Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
K úternímu sdělení Českého statistického úřadu, že oproti předchozímu roku stouply v září ceny „jen“ o 6,9 %, zaznělo od některých ekonomů spokojené konstatování, že zdražování máme za sebou a míříme ke stabilnějším cenám. Jaký komentář by si od vás vysloužila skutečnost, že jde o nejnižší hodnotu od prosince 2021, tedy za téměř dva roky?
Samozřejmě je to dobře, je to příjemné pro naše úspory, v tom žádný úskok nehledejte. Na druhou stranu neodpustím si tu dvě malá rýpnutí. První rýpnutí: Jakkoliv bude inflace nadále klesat, dlouhodobě zůstanou mnohé položky velmi vysoké. Třeba energie zůstanou dlouhodobě výrazně dražší – už kvůli Green Dealu. A zadruhé, oficiálně vykazovaná inflace nemusí být – a také není – totéž, co subjektivně cítíte na své peněžence. Se spotřebitelským košem se dá všelijak manipulovat, například se nemusí aktualizovat dost často, takže nemusí odpovídat tomu, co skutečně prožíváme. Existují odhady, že v různých zemích může být inflace zažívaná na vlastní kůži až o dva procentní body nebo i více vyšší než ta oficiálně vykazovaná.
Premiér Petr Fiala se u příležitosti dvou let od voleb, jejichž výsledky mu umožnily sestavit vládu, nechal slyšet, že se podařilo zvrátit trend zadlužování po minulých vládách. Dodal, že příští rok bude Česko plnit Maastrichtská kritéria, která jsou hlavním ukazatelem zdravých veřejných financí a jejich plnění je také podmínkou pro přijetí eura. Lze tato slova ocenit ve světle stále se snižující kupní síly obyvatelstva?
Ty dvě věci bych nemíchala dohromady. Ano, kupní sila obyvatelstva se snižuje, a není to dobře. Ale kdybychom to řekli v jedné větě spolu s informacemi o zadlužení, skoro by to vypadalo, jako že jedno podmiňuje přímočaře druhé… A tak tomu prvoplánově není, byť samozřejmě v ekonomice vše souvisí se vším. Spíš bych se pozastavila nad něčím úplně jiným.
Totiž, jak dokázal premiér do jedné věty zamontovat Maastrichtská kritéria a to, že podmiňují přijetí eura – to zase zní, jako by volal: „Hurá, díky splnění kritérií budeme moci přijmout euro!“ A to je taky hluboké nepochopení. Maastrichtská kritéria mají ten smysl, aby veřejné finance té které země zůstaly zdravé. A až na druhém místě je řečeno: Pokud někdo chce přijmout euro, musí mít zdravé finance, což doloží splněním kritérií. Vnímáte ten rozdíl? Kritéria nemáme plnit, abychom mohli přijmout euro. Kritéria máme plnit, abychom měli zdravé finance.
A já vám k tomu mohu prozradit malé tajemství: Je poměrně snadné dokázat, že zemi, která přijme euro, se ihned začnou její veřejné finance zhoršovat…
Předseda české vlády se rovněž pochlubil, že „vláda vstupuje do dalších dvou let s dobrým skóre“. Když se přidržíme jeho sportovní terminologie, co jsou vstřelené góly, po nichž bylo možné jásat, a co obdržené branky, při nichž se Fialův kabinet dopustil nějaké chyby?
Vstřelené góly mě nenapadají. Chyby jsou všude. Za mne tím největším selháním je právě přístup k veřejným financím. Nerozumím, jak se vláda může chlubit poukazováním na veřejné finance, když každý rok vysekne tak velký schodek.
Psali jsme:
Klienty bank nejspíš čeká snížení úroků z uložených peněz a zdražení úvěrů a hypoték. Česká národní banka totiž peněžním ústavům přestala úročit peníze z povinných rezerv, a tím pádem přijdou o miliardy korun. Dá se proto počítat s tím, že si tyto ztráty budou banky kompenzovat na klientech. Jak si postup ČNB vysvětlit? Proč dosud úročila, a už nebude?
Tady vám opravdu upřímně neumím odpovědět. Sama jsem si nad tímto krokem lámala dost dlouho hlavu. Víte, já v něm nespatřuju moc logiky. Na jednu stranu centrální banka chce po komerčních bankách nějaké regulatorní opatření v podobě povinných minimálních rezerv – tak by také měla tyto rezervy úročit, protože jinak to není nic jiného než pouhé zdanění. Prostě vám někdo odejme část vašich peněz, aniž byste s nimi mohli nakládat, a nedá vám za to žádný úrok – splňuje to znaky daně.
Na druhou stranu centrální banka už pomalu začíná přemýšlet nad tím, kdy začne snižovat své vysoké úrokové sazby – a do toho najednou přijde s opatřením, které bude mít na klienty přesně opačný efekt. Kdyby toto rozhodnutí přišlo v devadesátých letech, dávalo by jakýsi smysl, to jsme ještě byli uprostřed transformace. Ale dnes? Nerozumím těm motivům.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
V souvislosti s děním v Izraeli a v Pásmu Gazy se objevily informace, že od roku 2008 poskytla Evropská unie Palestině desetinásobně větší objem peněz z evropských fondů než Česku jako svému řádnému členovi. A to právě od roku 2008 Gaze zcela vládne Hamás, ani se tam nekonají volby. Finanční pomoc ovšem nekončí ani po útocích teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mimochodem, právě teď v neděli předsedkyně von der Leyenová ohlásila, že se podpora pro Gazu znovu zvýší, a to rovnou na trojnásobek. Jen prý Evropská komise provede naléhavou revizi pomoci EU pro Palestinu, aby se ujistila, že peníze nebyly zneužity. Je vzhledem k tomu, v jakých podmínkách běžní Palestinci žijí, tenhle unijní postup obhajitelný?
Nemyslím si, že by bylo obhajitelné, aby z mých a z vašich daní šly peníze pro teroristy. Ale přesně to se děje. Peníze EU jsou peníze z našich daní. A peníze, které končí v Gaze, jsou peníze, které reálně končí u teroristů. Známé jsou třeba příklady, kdy peníze údajně jsou na vzdělávání, ale pak je z nich vytištěna kniha, ze které se děti učí, jak je potřeba hodit granát na izraelský tank. Anebo peníze na výstavbu vodní infrastrukturu se přetavily do materiálu na výrobu improvizovaných odpalovacích zařízení.
Neustále si kladu otázku, čím to je, že čím větší levičák a progresivista, tím větší podpora teroristům a Gaze. Už jen vyjádření pirátského ministra Lipavského, ve kterém se zmínil, že sice nebere Izraeli právo se bránit, ale současně Gaza má právo na sebeurčení, je skandální. Odpověď nemám, jenom konstatuji, že čím větší levičák a progresivista, tím větší fňuk-fňuk, chuděrka Gaza. Svým způsobem je snad až dobře, že se EU tímto demaskovala a ukázala polopaticky všem, kam sype naše peníze.
Nobelovu cenu za ekonomii letos získává Američanka Claudia Goldinová. Zevrubným studiem historických materiálů doložila, že řada dějinně důležitých strukturálních změn trhu práce postavení žen na něm ve skutečnosti zlepšila přirozeně, „tržně“, bez zásahu státu. Může tento důkaz zastavit trend zavádění kvót pro obsazování pracovních pozic ženami v rámci EU? A co říkáte samotnému objevu, resp. tématu, za které je letos Nobelova cena za ekonomii udělována?
Tomu někdo říká objev? Vždyť je to samozřejmá věc, kterou každý normální ekonom ví se samozřejmostí! Tím ale nikterak nesnižuju zásluhu Goldinové – je dobře, že ukázala, že je to právě trh a kapitalismus, co řeší ekonomické problémy a co – představte si! – srovnání nerovnosti. My dnes víme, že naopak pokus o socialistické rovnostářství vede k větším nerovnostem a nespravedlnostem. A je nutné to zdůrazňovat. Ale spousta lidí to nechce pochopit.
Psali jsme:
 |
ANATOMIE SVOBODYMarkéta Šichtařová a Martin Vavruša
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
kupecSamo
