S hnutím Přísaha chcete už do říjnových parlamentních voleb. Nakolik věříte tomu, že se vám podaří získat oněch pět procent?
My jsme to hnutí ve středu založili, sbíráme podpisy a zjišťujeme, jakou máme podporu u lidí. V současné době bych si netroufal ani o žádných procentech mluvit. Novináři mě kolikrát s někým tlačí do koalice, nebo do vlády. Z hlediska pokory na něco takového nelze pomýšlet. Teď je to o sbírání podpisů, teď je to o tom, že hnutí zaevidujeme u Ministerstva vnitra. A až potom dostaneme oficiální možnost se jako hnutí ucházet o hlasy voličů.
Měl by být ministr Blatný odvolán?Anketa
Teď pracujeme na programu, ten je pro nás hrozně důležitý. Abychom lidi přesvědčili, že pro ně možná budeme ti praví. Ti, kterým hlas dají.
Když jste načal ten program… kdy zhruba můžeme očekávat, že budete definovat své pozice třeba v otázkách zahraniční politiky, rozpočtu a tak podobně?
Když se podíváte na naše stránky, tak jsme tam dali pět pro nás zásadních bodů, jakým směrem půjdeme. Je tam vztah k Evropské unii, k zahraniční politice, ke spravedlnosti, taková ta základní politika už tam je popsána.
A časově… teď jsme dali dohromady týmy, které už nějakým způsobem pracují a jednotlivé body vykomunikovávají. Myslím si, že na to ještě máme dost času, tak někdy duben, květen. Ty základní věci, naše ukotvení, to už je na webu. Tak aby voliči věděli, kde jsme: v žádném případě referendum o EU, vystoupení z NATO vůbec, podpora zahraničních misí, to tam nějakým způsobem je.
Během covidu je samozřejmě setkávání se s voliči těžší, ale vím, že vy se už několik měsíců setkáváte s lidmi každou neděli prostřednictvím videopřenosů na sociálních sítích. Jaký z této formy máte pocit? Nahradí to osobní kontakt?
My máme stejná videa na Facebooku a také na YouTube. Když druhá vlna covidu znemožnila osobní setkávání, tak jsme začali vysílat. Každou neděli se lidé mohou připojit. Pocit mám výborný z toho, že se tam přidávají noví lidé, samozřejmě to je trošku složitější v tom, že některé otázky se opakují dokola, jak se připojují stále další lidé. Teď naposledy jsme tam měli nějakých 1700 lidí, tak si myslím, že zájem lidí je. Jejich otázky jsou docela na tělo a zajímají se od základů ode mě přes ukotvení hnutí, ptají se mě na euro, na zahraniční politiku, na korupci… je to alespoň jeden způsob, jak s lidmi mohu komunikovat, protože zhruba do přelomu září a října jsme jezdili po debatách s mou knížkou, ty byly také dobré a byl o ně zájem, ale pak se to zatrhlo. Hledali jsme tedy jiný způsob, jak s lidmi komunikovat a získávat jejich názory a bavit se s nimi. A především aby oni znali naše názory (smích).
Nebojíte se, že vás vstup do politiky svým způsobem zničí? Máte nějaký veřejný obraz a víte, jak to chodí…
Vím, přesně. Já oproti těm ostatním… prošel jsem si těch třicet let, a hlavně těch posledních osm na ÚOOZ, velmi hektických, a potom i ten konec po kauze Nagyová přinesl velký mediální tlak. Samozřejmě i tlak politiků a já nevím čeho všeho. To rozhodnutí, jestli do politiky půjdu, bylo hrozně složité a trvalo mi dlouho. Uvažoval jsem přesně o tom, na co se ptáte.
Lidé, kteří mě mají rádi, mi říkají, jestli to mám zapotřebí. Ten, kdo mě zná a ví, že jsem byl osm let ředitelem ÚOOZ, ví, že jsem se zkazit nenechal. A přitom v rámci policie to byla jedna z nejvyšších funkcí…
…bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) o vašem vstupu do politiky prohlásil, že ho děsí. Prý jste mě i prsty v „protivládním puči“, zničil jste spousty lidských osudů a prý máte na každého složky. Podle Topolánka jste takový Pinochet. Co na to říkáte?
(smích) Já jsem to včera četl, musím říct, že jsem se fakt zasmál. Když mě bude pan Topolánek chválit, tak si budu myslet, že jsem něco udělal špatně. Mě to nechává klidným, často se ke mně dehonestujícím způsobem vyjadřuje i pan Langer.
Spíš musím říct, že poté, co tohle ten člověk řekl, dostávám hodně podpůrných vzkazů a esemesek. Žádné složky určitě nemám, já nevím, čím pořád tihle lidé žijí. Já si moc dobře pamatuji, čím pan Topolánek a tihle lidé kolem něj procházeli. Je to tedy spíš na nich, jestli pořád žijí v nějakých složkách, a pokud se pořád ohlížejí přes rameno, tak se s tím musejí vypořádat oni sami. To je v nich. Já opravdu žádné složky nepoužívám, já už jsem pět let pryč od policie.
Když se podíváme na dnes aktivní vysoké politiky, spoustu z nich jste také dlouho hlídal. Nepochybně toho na ně mnoho víte. Čekáte, že vám kvůli tomu někteří z nich budou věnovat „zvláštní pozornost“?
Já jsem na pozornost zvyklý. Jestli budou cítit strach, tak to je v nich. Já se snažím jejich činy a výroky příliš nekomentovat a míním to tak dělat i nadále. Jestli se na mě někdo zaměří… já si myslím, že na mě média a mnozí lidé byli zaměřeni už dlouho a hledali, co mohli. Jen si vezměte, kolikrát jsem byl prověřován GIBS, byl jsem do loňského roku držitelem bezpečnostní prověrky tajné, takže jsem hlásil veškeré své účty, všechno, takže o mně vědí.
Ještě k tomu ÚOOZ. V roce 2016 byl bez náhrady zrušen. Chybí podle vás dnes Česku takový úřad?
Je to jedna z věcí, kterou budeme silně prosazovat. Mám rozpracován docela konkrétní a řekl bych hodně přísný protikorupční program, fungování policie a hlídání ekonomických trestných činů. V první řadě musíme zacpat díry. V současné době těch ekonomických kauz moc není.
Podle mého názoru by se měl specializovaný útvar jednoznačně vrátit. Mělo by to samozřejmě kopírovat i státní zastupitelství. Velmi konkrétně se to chystáme popsat v našem programu.
Nyní k obecné politice. Již rok bojujeme s pandemií covidu-19. Co si o tom celém myslíte a jak hodnotíte výkon vlády v uplynulém roce?
Je to možná jedna z věcí, kvůli kterým do té politiky jdu. Na jaře 90 % lidí šilo roušky, abychom to nějak zvládli, a jen nějakých 10 % zlodějů kradlo i za nouzového stavu, tak v současné době je to už jen o chaosu a frustraci, společnost je rozdělená. Hodně velkou roli v tom hraje vláda, ať už jde o komunikaci, ať jsou to nesmyslná nařízení, která se během týdne změní klidně třikrát, to je prostě věcí vlády.
To, co se v krizovém řízení jeví jako nejdůležitější, je komunikace s občany. Jedna komunikace, jasná komunikace, jasné vysvětlování dopadů. Což se tady neděje.
Nechala vláda někoho vyloženě na holičkách?
Na holičkách vidím živnostníky, podnikatele. Co se kompenzace týče, mně se líbí rakouský model, oni tam jdou nějakými procenty z obratu (zavřené podniky mají nárok na 80 % tržeb, pozn. red.). Samozřejmě my jsme Češi a umíme vždy polovinu z toho nějak obejít, ale pro mě je hlavně důležité, aby ta pomoc byla včasná. Přece nejde, aby pomoc dorazila po tři čtvrtě roce! Nesouhlasím s tím, že hospodští mají jen nasysleno a sedí na penězích, mnozí z nich jsou podnikatelé, co jedou skutečně „na dřeň“. Na finančáku máte 16 tisíc lidí. EET je zastaveno, takže určitě bude prostor k dohledávání nepoctivců. Ale v první řadě by měla dorazit okamžitá pomoc.
Může si podle vás dnes obyčejný Čech říct, že žije v rovné a spravedlivé zemi?
Ne, v žádném případě. Když jsem objížděl debaty, tak bylo jasné, že lidé cítí, že tu existuje dvojí spravedlnost. Já do toho jdu i s tím, že chci, aby byla spravedlnost vnímaná jednotně. A to bohužel není. Jde o jednotlivé kauzy, dlouhá soudní řízení. Zejména v těch těžkých ekonomických kauzách jsou tu lidé, kteří si mohou dovolit mnohem více než ti ostatní. Tak to bohužel je.
Chcete Prymulu zpět coby ministra zdravotnictví?Anketa
Kde myslíte, že má tohle své kořeny? Deset patnáct let zpátky nebo musíme jít ještě dál?
Musíme jít ještě dál. Za tu nedůvěru, kterou politici u občanů mají, si můžou sami. Jednoznačně ji vybudovali. Podívejte se, kolik lidí je v politických stranách! Když v Rakousku vezmete jen Lidovou stranu (ÖVP kancléře Sebastiana Kurze, která má 600 tisíc členů, pozn. red.), kolik má členů… u nás má nejsilnější strana kolik, 20 tisíc (31,5 tisíce má KSČM, druhá KDU-ČSL 21,7 tisíc, pozn. red.)? Takže myslím, že ta nedůvěra začala především u politiků. Všechny velké kauzy začínají u rozhodnutí politiků. Kdyby to rozhodnutí bylo správné a nebylo by zpochybňováno, tak se potom nemusejí využívat soudy a státní zastupitelství. To je odpovědnost politiků za to, co udělají. A ne potom jen vyřvávat: „My jsme podali trestní oznámení, někdo to vyšetří.“ Hovno! Nikdo to nevyšetří.
Vy hodně akcentujete své vlastenectví. Česká identita, tradice, co to pro vás znamená? Co je nyní v Česku nutné uchránit?
Řekl jste to přesně. Zaprvé český národ, čeští lidé, české území. A vůbec to, že jsme Češi a že jsme šikovní Češi. A ne že tu bude brak z okolních zemí. Pro mě je český národ… já ani na dovolené nejezdím jinam, já jsem prostě tady v Česku, mám Česko hrozně rád, miluju ho. Pro mě to je velmi důležité. Myslím si, že i těch třicet let jsem to tomu státu odváděl. Každý si to o mně může dohledat. Jestli kladný, nebo záporný, to už je samozřejmě na čtenáři.
O vaši knihu i besedy byl vloni velký zájem. Takový Mikuláš Minář ale dokázal dvakrát naplnit Letnou, a přesto má teď problém najít sotva 30 tisíc podpisů pro své vlastní hnutí. Plánoval jich nasbírat půl milionu… nebojíte se podobného osudu?
S panem Minářem se vůbec nesrovnávám, to je úplně jiný projekt. Já mám za sebou nějakou minulost. Ti lidé na Letnou nešli za panem Minářem, ti lidé tam šli proto, že byli s něčím nespokojení a pan Minář to zorganizoval, a dobře. Ale ať to byli voliči topky, odéesky, Pirátů, kohokoliv, šli tam, protože byli naštvaní. A to jsem vám říkal na začátku, já mám pokoru vůči voličům, vůbec teď nechci mluvit o jednom, třech, pěti procentech. Záleží na voličích, jestli je zaujmu. O knihu byl zájem, to ano. Můžete mít na Facebooku padesát tisíc fanoušků, jako měli Realisté, a potom se podívejte, jak dopadli ve volbách. Jsem pokorný, objíždím Česko, mluvím s lidmi, a jak to dopadne, to uvidíme. Teď je to na nás, abychom lidi přesvědčili.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
