ta forma, která nutně vzbudila dojem, že se děje něco mimořádného, což se zase nedělo. Jestli to bude mít nakonec nějaké dohry a jaké, to podle mne ještě nemůžeme soudit ani my, ani on. Ani druhá strana nemůže říci, jestli to bylo plácnutí do vody, nebo ne, nebo jestli, jak někdo říká, hora porodila myš. Na takové soudy je brzo. Ale jsem přesvědčen, že celá akce mohla proběhnout s větším ošetřením ústavních práv dotčených osob, míněno tedy obviněných.

Ale myslíte si, že to, co se zatím v celé kauze za víc než dva roky objevilo, to znamená zproštění obvinění exposlanci ODS, zatím nepravomocné zproštění obžaloby Jany Nagyové-Nečasové i tří obviněných zpravodajců Vojenského zpravodajství, je předběžně adekvátní těm manévrům s nasazením stovek policistů i politickým důsledkům, které to způsobilo?

Jsem hluboce přesvědčen, že aplikace trestních předpisů je dlouhodobý problém policie, že se ty věci dají dělat šetrněji. Nechci vůbec mluvit do toho, jestli měli zahajovat trestní stíhání, nebo neměli; ale jsem přesvědčen, že se to dá vždycky dělat šetrnějším způsobem, než jsou zásahové jednotky, lidi s hlavou na chodníku se spoutanýma rukama za zády a spousta jiných věcí, které jsme zažili. To znamená, že nechci v této chvíli policii mluvit do toho, jestli měla stíhat, nebo ne, ale myslím si, že je možné mluvit o tom, že prostředky, které byly zvoleny, byly neadekvátní.

Ale nemáte pocit, že policie má navzdory kritice v této věci stále jiný názor, protože nedávno podobně razantně policisté v kuklách zasahovali ve třech pobočkách Energetického regulačního úřadu v Jihlavě, Praze a Ostravě, odnášeli si počítače a papírovou dokumentaci jen kvůli hledání jmenovacího dekretu Renaty Vesecké?

Publiku v nemalém počtu se to líbí, takže se to používá. Já s tím mám problém už asi dvacet let, kdy upozorňuji na to, že v řadě případů vůbec nejsou potřeba takovéto spektakulární akce. Ale myslím, že můj názor je názorem menšinovým. Ti, kdo o tom rozhodují, mají kolektivně pocit, že takhle se to dělá dobře, tak se to tak prostě dál dělá. Jsem přesvědčen, že by se to dalo dělat s podstatně menším rozruchem, mluvil jsem o tom i s řadou policistů, kteří říkali: tohle bychom zvládli i bez toho, prostě přijdeme, ukážeme „orla“, oni nám dají papíry, nebo někoho sebereme, odvedeme a nemusí být kolem toho takový rozruch. To jsou prostě dva světy, dva názory. Mám dlouhodobě pocit, že některé policejní akce jsou zbytečné, a nemluvím o těch, kde je riziko, že jde o násilníka, který může být ozbrojen. Ale zrovna v případu doplňování lejster na Energetickém regulačním úřadu asi nic takového nehrozilo. Myslím, že ani v případě exposlanců nic nehrozilo, protože kdyby jim přišlo poštou, výsledek by byl stejný. I když jsem v tomto směru letitý kritik, léta mě nikdo neposlouchá, tudíž z hlediska úřední moci je to správně. Ale myslím, že takové akce stojí zbytečně i peníze daňových poplatníků, nemuselo by se to dělat tak nákladným způsobem.

Proč tedy podle vás policie dělá takový humbuk? Chce demonstrovat svou moc, vzbudit pozornost, jak skvěle zasahuje, nebo chce zastrašit? Co je pravým důvodem takových zbytečných manévrů?

Problém je v tom, že o důvodech můžeme jen spekulovat, protože se k nim otevřeně nikdo nepřizná. Samozřejmě, že v soukromí potom slyšíte různé názory a jeden z nich je hodně krutý, protože říká, promiňte mi ten výraz, že obviněný se při takovém zásahu „posere“, to znamená, že bude vypovídat, že se přizná. Ale tuhle alternativu vám oficiálně nikdy nikdo nepřipustí. Ale dá se i spekulovat, že v některých případech je to demonstrace jakési síly, akceschopnosti, jsme tady, podívejte se, bdíme nad vámi a hlídáme vás. Podle mne je to všechno dohromady.

Největší kritici těchto policejních způsobů, které jsou zaměřené především proti politikům a lobbistům, tvrdí, že pod rouškou boje proti korupci a rozkrádání tady vzniká policejní nebo prokurátorský stát. Co tomuto názoru říkáte?

Já to tak dramaticky nevnímám. Podle mne to je přehnané tvrzení. Jde asi prostě u někoho jen o přirozenou touhu na sebe upozornit, využít tyto prostředky. Za tím, že státní zastupitelství s takovým postupem policie souhlasí, že ho povoluje, nebo že proti tomu neprotestuje, může být jistě snaha ukázat, že jsou také v pohotovosti a pracují, ale o prokurátorské republice bych určitě nemluvil. Musíme si uvědomit, že tohle se děje u zlomku všech možných případů. Většinou se to odehrává u takových věcí, u nichž se dá od začátku očekávat pozornost veřejnosti. Devadesát procent případů považuji za naprosto adekvátní. Policejní stát by to byl, kdyby každý druhý zásah, nebo dvacet, třicet procent zásahů by bylo neadekvátních, a nikdo s tím nic nedělal. Kdyby to člověk chtěl trochu zlehčovat, řekl by, že to je trochu varietní forma. Není to pěkné, ale do policejního státu to má sakra daleko.

Jak si vysvětlujete, že právě ty excesy, v těch deseti procentech případů, které nepovažujete za adekvátní, se týkají právě politiky. Je to opravdu podle vás jen proto, že se tam dá očekávat pozornost médií i veřejnosti, že se na nich policie i státní zástupci mohou zviditelnit? Nebo za tím může být i něco víc – třeba politická objednávka? Spekulovalo se o tom, že se Robert Šlachta před zákrokem na Úřadu vlády sešel s Andrejem Babišem, i když to Šlachta popřel. Ale víme, jaké politické důsledky tato kauza měla.

V tomto směru se toho napovídalo tolik, že jsem k tomu skeptický. Kdyby to bylo takhle, bylo by to o malinko horší, ale zase ne o tolik. Jasně, že se kauza týkala politiky, jasně, že zasáhla do politiky. Nechci si hrát na politologa, ale kdyby Nečasova vláda byla stabilní a jistá, postavená na „neochvějné“ většině, tak by řekla, počkáme čtrnáct dní, co z toho bude, a nepodala by demisi. Ale vláda už na tom byla předtím kondičně špatně. Takže do politiky zasáhla řada dalších vlivů, na které nemohly v žádném případě dosáhnout policejní složky. Nevím, jestli se někdo s někým sešel. To si ve své režii dělala policie sama, těžko je někdo přemlouval k tomu, udělejte to takhle, ať padne vláda. Navíc mám pocit, že zrovna hnutí ANO bylo politickým vývojem trochu zaskočeno, protože měli naplánovánu volební kampaň na pozdější období. Takže si myslím, že zrovna pan inženýr Babiš by se asi nehrnul k tomu, aby padla vláda. Také nikdo nemohl vědět, že padne. Já bych o tom takhle nespekuloval. A i kdyby tam něco takového bylo, mělo by to okrajový vliv na to, co se nakonec stalo. Byla to režie policie, nepochybně po dohodě se státním zastupitelstvím, ti jsou za to zodpovědní, pokud bychom se bavili o odpovědnosti.

Když vidíte po těch více než dvou letech od zásahu na Úřadu vlády, že z těch obvinění, odposlechů, domovních prohlídek a zabavených peněz a zlata nakonec nic moc nezbylo, i když je to ještě v běhu, ale dá se předpokládat, jaké nejvyšší tresty by mohly případně padnout, neděsí vás, když šéf protikorupčního útvaru policie Robert Šlachta dnes prohlásí v médiích, že by zásah na Úřadu vlády zopakoval, místo aby řekl, že by byli opatrnější nebo šetrnější?

To si musí vyhodnotit jeho nadřízení. Myslím, že to je výrok trochu přehnaně emotivní, protože by do toho měli jít s větším ohledem na lidská práva. Ale oni to tak nevnímají. To, co říká on, je přesně reprezentace jednoho stylu, jednoho názoru: děláme to správně, když to děláme s takovou pompou. A dokud nebude politická objednávka znít: dělejte si policejní práci, zatýkejte, vyšetřujte, všechno dělejte tak, jako to děláte doposud, ale ušetřete si u toho tahle varietní vystoupení, tak to budou dělat občas i s tím varietním vystoupením.