Pokud se EU zásadně nezmění, jsem jednoznačně pro odchod, vyzývá advokátka Zwyrtek Hamplová. Tragédie, zoufalství, tak hloupí lidé... Co si to dovolují?

17. 4. 2020 4:46

ROZHOVOR Stát jako by obyčejné lidi dole neviděl. Vidí velké kolosy, malé nechal napospas. Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová označuje kroky vlády za neucelené, chaotické a vyjádřila obavy, že řadu kroků dělá účelově. „Zdá se mi, že se vláda vůči lidem snaží spekulovat s paragrafy, aby nemusela plnit některé své povinnosti, a to je v této době velmi nemravné až neomluvitelné. Pokud se vláda snaží nehrát v této době fér s vlastními občany, zvedá mne to ze židle,“ řekla například k možnosti dětí prvního stupně být ve školách. To totiž může znamenat, že rodič nebude moci čerpat ošetřovné. Hamplová připomíná, že právě občané na sebe vzali řadu povinností státu včetně šití roušek, a stát neumí ani v této době projevit empatii.

Pokud se EU zásadně nezmění, jsem jednoznačně pro odchod, vyzývá advokátka Zwyrtek Hamplová. Tragédie, zoufalství, tak hloupí lidé... Co si to dovolují?
Foto: archiv
Popisek: Jana Zwyrtek Hamplová
reklama

Vláda představila plán na rozvolňování nařízených opatření kvůli pandemii nového koronaviru. Po dvou týdnech odstupňovala, jaké obchody se budou postupně otevírat. Jak tento plán hodnotíte?

Přiznám se, že jsem v hodnocení velmi střízlivá, protože jsem naprostý laik. Podle mne je naprostý laik i vláda, protože takovou situaci nikdo neočekával, navíc i napříč obory lékařskými na to má každý jiný názor. Já se z pozice právničky tedy musím cítit v těchto oblastech už jako absolutní amatér. Jsem, řekla bych, velmi velkorysá v tom smyslu, že vládě vůbec nezávidím a závidět jí teď nemůže nikdo. Uvažuji proto selským rozumem – něčemu se divím, něco chápu, a snažím se být velkorysá s tím, že jde o naše zdraví.

Z posledních opatření jsem nepochopila například fitcentra – ani tím selským rozumem. A nepochopila jsem také, proč jsou někteří živnostníci nadále uzavření, ale v této době asi neexistuje žádné obecně přijímané rozhodnutí, ke každému najdeme výhrady. Jsem v tomto smyslu tedy opravdu velkorysá, protože nevíme, co je dobře, co je špatně, já sama tápu, když vidím odborníky, jak se různě dohadují, každý na to má jiný názor. Je to těžká doba a musíme doufat, že ji přežijeme co nejlépe. Obecně jsem spíše pro více opatření než méně, když vidím čísla venku a u nás.

Anketa

Měla by vláda v létě otevřít hranice alespoň do některých zemí, pokud to půjde?

17%
83%
hlasovalo: 33826 lidí

Proč se divíte fitcentrům a u kterých živností konkrétně se tomu divíte?

Divím se tomu, protože podle mne je ve fitkách rizikové prostředí. Člověk cvičí, v uvozovkách funí, roušky jsou tam chiméra, a podle mě bez fitcenter takzvaně neumřeme. Nezemřeme ani bez jiných věcí samozřejmě, ale trochu mě překvapilo, že neuvolnili kadeřnice a další drobné provozovny, protože jde o ženy, i muže, kteří na měsíčních příjmech ze svých malých provozoven závisejí. I kdyby měli zavést přísná opatření, například že zákazníci musejí chodit po jednom, pak musí následovat desinfekce… pak bych to chápala, a oni by byli rádi, že pojedou alespoň na třicet padesát procent tržeb, nebo prostě budou dělat celý den. Dále mi přijde divné, že se pouští obrovské plochy hobby marketů a malé provozovny jsou zavřené.

Já jako advokátka jsem také osoba samostatně výdělečně činná, tedy OSVČ, mám štěstí, že mohu pracovat elektronicky, ale také nám zrušili soudy, nepřednáším… takže se do toho umím vžít… některá opatření jsou proto podle mne v této podobě vůči těm malým zbytečná a dostanou lidi do existenčních problémů. A bohužel, když už tomu tak je, vláda zatím dělá velmi málo, aby těmto živnostníkům pomáhala. Jako by tu byly jen ty velké kolosy, zatímco ti malí se nechají napospas. A to není dobře. Ať je dále přísná v opatřeních, ale pak v tom ty lidi nemůže nechat.

Už se ukazují jakási srovnání s ostatními státy nejen v Evropě, jak různé vlády podnikatelům a živnostníkům pomáhají. Není výjimkou v Německu, Rakousku, Anglii či Švýcarsku, že je jednoduché vyřídit žádost o příspěvek státu v pandemii jedním formulářem, a celkem rychle tím získat peníze na účet. Není ani výjimkou, že finance žadatelé obdrží do několika hodin, maximálně do pár dní. Oproti tomu český systém pomoci vyžaduje formulářů několik, navíc části živnostníků pak přijde upozornění – a to i po dvou týdnech –, že nesplnili podmínky a mají chyby či neúplnosti v žádostech. Ti se tak ani nedozvědí, co udělali špatně a jsou prostě odmítnuti. Jak si vedeme v tomto srovnání podle vás?

Přesně tak. Jak jsem řekla v úvodu, že jsem velmi velkorysá v tom smyslu, že raději více než méně, protože nevím, jaká opatření jsou nejlepší, kdy je uvolňovat a tak dále, protože vláda skutečně nemůže vědět, jak bude pandemie pokračovat. Ale jsem už méně velkorysá u živnostníků a podnikatelů, protože to vidím u svých přátel, dětí, kolegů a v bezprostředním okolí včetně samospráv, neboť komunikuji ze starosty dennodenně, proto vím, jak to zasahuje ty nejvíce pracovité lidi.

Tady jsem naopak kritická velmi, protože vláda nemá ucelený režim, neumí se vžít do pozice malého živnostníka, neumí se vžít do pozice malého zaměstnavatele. Já sama mám čtyři zaměstnance, a kdybych neměla příjem, chybí mi na výplaty a odvody, a každý měsíc nastupují vysoké ztráty. Rezervy jsou pak hned pryč. Vláda řeší globální pohled a jsou v ní lidé, kteří nemají s malým podnikáním naprosto žádné zkušenosti – včetně premiéra, který rovněž nemá představu, co je to živnost, protože vždy měl jen to velké, takže o kadeřnici, cukrářce, malé cukrárně, malé hospůdce neví naprosto nic. A s ním žádný ministr.

Lidé, kteří pracují takzvaně pouze na sebe, a musí mít z toho proto měsíční příjem v podstatě namísto platu a vydělat i na náklady, zejména nájem, mají velký problém – je to situace, jako by vám prostě nevyplatili ze dne na den plat. Na tyto malé se vláda zatím totálně vykašlala, a je to nefér. Řemesla potřebujeme jako sůl, najít dnes dobrého řemeslníka začíná být zázrak a vláda pro ně dnes prostě nic pořádného nedělá. I kdyby provedla něco malého zálohově, i kdyby nějaké platby prominula – třeba DPH.

Kroky jsou neucelené, chaotické, a dokonce se mi zdá, což se mi jako právničce vůbec nelíbí, že řadu kroků, jako jsou opatření ve školství, dělá účelově. Například možnost dětí být ve školách může znamenat výklad, že rodič nemá právo na úhradu ošetřování člena rodiny… zdá se mi, že se vláda vůči lidem snaží spekulovat s paragrafy, aby nemusela plnit některé své povinnosti, a to je v této době velmi nemravné až neomluvitelné. Měla by hledat cesty, jak pomoci, ne jak z povinnosti pomoci vyklouznout. I tak by určitě nezachytila všechno, ale ta snaha mi chybí, a dokonce se mi zdá, že je snaha s lidmi hrát hry, aby se něco nemuselo. Pokud se vláda snaží nehrát v této době fér s vlastními občany, zvedá mne to ze židle. Vždyť tito občané na sebe dnes vzali řadu povinností státu. Jen roušek se našilo desetitisíce, a stát neumí ani v této době projevit empatii a těm lidem ulevit. Jako by je neviděl.

„Prvním krokem k udržení ekonomiky by proto mělo být odškodnění firem a živnostníků. Vláda by tedy neskutečně ztratila kredit, kdyby se ukázalo, že změnila právní režim omezujících opatření jen proto, aby nemusela náhrady škod vyplácet,“ řekla jste pro ParlamentníListy.cz v minulém rozhovoru s tím, že doufáte ve změnu. Je to podle vás také spekulování, které jste právě zmínila?

To stále platí. Očekávala bych samozřejmě, že vláda náhrady škod nějak omezí stropem – ne aby vyplácela konglomerátům miliardy korun, ale aby pomoc směřovala opravdu tam, kde je to nutné. Tedy nečekám a nepřijímám, aby se vláda snažila zbavit svých zákonných povinností na odškodnění zákonnými kličkami a nefér kroky. V médiích jsem četla, že když dostávají živnostníci podporu 25 tisíc korun, mají u toho údajně podepisovat, že se tím vzdávají veškerých jiných náhrad od státu. Jako právnička vím, že je to nesmysl. Člověk se nemůže dopředu vzdát svých práv, a i kdyby to podepsal, může náhradu v budoucnu požadovat. Stát nemůže využívat tísně někoho a zneužívat svého postavení takzvané vrchnosti.

Na této vládě se mi proto nelíbí, že místo vystoupení před mikrofony s tím, že na tohle máme a toto živnostníkům poskytneme, a to ihned – třeba průměr dvacet tisíc korun za měsíc, ale všem rovně – příliš spekuluje, příliš se chce vyhnout jakékoli pomoci, aby to náhodou nestálo moc, tedy na svých občanech viditelně šetří – a to jim lidé neodpustí. Odpustili by vládě takzvané zastropování, chápou, že nechce plýtvat, ale neodpustí jim, když je stát chce právními kličkami obejít, ošidit o to, na co by jinak měli právo, a přihlížet tomu, že někteří se dostanou do vážných problémů. Pro živnostníka je měsíční příjem z živnosti plat, pokud podnikají oba manželé, náhle jsou tedy oba de facto bez mzdy. Pokud padne ošetřování člena rodiny jen tím, že bude možnost jít do školy, velmi to odsuzuji. Proto se mi tyto hry vlády nelíbí, nejsou důstojné jí ani těch, kterým by tato pomoc měla směřovat.

Intenzivně spolupracujete a komunikujete se starosty obcí a měst. Jak tuto situaci zvládají a co by nejvíce pomohlo právě jim?

Mám jedinou klientelu – samosprávu napříč republikou. Se starosty tak komunikuji dennodenně. Všimla jsem si zajímavé věci, kterou ještě nikdo nezmínil – starostové samozřejmě mají za povinnost starat se o své občany, a tak sháněli třeba i ochranné pomůcky, protože stát to nezvládal, a tak plnili i jeho roli, a tak dále… ale co bych zdůraznila, že by vláda a konkrétní ministři měli starostům poděkovat za to, že obyvatele této země drží celou dobu také psychicky. Starostové a starostky jsou nyní zárukou, že lidé nejsou v depresích, protože se jim snaží nejen pomáhat se vším, co je třeba, ale snaží se také o to, aby lidé viděli světlo na konci tunelu. Starostové, i když vím, že mezi dvěma ušima jsou sami na dně a často melou z posledního, mají své rodiny, své starosti, mají obavy o své zdraví, navenek vůči lidem drží psychiku, povzbuzují, radí jim. Připadají mi jako ty letušky v letadle s poruchou… starostům proto pochopitelně také vadí, že tu psychiku u nich doma ničí, že drobní živnostníci a podnikatelé nemají podporu, rodiče, co museli zůstat doma s dětmi často také ne… ti lidé se znají, říkají si to, jednomu je líto druhého… těžká doba, ale nemusela by být, kdyby vláda ihned udělala rozumný balíček pomoci.

Jedno město teď přijalo opatření, že nebude chtít platit nájem ze svých budov, ale nejen to. Podnikatelům, kteří platí nájem soukromým osobám, ho uhradí (ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO řekl, že nájemné státu pouze odloží, o jeho odpuštění zatím neuvažuje, pozn. red.). Nechci to město jmenovat, nemám k tomu svolení, ale starostové suplují stát nejen tím, že zajišťují a organizují, co stát neumí, ale zároveň jsou psychology, sociální pomocí, vším. Bez nich by vládla nervozita a panika. Města to těžce drží pod kontrolou a za to bych jim dala Oscara. A až to bude za námi, obrovské poděkování se vší vážností. Dělají teď opravdu až nemožné – mám to v přímém přenosu. 

Nejenom z úst bývalého prezidenta Václava Klause se ozývá, že se kvůli pandemii necháme připravit o část svobod a práv. Obáváte se toho stejně?

Neobávám, protože věřím – i když to bude znít možná jako fráze – v český lid, že už si tu svobodu nenechá vzít. Cítím, že bývalé východní země, které mají zkušenost s totalitou, dokážou odhalit direktivní způsob dříve než v jiných zemích. Máme cit pro to, co nám může svobodu vzít. To, že ji nyní máme omezenou, je s ohledem na situaci logické, ale nevěřím, že by si někdo dovolil toho zneužít trvale. Věřím, že kdyby se to stalo, je tu spousta lidí, kteří by to uměli pojmenovat – včetně mě – a nenechali bychom si to líbit. Máme už jakési senzory.

Mohlo by to potkat možná spíše země, které tuto zkušenost nemají, nebo mladé lidi, kteří nezažili totalitu, a mohli by inklinovat k nějakým pokusům blížícím se k nereálným socialistickým chimérám. Nemám tedy obavy o země bývalého východního bloku, protože to umíme těžce vyhodnotit, tedy nemám obavy ani o Českou republiku. Ostatně soudím, že na to přijde řeč… tato doba hodně vyčistí vzduch a ukáže, kdo je kdo. Jak u nás, tak v rámci Evropy.

Sílí kritika směrem k Evropské unii. Tomio Okamura z SPD navrhuje opět referendum o vystoupení, Václav Klaus mladší navrhuje jednostranné vypovězení Lisabonské smlouvy. Domníváte se jako právník, že mají podobné návrhy smysl?

Pokud jde o návrh vypovězení Lisabonské smlouvy, naprosto podepisuji. Ta by se měla vypovědět bez jakýchkoliv pochyb, protože to byl opravdu špatný krok. Bohužel když se teď dívám na aktuální kroky Evropské unie, tak z člověka, který hlasoval kdysi pro vstup do Evropské unie s nadšením, jsem teď obrovský skeptik a tvrdím, že pokud se Evropská unie zcela zásadně, a to zásadně podtrhuji – nezmění, tak se přikláním a opět jednoznačně k odchodu České republiky z Evropské unie. Tak jak to funguje nyní, je to totiž tragédie. Evropská unie má v čele často viditelně hloupé lidi, nová komisařka Ursula von der Leyenová je tragédie a patří mezi ně, a to, co nyní Evropská unie předvádí, je zoufalství. Předvádí to přitom za obrovské peníze s nulovým efektem. Tak jak řešila hlouposti v posledních letech, je zmatená dnes, naprosto neakceschopná, frázovitá, současně panovačná a diktující, a do plnění svých ideálů, pro které vznikala, má dnes daleko jako na Mars. Jsem obrovsky nespokojená s některými jejími kroky, jsem obrovsky nespokojena s diktátem, který si dovoluje vůči členským zemím. To není možné takto dál udržet. Buď se Evropská unie změní, nebo skončí. To je můj názor.

Nosíte respirátor, nebo roušku a jak jste k nim přišla?

Nosím obojí, roušky mi ušila dcera, která je ušila i dalším stovkám lidí. Jakmile pandemie vypukla a musela zůstat s dětmi doma, ušila roušky celé rodině včetně mě a nabídla roušky zdarma i celému okolí. To se mi na českých lidech líbí, jak si vzájemně pomohou, a v této době to neskutečně ukázali a ukazují. Velmi mi proto vadí a odsuzuji, že s těmito lidmi, kteří museli zavřít své živnosti nebo zůstat doma s dětmi či starými rodiči, a přesto už měsíc a půl pomáhají nezištně jiným lidem, stát hraje ty své spekulativní hry. Zkrátka lidé se postarali sami o to hlavní, dokonce i za stát, který zjistil, že není na podobné situace naprosto připraven, a teď je proto načase, aby se stát nadechl a se vší vážností a úctou ke svým občanům se teď postaral o ně. Formou, která bude rychlá a fér. Zatím to bohužel nedělá, jako by ty obyčejné lidi dole neviděl. Ještě má šanci to změnit, ale už teď je to last minute.   


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Neuvěřitelné, skandální!“ Co bylo odstraněno z archivu ČT? Aktivista Šinágl se bouří: Nezávislou ČT potřebujeme, ale ta dnešní...

18:41 „Neuvěřitelné, skandální!“ Co bylo odstraněno z archivu ČT? Aktivista Šinágl se bouří: Nezávislou ČT potřebujeme, ale ta dnešní...

ROZHOVOR I po druhé vlně koronaviru trvá na tom, že premiér Andrej Babiš je schopný mezi mnoha nesch…