Co může být největší překvapení sněmovních voleb?Anketa
Interpeloval jste ministra Roberta Plagu ve věci změny Rámcového vzdělávacího plánu. Proč jste se rozhodl k tomuto kroku?
Reagoval jsem na informace z médií, že se ministerstvo chystá vypustit látku z fyziky a jinou dosud povinnou látku (Newtonovy zákony, Ohmův zákon…). Že namísto, aby se všemi silami snažilo otevřít školy (základní školy neměly být nikdy zavřené), tak pod pokličkou covidu dílem zavádí nové „genderové standardy“, dílem vyřezává kusy učiva, dosud považované za základní.
Co vám na novém Rámcovém vzdělávacím plánu vadí nejvíce?
Samotný Rámcový vzdělávací plán (RVP) je paskvil vytvořený za ministryně Buzkové. Pro základní školy bohatě stačily dosavadní osnovy, které zajišťovaly plus minus stejnou míru učiva napříč republikou.
Ministerstvo říká, že změny v Rámcovém vzdělávacím plánu jsou vedeny záměrem omezit memorování a nahradit jej větším rozvojem „digitálních dovedností“ a „informatického myšlení“. Souhlasíte s tímto záměrem? A myslíte, že ho skutečně bude dosaženo?
Promiňte, ale „informativní myšlení“ je bezobsažný blábol. Existuje snad nějaké neinformativní myšlení nebo co? Digitální dovednosti si trénují děti i učitelé teď, až je jim z toho špatně. A neslyšel jsem nikdy nic o tom, že by jim to technologicky nešlo. Takže to má být jako co – že otevřou telefon a na něco kliknou?
Promiňte, ale to si pak definujme, co to je podle vás vzdělání. A Newtonovy zákony a podobně, to právě není žádné memorování. To je několik století základní informace o světě okolo nás a pohybu těles. Protestuji proti ohlupování mladé generace a snižování laťky. Zaplatíme za to.
Ing. Robert Plaga, Ph.D.
Víte něco o tom, jak probíhaly přípravy nového Rámcového vzdělávacího plánu a proč tam byly provedeny právě zmíněné změny?
Podrobně ne. Na ministerstvu již za ministryně Valachové byly víceméně zlikvidovány odborné komise a zejména zaměstnanci. Tedy seděl příslušný úředník a dbal na to, aby nedocházelo k nežádoucím zásahům do učiva v tom konkrétním předmětu.
Nyní jde často o externisty, často z jakýchsi neziskovek a ministerstvo je tak víceméně zprivatizováno nikým nekontrolovanými skupinami. Rozvrat.
Psali jsme:
Běžný občan asi nemá představu, jak takové nové školské osnovy vznikají. Asi to není úplně tak, že si jeden úředník sedne a napíše je. Vy jste se ve školství pohyboval mnoho let, byl jste i předsedou sněmovního výboru pro vzdělání. Zkuste prosím občanům vysvětlit, jak takový Rámcový vzdělávací plán vzniká, kdo se na jeho tvorbě podílí a jaké vlivy do tohoto procesu vstupují…
Máme několik výzkumných a pedagogických ústavů, což jsou dceřiné organizace ministerstva. Máme řadu školských asociací, měli jsme příslušné a slušně obsazené odbory na ministerstvu.
Prvotní byl vždy politický impuls a politické zadání ke změně, pak se schází různé komise delegované ze všech těchto organizací (také pedagogické fakulty) a připomínkují a různě věc urychlují či spíše naopak. Likvidace osnov a vznik Rámcových vzdělávacích programů a Školních vzdělávacích programů (za ministryně Buzkové v roce 2004 – pozn. red.) byl však poněkud revoluční krok, který neměl nikdy nastat.
V současnosti celý stát funguje v mimořádné situaci. Musely být nové „školské osnovy“ přijímány právě teď? A nedošlo při jejich tvorbě a prosazování ke zneužití pandemie a složité situace v celé společnosti?
Myslím, že došlo k využití odvedení pozornosti jinam. Ale není to zdaleka první případ.
Poměrně často se v Rámcovém vzdělávacím plánu objevuje formulace, že vyškrtnutá látka byla pro žáky „příliš náročná“. Co to znamená? A jak je možné, že dříve se děti tuto „příliš náročnou látku“ učit mohly, a teď už nikoliv?
Vzdělávání a učení se je překonávání překážek. Ideologie, že ve školách má být vše snadné a zábavné, je chytlavá – ale v dlouhodobém horizontu vede k nevzdělanosti a chudobě.
Zmínil jste i několik odborných institucí včetně Akademie věd, které proti novým osnovám protestují. Je v současnosti ještě možnost jejich podobu nějakým způsobem změnit?
Ano, při silném politickém tlaku. Ale je před volbami.
Nejde jenom o fyziku. Třeba výuka přírodovědy se má více orientovat na „environmentální výchovu“ a soužití s přírodou. Vzhledem k tomu, jakým způsobem dnes probíhá environmentální osvěta na úrovni celé společnosti, nehrozí posun od vzdělávání spíše ke vtloukání ideologie?
Ano, v tomto duchu změny dělají.
Ve své učebnici matematiky z roku 2013 jsem použil tento známý vtip, který to, myslím, dobře vystihuje:
1970 Dřevorubec prodává náklad dřeva za 100 dolarů. Produkční náklady jsou čtyři pětiny z ceny. Jaký je jeho zisk?
1980 Dřevorubec prodává náklad dřeva za 100 dolarů. Jeho produkční náklady jsou čtyři pětiny z ceny, tj. 80 dolarů. Jaký je jeho zisk?
1990 (nová matematika) Dřevorubec vymění množinu D dřeva za množinu P peněz. Udělej 100 teček představujících prvky množiny P. Množina N výrobních nákladů obsahuje o 20 bodů méně než množina P. Znázorni množinu N jako podmnožinu množiny P a ukaž množinu zisku.
2000 Dřevorubec prodává náklad dřeva za 100 dolarů. Jeho produkční náklady jsou 80 dolarů, zisk 20 dolarů. Tvůj závěr: Podtrhni číslo 20.
2010 (cílená výchova) Zkrácením krásných lesních stromů vydělá dřevorubec 20 dolarů. Co si myslíte o tomto způsobu získávání živobytí? (Námět pro diskusi ve třídě: Jak se cítí lesní ptáčci a veverky?)
Jinde se naopak v osnovách přidávalo, důraz má být kladen třeba na „nekonfliktní život v multikulturní společnosti“ nebo na „odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám“ či „aktivní spolupodílení se podle svých možností na přetváření společnosti“. Do jaké míry má toto být úkolem školy?
Politické školení mužstva je odporná záležitost a do škol nepatří. Ve školách se mají učit tradiční předměty: čeština, matika, tělocvik, dějepis, fyzika…
Taktéž v dějepise a zeměpise má být kromě „příliš náročného učiva“ vyřazen obsah „založený na encyklopedických znalostech“. To vypadá opět na posun spíše k ideologizovanému pojetí vzdělávání. Znamená to tedy, že budou ze škol vycházet žáci, kteří toho budou méně vědět, ale zato budou „správně vychovaní“?
Že byl Václav IV. synem Karla IV. a co za jeho vlády se dělo – je encyklopedická znalost?
Že Ostrava leží na severovýchodě republiky – je encyklopedická znalost? Malá násobilka – dá se naučit jinak než „memorováním“ nebo chcete-li procvičováním? Jsou slovíčka v angličtině memorování? Když si jdete ráno zaběhat, jde o otrocké memorování stále stejného pohybu? Spočítat si hypotéku – je memorování nebo dovednost?
Pokud se ve škole učí, panuje tam zdravá atmosféra, kde je „dobro“ odměňováno a špatné věci trestány. Pokud je ve škole bezpečí a řád a učitel je spravedlivý, zralý člověk, který má svou práci rád, má to obrovsky pozitivní sílu pro výchovu.
Současně se objevují náznaky, že by po zkušenosti s pandemií a roční distanční výukou mělo dojít k dalším změnám ve školských osnovách. Hrozí tedy, že dojde k dalšímu snižování nároků na české žáky?
Pokud nedojde ke změně politické reprezentace, vážně to hrozí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
