Chcete, aby této zemi vládl Andrej Babiš?Anketa
Co vás v Rusku v poslední době nejvíc naštvalo?
Ruský prezident Vladimir Putin odvolal generála Denise Sugrobova, který šéfoval Hlavnímu ředitelství pro ekonomickou bezpečnost a kontrolu korupce, jež působilo na ministerstvu vnitra. Jejich operativní materiály, šlo o první informace o korupčnících a podvodnících, dostávaly k rozpracování další policejní orgány, které vše připravily pro prokuraturu, odkud to šlo k soudu. Tato skupina vyšetřovatelů byla tedy pod trojitou kontrolou. Ze zhruba 42 000 operativních materiálů bylo k soudu dovedeno 36 000 trestních případů. Detektivové byli tedy velmi úspěšní. Pak se ale tito mladí bojovníci s korupcí soustředili na hlavní ruské korupčníky, což jsou lidé z kontrarozvědky, tedy z Federální bezpečnostní služby známé pod zkratkou FSB. Začali vyšetřovat korupci, která u nás byla doposud tabu, tedy praní špinavých peněz přes banky. FSB totiž takto financuje mnoho svých tajných a nezákonných operací. V nich se jedná o to, koho podmazat, komu udělat ze života peklo, koho umlčet. V Rusku je zhruba dvacet bank, přes něž je možné tyto operace provádět. No, a zmiňovaní policisté se na to zaměřili. Všechny je ale v únoru zavřeli do vězění. Devatenáct lidí.
Myslíte si, že je tedy FSB dokonalým nástupcem sovětského Výboru státní bezpečnosti, tedy KGB?
V negativním slova smyslu ještě lepším. KGB bylo více pod kontrolou, než FSB. Na dohled KGB se totiž soustředil výbor stranické kontroly a kontrolovaly ji ještě další orgány. FSB ale nekontroluje nikdo. U nás o tom skoro nikdo nepíše, jen deník Kommersant.
V Česku podniká také několik ruských bank. Neměli by se zákazníci začít o své úspory bát?
Všechno ruské, potažmo Putinovské, je nyní pro lidi, včetně samotných Rusů, nebezpečné. Na některé banky dopadly celkem tvrdě sankce. Například na Sberbank, VTB Bank a další, které jsou blízké Putinovi a vedení země.
Vladimir Putin je...Anketa
Jak se žije v Moskvě po uvalení embarga ze strany Evropské unie?
V obchodu si třeba kupuji ryby, které přivezli z Norska. Dřív to stálo 530 rublů za kilo (zhruba 280 korun) a nyní kilo koupíte za 750 až 800 (nad 400 korun). A takhle ceny vzrostly za několik měsíců. Hodně se ceny zvýšily u ovoce, protože bylo přiváženo z Polska a dalších evropských zemí. V Moskvě to ale zatím nikomu hlavu nedělá. Od prvního ledna vzrostou ceny za elektřinu, topení a zvýší se i další poplatky související s chodem domácnosti. Nevím, jak na to lidé zareagují. V některých regionech tyto poplatky už vyrostly a to dvojnásobně. Tam se ale lidé už začínají bouřit. Příští rok by také měly podražit importované automobily, ale i importované léky a zdravotnické potřeby. A to je vážné, protože některé léky se u nás prostě nevyrábí.
Přesto má prezident Vladimir Putin obrovskou podporu obyvatelsta. Opravdu si myslíte, že je to jen práce médií?
Podle mě ano. Hodně lidí se ptám, jaký je jejich každodenní hlavní zdroj informací. Většina z nich sleduje jen hlavní ruská média. Čtou Komsomolskou pravdu, Izvestija a sledují první kanál televize, tedy Rossija 1. Jaké se tedy u nich může vyprofilovat mínění? Takové, které dává Putinovi všechny trumfy do rukou. Nezávislá média v Rusku nejsou, protože by nikde nesehnala ekonomickou podporu. Cenzura kvete. Zahraniční zpravodajské stránky se sídlem v Rusku a blogy s více než 3000 uživateli se musí zaregistrovat jako masmédia. Když bloger napíše něco hodně kritického, dostane poprvé výstrahu a podruhé jeho blog znepřístupní. A vše je to zákonné. Zákony se tedy mění tak, aby vždy všechno prošlo. Osobně čtu americké, evropské, ukrajinské a ruské noviny v elektronické podobě. Z toho si mohu udělat dobrý obrázek, objektivní náhled na věc a utvářet své názory.
Pojďme do historie. Ivan IV., Petr I., Kateřina II., Stalin. A to jsou jen ti nejznámější. Skoro všichni vládci se snažili rozšiřovat území Ruska. Vždyť se z toho stala tradice. Neřešit vnitřní problémy a spíše se vrhnout na to, co přináší oblibu hned, tedy na expanzi. Nemají v sobě Rusové úctu k expandujícímu vůdci jaksi geneticky zakódovanou?
Imperiální ambice jsou již jako určitý politický směr dávno překonány. A co nyní dělá Rusko zemí, jejíž obyvatelé by mohli být na něco pyšní? Výroba přesných strojů, barevných televizorů, skvělých automobilů či počítačů? Ne! V podstatě toho moc není. A nyní je tady člověk, který ukazuje, kolik toho umíme a co všechno ještě můžeme. Tedy zabrat území. Na Krymu byla vždy složitá situace, protože tam žilo monoho Rusů. Nikdo si ale na Krymu, když byl součástí Ukrajiny, nežil špatně. Nikdo jim tam neubližoval, nikdo je nevyháněl. Kdosi to celé přirovnal k příběhu krásné dívky, jíž nápadník obdaroval náušnicemi. Pak se na ní ale rozzlobil, vyrval jí nášnice z uší a vzal si je. Putin chce vejít do historie jako ochránce všech Rusů a sběratel zemí, kde žijí. Jinak není nic, čím by se do dějin zapsal. Nicméně právě na Krymu ukázal svou hloupost. Když jej Rusko chtělo zabrat, tak se to dalo udělat pomaleji a bezbolestnou cestou. Kdyby Janukovič tak nestydatě neokrádal Ukrajinu, jak to dělal, zůstal by prezidentem a pak by se spolu domluvili.
Na Donbasu se střílí stále méně. Jaký bude vývoj dalších událostí?
Ano, konflikt uvadá. Putin v něm totiž neuváženými činy oslabil svou pozici. Uvědomil si, že už pro něj nebude ekonomicky výhodné tento konflikt prodlužovat. Myslím si, že tam vše utichne s výsledkem, kdy Doněcká a Luhanská oblast zůstanou součástí Ukrajiny, ale získají větší pravomoce. Třeba možnost oficiálního používání dvou jazyků: ukrajinštiny a ruštiny. No a separatisté vejdou do dějin jako bandité, protože Putin už je opustil. Nyní se bude snažit znovu navázat přátelské vztahy s Evropou, žvanit o míru a tak dále. Na to je chytrý dost.
Ruský historik Andrej Zubov, jenž se zúčastnil Fóra 2000, prohlásil, že se komunismus v Rusku vrátil ve formě autoritářského fašismu. Souhlasíte?
Ne. Nedokážu si představit, že by lidé okolo Putina dobrovolně souhlasili s izolací. A fašismus představuje izolaci, oporu jednotné síly. Hitler i Stalin měli vlastní symboly, měli do jisté míry promyšlený systém pořádku a uplatňování represí. Komunisté dobře znali, jak funguje západní či kapitalistická ekonomika a uměli ji využít. Levně nakupovali cizí valutu a draze ji prodávali vlastním lidem uvnitř svých zemí. V globalizovaném světě to ale už nefunguje, takže se prodávají podniky. Putinovci vědí, že hrozit Evropě přerušením dodávek surovin je k smíchu. Udělají to a Rusko zůstane úplně bez peněz. Evropa může brát ropu z mnoha dalších zdrojů. U nás navíc není moc vlastní výroby, takže by zavřené kohoutky znamenaly finanční katastrofu hlavně pro Rusko.
Novinář Grigorij Michajlovič Pasko
Narodil se roku 1962 na Ukrajině. V roce 1983 ukončil studium na fakultě žurnalistiky Lvovské vysoké vojensko – politické školy. Tehdy pracoval už v novinách Bojová hlídka. V roce 2004 ukončil i studia na právnické fakultě Ruské státní university společenských věd. V roce 1997 byl na základě informace, že mu na zájezdu v Japonsku byly zabaveny údajně tajné dokumenty, zatčen. Odborné posudky ukázaly, že o státní tajemství nešlo. Skutečnou příčinou totiž byly články na ekologická témata. Psal hodně o atomovém odpadu, kterým představitelé armády znečišťují moře. Amnesty International ho označila za vězně svědomí. Byl odsouzen na rok, ale díky amnestii jej propustili z vazby. V roce 2000 byl ale rozsudek anulován a Pasko byl uznán vinným z vlastizrady ve formě špionáže. Byl odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody. V nápravném zařízení strávil víc než půl roku, celkem ve vězení zhruba tři roky. V letech 2003 až 2009 byl šéfredaktorem časopisů Ekologie a právo, Orel a hlava, Město pěti moří a dalších. V roce 2011 založil Fond na podporu investigativní žurnalistiky a stal se jeho ředitelem. Jako expert se zúčastnil několika soudů v Evropě, kde svědčil o bezpráví v Rusku. Skoro ve všech případech nebyly pronásledované osoby do Ruska vydány. Je laureátem mnoha mezinárodních cen a členem všemožných novinářských a spisovatelských svazů Ruska. Trvale bydlí v Moskvě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
