Vy se pohybujete ve francouzském prostředí. Poslední dobou velmi klesá podpora prezidenta Macrona. Kde je příčina?

Většina Francouzů volila Macrona proto, že jim nikdo jiný nezbyl. Navíc měl vystupování holywoodské hvězdy, což v dnešních volebních kampaních zabírá. Jeho řeči byly vzletné a velice mlhavé.

Nezapomínejme, že volební neúčast byla obrovská, takže jeho volební triumf je tak trochu optický klam. Macron využil znechucení Francouzů ze socialistů. Ti ztratili devět desetin svých poslanců a někteří z jejich prominentních politiků k němu v pravou chvíli přeběhli. Když teď konkretizoval svoje představy o modernizaci Francie, jeho popularita klesá rychleji, než jak před rokem stoupala.

Jak se tato klesající podpora odrazí a odráží? Vzestupem Národní fronty, republikánů či jiné síly?

To je právě to, co neví nikdo. Ani Macron. Nedávno vyšla studie, která popisuje míru znechucení francouzských voličů celým politickým systémem. Více než čtyři pětiny Francouzů se domnívají, že nejsou v politice skutečně reprezentováni a že politici nedodržují své sliby. Celých 40 procent francouzských voličů je z politiky zklamáno, dalších 20 procent znechuceno, 13 procent cítí hněv a 9 procent projevuje naprostý nezájem. Zbývá 18 procent těch, kdo jsou víceméně spokojeni. Je pikantní, že v této situaci chce Macron poučovat země střední Evropy o tom, co je ta správná demokracie.

Někteří upozorňují, že Francie je na pokraji občanské války a některé oblasti již plně ovládají (radikální) muslimové…

Bývalý vysoce postavený policejní generál Bertrand Soubelet upozornil předchozí vládu na skutečnou situaci ve Francii. Za tuto otevřenost byl zbaven funkcí a musel od policie odejít. Napsal potom dvě knížky, kde popisuje skutečný bezpečnostní stav v zemi. Mimo jiné upozorňuje, že nestačí navyšovat stavy policistů. Policisté jsou stresováni z toho, že velké části pachatelů, které odhalí, se stejně nic nestane. Francouzské věznice jsou zoufale přeplněné, takže v některých oblastech soudci odsuzují pachatele do vězení jen v případech, když je z vězení zrovna někdo propuštěn a uvolní se místo. Mnoha mladým migrantům nehrozí vůbec nic, protože neumějí francouzsky a policie nemá peníze na překladatele, aby s nimi mohli sepsat protokol. Tak je raději zase pustí.

„Ti lidé, kteří ve Španělsku organizovali demonstrace za přijímání imigrantů, nesou plnou odpovědnost za útoky, které se teď staly, nesou odpovědnost za ty mrtvé (…) Věděli, že to povede k těm vraždám a k těm útokům. To jsou amorální lidé, kteří vědí, že způsobují vraždy, vědí, že způsobují zabíjení malých dětí, vědí, že způsobují mučení, ale přesto ta jejich touha po grantech a po penězích je tak silná, že se nedají zastavit. Oni preferují tu cestu, aby tak, jako se teď zabíjelo v Barceloně, se zítra zabíjelo v Praze, Brně, Hradci, Teplicích či kdekoli v České republice,“ říká zakladatel České společnosti pro civilizační studia sociolog Petr Hampl, jejíž jste členem. To jsou silná slova. Co o nich soudíte? Vy jste sám v souvislosti s aférou kolem Lidlu uvedl, že „vrcholem manipulace je, když ti, kdo na tento nebezpečný proces upozorňují, jsou vydáváni za nesnášenlivé xenofoby. Je to stejné, jako kdyby byly ženy obviňovány z toho, že kladly odpor násilníkovi. Třeba se dočkáme i toho.“

Kolega Hampl i já upozorňujeme ve zmíněných citátech na jednu věc. Stoupenci nekontrolované migrace si velice zjednodušují pozici, když rozdělují všechny lidi na dvě skupiny. Ti, kdo s nimi bezvýhradně souhlasí, tvoří prý svět dobra. Ti, kdo upozorňují na to, že je to všechno trochu jinak, představují prý zlo. Z toho například plyne, že cokoliv udělá člen neziskové organizace, je správné, i kdyby to mělo (ať již zamýšlené, či nezamýšlené) negativní dopady.

Naopak každý, kdo o jediné pravdě neziskovek pochybuje, je v lepším případě hlupák, v horším xenofob anebo rovnou fašista. Já se domnívám, že svět takto černobílý není, a proto mne jisté levicové kruhy považují za fašistu. Na těchto lidech mi vadí, že nejsou ani trochu originální. Tahle nová liberální levice označuje ty, kdo vůči ní mají výhrady, za fašisty už od konce 60. let 20. století. Jejich dnešní následovníci dovedou jenom papouškovat. Analytické schopnosti nemají, i když někteří z nich učí na vysokých školách.