Americký prezident Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů aktivistů či aktivistek. Čemu to přisuzovat? Je něco zásadního, čeho bychom si měli všímat, a mohou tyto protesty přerůst v nějaké organizované hnutí?
Protesty provázejí skoro každé zvolení amerického prezidenta, příznivci poraženého kandidáta jsou vždy zklamáni a část z nich se s výsledkem nechce smířit. Je pravda, že letos jsou protesty silnější. Ale nečekám, že by přerostly v něco organizovaného.
Zastánci Trumpa tvrdí, že je jen trestán liberálními, multikulturními a globalistickými kruhy za to, že jde proti právům menšin či gayů a že nechce po světě šířit lidská práva a demokracii. Dokonce se mluví o angažmá George Sorose coby jakéhosi ochránce obamovského uspořádání. Jak takové úvahy vysvětlit? Je neziskový sektor ve vleku odcházející politické reprezentace?
V Americe najdeme různé organizace, kterým se říká neziskovky, na obou stranách politické barikády. Některé přejí demokratům, jiné republikánům. Ty demokraticky laděné se nyní po drtivé porážce jejich spřátelené strany ozývají. Ale něco podobného se dělo, i když v menší míře, také po zvolení Obamy. Tehdy například sám Donald Trump vedl velkou kampaň zpochybňující, že se Barack Obama narodil v USA a může být legálně zvoleným prezidentem. Vždycky platí, že den po volbách už je zase před dalšími volbami a každá politická síla si chystá předpolí pro další volební klání.
Vysokoškoláci bývají proti Trumpovi, proti odpůrcům multikulturalismu atd... Někteří pozorovatelé tvrdí, že provázanost médií, univerzit a neziskovek vytváří systém oborů typu gender studies, multikulturních studií, kulturologie a dalších oborů. Je to křivda vůči univerzitám? Projde v důsledku vlny „Trump, Brexit“ proměnou i vzdělávací systém?
Myslím, že je to velká paušalizace a spíše ideologický výklad skutečnosti. Tato konstrukce totiž více než trochu pokulhává, když se podíváme na volební výsledek. Trump porazil mezi bělošskými vysokoškoláky Clintonovou o čtyři procenta. Jak by se to mohlo stát, kdyby platilo, že univerzity jsou jen levicové? Měnit systém vzdělávání kvůli jedněm volbám mi nepřipadá vůbec namístě.
Psali jsme:
Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování ,,barevných revolucí“, ovlivňování politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ apod. U nás sponzoroval boj za práva Romů či boj proti ruské propagandě. Jak nahlížet chladně a v souvislostech na dílo tohoto muže, který některými bývá oceňován jako ochránce západních hodnot? O co mu jde?
Je to jednoduché. George Soros za vlastní peníze prosazuje hodnoty, kterým věří, a na to má plné právo.
Europoslanec Jan Zahradil napsal, že Trump dělá tečku za 90. léty Clintona, Albrightové či Havla. Je způsob chápání mezinárodních vztahů jakožto boje USA za lepší svět u konce? Je dobře, když už Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, ochraně lidských práv a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? V čem přesně tento „starý svět“ skončil?
Nikde není psáno, že Donaldu Trumpovi nebude záležet na ochraně lidských práv. Většina jeho nastupujících ministrů je dokladem, že tato víra se vůbec nemusí naplnit. Jistě bude více hledět na domácí politiku než jeho předchůdce, ale na druhou stranu bude možná ještě silněji naplňovat zájmy USA navenek. A Spojené státy jsou přece demokratickou zemí. A i kdyby tomu nakonec bylo tak, jak píšete v otázce, neznamená to, že bychom měli nějaký odklon od politiky podpory lidských práv kopírovat. Jsme země, která má zkušenosti se dvěma totalitními režimy, a dobře z historie víme, co je to být okupován silnějším sousedem. Pro nás v tomto určitě „starý svět“ neskončil.
Psali jsme:
Donald Trump označil NATO za zastaralé, na druhou stranu vyzval Evropany, aby se začali starat o své zbrojní výdaje sami. Nečeká se od něj podpora vojenského tlaku na Rusko a podpora Pobaltí či Polska v něm. Evropskou unii rovnou mezi řádky označuje za nedůležitou. Čili opravdu myslí vážně jistý izolacionismus? Jak bychom měli reagovat, zdůrazněním našich vztahů s Německem? Nebo raději preferovat bilaterální vztahy?
Trump toho řekl mnoho. Výroky jeho ministrů ale jasně říkají, že USA považují NATO nadále za klíčové a dostojí všude na světě, a tedy i v Evropě, svým závazkům vůči spojencům. Třeba Newt Gingrich, který v kampani sarkasticky mluvil o estonském Tallinnu jako o předměstí Petrohradu, se do vlády Donalda Trumpa vůbec nedostal. To je, myslím, jasný signál. Postoj Trumpa, že i Evropané musejí přispívat na svou obranu, mi přijde rozumný. Nemůžeme se v NATO jen vézt za americké peníze. Jsem pro to, abychom zůstali součástí NATO a orientovali se nadále na Západ.
Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Okamura, Salvini a další nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to „budoucí vládci Evropy“? Mohou se jim establishmentové strany vyhnout, když přeberou jejich nechuť k migrantům? Co za pět let bude s uspořádáním Evropy, které dnes zrcadlí např. Evropský parlament?
Nastal zvláštní jev, kdy se k Trumpovi hlásí mnozí politici z okrajů politického spektra. Myslím, že se spíše ale chtějí jen svézt na vlně jeho popularity. Nedávno jsem viděl debatu, kde ho k mému údivu oslavoval nejen Okamura, ale vlastně i komunistický poslanec Kováčik. Tedy politici, kteří ještě včera nemohli Americe vůbec přijít na jméno. Republikán Trump sám ale jako první do Bílého domu nepozval žádného politika z vámi popisované protestní skupiny, ale konzervativní premiérku Velké Británie Theresu Mayovou. Myslím proto, že z Trumpa budou nakonec Le Penová a spol. dost zklamaní. On šel totiž jinou cestou než oni. Místo protestní strany kandidoval za klasickou politickou stranu a s její podporou se nakonec stal i prezidentem USA. Vámi zmínění politici mají k vládě nad Evropou ještě naštěstí dost daleko. Je ale pravda, že tradiční strany musejí zase začít více používat selský rozum a nazývat věci jmény, kterým budou voliči rozumět. To platí i pro Evropskou unii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
