Romská manažerka z Chanova: Muslimové nás vycvičí

29. 9. 2014 17:49

ROZHOVOR Iveta Millerová řídí řadu let Komunitní centrum Chanov v romském sídlišti na severu Čech. Romka z devíti dětí je zřejmě schopnou manažerkou, která prý dosáhla osobní mety v tom, že se chanovské děti dostávají k maturitě. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se zamýšlí nad tím, zda něco může změnit politické uskupení sestavené převážně z nezaměstnaných Romů. Také hodnotí islám v Čechách a prozrazuje, jaké know-how si z ghetta vzala Praha.

Romská manažerka z Chanova: Muslimové nás vycvičí
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Iveta Millerová
reklama

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66478 lidí

Chanovské sídliště má poprvé v životě svou vlastní kandidátku do voleb. Je sestavená zejména ze zdejších nezaměstnaných. Vy působíte v Chanově, co na to říkáte?

Oceňuji, že tedy mají kuráž. Druhá věc je, že jim mohu popřát, aby se jim dařilo, ale mají před sebou docela dlouhou cestu. Přeci jen nemají zkušenosti s politikou na komunální úrovni jako ostatní kandidující strany, což je obrovská nevýhoda. Pokud se do zastupitelstva dostanou, je otázkou, jak to vůbec ukočírují. Obávám se, že mohou být zklamaní. Museli by mít člověka, který s tím má zkušenosti a bude je umět vést a bude s nimi mít trpělivost. Je to náročné nejen po té politické stránce, ale i organizačně a co do intelektu v té oblasti.

Mnohdy představitelé romské komunity kritizují, že je nikdo nepřizve k jednáním a podobně. V tomto případě by se tedy vlastně naplnila podmínka, že mohou do věcí mluvit, nemyslíte? I kdyby šlo o jediného zástupce Chanova v zastupitelstvu.

Já myslím, že ho tam ubijou, to je můj názor. Pokud by byl soulad všech politických stran, které chtějí řešit integraci menšin, tak je otázkou, jestli ho budou vnímat jako rovnocenného partnera. To by musel mít dostatek kompetencí v oblasti politiky, v oblasti sociální, organizační, vzdělanostní a podobně – to jsou parametry, které Češi chtějí a předpokládají za samozřejmost. Je otázka, zda bude v zastupitelstvu tolik osvícených politiků napříč politickým spektrem, kteří budou mít s tím potencionálně jedním kandidátem takovou trpělivost. V tomto směru jsem skeptická. A to nemluvím o klimatu, které mu nastane v jeho rodinném prostředí.

Vy se zrovna s politickou reprezentací Mostu dostáváte do kontaktu často, jste i členkou Rady vlády a podobně. Proč vy sama, jako místní výrazná osoba, nekandidujete do komunální politiky?

Děkuji za kompliment. Přesto si myslím, že by mě tam semleli, a já nejsem sebevrah. Myslím, že na to nemám dostatek kompetencí. Je pravda, že romská komunita mě k tomu celé roky nabádá. Ale chci dělat věci spíš v praxi, ne politikařit. Nemyslím si, že bych pro ty politiky byla rovnocenným partnerem.

Na čem konkrétně dnes v sociálně vyloučené lokalitě pracujete?

Komunitní centrum Chanov je součástí Komunitního plánu sociálních služeb jako další neziskové organizace na Mostecku, v aktivitě terénních programů. Poskytujeme poradenství, terénní služby, nízkoprahové zařízení. Mimo jiné jsme rozšířili činnost do Prahy 14, kde vznikl sociální podnik. Tato městská část nás oslovila pro projekt, kde jsme partnerem. Sociální podnik má tři sekce a jednou z nich je komunitní centrum. Pracujeme zde v lokalitě se sociálně slabými. Zde se ovšem nejedná pouze o Romy, je to promíchané. Oslovili nás jako partnera, který má know-how. Chtějí předejít a eliminovat vysloveně vyloučenou lokalitu, jakou je Chanov.

Máte pravdu, že multikulturalismus v Praze je o něčem jiném než na severu Čech. Jak se díváte na obavy Čechů například z muslimské kultury?

Já z toho takové obavy nemám. My se jako společnost budeme muset naučit, že se tu najednou nebudou řešit jenom Romové, ale bude tu další kultura, která je ještě mnohem více odlišná. My bychom se skutečně měli naučit opravdovou multikulturní výchovu. Pořád mluvíme o inkluzi a nikdo pořádně neví, co to je. Je to vývoj a výchova naší společnosti jako celku. Musíme děti vychovávat k různorodosti a jinakosti. Otázkou je, do jaké míry ta diametrálně odlišná kultura bude akceptovat pravidla hry v České republice a přizpůsobovat se. Protože jejich mentalita je skutečně velmi odlišná. Je to i o našich kompetencích – co do výchovy, tolerance, xenofobie. Možná nás asi dost vycvičí. To pomíjím předsudky vůči Ukrajincům, Vietnamcům, čínské a ruské menšině... Když je to Rus, tak to bude mafián. Když je to Ukrajinec, tak to bude další průšvih… Spíš je to obava z jinakosti. Nakonec moje děcka chodí do třídy s těmi dětmi a ony jsou vycepované, rodiče vědí, co chtějí. Měli bychom se odnaučit posuzovat jinou kulturu podle vlastní jedné zkušenosti.

Například Vietnamci mají touhu se začlenit, pro změnu muslimové se podle mnohých integrovat nechtějí. Chtějí si zachovat svou kulturu, komunitu v rámci své kolonie, své mešity, což je možná ten rozdíl, který to - možná z neznalosti - vyvolává…

To je nevědomost celé společnosti, protože Listina základních práv a svobod něco říká – zachovávat menšinám jejich svébytnou kulturu a identitu. Děti by měly mít školu, kde je jejich mateřský jazyk. Pokud tedy daná menšina splňuje podmínky cizinců podle našeho zákona. Že je někdo jiný, neznamená, že je zlý a podobně. Samozřejmě oni musí akceptovat naše zákony, Ústavu, Listinu základních práv a svobod. Budou se muset adaptovat, ale nemůžeme je tlačit k asimilaci.

Vy jste, pokud vím, z devíti dětí, což je dneska už výjimka. Někdo proto říká, že imigrací se vyřeší populační křivka naší republiky. S tím souhlasíte?

Ano, v tom, jak říkáte, to může být pozitivní. Populační křivka se mírně pozmění.

Tuším ale dobře, že si nemyslíte, že by lokality jako Chanov měly úplně zmizet z mapy?

Ne, neměly. Souvisí to s tou výchovou společnosti co do kompetencí. Pokud bychom měli ze dne na den zrušit Chanov a poslat ty lidi do rozptylu, tak co nastane? Na to musí být připravené obě strany. Romská komunita musí být připravena.

Ale oni mnohdy ani nechtějí pryč. Někteří lidé z Chanova mi říkali, že jim tam je dobře.

Ano, ano, nechtějí. Na druhou stranu i majoritní společnost bude nutné na tu adaptaci připravit. Je to oboustranné a nikomu by se nemělo ukřivdit. Vemte si – Romové jsou tu řadu let a stejně ta společnost má v sobě předsudky. Teď tu má nastoupit další kultura, jsou signály, že se zde budou osídlovat další menšiny. A to se ještě Češi neuměli zadaptovat s Romy! Do toho přijdou další... Rozptyl v tuto chvíli by byl kontraproduktivní. Musí to být přirozenou cestou. Politika na komunální úrovni musí mít připravenou strategii a nástroj. Pokud jsou dvě, tři rodiny, které už do sociálně vyloučené lokality nepatří, tak je vyčlenit. Proto se mluví o prostupném bydlení, které má předejít násilnému přesunu. Aby si to všichni ve společnosti mohli „vydejchat".

Jenže pro prostupné bydlení musí být dostatek bytů, ale města se většinou svých bytových fondů zbavila, takže opět zádrhel...

To je další průšvih!

Chanov vlastně nepatří mezi odstrašující ghetta, o které se nikdo nestaral. Je tu polyfunkční centrum s bezplatnou posilovnou, keramickou dílnou, možnost přijít na počítače, renovovaly se zde panelové domy, volně je k dispozici vybavený kulturní dům a podobně. Mnozí v Mostě s nadsázkou prohodí, že teď patří skoro mezi nejluxusnější sídliště v Mostě. Co na to říkáte?

To je trošku přitažené za vlasy. Ale souhlasím s tím, že bilancuju-li deset let zpátky, posun dopředu na sídlišti je. To bez debat. Stálo to mnoho úsilí několik organizací, které se na tom podílely. To nechci zpochybňovat. Je to mravenčí práce. Není to práce jednoho politika, ani jedné neziskové organizace. Něco jde lépe, něco hůř. Někdy to skřípe. Ale výsledky jsou i v tom, že například v lednu nám jde na stužkování jedna holčina, která bude příští rok maturovat. Rok na to nám budou maturovat další dvě romské děti. Tři děti nastoupily na učiliště, které si hlídáme. To je naprosto úžasné. Teď nás kontaktovala konzervatoř Emila Ščuky, kam chceme dostat tři talentované kluky. A ono by to nešlo, pokud by v Chanově nebyl kulturák, polyfunkční centrum, přístupná hudebna, kde by mohli zkoušet. Navazuje to na sebe a tím nikomu nepochlebuji. Buď to chceme dělat a bude to stát plno peněz, nebo budeme dopředu říkat, že to nepůjde. Jako je tomu v ostatních městech.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zemědělskou nebo energetickou politiku by měla dělat naše vláda, a nikoliv elity EU! Místopředseda SPD o věcech, které málokdy uslyšíte

17:44 Zemědělskou nebo energetickou politiku by měla dělat naše vláda, a nikoliv elity EU! Místopředseda SPD o věcech, které málokdy uslyšíte

ROZHOVOR Místopředseda hnutí SPD a předseda hospodářského výboru Sněmovny Radim Fiala předkládá pozm…