Ministři vnitra Evropské unie schválili v úterý v podvečer kvóty pro rozdělení uprchlíků. Proti bylo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo. Co si o tom myslíte?

Když jsme proti my a další tři státy, tak to stejně nebude fungovat. Jenom se svým způsobem schválilo rozdělení Evropské unie. Jestli se prosazuje hlasováním na sílu, tak pak už to není úplně Evropská unie. V tak citlivých věcech musí být konsensus, jinak si nedovedu představit, jak to může probíhat. Jedna věc je to schválit, druhá věc, jestli se taková věc dá nařídit. Evropská unie prokázala, že v současném stavu nemůže pokračovat a že skončila. Musíme si říct, jestli chceme federální stát, nebo stát jako Česká republika. Buď půjde o uspořádání, kde někdo někoho přehlasovává, kde bude Česká republika něco jako kraje. Nebo budeme zpátky Česká republika, ale pak bude Evropská unie něco jako OSN. Tam také ledacos odhlasují, ale má to spíš charakter výzvy než závazku. To jsou dvě možnosti, ale kterou vybrat, si lidé musí rozhodnout v referendu. Ale pokračovat tak, jak to je, to nepůjde, to vidíme všichni.

Přijetí kvót odůvodňují jejich zastánci nutnou solidaritou jedněch států k druhým. Dá se to takhle brát?

To jsou jen řeči. Kvóty jsou úplný nesmysl. Vždyť ti lidé chtějí jenom do Německa, kde mají i své příbuzné. Jak je z toho Německa dostaneme? Nepochopil jsem, jak to chtějí udělat. Jestli to bude fungovat tak, že naše policie zajede do Německa a bude tam vybírat nějaké lidi, nebo si je tam Němci chytí a dovezou nám je. Zdá se mi to absurdně neproveditelné. Chápal bych, kdybychom těm lidem pomáhali v jejich zemích. Chápal bych, kdyby vznikly nějaké tábory. Rozuměl bych tomu, kdyby ti lidé k nám chtěli, že tu budou v nějakém zařízení. Nerozumím však tomu, že si je máme přerozdělit s Němci. To vtrhneme do Německa, nebo je sem budeme násilím deportovat, že je natlačíme do vlaků? Ale možná to už je tak, že všichni teď chtějí do Čech, ne do Německa, to nevím. Sice zatím chodili kolem, nikdo k nám nechtěl, tak mi je opravdu záhadou, jak je sem dostaneme. Navíc my nikoho neodmítáme, ale oni sem nechtějí.

Právě z toho, že migranty odmítáme, nás ale západní Evropa obviňuje. Jak jí to můžeme vyvracet?

Často mluvím s Němci a oni mi říkají, že jsme xenofobní a že nechceme nikoho přijmout. Tak jim namítám, že jsme přijali sto padesát tisíc lidí z války na Ukrajině. Na to říkají: „To jsou Rusáci jako vy“. Západ nás pořád bere, že jsme nějaká část Ruska, která teď přišla pod něj. A to, že je válka strašně blízko za námi, je moc netrápí. Chtějí, abychom teď řešili jejich arabský problém, ale byli by asi hodně překvapení, kdybychom jim řekli, že třeba chceme, i když to tak není, odvézt odsud čtyři pětiny Ukrajinců vlakem do Belgie. Proto mi tak strašně vadí, když slyším, že jsme xenofobní. Když Německo vyhnalo Vietnamce po roce 1989, tak jsme je většinou přijali, přitom to je jiná rasa. Máme tady i hodně Číňanů a Syřany jsme přijímali dávno za socialismu. Mám v Praze spoustu syrských přátel, takže ty řeči o naší xenofobii beru jako úplné nesmysly. Navíc jsme proti některým ze zemí, odkud lidé teď utíkají, chudší země – čili pro ekonomické migranty by bylo utíkat k nám absurdní.