Má se Vláda České republiky vzepřít, žádné uprchlíky přidělené kvótami nepřijmout a riskovat tak pokuty z EU a nevraživost západních zemí?Anketa
Ministři vnitra Evropské unie schválili v úterý v podvečer kvóty pro rozdělení uprchlíků. Proti bylo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo. Co si o tom myslíte?
Když jsme proti my a další tři státy, tak to stejně nebude fungovat. Jenom se svým způsobem schválilo rozdělení Evropské unie. Jestli se prosazuje hlasováním na sílu, tak pak už to není úplně Evropská unie. V tak citlivých věcech musí být konsensus, jinak si nedovedu představit, jak to může probíhat. Jedna věc je to schválit, druhá věc, jestli se taková věc dá nařídit. Evropská unie prokázala, že v současném stavu nemůže pokračovat a že skončila. Musíme si říct, jestli chceme federální stát, nebo stát jako Česká republika. Buď půjde o uspořádání, kde někdo někoho přehlasovává, kde bude Česká republika něco jako kraje. Nebo budeme zpátky Česká republika, ale pak bude Evropská unie něco jako OSN. Tam také ledacos odhlasují, ale má to spíš charakter výzvy než závazku. To jsou dvě možnosti, ale kterou vybrat, si lidé musí rozhodnout v referendu. Ale pokračovat tak, jak to je, to nepůjde, to vidíme všichni.
Přijetí kvót odůvodňují jejich zastánci nutnou solidaritou jedněch států k druhým. Dá se to takhle brát?
To jsou jen řeči. Kvóty jsou úplný nesmysl. Vždyť ti lidé chtějí jenom do Německa, kde mají i své příbuzné. Jak je z toho Německa dostaneme? Nepochopil jsem, jak to chtějí udělat. Jestli to bude fungovat tak, že naše policie zajede do Německa a bude tam vybírat nějaké lidi, nebo si je tam Němci chytí a dovezou nám je. Zdá se mi to absurdně neproveditelné. Chápal bych, kdybychom těm lidem pomáhali v jejich zemích. Chápal bych, kdyby vznikly nějaké tábory. Rozuměl bych tomu, kdyby ti lidé k nám chtěli, že tu budou v nějakém zařízení. Nerozumím však tomu, že si je máme přerozdělit s Němci. To vtrhneme do Německa, nebo je sem budeme násilím deportovat, že je natlačíme do vlaků? Ale možná to už je tak, že všichni teď chtějí do Čech, ne do Německa, to nevím. Sice zatím chodili kolem, nikdo k nám nechtěl, tak mi je opravdu záhadou, jak je sem dostaneme. Navíc my nikoho neodmítáme, ale oni sem nechtějí.
Právě z toho, že migranty odmítáme, nás ale západní Evropa obviňuje. Jak jí to můžeme vyvracet?
Často mluvím s Němci a oni mi říkají, že jsme xenofobní a že nechceme nikoho přijmout. Tak jim namítám, že jsme přijali sto padesát tisíc lidí z války na Ukrajině. Na to říkají: „To jsou Rusáci jako vy“. Západ nás pořád bere, že jsme nějaká část Ruska, která teď přišla pod něj. A to, že je válka strašně blízko za námi, je moc netrápí. Chtějí, abychom teď řešili jejich arabský problém, ale byli by asi hodně překvapení, kdybychom jim řekli, že třeba chceme, i když to tak není, odvézt odsud čtyři pětiny Ukrajinců vlakem do Belgie. Proto mi tak strašně vadí, když slyším, že jsme xenofobní. Když Německo vyhnalo Vietnamce po roce 1989, tak jsme je většinou přijali, přitom to je jiná rasa. Máme tady i hodně Číňanů a Syřany jsme přijímali dávno za socialismu. Mám v Praze spoustu syrských přátel, takže ty řeči o naší xenofobii beru jako úplné nesmysly. Navíc jsme proti některým ze zemí, odkud lidé teď utíkají, chudší země – čili pro ekonomické migranty by bylo utíkat k nám absurdní.
Psali jsme:
_635526743933815780.jpg&id=37599)
Čím si vysvětlujete ten úžasně vstřícný postoj Německa vůči migrantům, který přijala za svůj skoro celá západní Evropa?
V první chvíli zafungovalo ve všech médiích to, že když někdo nebyl nadšený z migrace, tak dostal nálepku fašisty. Myslím, že to je důvod problémů, protože v Německu se to bere tak, že chtějí ukázat: „My jsme se od války zlepšili a kdo řekne, že tady kohokoli nechce, i kdyby byl u al-Káidy, tak je prostě Hitler“. Všichni se toho hrozně lekli a v první chvíli si řekli: „Jasně, musíme být úplně hodní“. Ale pak byli úplně v šoku, protože samozřejmě nikdo z nich nečekal, že k nim budou chodit desítky tisíc lidí denně. Mysleli si, že to bude azylová politika jako doteď, že přijede pár stovek nebo tisíc lidí, ale nečekali to, co se děje teď. A kdyby proti tomu teď protestovali, tak budou spojovaní s lidmi, kteří někde zapalují baráky, což je druhý extrém.
Česká média k navození srovnatelně vstřícné atmosféry vůči migrantům nepomohla?
V českých médiích, ale i v těch německých, bohužel, hodně převažují ty extrémní věci. Čtu velice málo článků o tom, jak situaci prakticky řešit. Jen si obě strany nadávají do sluníčkářů a fašistů. Pořád slyším něco o nějaké xenofobii, nebo jak se máme děsit islámu. Neslyším ale praktické rady, že máme některé zákony, které porušuje Německo, že musíme mít pevné hranice, na těch hranicích kontrolovat lidi a těm, co potřebují pomoc, ji poskytnout; ale musíme si říci jak. Navzájem si nadáváme, ale nikdo nic nedělá. Myslím, že lidé nejsou ani tak vyděšení z uprchlíků, ale z toho, že přestává fungovat naše civilizace a že takové základní jistoty – policie, armáda, bezpečnost – přestaly existovat, a to strašně rychle.
Jak hodnotíte dosavadní postup českých politických špiček, případně co byste kabinetu Bohuslava Sobotky vytknul?
Podle mě je postup české vlády super a úplně nejlepší, jak to jde. Hodně kontroverzně a hodně od podlahy to vzal maďarský premiér Orbán, ale nakonec mu dal vývoj hodně za pravdu, když říkal, že to bude smršť a že je třeba se připravit. Když začali stavět ploty, tak jsem na to koukal také překvapeně, ale teď už mu úplně rozumím. Ale Češi to dělají opravdu profi. Naše vláda se postavila statečně kvótám a neustoupila. Jsme připravení, máme tábory. Když přišel nějaký uprchlík, všechno běží podle zákonů. Myslím, že bychom měli být hrdí, že jsme vzorová země Evropské unie. Před lety jsme se krásně rozešli se Slováky a jsme přátelé, postarali jsme se o stovky tisíc lidí z bývalého Sovětského svazu a nebyla to pro nás legrace, protože to náš stát také posunulo myšlením trochu na východ. A taková Belgie, která nám pořád radí a opovrhuje námi, si své problémy vyřešit neumí. Ať si každý nechá ty řeči, že jsme xenofobní. Uprchlíci jdou do jiných zemí jednak proto, že jsou bohatší, ale i proto, že ta imigrace tam byla už před třiceti lety, tak tam jdou za svými známými a příbuznými. Jasně že radši běží muslimové do Německa, když jich tam jsou už čtyři miliony, než do Čech, kde – s nadsázkou řečeno – může člověk všechny vyjmenovat.
Do dvou let jich ale podle kvót přibyde, mohou ty téměř tři tisícovky přidělených migrantů znamenat pro Českou republiku vážný problém?
Já si hlavně nedokážu představit, že nám je sem pošlou násilím. Proto mi připadá, že Evropská unie udělala krok ke svému rozpadu. Tohle ale věděli všichni dopředu a politici tvrdili, že něco tak citlivého nemůže být přehlasováno. Připomíná to historické konotace, že si velmoci rozhodly něco o nás. Podle Lisabonské smlouvy se dá přehlasovat cokoli, ale to je jako v manželství. Toho druhého nemůžete přetlačit, když je to unie. Západ má pocit, že ho máme poslouchat za to, že dostáváme dotace, o nichž si myslím, že v Česku z nich nic dobrého nevzchází. Měli bychom být jednak sebevědomí a pak ty dotace brzy skončit, být jako rovný s rovným, nebýt závislý na nějakých evropských dotacích a zároveň být – já pán, ty pán.
Stále rostoucí počet muslimů v Evropě vyvolává obavy, že při určitém počtu imigrantů budeme muset právo šaría respektovat a při ještě vyšším se mu budeme muset podřídit. Berete to jako reálnou hrozbu?
Už dnes je to v Německu a ve Francii tak, že volby jsou hodně vyrovnané. Pak hlasy muslimů – podobné to je ve Spojených státech s Mexičany a nemusí jich být 51 ani 30 procent, ale stačí, aby jich bylo pět procent – rozhodnou volby. Při vyrovnanosti dvou stran, což je skoro ve všech zemích, že ty bloky vycházejí o jednoho, dva poslance, tak pět poslanců v našem Parlamentu za „islámskou náboženskou stranu“ může volby rozhodnout. Pak se věci musí rozhodnout stejně jako za první republiky, která také musela počítat s hlasy Němců. Až jich tady někdy bude pět procent – to v Německu už je, možná jich bude brzy deset – tak to už je významná menšina, jejíž práva se musí respektovat. A když bude chtít, aby se respektovalo právo šaría, tak do určité míry se to asi respektovat bude. Zřejmě si nedovolí sekání rukou, ale budou se muset najít nějaké kompromisy. A když by jich jednoho dne bylo 51 procent voličů, tak už to je ložené. Pak když si odhlasují, že tu bude platit právo šaría, tak je to demokratické. Tak to je. V určité fázi se budeme muset rozhodnout, jestli chceme mít úplnou demokracii. Což některé země nemají, třeba Rusko, a problém menšin řeší silově. Nám se to třeba nelíbí. Ale kdyby se hlasovalo úplně svobodně, jak my si to představujeme, tak v zakavkazských republikách už určitě není Rusko. Stejně tak když se bude hlasovat v Německu za pár let, tak se může stát, že ty věci budou jinak. A už začínají být jinak.
Tedy že Evropa, která si tak zakládá na demokracii, o ni přijde?
Vezměte si karikatury Mohameda, klasická věc, už kvůli nim i zabíjeli. Všichni víme, že můžeme malovat Ježíše Krista, dělat si z něj legraci, jak chceme, ale když si v Evropské unii někdo udělá legraci z Mohameda, tak bude mít problém. Tak to je. Víme, jak se v Česku před volbami kupčí s hlasy. Tak stejná věc nás pak čeká s uprchlickými koloniemi, že tam bude někdo jezdit a snažit se to uplatit buď nějakým slibem třeba šaríe, nebo penězi. Ale to je samozřejmě až otázka, když dostanou občanství. To je problém Německa, my zatím řešíme teprve uprchlíky. Jedna věc je pomoci člověku v nouzi, dát mu přístřeší, to je naše povinnost. Ale úplně něco jiného je dát občanství. Azyl je třeba poskytovat tak, aby z toho nebylo právo občanství. Někoho sem pustíme, já jsem pro, ale až u něj doma pomine nebezpečí, tak musí odejít. Maďarsko přijalo na počet obyvatel více uprchlíků než Německo. A Maďarů je tolik, co nás, takže když tam přijde milion muslimů, musí být Maďarsko částečně muslimská země. Není možné, když je každý desátý muslim, aby to bylo jinak.
Horliví zastánci přijímání uprchlíků do Evropy se často odvolávají na jejich lidská práva. Ale nikdo z nich už neříká nic o tom, že právo šaría je v rozporu s lidskými právy, jak je vnímáme my. Proč má pro ni přesto Západ takové pochopení?
Šaría je tolerována proto, že spousta lidí má pocit, že to je akademická debata, že vedeme jen takovou příjemnou řeč u kafe a vlastně je to jedno, tak se pojďme bavit hezky. Dokud je těch lidí třeba do jednoho procenta populace, tak jakoby o nic nejde. Ale těch vyznávajících právo šaría je ve Francii nebo v Německu už víc, tak už to přestává být jen debata, protože ti lidé mají samozřejmě nezadatelné lidské právo se té šaríi dovolávat. A jediné, co jim brání, je německá ústava. Pak je to otázka změny ústavy. Jakmile by se ústava nějakým způsobem změnila, tak to tak bude. Nikdo nečeká, že za našich životů bude v Německu muslimská většina, to bych nepanikařil, ale ustupovat se tomu bude. Mně nevadí muslimové jako takoví, nepanikařím z nich, ale nechci, abychom ustupovali z našich výdobytků. Já si fakt myslím, že žena je rovnocenná muži, a myslí si to i spousta mých muslimských přátel. A vůbec už nevím, proč bychom měli ustupovat těm radikálnějším muslimům.
A spěje politický vývoj v Evropě k tomu, že jim ustupovat budeme?
Hodně lidí v Evropě nemá rádo Izrael a nemá rádo Židy a řídí se heslem, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Ale to je strašně krátkozraké. Spousta lidí, s nimiž mluvím, říkají, že Islámský stát je proti té hnusné Americe. Nebo že Islámský stát je proti hnusným Rusákům. Nebo že Islámský stát je proti Izraeli a celému světu teď vládnou Židé a blablabla. Ale opravdu nepřítel mého nepřítele není automaticky můj přítel. Stalin si myslel, když je nepřítelem s Poláky a domluví se s Hitlerem, že to bude super. Ale nebylo, nepřítel jeho nepřítele ho pak napadl. Spousta lidí je tak zaslepená nenávistí vůči Rusům, nebo Američanům, že má z toho radost. Říkají, že muslimové jsou super, že dávají Rusům strašně zabrat na Kavkaze. Podívejte, ti mudžahedínové, jak jsou úžasní, že ti nejradikálnější bojují s Rusy, nebo s Američany, to spoustě lidí dělá radost. A dělá jim radost, že útočí na Židy. Ale nikde není psáno, že oni pak řeknou: „Vy jste strašně hodní, vždy jsme věděli, že nám spousta Čechů držela palce, tak Česko necháme v pohodě a vyhneme se mu“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
