Pedagog natvrdo o tom, v čem je průser mládeže, a o deviacích

Není zde nebezpečí, že nynější generace, které se někdy říká „generace nároku“, je zvyklá vše dostat, aniž by se přičinila o vytvoření hodnot a statků? Nemá být přímá úměra a vyváženost mezi právy na jedné straně a povinnostmi a odpovědností na straně druhé?

Má. Ale nebyl bych tak radikální. Mnoho studentů vysokých, ale i středních škol si navyklo chodit na brigády nebo při studiu přímo pracovat. Nevidím to tak zle. Současný průser není v mladé generaci – je v těch rozumbradech, co dokonale zničili fungující vzdělávací systém. Devadesátá léta – to byl Divoký západ. Mohli jste všechno. Metro zaplavili mormoni a svědci Jehovovi a školy lidi z PAU, Kritického myšlení a podobných uskupení. Jejich militantní, totalitní rétorika uštvala řadu kvalitních učitelů a napáchala mnoho zla. Dnes podobnou roli plní například EDUin.

Není pak logické, že obrovsky stoupá nezaměstnanost mladých? V jižních státech Evropy je přes 50 procent. U nás roste na úroveň přes dvacet procent...

To má i řadu jiných příčin: ekonomických, sociologických, technologických. Všechno bych na školu neházel. Těch 20 procent nezaměstnaných bychom měli – jen jinak kvalifikačně rozložených. Ale byli by tu.

Poslanec TOP 09 František Laudát varoval, že nezaměstnanost mladých vede k jejich radikalizaci, nebudou mít pracovní návyky a to pak vede k tomu, že budou na sociálních dávkách a mít revoluční tendence... Navíc, když nebudou pracovat, kdo pak ufinancuje stárnoucí populaci a přibývající důchodce? Jak může dlouho fungovat obrácená pyramida pracujících dole a přibývajících nepracujících a konzumujících?

Nebál bych se revolučních tendencí mladých, spíš jejich propadnutí se do nihilismu. Budou se pak chovat destruktivně pro destrukci samu – bez programu, bez alternativy, jež by mohla být revolucí nastolena. Mimo to soudím, že při současné demografické skladbě obyvatelstva nám ani příkladné pracovní návyky s penzijní reformou nepomohou. To, co tahle společnost nezbytně potřebuje, je posílit mezigenerační solidaritu. Solidaritu obecně.

Není nesmysl na základních školách učit dva cizí jazyky, když mnozí žáci sotva zvládají jazyk mateřský?

Na tohle nemám názor. Nerozumím jazykovému vzdělávání.

A souhlasíte s nutností výuky ekonomie a finanční gramotnosti, aby se lidé nezadlužovali, znali ekonomické souvislosti a uměli hospodařit?

Jistě, souhlas. Finanční gramotnost tohoto národa je tristní.

Někteří konzervativní autoři typu Pata Buchanana upozorňují, že univerzity v šedesátých letech ovládli radikální neomarxisté, udělali „dlouhý pochod institucemi“ a květinkové děti dnes vládnou a určují hodnoty školství a společnosti směrem k feminismu, gender studies, homosexualismu a rozbijí tradiční hodnoty i autority... Na vysokých školách se učí více postmodernismu a afričtí spisovatelé než Aristotelés a klasikové západní literatury...

Ty kulturní a politické kontexty nejsem schopen dohlédnout, a tedy ani komentovat. Se zbytkem souhlasím – ztráta vědomí o vlastních kořenech, osobní a společenské identitě, rozpuštění se v globální všestejnosti je tragické. Přesvědčením jsem pedagogický esencialista.

Nemůže ztráta základních civilizačních hodnot u budoucích generací způsobit kolaps západní civilizace?

Může. A asi se to stane – v synergii s tlakem islamistické imigrace.

Může západní civilizace přežít bez svých křesťanských kořenů?

Nemůže. Evropa na nich vyrostla a stojí na nich. Celou Evropu podpírají tři sloupy: řecká filosofie, římské právo a žido-křesťanské náboženství. Odstraňte jeden z nich, a celá ta stavba se zřítí.

Není výchova k „evropanství“ sociálním inženýrstvím? Evropa byla v historii sjednocena duchovně Církví, ale byla zde pluralita národních identit, států, zákonů... Není pro žáka, budoucího občana nutné, aby měl sounáležitost se svou vlastí a mít pozitivní vzory v osobnostech jako sv. Václav, Karel IV.?

Národní stát se přežil, tím jsem si jistý. Jsou s tím jenom potíže. Státní příslušnost je bezpečnější koncept než národnost. Něco jiného je ale vědomí kořenů. Tlak na evropanství vyvolává paradoxně mohutný zájem o jedinečnou identitu nejen Čecha, ale o identitu Středočecha, Polabana, Nymburáka. Lidé musí někam patřit. Na místo tak velké, že ho přehlédnou ze zvonice svého kostela. Ne větší. Nikdo nebude doma v Evropě. Já jsem doma v Brandýse nad Labem. Ve Staré Boleslavi, co je za řekou, už jsem na návštěvě.

Jaký je váš pohled na výuku multikuturalismu? Neměli by žáci a studenti znát především svou vlastní kulturu? Proč se přizpůsobovat islámu? Proč se přizpůsobovat tomu, kdo přichází k nám? Nemá to být naopak?

Tohle je jasné, je zbytečné to potvrzovat mnoha slovy. My nesmíme mít v Arábii ani křížek na krku, muslimové tu stavějí mešity jak na běžícím páse. Něco je špatně.

Co říkáte snahám ve školách zavádět sexuální výchovu? Neobešli se bez ní naši předkové? Nyní máme sexuální výchovu, a vymíráme... Není příručka dr. Uzla spíše výchova k pornografii? Není naopak třeba spíše podpořit rodinnou výchovu, aby nebylo tolik rozvodů, pokles porodnosti, potratů?

Nemám úplně jasný názor, ale myslím, že jde o špatné uchopení toho předmětu. Děti potřebují spíš etickou výchovu, citovou, nevím, jak to přesně nazvat. Nikdo je nemusí a nemá učit techniku pohlavního styku a výčty deviací. Ale měly by se třeba vyznat ve svých citech, touhách, potřebách, které v pubertě každého trochu zaskočí.

Jaký je váš názor na to, že EU po nás chce zrušení takzvaných zvláštních škol?

To je mimořádná hloupost. Totální, naoktrojovaná inkluze nikomu nepomůže. Ani dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, ani těm z běžných škol. Právě naopak. Kromě velmi výjimečných případů…

Hovoří se o tom, že školství je podfinancované. Není ale nutné nejprve provést reformu školství, než tam nalévat peníze? Na západě se do školství dává více peněz, ale vidíme, že tam stoupá nezaměstnanost mladých a mladí lidé rabují v ulicích – viz Velká Británie, Francie.

To je součást zděděné kultury, pane doktore, Francouzi protestují a stávkují, protože to je pro ně naučené chování. Ale k vaší otázce. Ano, lít peníze do školství v tom stavu, v jakém je u nás teď, je stejné jako vyhazovat je oknem – utopí se v projektech tak nesmyslných, jako byl návrh Standardu kvality profese učitele nebo výměnné pobyty, jejichž jediný přínos je ten, že si čeští studenti zahulí v amsterdamském coffee shopu. My především potřebujeme modelový vzdělávací program pro I. a II. stupeň ZŠ, standardy pro všechny předměty, pravidelné plošné testování, kvalitnější výuku na pedagogických fakultách, kariérní řád pro učitele spojený s jejich dalším vzděláváním a systémem ověřování jeho výsledků a profesní pedagogickou komoru. Pokud by ty peníze šly prokazatelně na tohle, pak je tam nalijme.

Mgr. Petr Kukal (narozen 16. prosince 1970 v Poděbradech, pseudonymy Arnošt Veverka a Josef Vlášek) je český básník, spisovatel a publicista. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor český jazyk - literatura a občanská výchova. Trvale se věnuje oblasti vzdělávání. Pracoval jako učitel na ZŠ T. Stolzové v Kostelci nad Labem (1994 – 1997) a na SŠ a VOŠ MILLS v Čelákovicích (2011 - 2012), dále jako šéfredaktor časopisu Moderní vyučování (1997 – 2001), šéfredaktor nakladatelství učebnic ALTER (2001 – 2002), působil na MŠMT ČR (2003 – 2004) a ve vedení Výzkumného ústavu pedagogického (2004 – 2005). Od roku 2005 se pohybuje v oblasti vzdělávání dospělých.

Od poloviny 90. let soustavně publikuje články o výchově a vzdělávání. Zřídil a spravoval web pro pedagogickou tradici a kontinuitu Stolzová.cz. Mimo odborných pedagogických periodik publikoval v časopisech Host, Tvar, Psí víno, Literární noviny, Univerzum, Salon aj., na webech Dobrá adresa, Wagon apod. Je členem Českého centra mezinárodního PEN klubu, Obce spisovatelů ČR, Sdružení autorů literatury pro děti a mládež, České křesťanské akademie. Petr Kukal je držitelem několika literárních ocenění (Literární cena Vladimíra Vokolka, Literární Varnsdorf aj.). Dosud vydal 6 sbírek poezie (5 pod svým jménem, jednu pod pseudonymem), 6 knížek pro děti (verše, pohádky, doplňkové učebnice), sborník fejetonů a lehce skandální autobiografický deník.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.