V pozici hejtmana Pardubického kraje jste od roku 2012, kdy vám bylo třicet let. Změnilo se něco na tom, jak jste tuto funkci vnímal tehdy, a jak ji vnímáte dnes, když je vám téměř 40?
Odpovědnost a rozsah povinností u hejtmana jsem si uvědomoval velmi dobře, protože jsem měl tu čest úzce spolupracovat se svým předchůdcem hejtmanem Martínkem. Tím jsem získal možnost učit se za pochodu od zkušeného, řadu věcí si nastudovat v reálných situacích. Díky tomu jsem nastupoval do hejtmanské práce s detailnější představou, lepší znalostí fungování úředníků na kraji, ale i všech odvislých organizací, typu sociálních úřadů, škol, nemocnic, správy silnic a dalších. Věděl jsem, kde mám být tvrdohlavý a tlačit na termíny a výsledky a kde naopak podpořit houževnaté a obětavé srdcaře. Stejně mě řada situací postavila před nečekaná a rychlá rozhodování. Namátkou jsme si za osm let v našem kraji prošli povodněmi, ptačí chřipkou, výbuchy v muničních skladech či v letošním roce koronavirovou pandemií, která nemá obdobu.
JUDr. Martin Netolický, Ph.D.
- SOCDEM
- hejtman
Jsou věci, které byste třeba dnes už řešil jinak?
Člověk se učí a měl by se učit celý život. Nevím, jestli bych něco udělal jednoznačně jinak. Například v rámci různých krizových momentů se člověk vždy rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí, ale musí se rozhodovat velmi rychle. U povodní či ptačí chřipky jsme přesně věděli, co máme dělat, protože to byly situace, na které máme určité postupy. Koronavirová pandemie však pro nás byla něčím naprosto novým, s čím jsme se nesetkali, ale myslím si, že v našem kraji jsme si velmi dobře poradili s distribucí osobních ochranných pomůcek, s nákupem respirátorů a dezinfekce. Každý den jsme hodnotili nabídky, kterých nám chodily stovky a za astronomické ceny. My jsme tlačili na cenu, což se vyplatilo a v maximální míře také na naše dodavatele. Jakmile opadla první vlna epidemie, spustili jsme krajský program na podporu našich regionálních výrobců. Ten už přináší ovoce: výrobu, nová pracovní místa a hlavně násobně lepší kvalitu ochranných pomůcek. Raději jsme se i předzásobili pro případ další vlny koronaviru, což se nám aktuálně velmi vyplácí. Opakovaně jsme si potvrdili, že co si nevyřešíme sami, to nemáme. Praha a vláda to za nás opravdu neudělá.
Vy jste se na pozici hejtmana dostal z funkce poradce předchozího hejtmana pana Radko Martínka. Nemáte strach ze svých poradců?
Naše spolupráce s Radko Martínkem se zrodila v době mých vysokoškolských studií a postupně se s časem a úkoly prohlubovala. Když se stal Radko Martínek hejtmanem, byl jsem zvolen občany krajským zastupitelem a zároveň jsem stál po jeho boku jako poradce. Myslím si, že velikost člověka se ukazuje v tom, že vedle sebe nechá růst někoho dalšího. Za to jsem Radko Martínkovi obrovsky vděčný. Jsem proto rád, že i po letech působí právě on jako moje pravá ruka. Předává mi cenné zkušenosti a znalosti.
Co jste se ve funkci hejtmana naučil?
Funkce hejtmana, stejně jako každá jiná vedoucí funkce, je o komunikaci s kolegy, spolupracovníky, ale také s politickými oponenty. Je o umění kompromisu, avšak ne vždy za každou cenu. Každý den si rozšiřuji obzory, zjišťuji cenné informace z mnoha oblastí, kterým jsem se dříve tolik profesně nevěnoval, či jsem se nedostal tak blízko k detailu. Hejtman by měl mít přehled o všech oblastech, které kraj spravuje, i když nejsou primárně v jeho gesci. Hlavně o cifrách a termínech úkolů.
Kdybyste měl říci jednu věc, podle které se pozná dobrý hejtman, která by to byla?
Rozhodnost.
Fotogalerie: - V krizi vás ochráníme
Vy dnes znovu kandidujete. Co jste za těch osm let nestihl a proč by vás voliči měli znova volit?
Pevně věřím, že voliči to vidí na výsledcích: opravenějších silnicích, stavbě první části D35, modernizaci nemocnic v rámci celého kraje, kdy spouštíme stavbu centrálních příjmů, na opravených školách. Dlouhodobě jsem si vnitřně nastavil jako prioritu zdravotnictví, protože když jsem nastoupil jako radní v roce 2011, viděl jsem, v jak katastrofálním stavu bylo zdravotnictví v našem regionu. Takže postupné krůčky se uskutečňují. Teď by měla přijít pomyslná třešnička na dortu, tedy velké investice, které by měly zmodernizovat provoz zdravotnictví a přenést jej do podmínek jedenadvacátého století. Projekty jako centrální příjem v Pardubické nemocnici za 2,2 miliardy korun a Orlickoústecké nemocnici za 500 milionů korun či stavba nové nemocnice v Moravské Třebové za 300 milionů korun, nemají v krajském zdravotnictví obdobu. Chtěl bych tedy vidět alespoň zahájenou rekonstrukci Svitavské nemocnice za 700 milionů korun, protože tam je dnes lůžková část, která svojí dispozicí odpovídá devatenáctému století.
Jak se za oněch osm let, co řídíte kraj, váš region proměnil. Je něco, na co jste opravdu hrdý?
Jsem nesmírně šťastný, že se nám podařilo stabilizovat krajské zdravotnictví, které v minulosti nesmírně zatěžovalo krajskou pokladnu. Navíc jednotlivé nemocnice sebe navzájem finančně oslabovaly. Nyní můžeme investovat nejvíce prostředků v historii. Pět dříve samostatných nemocnic akutní lůžkové péče se nám podařilo spojit do jedné akciové společnosti. Díky tomu můžeme finanční prostředky, které jsme dříve dávali na sanaci ztrát, investovat do vybavení jednotlivých oddělení, ale také do modernizace nemocničních pavilonů. Nejvíce peněz z našeho krajského rozpočtu jde do oblasti dopravy. Jen v roce 2020 jde do silnic 2,5 miliardy korun. Když si vezmeme, že rozpočet kraje byl v loňském roce 4,2 miliardy (včetně provozu), je to doklad úspěšnosti získávání prostředků i z jiných zdrojů. Nad rámec dohodnutých priorit se vyskytla neopakovatelná příležitost upravit areál Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, do kterých chceme přesunout naši Východočeskou galerii, či záchrana Larischovy vily, která je významnou smutnou připomínkou tragických poprav obyvatel Ležáků nacisty. A já nechci, aby byly jejich oběti a krutost nacismu zapomenuta. Upravujeme také tvrz Bouda, která je unikátem v rámci předválečného československého opevnění, na což jsem nesmírně hrdý.
Velkým tématem roku 2020 je zdravotnictví. Čeho byste chtěl v tomto oboru docílit?
Již jsem hovořil o velkých projektech, které nás ve zdravotnictví čekají. Především bych si přál, aby stát přestal kastovat nemocnice na státní a ty ostatní. Toho jsme byli svědky v době nouzového stavu, kdy stát svým nemocnicím posílal jednak ohromné finanční prostředky, ale také materiál. Na nemocnice krajské či městské ale soustavně zapomínal. Zdravotnictví je nás všech, a to bez ohledu na to, kdo danou nemocnici vlastní. To by si měl stát jednoznačně uvědomit.
Veřejnost má obavy z nákazy koronavirem. Jak je kraj připravený na případný příchod druhé vlny této nákazy?
Již v průběhu první vlny jsme si vytvořili krajské hmotné rezervy, které jsme připraveni uvolnit v případě lokálních výskytů a do našich organizací jako například zařízení poskytující sociální služby. Vytvořili jsme perfektně fungující systém distribuce dezinfekce ve spolupráci s dobrovolnými hasiči, kteří po celou dobu sehrávali veledůležitou úlohu a ukázali, jak je jejich práce potřebná. Naše nemocnice mají zásobu ochranných prostředků nad doporučený rámec a jsou připravené. V kraji máme 160 lůžek intenzivní péče, z toho přes 70 ventilovaných. Pevně věřím, že společně vše zvládneme nejen v našem kraji. A chci veřejnost ujistit, že máme velmi šikovné zdravotníky, hasiče, terénní pracovníky, kteří obětavě pomáhají a nenechají nás ve štychu. Jsem jim obrovsky vděčný a velmi si jich vážím.
Fotogalerie: - Jak je to s Covidem?
Kdybyste měl říct jednu věc, kvůli které by lidé dnes měli volit ČSSD, která by to byla?
ČSSD je tradiční politickou stranou s jasnými základy, na kterých staví. Politický marketing některých jiných politických stran je však často hlasitější a dokáže si ve veřejném prostoru přivlastnit práci jiných. I přesto, že kandiduji v krajských volbách pod hlavičkou koaličního subjektu 3PK – Pro prosperující Pardubický kraj, zůstávám přesvědčením sociálním demokratem. Do strany jsem vstupoval před 20 lety pro její ideové ukotvení a hodnoty, které vyznává. Těch se nevzdávám. Chci, aby sociální demokracie měla prostřednictvím našich krajských zastupitelů pevné místo při tvorbě regionální politiky.
Theodore Roosevelt řekl kdysi, že „nejúspěšnější politik je ten, který říká nahlas to, co si ostatní jen myslí.“ Jste úspěšný politik? A platí to stále?
Politik by měl říkat nahlas, co si myslí. I když je to názor, se kterým ostatní nesouhlasí, tak je potřeba o názorech, návrzích a postojích debatovat. A zodpovědně je vysvětlovat. Tím, že si budu něco myslet a nepředám to dál, nic nevyřeším. Vždy jsem nahlas říkal, co si myslím, i když to mnohdy nebylo v daný moment přijímáno s potleskem. Takový je život. Musí se hovořit i o nepříjemných věcech. Takový budu určitě i dál. V tomto se nezměním.
Jaká jsou tři slova, co by se měla vybavit každému z České republiky, když se řekne Pardubický kraj?
Rozmanitý ve své kráse i turistických atraktivitách (ostatně UNESCO nám dalo zapravdu), s dobrou kvalitou života a prosperující.
Kdybyste měl seřadit vaše životní i politické priority. Co by bylo na prvních třech místech?
Prioritou každého z nás by mělo být zdraví nás všech, o to víc v současné době. Z politických priorit bych si přál, aby v příštím období vedli náš kraj zodpovědní lidé, kteří si váží toho, že mohou dočasně vést krajskou samosprávu a rozhodovat o prioritách z peněz nás všech, a kteří nebudou rozhazovat za nesmysly bez efektu. Kraj si zaslouží i nadále dělný tým a finanční stabilitu pro realizací projektů zlepšujících zdravotní a sociální péči, kvalitu silnic i školství.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
