Podzim bude spojený s demonstracemi, na Letné se chystá akce Milionu chvilek pro demokracii. Obáváte se toho? Jaký podzim nás čeká? Co demonstrace způsobí?
Podle předpovědi meteorologů se můžeme těšit na teplý a suchý podzim. Až ve druhé polovině listopadu by nás mohl zasáhnout ledový vzduch z východu. Pokud jde o mé zamyšlení, zda nás čeká politicky „horký“ podzim, tak na to není jednoduché odpovědět. V politice se totiž může stát cokoliv. Předpokládám však, že zastavení trestního stíhání předsedy Andreje Babiše příliš nezklidní politickou situaci v naší vlasti. K tomuto tvrzení mne vede cílená masáž v některých médiích proti Andreji Babišovi a justici, jejímž cílem je snížit u občanů důvěru v nezávislost justice a odradit další voliče od podpory hnutí ANO. Primárně jde totiž mnohým aktérům o to, jakým způsobem se jim podaří omezit dlouhodobě dominantní voličskou podporu hnutí ANO, která již téměř čtyři roky osciluje kolem 30 %.
Jednou z cest, jak odradit voliče hnutí ANO, byla v minulosti například vyvolaná kauza s nákupem korunových dluhopisů Agrofertu. Tato kauza však nevyvolala mezi voliči potřebný efekt, protože většina občanů tomuto tématu nerozuměla. A ani mimořádně mediálně exponovaná kauza Čapí hnízdo příliš neubrala na podpoře hnutí ANO. A pak nastoupil spolek Milion chvilek s demonstracemi proti předsedovi vlády, ministryni spravedlnosti i prezidentovi. Nemám nic proti demonstracím, jejichž prostřednictvím má každý občan naší vlasti právo vyjádřit svůj názor. Jsem však přesvědčen o tom, že žijeme v demokratické zemi, která ctí občanská práva a svobody. Určitě si tuto vymoženost připomenu dne 17. listopadu položením květin u pamětní desky na Národní třídě v Praze. Nemyslím si, že by demonstrace pořádaná spolkem Milion chvilek dne 16. listopadu v Praze na Letné vyvolala výrazné pnutí ve společnosti, které by vedlo například k pádu vlády. Dnes je jiná politická situace než před 30 lety, což si organizátoři protestů asi nechtějí připustit, protože tuto dobu již nepamatují.
Státní zástupce Šaroch zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho rodiny v kauze Čapí hnízdo. Co na to říkáte? V době, kdy šlo pouze o informace Deníku N, začala opozice mluvit o ohrožení právního státu a důvěry v nestrannost institucí…
Je třeba si uvědomit, že státní zastupitelství je součástí moci výkonné, kdy státní zástupce podléhá dohledu svého vedoucího i dohledu nadřízeného státního zastupitelství a je vázán jejich pokyny. Takže státní zástupce Šaroch podle této logiky postupoval správně. Jeho postup byl původně jen návrhem, který poslal ke schválení vedoucímu městskému zástupci Martinu Erazímovi. Tím, že městský státní zástupce návrh odsouhlasil, získal potvrzení správnosti rozhodnutí přímým nadřízeným. Trestní řízení nemá být v žádném případě pokračováním politického boje jinými prostředky. Své právo na právo má i předseda vlády. Jestliže dospěje státní zástupce k názoru, že obžaloba je nedůvodná, nemá ji podat, i když se to někomu bytostně nelíbí. Opozice se přitom zase snaží vyvolat v již rozdělené společnosti ještě větší pnutí, když zpochybňuje nestrannost státního zastupitelství. Přilévání oleje do ohně není dobré, když jste téměř uhasili požár. Je rovněž smutné sledovat, jak někteří novináři dělají politiku, místo aby se věnovali žurnalistice.
Bylo by pro Českou republiku lepší, aby věc kolem Čapího hnízda už skončila?
Samozřejmě je důležité pro stabilizaci koaliční vlády a uklidnění veřejnosti, aby kauza Čapí hnízdo byla již jednou provždy uzavřena. Částečně se tak stalo již nyní, kdy Městské státní zastupitelství v Praze zastavilo stíhání všech aktérů této kauzy. Definitivní tečku za celou kauzou však může učinit ještě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který celou věc může ještě posoudit. Ideální by bylo, kdyby se tak stalo co nejdříve, nejpozději do konce října. Na své rozhodnutí má však tři měsíce. Můžeme v následujících dnech a týdnech aspoň sledovat, jaké tlaky a napětí ve společnosti budou někteří politici i média v této věci vyvolávat. Měli bychom se všichni v Parlamentu, ale i média soustředit na věcné projednávání zákonů, které umožní výrazný rozvoj naší vlasti.
Fotogalerie: - Rozpočet se Zemanem
V Německu se i nadále objevují zprávy o zpomalení ekonomiky. Naše ekonomika je na tu německou těsně navázána a případná krize by přešla k nám. Jsme na ni připraveni? Jak by se krize u nás projevila, co by bylo nejcitelnější?
Rozhodně se nepasuji do role ekonomického experta, takže nečekejte ode mne obsáhlou analýzu. Faktem zůstává, že Německo je naším největším obchodním partnerem, a tak případná hospodářská krize v Německu by měla i negativní dopady na naši ekonomiku. Zatím to však vypadá v krátkodobém horizontu spíše na mírnou recesi německé ekonomiky, která by neměla mít výrazný vliv na naše hospodářství. Avšak v případě dlouhotrvající ekonomické recese v Německu lze asi v ČR očekávat určitý propad daňových příjmů. Máme však výhodu oproti jiným zemím EU, že míra našeho zadlužení je poměrně nízká, konkrétně na úrovni asi 33 % HDP. V zemích platících eurem je přitom průměrný veřejný dluh na úrovni 86 procent HDP; USA mají dokonce neuvěřitelných 105 %. Vysoká zadluženost států totiž omezuje jejich schopnost čelit další případné krizi. Proto relativně nižší dluh ČR oceňují ratingové agentury a investoři, kteří nás vnímají jako klidný přístav. Je také nutné vzít v úvahu, že tvrdý brexit a stále se zostřující obchodní spor mezi Čínou a USA mohou mít také negativní dopady vedoucí k určité stagnaci naší ekonomiky. Jelikož však veřejné finance ČR se nacházejí nyní podle vyjádření ministryně financí Schillerové ve vynikajícím stavu a ekonomika je stabilní, není namístě se bát a vytvářet negativní emoce.
Psali jsme:
Zakladatel české pobočky „Fridays For Future“ Petr Doubravský prý rozumí tomu, že se starší lidé bojí zásadních systémových změn kvůli ochraně klimatu, ale ti mladí se prý zase bojí, co by nastalo, kdyby změny nepřišly. „Klimatické změny mohou narušit chod celé civilizace,“ tvrdí. Souhlasíte s ním?
O klimatických změnách a jejich případném vlivu na civilizaci se mluví v určitých periodách již mnoho let. Setkávám se na toto téma s protichůdnými názory. Svůj názor na tyto klimatické změny si formuji podle vlastních životních zkušeností, a nikoliv podle ekologických aktivistů, jakými jsou Petr Doubravský či Greta Thunbergová. Na případné změny klimatu nemá totiž vliv pouze lidská činnost, ale jsou ovlivněny cirkulací atmosféry, energetickou bilancí a charakterem aktivního povrchu naší planety. Je vědecky prokázáno, že lidé svojí činností se přímo nebo nepřímo podílejí zejména na změnách energetické bilance celého klimatického systému. Klimatický systém reaguje i na vnější vlivy. Příkladem tohoto působení je například změna množství dopadajícího slunečního záření na horní hranici atmosféry, změna v množství skleníkových plynů obsažených v atmosféře nebo změna typu zemského povrchu odlesňováním, zemědělským využitím, zástavbou apod. Jsem přesvědčen o tom, že klimatické změny způsobují postupný nárůst problémů naší civilizaci. Jde však o trend v dlouhodobém časovém horizontu. Dopady změn klimatu se již nyní projevují v Evropě například ve vodním hospodářství, zemědělství, lesnictví, na lidském zdraví, v energetice, turistice a také dopravě.
Ing. Milan Pour
Aktivista Doubravský mluví též o systémových změnách a o nutnosti přestavět ekonomiku. Současný systém prý často zamezuje lidem žít šetrněji a snižovat uhlíkovou stopu, když třeba cestování po Evropě vlakem je mnohem dražší než letecká přeprava. Všichni by prý měli se záchranou planety začít u sebe. Co na takové výzvy říkáte? Připojíte se k tomu? Třeba tím, že budete jíst méně masa?
Nesdílím názory aktivisty Doubravského, který tvrdí, že na zásadní opatření směřující k záchraně naší planety máme pouze 12 let. Beru však jeho prohlášení jako apel k zamyšlení všem občanům, nejen politikům. A souhlasím s ním v tom, že by každý měl začít u sebe. Ale nikoliv nějakým populistickým prohlášením, účastí na demonstraci nebo jednorázovým činem, ale pravidelným konáním. Třeba tříděním odpadu, jízdou na kole či chůzí místo jízdy autem na krátkou vzdálenost apod. Odpad již třídím, pěšky chodím také častěji než dříve. Minulý rok jsme hojně vysazovali stromy na veřejná prostranství v Milovicích. Ale že by se mi chtělo stát se vegetariánem, to už mi připadá přitažené za vlasy. Líbí se mi nová celonárodní iniciativa „Sázíme budoucnost“, kde cílem je do pěti let vysázet deset milionů stromů mimo les. Projekt má na starosti Ministerstvo životního prostředí a Nadace Partnerství. A toto ministerstvo nabízí mnoho krajinotvorných programů týkajících se péče o přírodu a krajinu. Rovněž jsou k dispozici dotace na udržení vody v krajině či na zadržování dešťové vody.
Kdo by byl lepší předseda TOP 09?Anketa
Mění se dnešní Západ? Myslím nejen například výše zmiňovaným bojem za klima, ale i rozšířenými názory, že člověk má mnoho pohlaví, ani vlastně nevím kolik?
Nejdříve je třeba si položit otázku, kam naše vlast patří? Není pochyb, že jsme součástí euroatlantické civilizace. Ctíme hodnoty, jako jsou demokracie, svoboda a humanita. I když by oponenti určitě našli případy, kdy tyto hodnoty byly pošlapány, je důležité pro naši zahraniční orientaci, kam politicky směřujeme. Je v existenčním zájmu naší vlasti být součástí Severoatlantické aliance. Starší ročníky jako já pamatují doby, kdy byla snaha politického vedení přijímat některé zvyky, zkušenosti a nápady z Východu, a nyní je to zase naopak ze Západu. Je asi každému jasné, že není všechno špatné, co přichází z Východu, tak není všechno dobré, co přichází ze Západu.
Ale abych byl konkrétní. V zemích eurozóny se rozpadá institut rodiny, klesá porodnost a v zemích na západ od nás rapidně roste přistěhovalectví. V některých západních zemích již v zájmu homosexuálních svazků nahradili v jejich legislativě slova manžel a otec či matka neutrálními výrazy partner a rodič. V Německu dokonce uzákonili možnost třetího pohlaví i v dokladech. Připadá mi, že v těchto zemích většinová společnost ustupuje hlasité menšině. A to se může bohužel stát i u nás. Měli bychom se zamyslet nad tím, zda právě politika usmiřování různých kultur, sexuálních orientací, různých náboženství možná vede k postupnému oslabení křesťanských základů starého kontinentu, zvyšujícímu se přílivu přistěhovalců zejména z muslimského světa a úbytku obyvatelstva. Bohužel tato politika může kontraproduktivně probouzet téměř zapomenuté nacionalistické vášně.
Boris Johnson se rozhodl prosadit brexit za každé situace, nicméně situace je stále nejasná. Co by v této chvíli bylo nejlepší? A co z celého procesu brexitu vyplývá pro nás a naši zemi?
Velká Británie se nyní nachází ve velmi složité vnitropolitické situaci. Boris Johnson je přímo v nezáviděníhodné situaci. Snaží se naplnit vůli většiny britských voličů, kteří na jaře 2016 se v referendu vyslovili pro brexit. Chce splnit to, co se předchozí vládě za tři roky dokázat nepodařilo. Termín odchodu Velké Británie z EU se kvapem blíží a situace v jednáních o dohodě s EU se mění každým dnem. Pro Velkou Británii je určitě nejdůležitější se s EU dohodnout na podmínkách vystoupení země z EU k 31. říjnu 2019. Odchod z EU bez dohody by měl totiž nedozírné dopady. Podle analýzy, kterou zveřejnila britská vláda, by to například znamenalo výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Mělo by to i negativní dopad na českou ekonomiku, protože podle odhadu Ministerstva financí by se růst české ekonomiky snížil o 0,6–0,8 procentního bodu. I brexit s dohodou však postihne negativně ČR. Mohlo by dojít k propadu vzájemného obchodu, což by znamenalo ztrátu pracovních míst hlavně v automobilovém průmyslu. Také bychom dostávali méně financí z evropských fondů, došlo by také ke zvýšení nákladů na školné pro české studenty a nastala by řada dalších opatření. Myslím si, že pro naši veřejnost je proces brexitu mementem pro případ, když by někteří politici začali uvažovat o czexitu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
