Pane předsedo, jak hodnotíte styl vedení zahraniční politiky ministra Karla Schwarzenberga?

Česká republika v současnosti nemá ucelený systém koordinované zahraniční politiky. Přístupy a pozice se mění ze dne na den, z týdne na týden. Ministři se snaží přizpůsobovat trendům. Sice to pana ministra neomlouvá, ale myslím si, že je to obraz celé současné vlády.

Zahraniční politiku tu tvoří nejen ministr zahraničí, ale i premiér, prezident a obě komory našeho parlamentu. Názorově jsou tyto subjekty mnohdy dokonce protichůdné, takže o koordinaci může být jen těžko nějaká řeč.

Je také potřeba říci, že náš obraz vytvářejí i lidé, kteří nás zastupují v EU, v různých mezinárodních organizacích, ale i občanská sdružení. Občanská sdružení jsou přitom v zahraničí brána daleko vážněji než u nás a dění v EU ovlivňují poměrně výrazným způsobem. Koordinace by se zároveň měla týkat i jich.

V Česku je to ovšem tak, že prezident napadá ministra zahraničních věcí a svými výroky blokuje jakýkoli vyjednávací prostor pro premiéra. Předseda vlády pak zase napadá ministra zahraničí a ten mu to vrací. Naše pozice je pro zahraniční partnery nesrozumitelná a nedůvěryhodná. Můžeme v podstatě hovořit o naprostém rozvratu zahraniční politiky.