S jakými problémy se podle Vás české firmy v poslední době nejčastěji potýkají?

Téměř denně se setkávám s majiteli firem, především malých a středních, a slýchávám od nich podobná slova – snažím se zefektivnit svoji firmu, procházíme restrukturalizací, restartovali jsme své podnikání. Majitelé se snaží čelit tíživé situaci velmi odpovědně, často si však neuvědomují její vážnost v plném rozsahu a nejsou schopni správně identifikovat příčiny, ani ukazatele svých problémů. Kromě toho bývají konzervativní vůči zásadním změnám. Když takovému majiteli firmy představím model, jak přebudovat firmu, aby měla jasně měřitelný výkon, tak velice často slyším: „To je moc práce, posledních 10 let to šlo i bez toho.“ Jenže v posledních letech došlo na trhu k velkým změnám a staré přístupy přestaly fungovat. Z tohoto důvodu se firmy začínají rozdělovat na ty, které fungují alespoň trochu inovačně a začaly mimo jiné chápat sílu sociálních médií, a na společnosti, které se chovají stejně jako před deseti a více lety. Ty se potom samozřejmě potýkají se závažnými hospodářskými problémy.

V čem tedy firmy při pokusech o restrukturalizaci nejvíce chybují?

Problémy spatřuji ve dvou základních oblastech – prodeji a vnitřním výkonu. Podívejme se nejprve na otázku prodeje. Po roce 2008 se celá řada firem zalekla nepříznivé situace na trhu, a tak se stáhla. Později firmy zjistily, že to tak dál nepůjde, jenže měly plné sklady výrobků. Proto začalo období slev, kdy se obchodníci začali předhánět, kdo toho prodá více, nebo spíše kdo poskytne větší slevu. A zákazníci si na to zvykli. Před rokem 2008 se slevy samozřejmě dávaly také, ale obvykle je zákazníci získávali za věrnost, opakovaný odběr či velký objem odběru. Dnes je běžným standardem, že zákazník slevu automaticky vyžaduje již při prvním obchodu a prodávající mu ji ochotně poskytuje.

A jaký problém vidíte v oblasti vnitřního výkonu?