V poslední době se u vládních stran opět rozhořela snaha o zavedení korespondenčních voleb. Proč se podle vás toto téma právě teď dostalo do popředí?
Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?Anketa
Strany vládní koalice ještě před posledními parlamentními volbami nebyly v otázce korespondenčních voleb jednotné. Teď si však v této věci notují. Co se podle vás stalo?
Ono by u této vlády bylo daleko zvláštnější, kdyby její členové názory neměnili. Slibování a dělání opaku se totiž stalo smutnou normou. Možná si ještě před lety mysleli, že na tom dnes, touto dobou, nebudou tak tragicky a netušili, že je okolnosti donutí názor změnit, protože tonoucí se stébla chytá. Petr Fiala tak ještě před třemi roky tvrdil, že nové formy hlasování představují riziko. „Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování,“ uvedl na podzim roku 2020 na sociální síti předseda ODS. Dnes je mezi skupinou předkladatelů změny zákona o volbách a spolu s kolegy tak zvolil záludnou cestou tak, aby se vyhnul běžnému přezkumu návrhů, které klasickou cestou předkládá vláda. Tuto procedurální praktiku u vlád předchozích přitom sám pokrytecky kritizoval.
Svobodní korespondenční volby dlouhodobě odmítají. Sám jste ústavní právník, tak se chci zeptat, co vám na tomto principu vadí nejvíce?
Považuji za velice nebezpečné zahrávat si s důvěrou lidí ve věrohodnost výsledků voleb. Na základě zkušeností z jiných zemí a nemožnosti zajistit tajnost volby jsem dnes zásadním odpůrcem zavedení korespondenční volby. Troufám si tvrdit, že nesplňuje ústavní požadavek na zajištění tajnosti voleb. Demokratické volby navíc Svobodní vnímají jako prostředek ke zmocnění zástupců lidu, kteří mají v současné době zejména tendenci nám svobodu okrajovat na úkor zvyšování své vlastní moci. Abychom takovéto (ne)okrajování svobody mohli tolerovat, je naprosto zásadní moci respektovat výsledek voleb jako nezpochybnitelně férový a odpovídající vůli voličů. Považuji za velmi nezodpovědné, pokud se někdo v této vypjaté době snaží podkopávat podobnými kroky věrohodnost voleb, které jsou v České republice zatím organizovány velmi dobře, pokud si odmyslíme neschopnost Ministerstva vnitra spočítat podpisy prezidentských kandidátů.
Často jste v poslední době ve svých komentářích poukazoval na to, že u nás dostává na frak svoboda slova. Z čeho tak usuzujete?
Hlavní viníci obavy o svobodu slova jsou v České republice dva. Vít Rakušan (STAN) a Věra Jourová (nominovaná do Evropské komise za ANO). Mnozí čtenáři asi dobře vědí, že se Vít Rakušan zasloužil o vytvoření KRITu, tedy týmu lidí na Ministerstvu vnitra určující, co bychom si měli a neměli myslet, zasloužil se také o vytvoření funkce zmocněnce pro média a dezinformace pro Michala Klímu, a také plánuje vylepit propagandistické vládní plakáty za desítky milionů, kterými nás chce ve zkratce přesvědčit, že vláda dělá vše dobře a opak je dezinformace. Už méně si ale Češi uvědomují, co se děje v Bruselu. Tam v čele boje za nesvobodný internet stojí Věra Jourová, která bojuje proti platformě X Elona Muska. Nedávno si vytvořila alibi pro svůj útok na tuto platformu, když ji označila za nástroj teroristů a nyní se ji snaží, díky formálnímu zahájení „kárného“ řízení, přinutit, aby dodržovala cenzorský kodex EU, jenž byl nejprve záludně prezentován jako dobrovolný.
Je to podle vás důvod, proč vláda Petra Fialy stále ztrácí na popularitě a vládní strany se propadají také v předvolebních průzkumech?
Těch důvodů je více, ale obecné důvody vidím dva. Už když vláda přebírala štafetu po vládě Andreje Babiše, jsme na tom byli nejhůř z celé EU v porovnání s rokem 2019 a lidé měli velká očekávání. Ani po dvou letech však není výkon naší ekonomiky na úrovni doby před zaváděním lockdownů. Špatné reakce na současný stav ekonomiky a tragické výsledky v podobě zadlužení, poklesu HDP i vysoké inflace, které pociťuje každý ve své peněžence. To je důvod číslo jedna. Důvod číslo dva je to, o čem jsem už mluvil. Všeobecné popírání vlastních slibů zcela opačnými kroky, což ovlivňuje i ekonomickou situaci. Vláda místo rychlého snížení daní po vzoru Polska daně zvýšila skrze windfall tax a nyní skrze mnoho daní, a také skrze zvýšené odvody. Místo zmírnění emisních povolenek vyjednala zpřísnění, podpořila zákaz aut na benzin a naftu navzdory slibům a neplní ani sliby symbolické. Před volbami paní Němcová, Pekarová, ale i Stanjura slibovali konec Igora Stříže, komunistického vojenského prokurátora, v pozici nejvyššího státního žalobce. Dnes je ticho po pěšině a na Hrad navíc vesele podporovali jiného nomenklaturního komunistu Petra Pavla.
Mgr. Libor Vondráček
Již předem jste avizoval, že jedním ze stěžejních bodů, na který se chcete soustředit, je zrušení zákazu prodeje aut na benzín a naftu od roku 2023. Je to podle vás ještě možné?
V roce 2026 je plánováno ještě jedno hlasování o konci spalovacích motorů. Do té doby máme šanci dát najevo, že s tímto nesouhlasíme. Pokud se nechceme dožít EU-thanásie české ekonomiky a mobility českých občanů kvůli tomuto euronesmyslu, nesmíme tento čas promarnit a musíme nesmyslný zákaz zastavit. Jsme rádi, že již brzy budeme mít přes 40 000 podpisů proti tomuto nesmyslnému zákazu a za chvíli tedy budeme mít dvakrát více podpisů, než kolik jezdí v České republice elektroaut. Klasických aut je tu přitom přes 6 milionů!
A to i přesto, že se to vláda snaží mnoha kroky změnit. V době, kdy Německo ukončuje dotace na elektroauta, se rozhodla je u nás naopak začít ještě více rozdávat. Její argumenty o „nutnosti šetření“ tak nejsou pro řadu lidí uvěřitelné, protože na tuto dotaci dosáhnou jen ti nejbohatší, zatímco ti chudší jim to zaplatí ze zvýšených daních. To je opravdu arogance vůči střední třídě!
Potkáváte se často s lidmi na přenáškách a dělali jste i mnoho petičních akcí. Proč myslíte, že lidé v České republice nechtějí elektroauta? A jak moc podepisují vaše petice?
Po několika týdnech sběru podpisů musím konstatovat, že lidé v regionech ČR opravdu nechtějí zákaz aut na benzín a naftu. Někdy navíc zcela neskrytě vyjadřují nadšení z toho, že se mohou proti tomuto zákazu vymezit podpisy pod peticí, které sbíráme nejen v regionech, ale i v Praze. V hlavním městě jsou reakce chladnější, neboť i díky MHD se Pražáci bez auta nemusejí obávat, jak navštíví lékaře s dítětem, jak se dostanou do práce nebo pro jídlo. Vůbec nejvíce podpisů přibylo na Chodských slavnostech, kde během několika hodin podepsalo petici 1460 lidí! Moc nás také těší to, že lidé stále podepisují petice elektronicky na www.svobodni.cz/auta/ a také to, že nám po celé České republice dobrovolně pomáhají se sběrem podpisů a zasílají vyplněné archy poštou.
Argumenty lidí bez ohledu na místo zaznívají podobné a často se opakují. Lidé přijdou o práci. Auta nebudou dostupná. Všechno se zdraží. V unii vymýšlejí zase blbosti a už nám začínají kecat fakt do všeho. Číňani z nás budou mít radost. Elektroauta nejsou ekologičtější. Budeme tu mít výpadky elektřiny… A také občas zazní obecné narážky, že ani soudruzi v minulém režimu nešli s podobně hloupými zákazy proti trhu. S jistou mírou zjednodušení, což je při náhodné diskusi na ulici logické, se dá říct, že lidé celkem přesně popisují největší bolesti tohoto zákazu a dokazují tím dobrou představivost toho, co může zákaz přinést.
Když podepisují starší neřidiči, zaznívá, že zákaz poškodí hlavně jejich děti a vnoučata. Neřidiči také obecně uvádějí, že se do roku 2035 nestihnou adaptovat všechna odvětví zboží a služeb. Nucené pořízení elektroaut povede k výraznému zdražování, takže na to doplatí i neřidiči. Připlácet se totiž bude muset nejen za doručování zboží, ale i za potraviny a běžné služby.
V posledních dnech se hodně mluví o propouštění. Je to také důvod proč lidé podepisovali vaší petici? Nebo viní z ekonomických problémů někoho nebo něco jiného než Green Deal?
Mnoho petentů pracuje v autoprůmyslu a bojí se efektu ztráty vlastní pracovní pozice. Jen Škoda Auto by musela v případě zákazu propustit v první vlně až 3000 svých zaměstnanců, což nám potvrdili také zaměstnanci Škody, které jsme oslovovali s peticí v Mladé Boleslavi přímo před branou areálu. Propouštění se však dotkne také externích dodavatelů z automotive, a v ohrožení tak budou statisíce míst. Jen kvůli zákazu z EU se lidé bojí o prosperující odvětví českého průmyslu a my bohužel musíme s těmito obavami souhlasit.
Obecně vnímám velký posun ve vnímání lidí. Což mě naplňuje nadějí na pozitivní vývoj. Po dvou letech od sněmovní kampaně v roce 2021 už si lidé nepletou Green Deal a Lockdown. Začínají chápat, že tento výmysl EU je byznysový projekt, který je parodií na ochranu přírody. Začínají chápat, že to přinese velké bohatství vyvoleným a všem ostatním to přinese velkou chudobu. Mrzí mě, že se do Green Dealu namočily obě poslední české vlády a doslova jsem trpěl, když jsem slyšel nedávno v Partii na Primě zástupce ANO, jak si notuje s ministrem Kupkou za ODS ve vytváření privilegií pro elektroauta jako dálnice či parkování zdarma.
To je ovšem jen špička ledovce Green Dealu a špička ledovce toho, že Babišova a tato antibabišovská vláda jsou jen dvě strany jedné mince, ale to by bylo asi na celý samostatný rozhovor (úsměv).
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný