Karlovarský kraj mi coby turistovi vždy přišel plný kontrastů. Bohaté krajské město a další lázeňská letoviska, a naproti tomu krušnohorský venkov snad ještě o trochu chudší než vedle v Ústeckém kraji. Vy pocházíte z Ostrova, který patří k té chudší části. Vnímala jste už v dětství ten kontrast?
V mém dětství tento kontrast nebyl tolik znát a coby už dospělý člověk to vnímám tak, že jde o lázeňská města, kam jezdí turisté z celého světa. Dnes už kontrast není zase takový, jelikož mnohá města a obce prošly také vývojem. Lázeňská města se tak liší jen lázeňskou částí, která je nablýskaná, ale mnohdy velice předražená, proto místní do lázeňských částí města, pokud zde nepracují, zavítají minimálně. Je to znát převážně v Karlových Varech, kde lázeňská část je oddělená.
Na tomto, si myslím, nyní v době covidu-19 třeba Karlovy Vary zapláčou, jelikož obchody, v nichž si místní občan nemůže dovolit nakupovat a jsou určeny pro bohatého zahraničního turistu, prostě v této době přežijí stěží.
Proč se podle vás nedaří přenést prosperitu a bohatství lázeňských center i na zbytek kraje?
Je to celkem logické, turisté jsou převážně v lázeňských městech a maximálně vyjíždějí na výlety nebo nákupy do konkrétních míst. Z turismu tak žijí jen některá města. Problém kraje je, že neumí prezentovat regionální turistiku a „prodat“ krásy našeho kraje, tak abychom nežili jen z lázeňství, ale i z turistiky jako takové a kraj chtěli navštěvovat také tuzemští turisté a nejen pro lázeňství, ale i pro památky a krásy našeho kraje. To s sebou přináší také úroveň služeb a jejich cenovou dostupnost.
Vliv má také špatná dopravní infrastruktura, propojení některých míst a špatný stav silnic II. a III. tříd. Máte-li někam dojet po tankodromu, tak to vás odradí a určitě nepředáte dále dobré reference.
Špatná je také úroveň železniční infrastruktury a s tím související bezpečnosti provozu.
Jste původní profesí zdravotní sestra. Jak je na tom v současnosti zdravotnictví v Karlovarském kraji?
Karlovarský kraj sousedí s Německem, a to dává příležitost dojíždět za lépe placenou prací k našim sousedům, což pociťuje samozřejmě i zdravotnictví. Problém nedostatku personálu se povedlo částečně vyřešit náborovými příspěvky, ale v současné době nemůžeme posoudit, zda i po této době, na kterou se musejí zdravotníci uvázat, zde také zůstanou. Zdravotnictví je jako každá jiná profese, jestliže zdravotníky nezaplatíte, tak prostě odejdou za lepším a přilákat nové lékaře a sestry na nižší platy než jinde v regionech půjde asi jen stěží. Velké minus je, že stále nemáme komplexní onkologické centrum a za kvalitní péčí v tomto segmentu musejí nyní pacienti dojíždět do jiných regionů.
Dostupná zdravotní péče je jednou z hlavních priorit SPD pro krajské volby. V Karlovarském kraji zmiňujete zejména problém zadlužené krajské nemocnice. Jak jej řešit?
Karlovarská krajská nemocnice (KKN) má historicky nejvyšší dluh, proto je nutný nezávislý audit, který ukáže, jak hospodaří. Opakovaně se navyšoval kapitál KKN kvůli navýšení platům zdravotníkům, což je velmi nesystémový krok a může nemocnici přivést až k insolvenci. Platy ve zdravotnictví by měly neustále růst, jelikož finanční ohodnocení je jedním z důvodů, proč máme ve zdravotnictví v kraji nedostatek personálu, jelikož lidé do kraje nepřicházejí, spíše naopak a utíkají za lepšími pracovními pobídkami do sousedního Německa. Podle výsledků auditu je pak možné jednat, můžeme se bavit o změně ve vedení nemocnice a dalších krocích. Má vlastní zkušenost třeba je, že pacient neměl v záznamu, ani že byl v nemocnici na ambulanci ošetřen, a pak takový výkon nemůže být ani pojišťovnou proplacen. Velký problém je úhradová vyhláška, kdy fakultní nemocnice dostávají za stejné výkony zaplaceno více než třeba naše KKN, mohou pak nabídnout zdravotníkům lepší platy, jelikož mají větší zisky, proto je nutné s pojišťovnami vyjednávat o vyšších úhradách. Vedení kraje si musí položit otázku, co je pro něho prioritou, a pokud to je zdravotnictví, pak ho bude třeba nutné i dotovat.
Kraje u hranic s Německem a Rakouskem, což je i případ vašeho Karlovarského, řeší dlouhodobě problémy s odchodem lékařů do ciziny. Jak tento trend omezit?
Tento problém netrápí jen zdravotnictví, kraj se nám vylidňuje a lidé odcházejí za lepšími pracovními příležitostmi do jiných regionů nebo do Německa. Karlovarský kraj se už mnoho let drží na přední příčce v nejnižších platech v České republice, ač náklady na život v našem kraji nepatří k nejlevnějším. Jediným řešením jsou vyšší platy a jediná možnost je, aby do kraje přicházeli investoři, kteří budou platovým ohodnocením konkurovat současným zaměstnavatelům a ti budou platové ohodnocení nuceni zvýšit. V případě zdravotnického personálu je to možnost pak náborových příspěvků, benefitů a je nutné vyjednávat s pojišťovnami o vyšších úhradách za výkony.
Bývalá hejtmanka Jana Mračková- Vildumetzová čelila kritice za „zdvojování funkcí“, když si současně ponechala i poslanecký mandát v Praze. Vy jste také poslankyní. Kdybyste se stala hejtmankou, zůstala byste současně ve Sněmovně?
Karlovarský kraj, ač je do počtu obyvatel tím nejmenším, má mnoho problémů, které si zaslouží mít hejtmana na plný úvazek, aby se kraji mohl plně věnovat.
Jak vůbec hodnotíte současné vedení kraje pod hnutím ANO ve srovnání s dřívějšími hejtmany z ODS a ČSSD?
Určitě se mnohé povedlo, jako třeba zahájení rekonstrukce Císařských lázní, ale mnohé z kroků byly pouze populistické kroky, jeden takový je, že do Karlových Varů zajíždí pendolino, ale pojďme si říci také B, a to že vás do 120 kilometrů vzdálené Prahy odveze za 3,5 hodiny stejně jako rychlík Krušnohor, který do Karlových Varů dávno jezdí, a o ceně za jízdné nemluvě. Cestující do hlavního města tak opět zůstanou u autobusu nebo auta. Velké minus na straně kraje vidím v centralizaci malých a středních škol, což bude mít socio-ekonomické důsledky, jelikož postupně dojde k vylidňování takových oblastí a stanou se z nich sociálně vyloučené lokality. A pak je zde už zmíněná rekordně zadlužená Karlovarská krajská nemocnice pod vedením radního z ODS.
Hlavním celostátním tématem SPD pro krajské volby je bezpečnost. Jak je to v Karlovarském kraji?
Díky opatřením souvisejícím s onemocněním covid-19 je hlavním tématem v Karlovarském kraji lázeňství a cestovní ruch, jelikož pandemie covidu-19 tuto oblast, která je doménou Karlovarského kraje a na kterou navazují další služby, ochromila a poškodila vážně ekonomiku a pracovní trh kraje. Proto je nutné se zasadit o turistickou přitažlivost kraje nejen u nás, ale i ve světě a přivést zpět do našich světových lázní hosty, kteří se k nám budou vracet, a tím se podpoří zaměstnanost a regionální rozvoj. Je nutné také podpořit regionální turistickou přitažlivost kraje a na turistiku navázané podnikatelské aktivity.
Dalším velkým tématem je Sokolovsko, které díky zelenému šílenství EU ukončí těžbu uhlí a čeká ho větší nezaměstnanost. Proto je prioritou přivést do této oblasti nového investora, který dá lidem práci, a to nejlépe českého, aby zisky zůstávaly v kraji a neodcházely do zahraničí. Celkově se musí podporovat zaměstnanost v kraji, proto regionální firmy, podnikatelé a živnostníci musejí mít vytvořené podmínky pro získání veřejných zakázek, aby docházelo k soustavnému rozšiřování pracovních míst v kraji. Činnost malých a středních podniků a firem je základem hospodářské prosperity kraje.
Nechci nijak snižovat téma bezpečnosti, ale pokud lidé v kraji nebudou mít práci, tak se jednotlivé oblasti začnou vylidňovat a stanou se z nich sociálně vyloučené lokality, a tím se zvýší bezpečnostní riziko v našem kraji, proto jsou pro náš kraj v tuto chvíli tato témata jako nejdůležitější.
Dlouhodobě bojujete proti exekučním mafiím a snažíte se pomáhat lidem v dluhových pastech. To bude, předpokládám, právě ve vašem kraji velmi aktuální a rozsáhlý problém…
Karlovarský kraj spolu s Ústeckým zaznamenal největší nárůst exekucí za poslední dva roky, kdy nárůst v našem kraji převýšil 10 %. Exekuce představují významný problém pro stále více českých domácností i podnikatelů. Stále častěji se objevují lidé s vícečetnými exekucemi, kteří migrují z míst, kde si dluhy vytvořili. Mnoho lidí s dluhy pak končí i na nelegálním pracovním trhu, protože dluhy nezvládá splácet, jelikož náklady mnohdy pak převýší samotné dluhy. Dluhy se platit mají, ale je zcela nepřijatelný současný stav, kdy dlužník na poplatcích a úrocích násobně přeplatí původní dluh a exekuce se nemůže zbavit. Hnutí SPD proto podalo v Poslanecké sněmovně zákon, aby mohl dlužník platit přednostně jistinu dluhu, a nikoliv nejprve náklady, jako je tomu v současnosti. Náš návrh také rušil placení úroků z úroků z prodlení a z úroků, neboť považujeme úroky z úroků za vyloženě nemorální. Vláda hnutí ANO a ČSSD vyslovila nesouhlasné stanovisko s návrhem zákona SPD na zestátnění exekutorů, kteří si účtují nepřiměřené poplatky.
Také chcete ukončit podporu nepřizpůsobivých. Jak velkým problémem je to právě ve vašem kraji? A kde jsou u vás nejhorší „vyloučené lokality“?
Na území Karlovarského kraje je 26 sociálně vyloučených lokalit, kde hrozí problémové jevy. Největší vyloučené lokality jsou v Chebu, Jáchymově nebo na Tepelsku a Toužimsku. Sociálně vyloučené lokality jsou obecně spojeny s vyšší mírou kriminality, než je celorepublikový průměr. Příčinou tohoto stavu je především koncentrovaný výskyt jevů, které souvisejí s životem v sociálním vyloučení. Těmito jevy jsou například: chudoba, zadlužení, nedostatek příležitostí k uplatnění v běžném životě, závislosti jako gambling, alkohol, drogy. V každé této lokalitě působí jeden koordinátor, který kraj pravidelně informuje. Kraj musí především najít lidem z těchto lokalit odpovídající práci, aby nebyly jediným jejich finančním zdrojem sociální dávky a byli začleněni do pracovního procesu. Existuje celá řada opatření, jak výrazně přispět ke zlepšení bezpečnostní situace v sociálně vyloučené lokalitě. Liší se samozřejmě z pozice kraje a z pozice města či obce.
Nutné je zvýšit podporu programů prevence kriminality v oblastech bezdoplatkových zón a dostatečnou nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež v těchto lokalitách.
Zneužívání sociálních dávek je systémovou chybou, proto SPD podalo v Poslanecké sněmovně zákon, který to řeší a prošel prvním čtením.
V rámci zákonodárné iniciativy, kterou kraje disponují, chcete prosazovat zrušení televizních koncesionářských poplatků. Proč chcete využívat svého práva právě k řešení této otázky?
Veřejnoprávní Česká televize by měla být apolitická a poskytovat objektivní a vyvážené informace, a ne že bude v drtivé většině probruselská. Česká televize je veřejnoprávní, na její financování nemalou částkou přispívají naši občané formou koncesionářských poplatků. To by mělo vedení ČT plně respektovat a ve svých, a to převážně zpravodajských, pořadech hájit zájmy České republiky s důrazem na její tradice a úctu k vlasti a národu. Kraj má zákonodárnou iniciativu, proto bychom využili této možnosti a oslovili třeba i další kraje k podpoře.
Karlovarský kraj má řadu úžasných míst, ale také řadu palčivých problémů. Jak si jako kandidátka na hejtmanku představujete jeho budoucnost třeba za deset let?
Základem rozvíjejícího se kraje je dobře placená práce a k tomu je nutné přivést nové investory, kteří zvýší úroveň platů v kraji, školství, které navazuje na pracovní nabídky, dobrá infrastruktura, aby lidé měli možnost dojíždět za prací, studiem a kulturou, a dostupné bydlení.
Kraj musí komunikovat s městy a obcemi a maximálně je podpořit v dalším rozvoji, aby lidé z kraje neodcházeli, kraj se nevylidňoval a z některých oblastí se nestávaly vyloučené lokality. Uvedu příklad: veřejnosti je známá určitě nejzadluženější obec v České republice Prameny. Nejzadluženější obec v Česku má pod zemí opravdový poklad. Jde o minerální vodu, kterou však nemůže využít. Prameny, jak se vesnice příhodně nazývá, leží blízko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji. V devadesátých letech minulého století se obec rozhodla, že vybuduje stáčírnu minerální vody a dětskou léčebnu. Ke svému projektu se samospráva musela zadlužit. Nakonec z plánů sešlo, jelikož se obec nedočkala investora. Dostala se tak do dluhů a posléze i do exekuce. Vesnice v dražbách postupně přišla o část svého majetku a její dluh činí 56 milionů korun. Zastupitelé zadlužené obce následně schválili prodej pozemků s osmi vrty s minerálními prameny soukromé firmě. Určitě není namístě kritika, protože Prameny se snaží vymanit z dluhů, ale naskýtá se otázka, proč tady nepomohl kraj, popřípadě stát a pozemky neodkoupil a nepodpořil obec třeba ve vybudování léčebny. Pozemky by tak mohly zůstat ve veřejných rukách a neupadly by ve prospěch soukromé firmy, která má zahraničního vlastníka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
