Pane řediteli, vláda vyhlásila nouzový stav, který vejde v platnost o půlnoci z neděle na pondělí a bude trvat 30 dní. Stručná otázka, je to v tuto chvíli potřeba?
Jsou zde dva různé úhly pohledu, ale pokud to vezmu z pohledu čistě zdravotnického, pak to potřeba je, a to ze dvou důležitých důvodů. Lze nařídit pracovní povinnost, stáhnout mediky a použít je při ošetřování, což je pro nás důležité. Druhá věc je, že je možné ve zrychleném řízení nakupovat některé zdravotnické pomůcky. Tato debata se zredukuje na to, že se vláda mohla včas ochrannými pomůckami zásobit, jenže to pouze o ochranných pomůckách není. Jak jde nákaza Evropou, zastavují se opět různé dodavatelské řetězce vysoutěženého zboží a tam spadá úplně všechno. Může jít o dializační spojku či jakékoli jiné materiály a budeme potřebovat nakoupit ne od těch, kde to máme vysoutěžené, ale od těch, kteří zboží mají v danou chvíli k dispozici. K tomu je potřebný nouzový stav.
Takže situace začíná být vážnější, že bude tyto věci potřeba řešit rychle?
Co se týče celkové situace, je to otázka na vyšší úroveň. Já to vnímám z pozice ředitele nemocnice a nikoli z ministerstva či vlády. Pravdou ale je, už i my zaznamenáváme potíže, kdy nakoupit některé typy materiálů je výrazně složitější než před měsícem.
Kde konkrétně ty potíže pro vás nastávají? Nebo jak je to u vás v motolské nemocnici?
Pokud jde o covidové pacienty, ve středu jsme jich měli 41 a dnes jich máme 40, takže z tohoto pohledu u nás problém nevidím. Trendy ale stoupají a do konce října by to mohlo být horší. Obecně vzato se stává složitějším systém nákupů. Vypíšete veřejnou zakázku a vzhledem k šíleným lhůtám pak má zboží až za tři čtvrtě roku. Dnes nejsme v situaci, kdy bychom si toto mohli dovolit. Nebo ještě hůř, kdy nám vysoutěžená firma řekne, že zboží nemá, protože jí uvízlo někde ve skladu na cestě a není schopna ho dodat. Jde o zdravotnický materiál a my ho potřebujeme, lidé nepřestávají být nemocní. Jsme v situaci, že musíme nakupovat od toho, kdo nám teď potvrdí, že potřebný materiál má.
Jinými slovy míříte směrem, že problémy vám nepůsobí samotný covid, ale celková situace, kterou to způsobilo?
Přesně tak, to jste řekl velmi hezky, lépe bych to nedefinoval.
Pro informaci, kolik máte v Motole nakažených lékařů a sester?
V tuto chvíli máme v pracovní neschopnosti 45 zaměstnanců, můžou tam být i nezdravotníci. Takže je to 45 lidí z celkových 6300. V domácí karanténě je pět lidí a karanténu na pracovišti má 120 lidí.
Odhalení nakažení se dosud pohybují v nižších jednotkách tisíc denně. Platí stále to, že před námi žádná katastrofa není, pokud jde o možné kolapsy zdravotnických zařízení?
Viděl jsem grafy a dříve jsem měl určité pochybnosti, zda se jedná o druhou vlnu a teď je vidět, že o ni opravdu jde. Vidíme tam určitou špičku, která by se mohla dostat do takových výšin, že by nastal problém s lůžky. Takže teď jde o to, aby se povedlo oploštit špičku, aby nebyla tak vysoká.
Objevily se různé návrhy, že pokud by nemocnice nestačily s kapacitami, mohli by se nemocní s covidem umísťovat někam do lázní, tělocvičen a podobných prostor, kde by se o ně starali dobrovolníci. Hrozí tohle?
Je to trošku jinak. V Motole z celkových 40 pacientů máme asi šest, kteří jsou buď v lehkém stavu, nebo bezpříznakoví, ale není je kam přeložit. Jde lidi, kteří nepotřebují nic jiného než lůžko a dohled, zda se nezhoršují. Kapacita se hledá pro tyto pacienty. Na jaře se ukázalo, že v Itálii a Španělsku došlo k přehlcení nemocnic tímto typem pacientů, kdy se někteří dostali do vážnějšího stavu proto, že se dlouho nedostali na řadu. My proto spíš hledáme kapacitní odbyt z nemocnic, aby ty skoro zbytečné sociální hospitalizace neblokovaly lůžka, která bychom potřebovali pro někoho jiného. Zároveň ti lidé nemohou úplně vypadnout z dohledu zdravotníků. Z tohoto pohledu je to těžší. Ti pacienti potřebují víc ošetřovatelskou než lékařkou péči a je dobré je mít pod dohledem, protože kdyby se z nich někdo zhoršil, je nutné o něm vědět a přeložit ho zpět do nemocnice.
Takže se jedná o osoby, kde nehrozí nic vážného, ale zároveň je nelze úplně propustit?
Přesně tak. Typicky jde o klienta z domova důchodců, kterého k nám přivezli s covidem, my jsme ho stabilizovali, dnes už nemá klinické příznaky, ale covid v sobě pořád má. Domov důchodců ho zpátky nevezme, protože by hrozilo rozšíření nákazy a takový pacient tak trochu visí ve vzduchoprázdnu.
Fotogalerie: - Volby drive-in
V minulých týdnech jsme slyšeli a četli řadu apokalyptických scénářů o desítkách tisíc mrtvých, zahlcených nemocnicích, obecně o katastrofě. Lze říct, že se nic takového nenaplňuje, je to tak?
Nechápu, proč to ti lidé vůbec vypouští. S takovými scénáři se vrací do roku 1918 a dob španělské chřipky, a to byla úplně jiná situace, jiná medicína a jiná doba. Víte, nejhorší je, že lidé už jsou opravdu vystrašení. Pozoruji to všude kolem sebe i v nemocnici. Apeluji na zodpovědnost lidí, které veřejnost bere jako odborníky, aby přestali veřejnost dál stresovat a strašit.
První strašení tu bylo na jaře, kdy jsme slyšeli o tisících mrtvých a jak vidíte, po půl roce nejsme zatím ani na prvním tisíci. Teď mluvit o desetitisících mrtvých, to netuším, co by se muselo stát, aby taková situace nastala.
Hrozí tu riziko, že lidé budou zbytečně vystrašeni a začnou se zhoršovat z hlediska psychiky?
Ano, přesně tak. Také si trošku myslím, že je to také o zodpovědnosti novinářů, aby takové věci nedávali do titulků. Chápu, že to přitáhne pozornost a zvýší čtenost, ale má to dopad hlavně na to, že lidé jsou zbytečně vystresovaní.
Závěrem se podívejme na nesmírně rychlou výměnu ministra zdravotnictví. V 8 ráno Adam Vojtěch oznamoval rezignaci a po poledni už Roman Prymula seděl v Lánech a přebíral od prezidenta republiky jmenovací dekret. Jak tuto personální změnu vidíte?
Žijeme v rychlé době. Když jsem já střídal Svatopluka Němečka, trvalo to tři týdny. Faktem je, že dnes je potřeba jít rychle a výhoda Romana Prymuly je, že se nemusí nic učit. Přijde na ministerstvo a z minuty na minutu přesně ví, co se má dělat a jak všechno funguje. Dlouhou dobu tam seděl. K tomu má znalost veškerého prostředí, které potřebuje. Byl ředitelem velké nemocnice, zná akademickou obec, protože byl rektorem a zároveň byl náměstkem na ministerstvu. Kompletně zná všechny procedury a navíc je to světově uznávaný vakcinolog, což je opět výhoda, protože problematika vakcíny bude zásadním tématem roku 2021.
A co se týče dalších opatření, které ministr Prymula oznámil? Třeba ten zákaz zpěvu, ale pochopitelně nejen to. Zaznamenal jsem kritiku, že není na místě dělat plošná opatření, když je řada míst a regionů, kde covid prakticky není.
Od našich imunologů vím, že největší problém je, když se vám virus dostane hluboko do plic. Když to na vás někdo prskne a virus vám ulpí ve sliznici, je daleko větší šance, že se covid nerozvine. Oproti tomu, když se vám při hlubokém dýchání dostane koronavirus hluboko do plic, je to mnohem horší. K tomu naši experti říkají, že nejrizikovější v tomto ohledu je sport a zpěv a je to blízko u sebe, v uzavřených prostorách a trvá to delší dobu. Je tedy dost možné, že epidemiologové vycházeli z těchto poznatků. Jsem laik, takže mohu jen tlumočit tyto odborné názory. Faktem nicméně je, že virus je nebezpečnější, když se dostane hluboko do plic.
Psali jsme:
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Radim Panenka
