Zástupci církví navrhli ukončit činnost expertní komise, která se měla zabývat případnou změnou církevních restitucí. Církve totiž nepřistoupily na žádné z výhrad, které k zákonu měly ČSSD i ANO. Přesto církve vyzvaly vládu, aby s nimi zahájila oficiální jednání o modelu další vzájemné spolupráce mezi státem a církvemi. Jak tento fakt chápete?

Ten model spolupráce může vyústit až v konkordát. Slovensko už smlouvu se Svatou stolicí podepsalo v roce 2000 poté, když ji schválila i Národní rada SR. V roce 2003 Slovensko ratifikovalo i doplňkovou smlouvu o katolické výchově a vzdělávání, která už nepodléhala schválení parlamentem. Školství na Slovensku je tedy pod přímým vlivem katolické církve, ačkoliv finance poskytuje téměř výhradně stát. Na všech státních základních a středních školách je povinně volitelným předmětem katolické náboženství a náboženská výchova podle osnov, které schvaluje Konference biskupů Slovenska a vyučující musí mít církevní pověření. Nejvyšší soud SR sice konstatoval, že tato smlouva zemi zavazuje k podřízenosti Vatikánu v oblasti výchovy a vzdělání a nadřazuje církevní právo nad právo suverénního státu, nicméně tyto připomínky nebyly akceptovány. Smlouva byla ratifikována a je jednostranně nevypověditelná. Znamená ústup od občanských principů a koliduje s ústavou.

U nás navrhoval smlouvu s Vatikánem někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda, ale sněmovnou to neprošlo. Nicméně zákon o tzv. církevních restitucích ten konkordát téměř nahrazuje, protože je logické, že kdo má velké majetky, má i moc. Myslím, že T. G. Masaryk by žasl nad tímto vývojem.

Vedoucí vyjednávacího týmu Alena Gajdůšková z ČSSD pohrozila, že by se církvím mohly zdanit finanční náhrady, které dostávají za nevydaný majetek, s čímž ale církve nesouhlasí. Kardinál Dominik Duka dokonce řekl, že danit se může příjem a nikoliv odškodnění, protože na to není zákon a pohrozil Ústavním soudem. Co říkáte na tento přístup církví?