Premiérova pětitisícovka. Vyhozená zbytečně, myslí si Krása. Ukázal, proč nepomůže

06.05.2022 13:17 | Rozhovor

„Problém je v tom, že ohrožených domácností je možná 30 procent. Je tu obrovský rozdíl mezi tím, kdo je v nejisté ekonomické situaci a kdo dosahuje na pomoc od státu,“ myslí si předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása o snaze vlády Petra Fialy ulehčit rodinám s dětmi při zvládání velké vlny zdražování. Podle sociální experta Trikolory kabinet bohužel nechce jít cestou snižování daní a dobře ví proč. „Zvyšování cen totiž zvyšuje daňové příjmy do státní pokladny. Řekl bych, že jde o velkou politiku, než o pomoc občanům. Hraje se o výši deficitu,“ je přesvědčený Krása, který „Fialovu pětitisícovku“ považuje za velký omyl i z hlediska administrativního.

Premiérova pětitisícovka. Vyhozená zbytečně, myslí si Krása. Ukázal, proč nepomůže
Foto: archiv V. Krása
Popisek: Václav Krása

Jak vnímáte rozhodnutí vlády přispět každé rodině s příjmem do ?milionu korun částkou 5000 korun na každé dítě? Je to podle vás dostatečné forma pomoci rodinám s dětmi? 

Anketa

Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?

hlasovalo: 36799 lidí
Jedná se o zcela zbytečné vyhazování peněz, které vůbec neřeší situaci rodin, jež se, vlivem enormního zdražování cen energií, pohonných hmot a všech základních potřeb, dostaly do finanční tísně. Vláda místo toho, aby pracovala s daňovými bonusy a tím snížila náklady rodin, tak jde cestou nesmyslné jednorázové dávky. Je nezbytné využít daňové nástroje, jako je zvýšit slevu na dani z příjmů na člena rodiny, snížení DPH na energie a pohonné hmoty, snížení DPH na 5 procent u potravin, kromě alkoholu a tabákových výrobků a konečně výrazněji snížit spotřební daň u pohonných hmot. Tento mix daňový bonusů by se významně projevil na snížení výdajů rodin. Touto cestou však vláda nechce jít, protože zvyšování cen zvyšuje daňové příjmy do státní pokladny. Řekl bych, že jde o velkou politiku, než o pomoc občanům. Hraje se o výši deficitu. Vláda by si však měla uvědomit, že občanům bude zcela jedno, jaký bude deficit rozpočtu, když nebudou moci uhradit svoje základní potřeby.

Mgr. Václav Krása

  • Trikolora
  • Kandidát do Poslanecké sněmovny ve Stř. kr. za TSS.
  • mimo zastupitelskou funkci

Nejdříve se ministr Marian Jurečka omlouval za to, že mylně uvedl, že půjde o celkový čistý příjem domácnosti, teď se vede diskuse o vymezení toho, kdo všechno spadá do pojmu rodina. Nedegraduje to podle vás snahu vlády pomoci rodinám s dětmi? 

Myslím si, že pan ministr se nespletl. Původní myšlenka byla asi taková, aby dávku obdržela většina rodin, ale pan ministr financí tomu asi udělal přítrž. Považuji návrh na novou jednorázovou dávku za velký omyl i z hlediska administrativního. Především bude muset být přijata nová legislativa, je nezbytné definovat příjem, který se bude počítat, zda jen z výdělečné činnosti, nebo také z trvale vyplácených dávek, rent a jiných bonusů. Bude to obrovský nápor na pracovníky Úřadu práce, bude muset být vytvořeno IT prostředí atd. Zkrátka podivnost. U rodin či jednotlivců s minimálními příjmy by bylo možné využít trvalé zvýšení některých dávek, které jsou již zavedené, dobře spravovatelné a cílené. Tady mám na mysli například přídavek na dítě, příspěvek na mobilitu pro osoby se zdravotním postižením a některé další.

Vláda Petra Fialy přistoupila k cíleným opatřením, kterými se snaží pomoci občanům ČR zvládat rychlý růst inflace. Některé okolní země však šly cestou plošných opatření, jako je například snížení daní. K čemu byste se a proč přiklonil vy? 

Anketa

Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?

hlasovalo: 36799 lidí
Vláda Petra Fialy tvrdí, že jde cílenými opatřeními, ale ve skutečnosti mírně koriguje extrémní výdaje rodin pouze u těch nejchudších. Dávky pomoci v hmotné nouzi bralo před dvěma lety, podobně jako dnes, asi 1,5 procenta domácností, příspěvek na bydlení pobíralo 5 procent domácností. Problém je v tom, že ohrožených domácností je možná 30 procent. Je tu obrovský rozdíl mezi tím, kdo je v nejisté ekonomické situaci a kdo dosahuje na pomoc od státu. Velkým důvodem je stigma, nepřístupnost systému, velká byrokracie a kontrola. Spousta lidí se stydí a nevědí, že mají nárok na nějakou dávku. U příspěvku na bydlení je další problém v tom, že je strašně nízký strop, do kterého jsou uznávány náklady, jež lidé vydávají na bydlení a podle kterého se počítá výše příspěvku. Právě u rodin, kde jsou výdělečně činní lidé lze nejlépe využít daňové bonusy, které by byly plošné a pomohly by velkému počtu rodin. Speciální jednorázová dávka nic neřeší.

Úřady práce jsou v posledních měsících doslova zavaleny prací. Na jedné straně kvůli vyššímu počtu žadatelů o nejrůznější sociální dávky, na straně druhé kvůli stovkám tisíc válečných běženců z Ukrajiny. Odboráři dokonce hrozí stávkou. Je podle vás český sociální systém i personálně připravený zvládat tak velký nápor? 

Samozřejmě, že Úřady práce nejsou připraveny, jak personálně, tak ani technicky, na mimořádné situace, které představuje utečenecká vlna z Ukrajiny. Celý systém, kdy Úřady práce, místo aby byly aktivní na trhu práce, jsou správci různých dávek pro všechny skupiny občanů, je špatný. Toto se nikdy nemělo stát a vždy jsem byl proti. V Evropě je standardem, že některé dávky vyplácí obce, typicky pro osoby se zdravotním postižením a některé dávky spravují sociální úřady, a to konkrétně právě tzv. chudinské dávky. Návrh na novou testovanou dávku, což je oněch 5000,- Kč, bude pro pracovníky Úřadu práce nesmírně náročný, protože si musíme uvědomit, že se bude testovat přibližně 700 až 800 tisíc rodin kvůli poskytnutí jedné dávky. Myslím si, že správa této dávky bude stát o málo méně než výdaje na vlastní dávku. Nedivím se lidem na úřadu práce, že jsou naštvaní. Na jedné straně musí vědět, že především dávka pro utečence z Ukrajiny je často zneužívaná a žádný postih za to nehrozí. Na druhé straně systém dostatečně nepomáhá našim lidem, kteří jsou opravdu v těžké situaci. Myslím si, že i tento pocit a pracovní přetíženost vede k nespokojenosti zaměstnanců Úřadu práce.

Cílená opatření prosazovaná českou vládou často naráží na to, že míjí některou cílovou skupinu. Nehrozí podle vás to, že se tak bude dít i teď při zvládání inflační krize? 

To je přesně problém současného přístupu řešení dopadů vysoké inflace na jednotlivé domácnosti, ale především na jednotlivé občany. Musíme si uvědomit, že například lidé, jejichž jediným příjmem je invalidní důchod, nespadají do systému hmotné nouze, i když jsou finančně na tom velmi špatně a mají jiné náklady, které zákon o hmotné nouzi neřeší. Dosavadní opatření vlády tuto skupinu lidí úplně míjí. Jako předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR jsem již na začátku roku jednal s panem ministrem Mariánem Jurečkou o kompenzacích pro lidi se zdravotním postižením v důsledku enormního zvýšení cen pohonných hmot a energií. Tito lidé nezbytně potřebují využívat osobní automobil k dojíždění do práce, na dovoz dětí se zdravotním postižením do stacionáře, speciálních škol a podobně, protože nemohou, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, využívat veřejnou hromadnou dopravu. Žádal jsem zvýšení příspěvku na mobilitu, bohužel, do dnes nebyl předložen návrh zákona, který by takové navýšení řešil. Přitom v Poslanecké sněmovně je návrh SPD právě na zvýšení této dávky, ale vláda jej nepoužila alespoň jako nosič její představy o zvýšení této dávky. Obdobně jsem požádal o řešení situace lidí, kteří musí trvale využívat dýchací přístroje, což znamená, že potřebují podstatně více elektrické energie, než ostatní populace, přičemž příjem těchto lidí zpravidla představuje invalidní důchod. Návrh se doposud zpracovává a zatím není rozhodnuto o formě pomoci. Měsíce utíkají, tito lidé musí platit zvýšené náklady a bez pomoci svých blízkých by to již nezvládali. Takže cílená pomoc se často míjí účinkem.

Nezastiňují současné aktuální problémy dlouhodobé snahy o nutné reformy v sociální oblasti? Nehrozí podle vás, že díky nutnosti zvládat aktuální krizi se opět nedostane na systémové změny? Kde podle vás je ukrytý největší problém? 

Vláda doposud zcela absentovala od přípravy reformních kroků, které slibovala. Dnes nikdo nehovoří o reformě důchodového systému a možná, že to je dobře. Velké problémy jsou ve způsobu financování sociálních služeb a je nezbytné do budoucna celý systém výrazně obměnit. Systémovou změnu potřebuje posuzování nároků na podporu pro lidi, kteří se, vzhledem k úrazu, nemoci či zdravotního postižení, dostali do těžké životní situace a potřebují pomoc, aby se navrátili zpět do plnohodnotného života. Těch systémových změn v oblasti sociálního zabezpečení je potřeba udělat poměrně dost, ale obávám se, že současné aktuální problémy neumožní je realizovat. Pokud by se však mělo jít pouze cestou restrikce, tak je určitě lepší, že se nic neděje.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Výborný

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…