Ministryně financí Alena Schillerová chce plánovaný schodek rozpočtu navýšit již dokonce na 300 miliard korun. Je to, podle vás, konečná částka? A co na ni říkáte?
Již se začínáme přibližovat k realitě, ale předpokládám, že k úpravám státního rozpočtu ještě bude docházet. Bude záležet na tom, kdy vláda dostane rozum a přestane bezmezně věřit jen epidemiologům. Ti možná rozumí tomu, jak bránit šíření koronaviru. Evidentně však netuší, jakého se přitom dopouštějí sociálního inženýrství.
Prezident Zeman prý na Schillerovou zatlačí, aby zrušila dotace na solární elektrárny – tam prý Češi ročně tratí 30 miliard korun. Uvítal byste takové rozhodnutí?
Ano, dotace na solární elektrárny jsou zlo. Jedná se o naprosto nehospodárně vynakládané peníze, kdy štědře dotujeme jeden z nejméně efektivních zdrojů energie v našem energetickém mixu.
Na sociálních sítích jste vyzval k tomu, aby si státní sektor utahoval opasky podobně, jako to nyní musí činit lidé v soukromém sektoru. Jaké konkrétní úspory máte na mysli?
Lidé v soukromém sektoru se musí potýkat s výpadky příjmů. Přicházejí o odměny nebo jim je krácena mzda. Není možné, aby se za této situace zvyšovaly platy ve veřejném sektoru. Musíme si uvědomit, že soukromý sektor platí ten veřejný. Zaměstnancům veřejného sektoru bychom proto měly zmrazit platy. Rovněž by měly být zrušeny armádní zakázky, které vyvádějí peníze z České republiky do zahraničí. Momentálně si to nemůžeme dovolit.
Babiš chce po Češích, aby v létě podpořili domácí producenty, ať už půjde o potraviny, dovolené, auta či jiné výrobky. Vítáte jako ekonom tento krok? Mohl by Česku pomoci překlenout to nejhorší?
Naší ekonomice pomůže, když z ní nebudou vyváděny prostředky do zahraničí. Naši producenti určitě ocení, když se zvýší domácí poptávka. Není však správné kvůli tomu zavřít hranice a lidi věznit v České republice. Vše by mělo fungovat na bázi dobrovolnosti. Čeští producenti se musí snažit nabízet takové výrobky a služby, aby o ně Češi měli sami od sebe zájem.
Trh s ropou zažívá historické okamžiky. Květnové kontrakty ropy WTI se v pondělí propadly na MINUS 37 dolarů za barel, jejich držitelé se tedy ropy s dodáním v květnu chtějí zbavit i za úplatu, neboť ji nemají kde skladovat. Nebezpečně nízko klesají i červencové kontrakty. Co to v praxi znamená? Podaří se, podle vás, v dohledné době problém vyřešit?
Situace záporných cen na ropě WTI se může zopakovat i v následujících týdnech. Velkým ropným gigantům ve Spojených státech tato situace krátkodobě vyhovuje, protože povede k likvidaci menších konkurentů. To do budoucna omezí nabídku ropy. Jakmile se začne obnovovat ekonomika a vzroste poptávka po ropě, současné ztráty si velcí giganti vynahradí. Celou záležitost můžeme vnímat jako dlouhodobou investici velkých hráčů do získání lepšího postavení na trhu. To vždy něco stojí. Když to však přeženou, můžou se sami dostat do problémů.
Jaké další důsledky může mít současný stav, tedy to, že ropa jen obtížně nachází odběratele? Čeká nás období, o kterém budeme v budoucnu hovořit jako o další z ropných krizí, jen v opačném gardu?
Chování některých producentů ropy nevyhnutelně muselo vést k současnému výsledku. To, kolik se vytěží ropy, není náhoda. Normálně by situace na ropném trhu vedla k turbulencím v ekonomice. Vzhledem k probíhající koronavirové krizi se však jedná jen o menší epizodu podstatně většího příběhu.
Které těžařské velmoci jsou podle vás nynějším propadem cen ropy ohroženy? Norsko, USA, Rusko, Venezuela, Nigérie, arabský svět? A kdo na tom naopak může vydělat?
Nejvíce jsou ohroženy chudé země, které jsou silně závislé na prodeji ropy. Jedná se například o Venezuelu a Nigérii. Obrovské ekonomické škody však budou napáchány i v bohatších zemích. V Rusku lze očekávat problémy s měnou a státním rozpočtem. Ve Spojených státech zas zkrachují desítky ropných společností.
Bude mít v této situaci, podle vás, nějaké slovo ropný kartel OPEC?
Země sdružené v kartelu OPEC kontrolují většinu světových zásob ropy. Když budou společně koordinovat svůj postup, mohou ovládnout současnou situaci a začít usměrňovat cenu ropy. Problém kartelu OPEC a dalších spojeneckých zemí byl v tom, že se navzájem nedokázaly dohodnout na adekvátní reakci při obřím propadu poptávky po ropě. Již se ale poučily a obnova globálního hospodářství jim bude hrát do karet.
Co mohou očekávat čeští řidiči? Budou následující měsíce provázeny levnými pohonnými hmotami? Je ovšem nutné připomenout, že nízká poptávka už donutila některé menší provozovatele čerpacích stanic zavřít.
Ceny pohonných hmot jsou již dnes relativně nízké, přesto se pumpaři musí potýkat s nízkou poptávkou řidičů. Čerpací stanice se budou snažit navýšit své marže, aby si kompenzovaly nízké objemy prodejů. Vzhledem k hustotě čerpacích stanic v České republice však pod vlivem konkurence budou ceny pohonných hmot dál klesat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
