Při návštěvě Kyjeva prezident Emmanuel Macron upozornil, že krizi není možné vyřešit během pár hodin rozhovorů. Myslíte si, že napětí mezi Ruskem a Západem bude trvat měsíce, nebo už skončí?
Samozřejmě že krizi nelze vyřešit za několik hodin rozhovorů, a už vůbec ne jen rozhovory mezi Francií a Ruskem. Žádné vojenské řešení nepřichází v úvahu. K řešení povedou jen mírové kroky diplomatů a politiků a v této souvislosti je dialog mezi Macronem a Putinem pochopitelně vítaný.
Který z nedávných lídrů SSSR či Ruské federace byl nejlepší?Anketa
Zaznívá stále častěji pojem nová bezpečnostní architektura Evropy. Je načase přejít k nějakým zásadním změnám? A mělo by k nějakým dojít?
Ano, souhlasím, že je nutné se znovu zabývat bezpečnostní architekturou Evropy, neboť naposledy se o ní jednalo v Helsinkách v roce 1975. Od té doby se mezinárodní situace obrovsky změnila. Neexistuje Sovětský svaz a řada dalších zemí. Jsem stoupencem vskutku zásadních změn, které vezmou v potaz jak bezpečnostní zájmy Evropské unie včetně střední a východní Evropy, tak i Ruské federace.
Moskva od Západu žádá garance, že se Ukrajina kdykoliv v budoucnu nestane členem Severoatlantické aliance. Členské země NATO však takové ujištění dát odmítají. Vy ze svých bohatých zkušeností vidíte nějaké řešení? Co říkáte na myšlenku „finlandizace“ Ukrajiny?
Moskva žádá od Západu to, co poslednímu sovětskému prezidentu Gorbačovovi slíbili v letech 1990–1991 prezident George Bush a kancléř Helmut Kohl a zvláště tehdejší ministr zahraničí James Baker. Tyto sliby jsou prokázány v nedávno odtajněném dokumentu, který obsahuje záznamy desítek těchto rozhovorů. Západ tenkrát slíbil, že se NATO neposune „ani o píď“ směrem na východ, což bylo porušeno včetně našeho vstupu do NATO v roce 1999. Členstvím v NATO by se na Ukrajině dostala vojska NATO až k ruské hranici, čehož se Moskva obává.
Myslím si, že Západ bude i nadále zdůrazňovat, že Ukrajina má právo si vybrat vojenskou alianci, do níž chce vstoupit, ale současně na konkrétní žádost Kyjeva bude reagovat mlčením a odkazem, že nejsou splněny všechny podmínky.
Fotogalerie: - Voda nad zlotý
„Finlandizace“ Ukrajiny je nešťastný termín a prezident Macron popřel, že by jej použil. Na druhé straně, jistá neutralita Ukrajiny garantovaná jak USA, tak Ruskem by mohla být řešením.
Měl by ombudsman Křeček skončit za výrok, že Romové si za svou bytovou situaci můžou sami?Anketa
Prezident Vladimir Putin se před Macronem zmínil, že pokud Ukrajina vstoupí do NATO, jde de facto o vyhlášení války. Třeba i jaderné. Co tímto prohlášením sledoval? Do jaké míry je Ukrajina pro Rusko skutečně otázkou života a smrti?
Pokud by Ukrajina vstoupila do NATO a pokusila by se vojensky získat Krym, což Rusko nemůže dovolit, tak by skutečně došlo k válečnému stavu mezi Ruskem a NATO. Toto Putinovo varování je Alianci zcela srozumitelné, a proto jsem přesvědčen, že NATO se tomuto scénáři jistě vyhne.
Neznám velmoc, která by tolerovala nepřátelská vojska na své hranici. Jistě si pamatujete na reakci J. F. Kennedyho na sovětské rakety na Kubě. Pokud by je Chruščov nestáhl, tak hrozila válka, i jaderná. USA pomohly svrhnout i levicovou vládu Allendeho v Chile, a to není třeba tak blízko jako Mexiko. USA jistě zareagují na Ruskem nabídnutou vojenskou spolupráci s Venezuelou, Nikaraguí a Kubou.
Fotogalerie: - Babiš jede dál
Jak hodnotíte návštěvu francouzského prezidenta v Moskvě? Do jaké míry to přispěje k deeskalaci konfliktu?
Důležitost té návštěvy nepřeceňuji a je mi jasné, že prezident Macron si od ní především sliboval posílení své šance na znovuzvolení francouzským prezidentem. Přestože je Francie nyní předsedající země EU, tak Macron v Moskvě nevystupoval jménem celé EU, neboť k tomu neměl mandát. Navíc zmínil některé své představy o možném řešení krize, které neměl projednány ani s EU, ani s NATO.
Přesto se domnívám, že šlo o užitečnou návštěvu, která svým způsobem přispěla k jisté deeskalaci konfliktu, přinejmenším tím, že Putinovi dal na srozuměnou, že Francie si přeje mírové řešení konfliktu, bude usilovat o plnění minských dohod a nebránila by se ani neutralitě Ukrajiny.
Psali jsme:
Mimochodem, postup vůči Kremlu, jaký Macron zvolil, mu ubere, nebo mu přidá hlasy voličů v nadcházející prezidentské volbě?
Myslím si, že u části voličů, kteří by rádi viděli Francii v čele Evropy a jako zprostředkovatelku míru, to Macronovi pomůže.
Americký prezident Joe Biden na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že pokud Rusko překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 skončil, USA to prý zařídí. Scholz vedle něj mluvil naopak velmi obecně. Jak tento moment vnímat?
Je zcela pochopitelné, že kancléř Olaf Scholz si v německém zájmu nepřeje ukončení Nord Stream 2, a tak se vyhnul konfrontaci s Joem Bidenem. Tento jeho postoj je zcela v souladu s německým odmítnutím posílat na Ukrajinu zbraně, a tím konflikt neeskalovat.
Dá se říci, že Francie a Německo se chovají vůči Rusku umírněněji? Mohou v rámci Západu „přetlačit“ USA, Polsko a Pobaltí? Co po této stránce očekávat v příštích dnech a týdnech?
Francie a Německo jsou ve srovnání s USA, Polskem a Pobaltím nepochybně vůči Rusku umírněnější, neboť hájí i vlastní národní zájmy. Nepředpokládám, že by tento postoj v příštích týdnech měly důvod změnit. Situaci by mohla změnit ruská invaze na Ukrajinu, ale jsem přesvědčen, že k ní nedojde.
Jak dalece změní mezinárodní situaci vojenské a ekonomické dohody, které Rusko uzavřelo s Čínou? USA se již nechaly slyšet, že pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí, ponese pak Čína svůj díl odpovědnosti.
Americkým jestřábům se „podařilo“ přesvědčit Moskvu i Peking, že je nutné překonat jejich značné rozpory a utužit vzájemnou spolupráci včetně vojenské. Již před lety se Henry Kissinger obával, že Čína a Rusko si mohou padnout do náruče. To se nyní děje.
Čína si nepřeje válku na Ukrajině, ale zdůraznila, že svět by měl brát vážně ruské bezpečnostní zájmy. Hrozba amerických sankcí vůči Rusku včetně možného odříznutí od platebního systému Swift nyní urychlila rusko-čínské snahy vytvořit vlastní alternativní systém, i když to bude složité.
Putinův článek zveřejněný 3. února v předvečer jeho cesty na olympiádu do Pekingu a skvělé přijetí, kterého se mu tam dostalo, jen dokazují, že Kissingerovy obavy, k nimž přispěla i protičínská politika Donalda Trumpa, se rychle naplňují.
Jak vnímáte misi našeho ministra Jana Lipavského na Donbasu? Včetně „bojové“ fotografie v přilbě? Lipavský je chválen, že „ukázal, kde stojíme“. Je to zásluha?
Ministr zahraničí by měl být viděn v dobře padnoucím obleku na diplomatických jednáních. Bojovou fotografií z linie dotyku dal ministr Lipavský najevo svou plnou podporu ukrajinské vládě i ukrajinské armádě. Zasloužil se tedy o poskytnutí důkazu o jeho loajalitě k USA. To má jistě svou cenu. Připomíná mi to rozhodnutí Tonyho Blaira plně podpořit George W. Bushe v útoku na Irák.
Vy, se zásadní zkušeností v diplomatické sféře, postupoval byste podobně jako Lipavský, nebo je něco, co byste mu vytkl?
Není na mně, abych ministrovi něco vytýkal. Je jistě přesvědčen, že to, co dělá, je v zájmu České republiky. Já jsem ve svém čase dával přednost zahraniční politice různých azimutů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
