Petr Nečas pro PL: Zeman je bystrý, vážím si ho. Hrozí nám migrace coby zbraň hromadného ničení. Konvička populisticky zneužívá tématu

09.11.2015 4:47

Před třemi lety byl Petr Nečas, nyní konzultant a pedagog Vysoké školy CEVRO Institut, předsedou české vlády, před dvěma odešel z politiky. Přesto má zkušenosti jako málokdo, aby okomentoval současné dění v České republice i ve světě. Diskutovaná migrační krize je podle něj skutečně zásadním problémem, ohrožujícím celou naší civilizaci. Oceňuje přístup Miloše Zemana, nesouhlasí naopak s tím, jak s kauzou nakládají lidé kolem Martina Konvičky.

Petr Nečas pro PL: Zeman je bystrý, vážím si ho. Hrozí nám migrace coby zbraň hromadného ničení. Konvička populisticky zneužívá tématu
Foto: archiv CEVRO
Popisek: RNDr. Petr Nečas, pedagog Centra transatlantických studií Vysoké školy CEVRO Institut

Anketa

Jste pro obnovení povinné prezenční vojenské služby?

87%
13%
hlasovalo: 12867 lidí

Se stále neustupující uprchlickým přílivem se objevil alarmující dokument německých tajných služeb, který varuje, že „integrace tak velké skupiny není možná“ a pokud větší množství lidí přestane dodržovat zákony, upadne Německo kvůli politice Merkelové do chaosu. Přistěhovaleckou politikou se vyrábí extremisté a lidé se radikalizují, uvádí také dokument. Co k tomu říci? Máme se obávat chaosu a růstu extremismu nebo lze čekat, že kancléřka přehodnotí svůj postoj?

Já jsem přesvědčen, že tato migrační vlna představuje grandiózní bezpečnostní riziko pro celou Evropu, celou EU včetně České republiky. Postup některých zemí včetně Německa považuji za chybný. Na druhé straně bych chtěl zdůraznit, že svým způsobem to bylo něco, co třeba v tenise bývá označováno jako vynucená chyba. Jsem přesvědčen, že špičky německé vlády v čele s kancléřkou Merkelovou se musely vyděsit té odpudivé snadnosti, s jakou se v době řešení řecké krize objevily fotomontáže čelních německých státníků v nacistických uniformách. I seriózní anglosaská média psala najednou znovu o krutém Německu a podobně.

Ta odpudivá snadnost, se kterou byly vytaženy půl století staré resentimenty vůči německému národu, přestože drtivá většina současných Němců s tou minulostí nemá nic společného, podle mého názoru přivedla politiky včetně kancléřky Merkelové k tomu, že chtěli ukázat vstřícnější tvář, chtěli ukázat, že tady není kruté Německo. Bohužel to učinili velmi nešťastným způsobem. Já jsem přesvědčený, že kancléřka Merkelová bude muset přehodnotit svou politiku a podle informací, které jsou dostupné, se tak už částečně děje. Dříve nebo později se oficiální politika německé vlády musí v podstatě shodovat s tím, co žádá jedna z vládních stran, tedy bavorská CSU, která jediná si zachovala chladnou hlavu a možná i díky tomu, že je sama vystavena největší zátěži ze všech německých zemí.

Tato migrační vlna je obrovským nebezpečím, považuji postup institucí EU a některých členských států třeba ve vztahu k Maďarsku za nesmírně nešťastný, protože Maďarsko bylo tou zemí EU, která důsledně trvala na pravidlech a přece podstata, proč například já jsem stál za Německem v době řešení řecké krize, bylo, že Německo pouze chtělo, aby se dodržovala pravidla. Tady najednou Maďarsko v době migrační krize, které dodrželo pravidla, tak se stalo terčem nevybíravé, brutální a odpudivé kritiky, kterou je možné jednoznačně označit za nezaslouženou.

Pevně věřím, že postupně zavládne racionalita. Je evidentní, že Evropa není schopna přijmout migranty, kteří se sem doslova valí a kdy za touto vlnou bude následovat i další, která bude motivována zcelováním rodin, protože je evidentní, že drtivá většina žadatelů o azyl má ekonomické důvody. Nechci tím, říci, že bychom se měli nějak zatvrdit, přijít o soucit, ale není možné nemít soucit s námi samými, s námi Čechy, Slováky, Maďary, Němci, Brity a se všemi a činit kroky, které by ohrožovaly naše hodnoty a soudržnost našich společností.

Poté, co německá kancléřka de facto pozvala všechny Syřany, což vedlo i k tomu, že najednou Syřany byli i ti, co neuměli arabsky, se objevily spekulativní teorie, proč to vůbec Merkelová udělala. Kromě naivního chybného rozhodnutí například Erik Best mluvil o záměru kvůli tomu, aby došlo k přijetí povinného stálého mechanismu na přerozdělování migrantů. Co vy si o tom myslíte? A jakým způsobem je možné přijetí stálého mechanismu zabránit?

V prvé řadě opravdu nastal jev, kdy řečeno bonmoticky se Sýrie stala nejlidnatější zemí světa po tomto pozvání a v počtu potenciálních obyvatel předstihla i Čínu, protože si docela dovedu představit, že po světě jsou stamiliony lidí, kteří by se rádi usídlili v západní Evropě včetně Německa. Čili z tohoto pohledu to bylo skutečně velmi chybné prohlášení. Za další, považuji za vyloučené, aby byl zaveden nějaký mechanismus přerozdělování, protože by to v prvé řadě znamenalo, že se naprosto sjednotí pravidla azylového řízení, ale musely by se také sjednotit sociální systémy. Přece důvod, proč se tato uprchlická vlna hrne například do Německa nebo Švédska a to dlouhodobě, nemluvím jenom o aktuální situaci, je mimo jiné ve velkoryse nebo rozmařile nastaveném systému, který vůbec nemotivuje k tomu, aby se tito lidé integrovali do společnosti, aby se integrovali do trhu práce, kde jejich životní úroveň díky sociálním dávkám může několikanásobně převažovat jejich životní úroveň v mateřských zemích. Takže nad tím, proč se tito uprchlíci hrnou do Německa, by se měla zamyslet německá spolková reprezentace. Zda náhodou jedním z důvodů není i to, že mají příliš velkorysý sociální systém, který prostě neodpovídá stávající situaci a rozpočtovým možnostem Německa.

Co se týče těchto věcí, musím na druhou stranu říci, že bychom měli velmi pozorně vnímat i situaci blízkovýchodních křesťanských komunit i lidi, kteří skutečně objektivně mohou přijít o život, a nemělo by to vést k tomu, že totálně zamezíme právu na azyl, to musí nadále existovat. Ale když vidíme ty hrubé chyby některých členských zemí EU ve velkorysém sociálním a azylovém systému, neintegraci jejich muslimských komunit do majoritních společností, na čemž si vylámaly zuby a nabili nos, tak nás nemůžou nutit, abychom si my ten nos nabili také. Současně ale tvrdím, že při krizovosti této situace bychom neměli sklouznut i v obavách před islámským terorismem k primitivní islamofobii. Přesto jak jsem řekl, považuji současnou situaci za grandiózní bezpečnostní riziko, které může vést k rozleptání společnosti v rámci jednotlivých členských zemí EU. Chci ale říci, že je tady více než miliarda muslimů, z níž drtivá většina jsou pokojní lidé, byť velmi často mají nastavený jiný systém hodnot než my, ale to je přirozené. Jsme jiní i v běžném životě, žijeme rodiny vedle sebe a ne všichni máme za pevné, že v neděli ve dvanáct hodin musíme obědvat vepřo, knedlo, zelo, ale lišíme se. Takže i v tom velkém domě jménem planeta Země, se prostě budeme muset naučit žít vedle sebe, respektovat vzájemně svůj systém hodnot a vzájemně si ho nevnucovat. Musíme žít ve vzájemném respektu a já chci říci, že je zájmem Západu včetně zájmu EU, aby se stabilní státy Blízkého a Středního východu jako Jordánsko, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a podobně, zůstaly i v tom zahraničně-bezpečnostním hledisku blízkými spojenci Západu. Máme hledat spíše to, co nás s nimi spojuje než to, co nás s nimi rozděluje, protože Blízký a Střední východ a severní Afriky jsou příliš blízko Evropy a jakýkoli velký bezpečnostní problém, který se tam objeví, pro nás může představovat bezprostřední bezpečnostní riziko a bez spolupráce s těmito státy, ale i státy severní Afriky jako je Egypt a Maroko, nejsme schopni tato bezpečnostní rizika zvládnout. Konec konců případ v podstatě rozpadlé Libye je podle mého výmluvný. Za strašnou chybu bych považoval, kdybychom sklouzli ke skutečné islamofobii. A teď možná něco, co jde proti současnému proudu, ale islám byl a je úctyhodným náboženstvím, které upřímně vyznává řada lidí, kteří nám nechtějí podřezávat krky, válčit s námi nebo nám vnucovat pojetí práva šaría. Země jako Saudská Arábie nebo Spojené arabské emiráty a další jsou našimi přirozenými partnery na zahraničněpolitické scéně. Islám si zaslouží respekt, ale tam, kde je. Zrovna tak bychom se měli naučit žít podle systému „já pán, ty pán“ a znovu opakuji, že ta velká bezpečnostní rizika bez úzké spolupráce s těmito státy nebudeme schopni vyřešit, ale naše úsilí by skutečně mělo být vedeno tím, že budeme nalézat to, co nás spojuje a ne to, co nás rozděluje. Najít to, co nás rozděluje je i v normálních mezilidských vztazích vždycky snadnější než to, co nás spojuje. Takže dejme si tu práci a nesnažme se s vaničkou vylít i dítě z obav před migrační vlnou, před islámským terorismem. Nevylívejme s vaničkou i dítě z nějaké islamofobie, protože je to víra, která si zaslouží svůj respekt. Je tady i přínos ke světové kultuře v oblasti medicíny, astronomie a matematiky. Nezapomínejme, že my všichni používáme arabské číslice.

Myslíte, že bychom mezi tyto významné spojence měli řadit i Saudskou Arábii, která bývá terčem silné kritiky kvůli mnohdy hrubému porušování práv žen, menšin apod.? Prezident Zeman nedávno vyprávěl příhodu ministra Zaorálka, který když přijel do Rijádu, řekli mu, že pokud by dorazil o dvě hodiny dřív, mohl na náměstí vidět popravu stětím. On se prý dotázal, zda popravují i ženy a dostalo se mu negativní odpovědi, že ženy kamenují za městem… Patří skutečně Saudská Arábie do stejné řady plnohodnotných spojenců jako jiné arabské země?

Jednoznačně bych řekl, že ano. To, že máme v celé řadě věcí počínaje lidskými právy a konče trestem smrti jiný pohled… A já tady nechci diskutovat o tom, zda je humánnější usmrcení stětím nebo tím, že vám elektrickým proudem uškvaří mozek a kardiovaskulární systém, jako se to děje třeba ve Spojených státech, anebo vás tam po požití drogy v podstatě udusí. Co z toho je tzv. humánnější způsob zabití z rukou státu? Přesto nepřerušujeme diplomatické spojenecké styky se Spojenými státy. Ba naopak řada z nás patří mezi silné zastánce transatlantické vazby, jako jsem například já. Čili znovu opakuji, hledejme to, co nás spojuje. Máme celou řadu společných zájmů. Státy, které mají jinak nastavený hodnotový systém, než my zase jinak pohlíží na náš hodnotový systém, na rozpad tradiční rodiny, na obrovskou míru bezvěrectví, která tady je.

Při tom všem bychom měli uplatňovat dvě základní kritéria. Za prvé, zda ten stát je stabilní a zda jeho politika je předvídatelná a zda nepřináší chaos do mezinárodních vztahů. Z tohoto pohledu země, o kterých jsem mluvil, v čele s tou nejsilnější zemí tamního regionu Saudskou Arábií, jednoznačně tato kritéria splňují. Tudíž bychom na ně měli pohlížet jako na partnerské a v celé řadě záležitostí na spojenecké země bez ohledu, že na řadu věcí můžeme mít rozdílný názor a dokonce dramaticky rozdílný názor. To by nás nemělo vést k tomu, že budeme upřednostňovat ty věci, které nás dělí od věcí, kde máme společný zájem.

Jinými slovy řečeno se nevměšovat do vnitřních záležitostí daných zemí a spolupracovat s nimi?

Ano. Já jsem přesvědčen, že jeden ze základních principů OSN, tedy nevměšování se do vnitřních věcí, je něco, co by se mělo do mezinárodněpolitických vztahů vrátit. Pevně věřím, že doba exportu demokracie a lidských práv definitivně skončila. Máme respektovat to, že někde žijí jiné civilizace s jiným systémem hodnot, máme se učit žít vedle sebe a ne společně v jednom domě, ale vedle sebe se vzájemným respektem a hledat především to, co nás spojuje ve smyslu tam, kde máme společné zájmy, se snažme tyto společné zájmy společně hájit.

Před chvilkou jste varoval před šířením islamofobních nálad a…

Tím nechci v žádném případě lacině pražskokavárensky říkat, že lidé, kteří se bojí této migrační vlny, jsou nějací panikáři nebo xenofobové. Naopak. Obavy lidí z toho, že nás tato migrační vlna může ohrozit z hlediska naší společenské soudržnosti, jsou legitimní a naprosto oprávněné. Ti, kteří to smetávají ze stolu pod jednoduchou demagogickou propagandou salónních liberálů, by neměli těmito oprávněnými obavami lidí pohrdat. To nejsou věci, které se vzájemně vylučují. Jsou legitimní obavy a pojďme se bavit o tom, co s nimi dělat, aby se nenaplnily.

Jaké máte mínění o iniciativě Martina Konvičky a činnosti Bloku proti islámu?

To už považuji za skutečně populistické zneužití tématu. Islám v České republice nechceme? Naše země je založena na jiných tradicích, na křesťansko-židovských a antických kořenech a na tom je i založen náš systém hodnot. Jsem tomu rád, jsem na to hrdý a v jiné civilizaci bych žít nechtěl. Na druhé straně i tady mezi námi žijí tisíce a tisíce muslimů, kteří jsou integrování do naší společnosti, zastávají dokonce veřejné pozice, v ničem nás neohrožují, mají třeba na něco odlišný názor než my, ale to není důvod jim říkat, že je tady nechceme.

Druhá věc je zneužívat legitimní obavy lidí z masivního přílivu uprchlíků ze severní Afriky, Blízkého a Středního východu z toho, že by tady mohlo vzniknout riziko nějaké paralelně fungující společnosti s paralelním systémem hodnot, která by postupně mohla rozkládat i naši společnost. To by mohlo dát podhoubí k tomu tady začít podnikat nějaké extremistické kroky. Jsou tu legitimní obavy a my řešme co dělat, aby se nenaplnily. Ale jednoduché nadávání na islám, to není můj šálek kávy. Musím znovu zopakovat i jako jasný zastánce naší civilizace, že islám je úctyhodné náboženství, které vyznávají stamiliony pokojných a slušných lidí.

Skončily bedlivě sledované parlamentní volby v Polsku, kde vyhrála opoziční konzervativní strana Právo a spravedlnost, z níž vzešel i nový prezident Andrzej Duda. Co z toho vyvozovat? Co se změní z hlediska řešení migrační krize?

Vítězství Práva a spravedlnosti (PiS) v Polsku bylo očekávané, nejsem jím překvapen a musím říci, že je třeba se jednoznačně vymezit vůči pokusu o jistou démonizaci Práva a spravedlnosti, pana Kaczynského jako předsedy i klíčových ústavních činitelů Polska. To je nespravedlivá a nefér démonizace, která je dlouhodobá. Já jsem přesvědčen, že vláda vytvořená PiS bude velmi solidní vládou v zahraničněpolitické i ekonomicko-sociální oblasti, a že Polsko vedené paní premiérkou Szydlo a panem prezidentem Dudou bude velmi dobrým a kvalitním spojencem, povede to k velmi dobrým česko-polským vztahům, které pokud si vezmeme posledních deset let, byly v dějinách na nejvyšší úrovni a nepochybuji o tom, že je tady obrovský potenciál pro jejich rozvoj. Úvahy, které se někdy objevují, jaká je to hrůza, že vyhrálo PiS, musím jednoznačně odmítnout. Měl jsem možnost s panem Jaroslawem Kaczynskim se potkat i osobně a je to nesmírně seriózní, přemýšlivý, inteligentní a schopný politik a já jsem přesvědčený, že Polsko bude dobrým partnerem.

Prezident Miloš Zeman poměrně výrazným způsobem zasahuje do společenské a politické debaty na téma migrační krize a v posledních málo týdnech zopakoval názor, že současný masivní příliv uprchlíků má rysy organizované invaze, která v případě pokračování může výrazným způsobem podlomit evropské politické, ekonomické, sociální a kulturní struktury a může jít o pokus ovládnutí Evropy. Jak vy nahlížíte na postoje hlavy státu k této věci?

Pana prezidenta Zemana si velmi vážím, je to intelektuálně velmi bystrý člověk a tuto jeho úvahu považuji za naprosto legitimní. I na mě to náhlé vzedmutí se vlny migrace za situace, kdy Irák, Sýrie a Libye jsou dlouhodobě v problémech, ty nezačaly před pár měsíci, dělá dojem, že to může být organizováno. Minimálně víme, že převaděčské gangy jsou velmi dobře organizované a je to obrovský byznys spočívající v zajištění infrastruktury, různého vybavení od člunů po mobilní telefony s mapovými aplikacemi, převody peněz a majetku. Podle seriózních zdrojů osmdesát procent migrantů jsou mladí muži mezi sedmnácti a pětatřiceti lety. To vše vůbec neukazuje Vámi zmiňovanou hypotézu za nelegitimní a nepravdivou. Je potřeba velmi intenzivní spolupráce zpravodajských služeb a já jsem přesvědčený, že toto riziko, před kterým varuje pan prezident Zeman je riziko, které bychom měli vnímat velmi pozorně a brát ho vážně i to, že vedle samotného dopadu masivní migrace nám hrozí ještě další element – migrace použitá jako zbraň hromadného ničení, jako řízený proces, který má rozleptat naši evropskou společnost a za kterým můžou stát struktury jako Islámský stát a další.

Myslíte si, že lídři jednotlivých evropských zemí věnují těmto otázkám dostatečnou pozornost?

Jak které. Státy Visegrádské čtyřky v čele s Maďarskem, které bylo hraniční zemí, velmi pozorně vnímaly i širší aspekty. Nejen to, že bezprostředně na ně to může dopadnout nebo dopadá jako v případě Maďarska. Pak jiné státy, které se trošku intelektuálně a salónně držely nějakých eurofloskulí o azylu a základních lidských právech, aniž si uvědomují, že mohou ohrozit vlastní společnosti. Právo na bezpečí jiných lidí nesmí být ne úkor práva na bezpečí nás, co tu žijeme. Takže ano, můžeme přijmout, že někde existují lidé ohroženi na životě nebo že je ohrožena jejich bezpečnost, to ale neznamená, že my velkoryse roztáhnutou náručí ohrozíme svoji vlastní bezpečnost. To by byla strašná chyba.

Podle posledního průzkumu, který byl zveřejněn před asi dvěma týdny, roste nespokojenost Čechů s členstvím v EU. Historicky je nyní proti členství 62 procent lidí. Kdo za to podle vás nese odpovědnost, kdo těmto náladám pomohl? Co by s tím vedení země mělo dělat?

Podle mě to není překvapivé. Je to minimálně důsledkem dlouho se vlekoucí řecké krize a způsobu řešení této krize, je to důsledkem migrační krize a je to také důsledkem jistého způsobu chování některých starých členských zemí Evropské unie vůči novým členským zemím a jistého stylu mentorování a okřikování nebo dokonce zastrašování. Nemůže být nikdo překvapen.

Z druhé strany ale možná řeknu další nepopulární tezi. Pořád jsem přesvědčen o tom, že výhody členství v EU přes všechny nedostatky, které má a které jsem mnohokrát jako vrcholný politik kritizoval, pořád převažují nad nevýhodami. Možná by se pouze jen ti, kteří byli dlouhodobými zastánci eurofederalismu, měli teď trošku chytit za nos a říci: v evropské politice děkujeme Topolánkově a Nečasově vládě, že brzdily patami, jak mohly, jak cestu k užší federaci, tak cestu do eurozóny. Pokud bychom tomu v těchto dvou vládách nebránili, byli bychom členskou zemí eurozóny a byli nuceni zaplatit nebo garantovat jenom v případě Řecka stovky miliard korun. Nebo kdybychom nebránili jakémukoli dalšímu prohlubování eurofederalismu po roce 2008, tak bychom se teď vůbec debatě třeba o povinných kvótách nevěnovali, protože by prostě trvalé kvóty, které by nám přidělovaly desítky tisíc běženců každý rok, byly nezpochybnitelným faktem. To, že máme ještě nějaký manévrovací prostor, je i díky tomu, že jsme tady měli dvě pravicové eurorealistické vlády, které kdyby byly eurohujerské, tak naše dnešní situace je dramaticky horší a náš manévrovací prostor by byl dramaticky nižší.

Významným tématem je ruské vojenské angažmá v Sýrii. Jak aktuálně vypadá situace? Bašár Asad je ochoten vypsat nové volby, když dojde k poražení IS. Rusko a USA jsou prý ochotni se domluvit na určité míře spolupráce. Co to všechno může naznačovat směrem k budoucímu vývoji?

Byl jsem dlouhodobě kritikem sankcí a sankčního režimu ve vztahu k Rusku a tvrdil jsem, že to ruskou politiku žádným způsobem neovlivní, že je to chyba a že Rusko představovalo a představuje důležitého strategického partnera pro Západ včetně toho, že jsem přímo uváděl, že si nedovedu představit vyřešení situace s Islámským státem v Iráku a Sýrii bez úzké spolupráce s Ruskem. Vůbec ten pokus o destabilizaci Asadova režimu jsem dlouhodobě považoval za cestu, které povede jen ke zhoršení tamní situace, nikoli ke zlepšení. Moje teze, že situaci na Středním východě v souvislosti s Islámským státem bez úzké kooperace s Ruskem není možné nijak změnit, byla vývojem posledních týdnů jednoznačně potvrzena a dneska to snad chápou všichni realističtí politici. Doufejme, že konstruktivní a strategický dialog mezi Západem a Ruskem nejenom v této oblasti se velmi rychle obnoví.

USA se netají tím, že chtějí od samého počátku syrské krize sesadit prezidenta Bašára Asada a stále zaznívá, že v budoucím poválečném uspořádání v Sýrii není pro Asada místo. Jak to vidíte vy?

Především jsem přesvědčený, že tady se zapřahá vůz před koně. Kontroval bych jinou tezí, a sice že porážka Islámského státu bez Bašára Asada na území Sýrie je vyloučena. Tímto bychom se teď měli zabývat a pak teprve řešit následující otázky. Konec konců bychom měli respektovat i něco, čemu se v celém okruhu západní civilizace říká svobodné volby. Co když čistě teoreticky Bašár Asad ve volbách, které budou mezinárodně uznány za svobodné, vyhraje? Co budeme dělat pak? Čili kategoricky si zabouchávat dveře před dalšími variantami bych považoval za chybu. Především ale opakuji, teď platí klíčová teze, že bez Bašára Asada porazit Islámský stát na území Sýrie není možné. 

V závěru ještě dovolte otázku, co si myslíte o nedávné policejní akci ÚOOZ a olomouckého státního zastupitelství, kdy došlo i k zadržení Vašeho kolegy a exministra vnitra Ivana Langra, který byl následně bez sdělení jakéhokoli obvinění propuštěn.

Mohu pouze říci, že to, co rozehrála olomoucká prokuratura, útvar pana Šlachty ve spolupráci s některými redaktory v čele s veřejnoprávní Českou televizí například ve vztahu k panu Ivanu Langrovi, považuji za mimořádně nechutné, mimořádně odpudivé, popírající základní pravidla právního státu včetně ctění presumpce neviny. Tato propagandistická akce jako vystřižená z padesátých let jenom ukazuje na problematičnost těchto dvou institucí (Šlachtova ÚOOZ a olomoucké prokuratury), na kterou já, a přiznávám s jistou mírou subjektivity, poukazuji už dlouho, že jsou to jistým způsobem snětí zasažené orgány, které provádějí spíše mediální politiku, než že by hájily právo a spravedlnost v naší zemi.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Západ se bál našich výrobků.“ Herec, kterému budou nadávat, o 30 letech po sametu. A o jiných hercích

17:52 „Západ se bál našich výrobků.“ Herec, kterému budou nadávat, o 30 letech po sametu. A o jiných hercích

ROZHOVOR „Obávám se, že nikdy nešlo o demokracii v Československu, že šlo o trhy,“ říká v souvislost…