Už několik let hýbe nejen českou, ale i zahraniční politikou téma migrace. Někteří lidé tvrdí, že pro Českou republiku je to tak trochu „nafouknutá bublina“, neboť tady žádní migranti nejsou. Jak to vidíte vy a bude takzvaný Dublin IV krizovým momentem EU? Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že hrozí zničení Evropy?
Jsem také proti migrantům, ale nejsem proti tomu pozvat sem zaměstnance. Řada firem nemá dostatek pracovníků a určitě by se nebránila vzít sem třeba deset dvacet tisíc lidí z cizích zemí, kteří tady skutečně chtějí pracovat. Takže tomuto se určitě nebráním. Nicméně co se týká migrantů ze třetích zemí, kteří jsou „nemakačenka“ a chtějí nějakým způsobem participovat na našem státu, tak proti tomu samozřejmě jsem. Ale jako hrozbu to v naší republice určitě nevidím. Myslím si, že jsou státy jako Německo, Francie a spol., kde s tím mají mnohem větší problémy. Buďme rádi, že ti migranti nechtějí být v České republice, ale pokračují dál do jiných zemí Evropské unie.
Proti EU se v posledních měsících ozývají stále ostřejší protesty. Dosud jsme ale z Unie vyčerpali na dotacích cca 700 miliard korun. Zatímco zastánci EU to považují za důkaz své pravdy o důležitosti toho, že je ČR v EU, kritici poukazují na zbytečnost některých dotovaných projektů, které beztak musíme spolufinancovat. Co vy na to říkáte?
Nejsem úplně příznivcem Evropské unie, nicméně považuji za důležité v Evropské unii zůstat. Je pravda, že některé projekty z EU jsou vyhazováním peněz. Některé české firmy, které dostávají dotace z EU, tak využívají za každou cenu možnost tu dotaci nějak vyčerpat. V řadě případů pak ale nejde o projekty, které jsou opravdu důležité buď pro ty firmy, nebo třeba pro stát. Cílem je jenom dostat ty peníze, viz třeba to slavné Čapí hnízdo, které by ale asi každý takhle udělal, ovšem Babiše najednou pranýřují. Já to ale nevidím jako nějakou zlodějnu. Prostě využil situace a dostal peníze z EU jako stovky a stovky dalších projektů. Bohužel je v politice, takže proti němu se to otočilo. Ale takových projektů jsou v republice desítky, stovky a nikomu to nevadí. A když se vrátím ke smyslu dotací, já jsem zastáncem toho, dotovat skutečně jen to, kde je to potřeba, a ne blbosti.
Fotogalerie: - Proti vládě pod záštitou KSČM
Fotogalerie: - Jmenování Babišovy druhé vlády
Vy sám jste musel ohledně EU řešit řadu věcí. Například když vám zakázali před časem používat název rum a museli jste začít používat název tuzemák. Nedávno to byl problém, kdy Evropská komise zvažovala zakázat přísadu, která „rumu“ dodává typickou vůni. Jak to nakonec dopadlo a jak vidíte tato různá rozhodnutí EU?
Tak Evropský úřad pro bezpečnost potravin zkoumá a zkoumá… A zjistil, že furan, který je v devadesáti procentech potravin a nikomu to doteď nevadilo, se vyskytuje i v rumovém éteru a může mít prý nějaké škodlivé vlastnosti, vliv na zdraví – i když to doteď nikdo neprokázal. No tak se Evropská komise pustila do českého tuzemáku a chtěla nám ho zakázat. My jsme proti tomu vedli desítky jednání, jak na Ministerstvu zemědělství, tak s potravinářskou komorou i s Bruselem. Nakonec se podařilo vyjednat pětiletou výjimku na používání rumového éteru, který obsahuje nějaké to minimální množství furanu. Jenom aby si lidé vlastně promítli, jak je to ve skutečnosti, tak ten furan je v daleko větší míře obsažený v jiných potravinách – třeba v kávě, v cukrovinkách, v zelenině, v ovoci. A to nikomu nevadí. Ale všichni se pustili do českého tuzemáku. Takže já v tom vidím i trochu takovou tu obchodní válku. Proč nezakáže EU pití kafe? Dáme si šálek kávy a je to stejné, jako když si dám jeden panák tuzemáku.
Navíc v tom tuzemáku je toho opravdu minimum. Je to vlastně součást rumového éteru, což je surovina, která se do tuzemáku dává. A té suroviny se dává necelé jedno procento. Takže si dokážete spočítat, že je to úplně zanedbatelné. V tuzemáku je 37 mikrogramů na litr. A třeba v instantní kávě je toho desetkrát víc.
Takže abych to shrnul, prostě je to fraška, která vyústila k tomu, že jsme se museli hodně snažit, abychom dostali výjimku. Abychom mohli tradiční český výrobek, který se dělá 150 let a nikdy se rozhodně neprokázalo, že je škodlivý, vyrábět dál. Máme tedy výjimku na pět let. Za pět let buď nebude EU a už nám nebude kecat do výroby tradičních výrobků, anebo se najde technologie, kde ten furan bude úplně vyloučený. Už teď jsme sice našli náhražky, ale stojíme si za tím, že ten výrobek je nezávadný. A mimochodem, kdyby závadný byl, tak tu výjimku nedostaneme. Prostě i úředníci v tom Evropském úřadu pro bezpečnost potravin uznali, že máme pravdu, a proto nám tu výjimku dali. Takže jsme spokojeni.
Psali jsme:
Mimochodem, co se týče vašeho podnikání, stejně jako například na jihočeskou Madetu i na vás dopadly důsledky embarga vůči Rusku. Jak to dnes je? Vy jste museli i přestěhovat část výroby, konkrétně šumivých vín, do Ruska...
Ano, to si politici neuvědomují, že tato hospodářská válka mezi EU a Ruskem dopadá především na firmy. Madeta je toho příkladem, a i nás se to dotklo. Do Ruska jsme vozili tři a půl milionu vinných šumivých nápojů. Byl to nový výrobní program, který jsme tady nainstalovali před pěti lety. A za tři roky skončil, protože se v Rusku, vlastně vlivem této „války“ mezi Ruskem a EU, zvedly spotřební daně na dovoz vína, dá se říci, trojnásobně. Stejný výrobek, který udělám v Rusku, má například 12 rublů spotřební daň. Pokud ho tam dovezu od nás, tak už je to 36 rublů. Takže naše víno se tam stalo zcela neprodejné. Museli jsme tedy celou linku rozebrat, naložit do třinácti kamionů, odvézt do Petrohradu a stejné výrobky, které jsme tam kdysi dováželi, tak vyrábíme přímo tam. A to jsou dopady toho ne přímo embarga, ale znemožnění dovozu zboží z EU do Ruska.
Psali jsme:
_635696039574114388.JPG&id=73527)
Když jsme u toho Ruska, kdekdo ho dnes označuje za velké nebezpečí. Jak vnímáte dnešní Rusko vy?
Já to zase tak dramaticky nevidím. Myslím si, že světové nebezpečí je někde úplně jinde – například Severní Korea. Já to celé vnímám spíše jako takové politické dohady. Určitě bych to nepodceňoval, ale myslím, že v těchto zemích nejsou lidé, kteří by chtěli rozpoutat nějakou válku. Je to prostě nějaká politická honba mezi EU, Amerikou, Východem, Ruskem… Jsou to takové dohady, které ostatně vždycky byly. Ale že bychom se nějak blížili k nějakému vojenskému nebezpečí…? Nevím, já jsem optimista, a tak to tak nevidím.
Když se podíváme zpátky k nám, jak vidíte životní úroveň v České republice? Dokáže se náš stát starat o sociálně slabé, důchodce, postižené a samoživitelky? Mají mladé rodiny šanci na slušný život?
Každého, kdo si tady v České republice stěžuje, bych poslal do zahraničí, ať se podívá, jak se žije v Jižní Americe, v Africe, jak se žije nakonec i v Evropské unii… Myslím si, že tak dobře, jako se máme my, se má na světě málokdo. Daleko více procent lidí je na tom hůře než Češi. Podle mne si nemáme vůbec na co stěžovat. Jaký tady máme zdravotní systém, péči o důchodce, důchody… Vždyť když se podíváme například na Rusko, ne na Moskvu a tato velká města, ale na vesnice, vždyť to je bída a utrpení. Takže buďme rádi, že žijeme v České republice, kde navíc nehrozí žádné zemětřesení, sopky, výrazné hurikány, povodně… Když se někde zaplaví sklep, tak už jsou o tom celé zprávy, že někde bylo půl metru vody. Myslím si, že Češi si žijí dobře, že úroveň stoupá a že i ten stát se o své občany umí postarat.
Velké diskuse vyvolávají činnost a pravomoci exekutorů. Sdílíte názor, že exekutoři Česko terorizují?
No tak exekutoři dělají svou práci. To, co jim stát zákonem umožnil, tak to využívají maximálně. Je potřeba jim přistřihnout křídla, protože se bohužel často chovají nemorálně. Jestli někdo má dluh dva tisíce za telefon a za pět let po něm někdo exekučně vymáhá 40 tisíc, tak je to prostě špatně a tomu by se mělo zabránit. Nicméně dlužníci by si také měli uvědomit, že dluhy je potřeba platit. Je ale opravdu nutné tomu dát zákonné mantinely, ne aby si z toho exekutoři udělali pro sebe dobrý byznys a šikanovali dlužníky.
A co říkáte na záměr Andreje Babiše razantně zvýšit důchody?
Tak s tím určitě souhlasím. Důchodci si to rozhodně zaslouží. Já v tom Babišovi fandím a myslím, že ty peníze se v rozpočtu najdou. A souhlasím s tím, že je potřeba důchodcům zvýšit životní úroveň. I když, jak už jsem řekl, myslím, že ani naši důchodci se nemají špatně.
Mimochodem, když jsme u Andreje Babiše, co říci na to, že ho volí zhruba třetina voličů i navzdory jeho trestnímu stíhání? Znamená to, že Babiš zasáhl srdce českého voliče svou politikou, nebo zavládl právní nihilismus? Koneckonců nejednoznačně skončily kauzy Nagyová i Rath, několik soudců je obviněno ze závažných přečinů… Jak vy to vidíte? Přestali Češi věřit v právo a morálku?
To podle mne nepřestali. Ale přišel někdo, kdo nabídl nějakou alternativu proti klasickým politikům, kteří jenom jednali, a ty výsledky nebyly vidět. A Babiš je úspěšný podnikatel, ať přišel ke svému jmění jakkoliv… Určitě to nebylo všechno košer… Nicméně zaměstnává desítky tisíc lidí. Daně odvádí v České republice. A ti lidé to vidí, vyhrál volby, tak mu dejme šanci. A takoví ti nepřející politici, třeba Miroslav Kalousek, který byl několik let ministrem financí a teď najednou je nejchytřejší…? Politici, kteří jsou v současné době na úrovni volitelnosti a chtějí pořád rozhodovat o státu? Jak říkám, voliči rozhodli, a tak by bylo dobré dát Babišovi šanci, ať ukáže, co umí.
Sociolog Daniel Prokop publikoval nedávno studii, podle které dorostla do věku 50 let života generace, která sice uvítala listopad 1989, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Dává dnešní doba, třeba poslední rok, důvod zříkat se listopadových hodnot a přistupovat na politiku Zemana a Babiše? Jsou lidé zklamaní?
Tak zklamaní… Lidé si mysleli, že po revoluci za deset let dosáhneme úrovně Německa a že nám budou pečení holubi lítat do huby sami, bez nějakého velkého úsilí. Ale já si myslím, že Česká republika neustále roste, že se západním zemím přibližujeme. České firmy dokážou konkurovat firmám v EU. Takže těžko říct… Možná si každý myslel, že to bude rychlejší, že nějaké rozčarování je. Ale já také podnikám třicet let a ten posun dopředu vidím. A opět – spíš jsem optimista než skeptik.
Velmi rozdílný pohled panuje hlavně v posledních letech na Václava Havla. Pro mnohé je Havel terčem vtipů, posměšků a přezdívek. Zároveň se snižuje jeho význam jako našeho osvoboditele od komunismu s tím, že šlo o předem vyjednané předání moci. Jak vy s odstupem doby vnímáte bývalého prezidenta? Čím si vysvětlujete, že je mnohým tak velkým „trnem v oku“? A neškodí tak trochu Havlovi jeho někteří dnešní zastánci, kteří se ho snaží srdnatě hájit?
Havel byl symbol nějaké změny. Já ho uznávám, také jsem se s ním párkrát sešel. A jestli bylo předem něco připravené, nebo nebylo… Kdo to z nás dnes ví? Jeho význam ve vývoji českého státu bych určitě nesnižoval. Zasloužil se společně s Kocábem o to, že z České republiky odešla ruská vojska. A opravdu je těžké dnes hodnotit, jestli bylo něco domluveného, nebo nebylo. Já osobně proti Havlovi nic nemám.
Nedávno se přihodila událost, která může být zmenšeninou rozporu v české společnosti. Miloš Zeman v inauguračním projevu zaútočil na své protivníky i na některá média. Miroslava Němcová odešla ze sálu. Několik desítek příznivců za to Němcové předalo květiny, Zeman si drží sympatie poloviny národa. Co tento sled dějů ilustroval?
Nejsem zastáncem Zemana. Zeman byl znovu zvolen, další volební období už absolvovat nebude, takže je teď na koni. Je si jistý v kramflecích, že si vlastně teď může dělat, co chce. Není odvolatelný a ukazuje, dá se říci, svou arogancí a svým jednáním: ano, já jsem prezident a vy mě teď budete poslouchat. A já si vlastně můžu jako prezident dělat, co chci.
Nejsem jeho příznivcem a myslím si, že by mohl někdy ubrat ze svých útoků a ze své arogance. Protože určitě není bůh, aby to, co on řekl, byla vždycky pravda. Já ho nevolil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
