Má obžalovaný Dominik Feri vaše sympatie?Anketa
Vláda se sešla, zjistila, že vůbec neodhadla vývoj lednové inflace, že by valorizace důchodů podle uzákoněného vzorce ještě více prohloubila schodek rozpočtu, a tak se rozhodla v průměru tisícovku důchodcům sebrat. Do 21. března musí změnu legislativy projednat Parlament. „My nerušíme valorizace důchodů, takové rozhodnutí vláda nepřijala a nechtěla takové rozhodnutí přijmout, my pouze upravujeme ten mechanismus,“ ujišťoval premiér Petr Fiala. Je to dobře vymyšlené zdůvodnění, které se dá zanedlouho použít i u daně z nemovitostí, kterou vláda nezvýší, ale jen upraví mechanismus jejího výpočtu?
Ono vůbec neprší, nechte deštníky doma, ono jen lije jak z konve! Popravdě, transparentnější by bylo, kdyby vláda jednoduše řekla, že na důchody prostě nemá. Protože ona na ně technicky vzato opravdu nemá, jinak by neprováděla takové veletoče.
Samozřejmě mohla by na ně vyškrábnout peníze skrze ještě větší zadlužení, ale to by bylo zcela kontraproduktivní. Já tomu rozhodnutí vlády rozumím, chápu, proč ho vláda dělá… jenom by to chtělo komunikovat úplně transparentně a přiznat, že vlády tak moc od začátku covidu rozdávaly penze, až se dostaly do situace, kdy už narazily na zeď a dál už si to dovolit nemohou. Teprve teď všichni v pravé nahotě vidí, proč bylo ono předešlé rozdávání peněz tak moc špatné – protože teď jsme v pasti a nemáme na valorizaci důchodů.
Přitom nutno říci, že důchodci vnímají inflaci ještě mnohem bolestivěji než například pracující člověk středního věku. Inflace, která aktuálně oficiálně činí 17,5 %, je totiž počítána ze spotřebitelského koše, ve kterém jsou i položky, které důchodce prostě nekupuje. Značná část důchodců platí skoro výhradně za potraviny, energie a léky. A v takovém případě mohou – podle skladby svých výdajů – subjektivně inflaci vnímat až mezi 30-50 procenty.
Jen se potvrdilo, že přesednout z traktoru, na němž se Marian Jurečka při různých akcích tak rád fotil, do čela ministerstva práce nemůže skončit jinak než blamáží. Jak si ale vysvětlit, když na svou funkci nestačí šéf lidovců, že na ministerstvu není nikdo, kdo by mu poradil a včas ho upozornil na to, jaká lednová inflace, a tedy i prudce rostoucí valorizace důchodů hrozí, aby se úpravy nemusely řešit dodatečně a šít horkou jehlou? Chybějí dobře zaplacení odborníci?
Nenechte se mýlit, spojení „dobře placený odborník ve službách státu“ je oxymóron. Skutečný odborník, který rozumí ekonomice a finančnímu trhu, si dobrovolně nikdy nepůjde sednout do státního, maximálně se tak nechá najmout na komerční bázi jako poradce.
Každopádně ale inflaci očekával v tomto případě nižší i celý finanční trh, prostě se zvýšila více, než se v průměru třeba i v průmyslu očekávalo. Jestli si dobře vzpomínám, jediným ekonomem z těch, které jsem někdy na podzim slyšela mluvit o tom, že inflace ještě vzroste, byl Václav Klaus – jako jediný měl správný odhad.
Psali jsme:
Ozývají se hlasy, že je třeba nastavit valorizaci tak, aby pomáhala těm nejohroženějším a nejchudším, tedy důchodcům s nejnižšími příjmy, a aby tedy výrazněji valorizovala nižší důchody než ty vyšší. Má opodstatnění tento přístup, ačkoli bude zvýhodňovat ty, kteří pracovali méně let a do systému méně odváděli?
Víte, co řeknu, bude silně nepopulární, ale prostě se z toho nevykroutíme: Právě hrátky s důchody, zvyšování důchodů nad rámec valorizace, rozdávání nejen důchodcům, ale i lidem v podstatě na kurzarbeitu, to je hlavní příčinou, proč je u nás inflace vyšší než v jiných zemích EU. (Jen tak mimochodem, mrkněte na Maďarsko, to je toho zářným příkladem.) Takže ono je to u socialistů tak, že čím mají zdánlivě sociálnější úmysly, tím asociálněji to nakonec vždy dopadne.
A proč o tom mluvím: Uvědomme si, že toto rozdávání peněz způsobilo inflaci, kvůli níž v průměru chudneme. A dokud s tím rozdáváním peněz neskončíme, chudnout budeme. Je to prostě kontraproduktivní, jakkoliv to lidé nechápou a nechtějí slyšet. Proto také úvahy o tom, jak by se někomu mělo valorizovat více než někomu jinému, jsou zcela kontraproduktivní a vedou k opaku.
Inflaci zmírníme jedině tak, že budeme dělat pravý opak toho, co ji způsobilo, tedy:
• Zvýšíme úrokové sazby.
• Posílíme korunu.
• Přestaneme vytvářet schodky státního rozpočtu.
• Přestaneme valorizovat nad rámec naprostého zákonného minima.
Z tohoto titulu bych se na tento led nepouštěla. Ano, je to kruté. A krutá je i následující pravda: Lidé nyní zakoušejí plody toho, co si sami zvolili.
Ing. Marian Jurečka
Guvernér České národní banky Aleš Michl se netají tím, že by rád postupně navýšil zlato v rezervách až na 100 tun, přičemž nyní ho má Česko jen 12 tun. Vím, že svým klientům nákup zlata doporučujete, jakého názoru byste byla v případě státu?
V případě státu jsem zcela stejného názoru, jaký mám v případě svých klientů: Je to jedna z mála investic, která je velmi stabilní a která má stále smysl i v době vysoké inflace. V podstatě nyní je situace v ekonomice nastavena tak, že se nehraje na to, jak vydělat, ale hraje se na to, jak minimalizovat ztráty a škody. Dokonce ani zlato nezaručuje, že nebude klient ve ztrátě – ale z většího nadhledu je to lepší parkoviště majetku a uchovatel hodnoty než jiné investice. Takže proč by mělo pro stát platit něco jiného?
RNDr. Luděk Niedermayer
V Evropském parlamentu se v úterý definitivně rozhodlo o zákazu nových spalovacích aut v celé EU od roku 2035. Podle evropských Zelených tu „máme revoluční dohodu, která usmiřuje auta a klima“. Vedle pirátského trojlístku s tímto postojem souzněl z českých europoslanců už jen Luděk Niedermayer (TOP 09). Tento bývalý viceguvernér ČNB si pochvaloval, že teď budou mít i české automobilky jasno v tom, co bude za zhruba deset let platit, a že získají čas připravit se na nová pravidla. Naopak Alexandr Vondra (ODS) míní, že evropský trh bude tou dobou zavalený levnými čínskými elektromobily, které budou kvalitou lepší než naše produkce. Dala byste v tomto spíš na úsudek bankéře, nebo diplomata?
Dávám v tomto případě na můj vlastní úsudek – myslím, že Evropa kvůli svým příšerným regulacím, odborům, ekoteroristům, zdanění a dotacím se stává tak nekonkurenceschopnou, že za deset let to mezi Evropou a Čínou bude vypadat jako mezi Československem a západním Německem. Přičemž Evropa bude hrát roli onoho Československa. Zabili jsme tím z ideologických pohnutek evropský automobilový průmysl; dál už bude pouhým stínem té původní automobilové velmoci.
A víte, co je na tom ten největší bizár? Jak už jsem říkala mockrát, jen bohatá země má sílu a motivaci chovat se ekologicky. Nádherně polopaticky to ukázalo pálení tuhých paliv a zhoršení ovzduší v důsledku energetické krize, kterou zase vyrobili ekoteroristé svou umanutostí obnovitelnými zdroji. Takže je nevyhnutelné, že tím, jak si ničíme svůj automobilový průmysl, postupně také zchudneme relativně ke zbytku světa, čímž se budeme chovat méně ekologicky. Ve finále tak zničení spalovacích motorů bude úplně kontraproduktivní a povede k pravému opaku toho, než co ekoteroristé zamýšlejí.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ani ne před rokem byl do nově zřízené funkce vládního zmocněnce pro média a dezinformace jmenován Michal Klíma. Ovšem tuto středu v ní skončil, aniž stihl veřejnosti představit připravený Akční plán boje proti dezinformacím, a vláda zrušila i funkci samotnou. Není celý ten boj proti dezinformacím nakonec nesmysl? Vždyť pak by mohl být popotahován i premiér Fiala za to, že ještě v listopadu tvrdil, že jeho vláda nebude měnit věk odchodu do důchodu ani valorizaci penzí, a po pár měsících je to jinak, nebo za opakované prohlášení, že jsme ve válce. Přitom právě na tyto jeho výroky by označení „dezinformace“ padlo nejspíš jako ulité.
Jistěže je to nesmysl, je to takové orwellovské ministerstvo pravdy. Nejenže je to nesmysl, je to hlavně strašně nebezpečný nesmysl. Těch příkladů, jak vládní představitelé vypouštěli jako „jedinou pravdu“ výroky, na které by podle dnešních měřítek zpětně 100% pasovala vládní představa o dezinformacích, máme celou řadu. Vezměte jen výroky pana Prymuly ohledně covidu dnes, a před dvěma roky.
Kovaný vědec by vám nejspíš řekl: Nevíme, co je objektivní pravda, protože existuje jen pravda známá se stávající úrovní poznání teď a tady. A objektivní pravdě se můžeme pouze blížit tím, že ji stále hledáme a pravdu známou teď a tady zpochybňujeme. Bez takového zpochybňování se objektivní pravdě nemůžeme ani přibližovat. Vědecký pokrok vzniká tím, že v každý okamžik zpochybňujeme stávající známou pravdu. Ministerstvo pravdy je proto v jakýkoliv dějinný okamžik dokonalým nástrojem, jak hledání objektivní pravdy zabránit.
Psali jsme:
 |
Do důchodu s plnou kapsou aneb poodhalená budoucnostVladimír Pikora a Markéta Šichtařová
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
fuki
