Hospodám nadšení příliš dlouho nevydrželo. Vláda jim minulý týden ve čtvrtek sice umožnila vcelku normální provoz, ale hned od úterý si to rozmyslela a nařídila všem provozovnám zavírat už ve 20 hodin. Tím efektivně znemožnila, aby byl provoz většiny z nich výdělečný. Dává vám takové přeskakování smysl?

Myslím, že stále více postrádá smysl, hledat ještě nějaký smysl v nařízeních vlády. Je to nesystémový chaos, chvilkové povolování následované dalším zakazováním a jakýkoli efekt nikde. Tedy až na efekty, které nám do budoucna přinese naprosté zdecimování ekonomiky. Už minule jsem tu říkala, že si vláda měla vybrat buď, anebo. Buď jen důsledná ochrana rizikových skupin a zbytek společnosti nechat žít, nebo lockdown. Dneska už je jasné, že ani ten nenáviděný lockdown by nebyl pro vládu z hlediska veřejné podpory tak smrtící, jako neustálé rozvolňování, střídané dalším neustálým utahováním šroubů, u kterého je konec v nedohlednu. Tahle koronavirová horská dráha, na kterou nás vláda posadila, nás v konečném výsledku přijde draho, přijde draho i tu vládu a efekt nepřinese…

Předák Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek ještě přitvrdil. O víkendu restauratérům a hoteliérům vzkázal, že by se měli překvalifikovat na dělnické profese. Podle Dufka je prostě lepší podporovat výrobu než služby. Jak se k těmto slovům stavíte?

Já jen doufám, že se pan Dufek nebude muset časem překvalifikovat na kadeřníka, až se někdo, nedej bože, rozhodne, že mu za jeho nehorázné výroky načechrá vlásky. Navíc bych od Dufka očekávala alespoň elementární znalost ekonomických souvislostí. Kdyby ji měl, věděl by, že sektor služeb tvoří dominantní podíl na HDP. Takže radovat se, že tento sektor teď dostává jednu facku za druhou a radit, aby ti, kteří v něm pracují, šli do výroby – jinými slovy, abychom ještě více byli levnou montovnou – může jen naprostý bloud.