 modified-635166806831070260.jpg&id=14132)
Po osmi měsících dohadování byla jmenována menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD. Komunisté ji podpoří, a proto má kabinet velkou šanci získat 11. července důvěru. Podle některých jde o vládu ze zoufalství (jak řekl Václav Klaus ml.), odpůrci tvrdí, že budeme mít nejhorší vládu od roku 1989. Minule jste mi řekla, že „úspěch komunistů ve vládním vyjednávání svědčí o neschopnosti ostatních politických stran, nikoli o schopnosti a přitažlivosti této partaje. Dostaly se tedy tyto strany svojí neschopností až do opozice? Nebo naopak, je současná vláda výsledkem jejich neschopnosti?
Současná vláda-nevláda je výsledkem rozhodnutí právem rozzlobené veřejnosti. Může se mi tisíckrát nelíbit, že vzniká vláda s podporou KSČM, ale bohužel vím, že za její vznik můžeme my sami. My jsme voliče v uplynulých obdobích opakovaně zklamali. Věřím, že v příštích volbách už lidé nebudou ANO volit jako alternativu ODS. Pochopí, že celé hnutí byla jen jedna velká bouda ušitá na právem znechuceného voliče.
Znechucení vyvolal i termín jmenování druhé Babišovy vlády v Den památky obětí komunistického režimu. Berete to jako ironii života?
Symbolické to samozřejmě je, ovšem v naší zemi je těžké nalézt den, který by nebyl spjat s komunistickým a německým vyvražďováním a běsněním. Nevím, je-li horší jmenovat vládu v den spojený s vraždou doktorky Milady Horákové, nebo třeba v den vyhlazení Lidic či Ležáků. Historie je dlouhá, krutých osudových dní jsme zažili mnoho. Beru to jako symbolickou rétorickou figuru, elegantní mediální zkratku, která opět připoutá pozornost ke krušnému osudu Horákové, ale dále se tím nemá smysl zabývat.
Co by naše vláda měla udělat především? Co od ní očekáváte?
Vláda by se měla pokusit získat důvěru. To je dnes technicky vzato její hlavní úkol. Neočekávám od ní nic dobrého, neboť všechna klíčová ministerstva – ministerstva schopná šířit novodobou ideologii – dnes drží vlastně krajní levice.
Vytěžila ČSSD se svým volebním výsledkem maximum? Nebo se řítí do záhuby spoluprací s hnutím ANO, která loni zkrachovala?
S nejhorším možným volebním výsledkem získala ČSSD velmi velkorysý počet ministerských křesel. Zda ji za to voliči po zásluze potrestají, to nedokáži posoudit. Je to věc ČSSD a jejich voličů, já do toho mluvit nemám a nebudu. Úpadek ČSSD mě však jako zarytého pravičáka štve. Naše země nepotřebuje beztvará, rozbředlá, falešná hnutí, ale silnou pravici a silnou levici, které slouží České republice a jejím občanům, nikoli cizím zájmům. I proto má padlá ČSSD kousíček mých sympatií. Upřímně doufám, že se v příštích volbách opět povede lítý boj mezi ČSSD a pravou ODS, boj, který pomůže hájit naše, nikoli cizí hodnoty.
Jak v celém vládním vyjednávání hodnotit roli prezidenta Miloše Zemana?
Prezident dělal business as usual. Bylo zřejmé, že si celou šachovou partii užíval. Je hráč a dobře ví, co chce dělat.
Fotogalerie: - Malý brífink
Miloš Zeman na sebe naposledy upozornil scénou s názvem „spálené trenky“. Co jste jí říkala?
Nerozumím jí, nevím, zda kouř ze spálených trenýrek měl sloužit jako kouřová clona, zda se jednalo o kanadský žertík, sázku, či něco jiného. Vím jen, že za funkčního období pana prezidenta Klause by bylo něco takového zcela nemyslitelné a nepředstavitelné. Akce skupiny Ztohoven byla pitomá a ubohá, brněnská hra Olivera Frljiče byla pokleslá a odporná, ale naprosto nerozumím tomu, proč se prezident Zeman k těmto věcem vyslovil právě touto formou. Já bych ji rozhodně nevolila, nicméně je to jeho rozhodnutí, nad kterým jen krčím rameny.
Psali jsme:
V diskuzi kolem rozpočtu se objevuje kritika, že v rámci růstu české ekonomiky se rozpočet dostal do schodku šesti miliard a je plánován až na padesát. Jak hodnotit dosavadní hospodaření?
Karel Čapek kdysi napsal pěkný epigram: Kudy chodil, tudy krad, sociální demokrat. Babišova vláda dokazuje, že co se rozdávání z cizího – pardon, z našeho! – týče, je sociálnědemokratická par excellence. Nejenže naše peníze rozhazuje, ale dokonce jí ani nestačí, takže nás nadále zadlužuje. Vím, že to neradi slyšíme, ale každou korunu dluhu České republiky nedluží vláda, ale my: vy, já, čtenáři. Vláda tedy zadlužuje naše rodiny a naše domácnosti. Je to šílené a neomluvitelně drzé. Svědčí to o naprosté nekompetentnosti současných ministrů, zejména pak ministryně financí. Zdůrazňuji, že bych to řekla, kdyby takto jednal ministr kterékoli strany, včetně mé vlastní. Zodpovědná vláda prostě dluhy za normálních okolností dělat nesmí.
V rozhovoru pro Novinky.cz jste se nechala slyšet: „Školy, žáky i jejich rodiče odvádějí od problematiky výuky různé nesmyslné překážky, z oficiálních cílů našeho školství zmizela snaha o vzdělanost.“ Experti tvrdí, že ve školách děti neučíme, co potřebují pro život. Jak vrátit onu snahu o vzdělanost?
To je jednoduché: přestaneme podporovat ideologickou indoktrinaci, všemožné gramotnosti a projekty, a začněme podporovat psaní dobrých učebnic a vychovávání dobrých mladých kantorů. Odstraněním všech genderismů, homolobby, environmentalistických lekcí a povídaček o fake news získají školy zase čas a klid na to, aby se děti a studenti učili to, co umět mají. Nesetkávali bychom se se studenty vysokých škol, kteří neumějí vyřešit rovnici o jedné neznámé, ani s docenty, kteří píší s hrubkami. Před nedávnem jsem se při vkládání příspěvku z mobilu na svůj facebookový účet překlepla a omylem jsem místo jména Jana Kubiše idiotsky vložila zkomoleninu Kubišta. Okamžitě jsem se opravila, ale stydím se ještě teď. Denně mi však chodí maily a dopisy od údajně vzdělaných lidí, kteří jsou schopní napsat: by jsme – a kterým čeština zjevně neříká naprosto nic, jakkoli se honosí tituly zepředu i zezadu. Pokud budeme takto pokračovat dále, budeme sice vzorně indoktrinovanými ovčánky, ale zároveň z nás bude namísto národa Komenského národ eurobloudů.
Už kdysi jste mi řekla, že „Východ i Západ potřebujeme“. Teď se zdá, že se Evropa vzdaluje Americe, k čemuž zásadně přispívá prezident Donald Trump. Nejde jen o celní válku. Připomenout můžeme i fiasko na summitu G7 a jeho názor na členství Ruska ve sdružení ekonomicky nejvyspělejších států. Trumpovi je vytýkáno, že místo zlepšování kontaktů s lídry demokratických zemí chválí například severokorejského diktátora. 16 července se v Helsinkách sejde s Vladimirem Putinem. Jak bychom se v tom všem měli orientovat? A dokáží čeští politici voličům srozumitelně vysvětlovat zahraniční dění i své postoje?
Pokud by se podařilo navázat lepší vztahy mezi USA a Severní Koreou prezidentu Obamovi, prezidentu Macronovi nebo kancléřce Merkelové, dostali by nobelovku. Když totéž udělá Trump, je vzhledem k fanatické mediální nenávisti zatracován až do horoucích pekel. U nás se jen přežvykují prázdné fráze převzaté ze zahraničního mainstreamového tisku, ale o skutečné podstatě jeho politiky víme starou belu. K povrchní kritice něčeho tak komplikovaného, jako je americká obchodní politika, se proto přidávat odmítám.
Evropa se především vzdaluje Evropě samotné. Opustila své kořeny, opustila své tradice, opustila vše, z čeho se po staletí rodila. Evropa tak potřebuje návrat, renesanci, znovuzrození či obrození místo svého zaslepeného v uvozovkách osvícenství. Možná, že jí facky od Donalda Trumpa pomohou vrátit se zpět ke skutečným hodnotám.
Psali jsme:
_635696039574114388.JPG&id=73527)
 modified-635166806831070260.jpg&id=14132)
autor: Zuzana Koulová
