První evropský chalífát. A věci, které se nepíší o „žlutých vestách“. Hovoří nestor novinařiny a znalec Francie Milan Syruček

14.01.2019 19:34 | Zprávy
autor: Václav Fiala

ROZHOVOR Jak dalece se oddálila současná myšlenka Evropské unie od ideí Churchilla a de Gaulla, kteří viděli Evropu „od Atlantiku po Ural“! Dnes její aparát nabobtnal do počtu 170 000 úředníků a stále roste. Bývalý novinář Milan Syruček se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zabývá také francouzskou Sorbonnou, kterou štědře dotují arabské státy, jež se netají tím, že by Francii chtěly mít jako první evropský chalífát, a kde nedávno bez povšimnutí našich médií proběhl incident mezi studentkou a ředitelem o nošení šátku v hodině. V liberalismu se prý tato univerzita nechvalně proslavila už dříve, a to udělením doktorských titulů třem vedoucím představitelům Rudých Khmerů, kteří způsobili ve své zemi genocidu nepředstavitelných rozměrů.

První evropský chalífát. A věci, které se nepíší o „žlutých vestách“. Hovoří nestor novinařiny a znalec Francie Milan Syruček
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Knihu přeložil spisovatel Milan Syruček

Zdá se, jako by vize EU ztrácela glanc. A to v květnu budou volby do Evropského parlamentu. Jak vidíte její budoucnost, nevrátí se třeba k původnímu projektu EHS, nebo naopak bude více vícerychlostních unií?

Vize EU glanc neztrácí, protože žádný nemá. Jak je vzdálena od cílů, které jí určili její zakladatelé! Vznikla v roce 1993, když se na základě maastrichtských dohod přeměnila z Evropského společenství v útvar, který má částečně podobu mezinárodní organizace, zčásti jednotného státu. Od roku 2013 sdružuje 28 států s celkovým počtem 510 milionů obyvatel. Její idea však zrála od konce druhé světové války, zabýval se jí především Winston Churchill, generál de Gaulle hovořil o Evropě „od Atlantiku po Ural“, ale v období studené války Evropu rozdělila železná opona. Po jejím pádu stáli u kolébky EU především francouzský prezident Francois Mitterrand a československý, později český prezident Václav Havel. Právě počátkem devadesátých let Mitterrand celkem třikrát přijel do Prahy za Havlem – předtím po sedmdesát let k nám nezavítal ani jednou kterýkoliv francouzský prezident, Mitterrand byl v prosinci 1988 prvním –, aby spolu diskutovali o podobě integrované Evropy jako volné konfederace států, které si samy budou řešit problémy vnitřní politiky, jen tu zahraniční a bezpečnostní budou mít společnou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bezpečné země

Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jaká země bude označená za bezpečnou? A co vůbec nechápu, v čem je pro nás bezpečnější, že se u lidí, kteří budou z jakýchsi bezpečných zemí přicházet zrychlí azylové řízení? Já mám pochybnosti, že zrychlení povede k větší efektivně, spíš to obecně bývá naopak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ševčík: Odmítněme uprchlíky z jiných států EU. Migrační pakt je selháním Unie

9:11 Ševčík: Odmítněme uprchlíky z jiných států EU. Migrační pakt je selháním Unie

VHLED MIROSLAVA ŠEVČÍKA „Je až hanebné, že v současné době prezident bojuje proti vlastnímu lidu.“ M…