Šéf Svobodných: Braňme úspory! Stát pohrdá těmi, kdo spoří. Lidé si už před Babišem zvykli, že se lže

27.05.2020 13:02

ROZHOVOR „Vlády v posledních letech projídaly budoucnost a dnes už zadlužujeme nejen další generaci, ale i generace, které přijdou po ní. Dnes máme největší inflaci v celé Evropské unii a lidem se ničí jejich životní úspory, aniž by si toho všímali. Nikdo přitom neříká, že se přestanou činit kroky, které šly inflaci naproti, konstatuje předseda Svobodných Libor Vondráček. „Je přitom jasné, že vysoká inflace posledních let není přírodní jev, ale státní zásah a státní pohrdání těmi, kteří léta spoří v penězích. Proto jsme vytvořili balení pěti nejpotřebnějších léků z našeho programu pro nemocnou českou společnost a ekonomiku. A jeden z nich jsme pojmenovali BRAŇME ZNIČENÍ ÚSPOR,“ upřesňuje.

Šéf Svobodných: Braňme úspory! Stát pohrdá těmi, kdo spoří. Lidé si už před Babišem zvykli, že se lže
Foto: Archiv
Popisek: Předseda Svobodných Libor Vondráček

Od 17. května je ukončen nouzový stav, výrazně se rozvolňují restriktivní opatření přijatá kvůli koronaviru.  Mnozí vítají, že již není nutné všude nosit roušky. Jak se na aktuální vývoj díváte vy? Vydrželi bychom „zavření doma“ ještě déle?

Anketa

Prospívá České republice účast ČSSD na vládě?

hlasovalo: 9351 lidí

Vydrželi bychom jistě doma ještě déle, ale za jakou cenu? Současné plošné zavírání už se nemůže znova opakovat. Někdo řekne, že zdraví je důležitější než „prachy“, jenže ono i zdravotnictví ty „prachy“ stojí. A my potřebujeme, aby lidi chodili do práce i z toho důvodu, že část z výdělku se odvede právě do nemocnic skrze daně a skrze zdravotní pojištění/zdravotní daň.

Roušky mohou částečně snížit riziko přenosu například v MHD, v supermarketech, v kině nebo jinde. Tam, kde je mnoho lidí najednou v klidu, mi dává jejich nošení smysl, i kdyby snižovaly riziko třeba jen o 15 %. Jinde bych do toho lidi nenutil už od začátku května, kdy začalo pěkné počasí.

Objevují se názory, že kroky vlády jsou příliš improvizované, neustále se mění a jsou poplatné tlaku veřejného mínění. Myslíte si to také, nebo takovou improvizaci lze v současné krizi chápat?

V tuto chvíli už mám pro improvizaci menší pochopení než před dvěma měsíci. Ohledně zdravotnických a organizačních kroků jsme mohli být překvapeni. Rychlost a další vlastnosti viru nás mohly na začátku překvapit, ale teď už je na čase plány aktualizovat a pokračovat podle nich. Vždyť existují celé sekce na úřadech, které mají krizové plány chystat v době klidu, aby se daly v případě potřeby snadno použít. Například nemocnice jsou, podle mých informací, aktuálně připraveny mimořádná opatření opakovat a jsou tak schopné mnohem rychlejší reakce než na začátku března.

Na druhou vlnu, která u podobných nemocí přichází, musíme být stoprocentně připraveni. Jestli nám někdo tvrdí, že je lepší vše řídit centrálně a částečně brání řešení decentralizovanému, pak bychom měli mít pro příští vlnu stejné nemoci nachystáno centrálně dostatek ochranných pomůcek i testů. Já jsem přesvědčen, že centrální řízení se naopak opět neosvědčilo a stát by měl svou činnost zaměřit na něco trochu jiného. Například uzavírání hranic pro lokalizaci epicentra nemůže dělat nikdo jiný, ale nákup a distribuce pomůcek státem přinesla mnoho problémů a v tomto bychom se měli poučit.

Stát by jasně říci, že další zavírání už nepřipadá v úvahu, a musíme vše řešit jinak. Měl by říci, že je třeba vrátit se do škol a do práce tam, kde není možné pracovat z domova. Měl by koordinovat odborníky k vyhodnocení dat, tak aby jasně řekl, které skupiny lidí jsou rizikové pro tuto nemoc a měl by nabídnout obcím nástroje k tomu, aby se o tyto rizikové skupiny obyvatel mohli efektivně starat.

Činnost měst a obcí byla velmi efektivní, protože jsou blíže k reálným problémům a mohou svou pomoc lépe zaměřit na místa, která ji potřebují. Stát by jim neměl brát peníze, ale spíš požádat o součinnost v péči o rizikové skupiny, abychom v případě opětovného nárůstu nakažených mohli tyto skupiny izolovat a vytvořit zásobovací síť.
Někdo může namítnout, proč bychom se měli skládat na péči a pomoc se zásobováním jen některých skupin lidí? Protože to vyjde za současné situace zdaleka nejefektivněji, levněji než jejich léčba – a mnohem lépe než plošné zavírání provozů, které s sebou přináší i následnou povinnost odškodnění.

Žádný člověk, který je v ohrožené skupině, by se neměl ostýchat o takovou pomoc požádat, aby nebyl nucen cestovat v MHD do hypermarketů a tím se vystavoval zbytečnému riziku. V našem městě (20 tisíc obyvatel) je pro podobné krizové situace vyčleněno 500.000 Kč v každém rozpočtu – a pokud by vláda vyslala jasný signál obcím ‚směřujte své prostředky tímto směrem‘, abychom mohli ze dne na den zapnout síť, která bude zásobovat takovéto lidi – pak věřím, že by si obce ve spolupráci s dobrovolníky (sousedskapomoc.cz atd.) poradily.

Podle předsedy ODS Petra Fialy premiér Andrej Babiš bez opozice nebyl schopen v koronavirové krizi lidem pomoci. Opatření si prý přivlastnil. „Stejně jako ve spoustě jiných věcí, i v této Babiš lže. Opozice od první chvíle, kdy tu pandemie propukla, podporovala klíčová restriktivní opatření a hlavně od začátku předkládala návrhy řešení, jak pomoci a zajistit, aby lidé měli peníze, aby přežily firmy,“ zdůraznil Fiala s tím, že opozice chce lidem pomoct a vláda její nápady přebírá a realizuje. Je to pravda, lze to takto říci? Podobně reagovala i TOP 09. Kopíruje tedy vláda jen nápady opozice?

Lidé si bohužel už před vstupem Andreje Babiše do politiky zvykli na to, že jim politici lžou, a proto mnohým lhaní pana premiéra nevadí. Lhaní o účasti v StB a o některých osobních věcech z minulosti navíc přímo nijak Čechům neškodí, ale naznačuje to, jak lze důvěřovat vládě tohoto premiéra v jiných oblastech, kde to už škodí zcela přímo. Třeba v neplnění volebních slibů, což už má smysl více připomínat.

Vláda už několikrát v tomto volebním období zvýšila daně, přestože se v programovém prohlášení vlády zavázala, že to dělat nebude. Tím lidem samozřejmě velmi uškodila, protože právě teď by potřebovali více peněz v rodinném rozpočtu, aby mohli lépe čelit současné situaci a nenatahovali tak často ruku směrem ke státu. Podobných případů za posledních 7 let najdeme nespočet (bylo by to na 3 rozhovory) a nikdo se proto lidem nemůže divit, že měli vůči premiérovi v těžkých chvílích, možná až přehnanou, nedůvěru a třeba i křivdili jeho motivaci k vyhlášení nouzového stavu.

Následně naštěstí začal některá opatření tlumočit Roman Prymula a lidé si jeho doporučení brali mnohem více k srdci. V takové situaci je mimořádně důležité, aby lidi viděli v čele autoritu, se kterou nemají negativní zkušenost a jsou ochotni věnovat náležitou pozornost slovům takového člověka. V případě reakce na ekonomické dopady nouzového stavu snad není třeba vést dlouhou debatu o tom, kdo lže, kdo první něco řekl a kdo se „opičí“. Původ dobrých nápadů nesmí být překážkou pro uvedení v praxi. Důležité je mít stále na paměti „kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá“.

My jsme proto dali vládě týden na vedení debaty čistě o zdravotnictví a už 20. března, 7 dní po vyhlášení nouzového stavu, jsme nabídli a rozeslali naše řešení. Musíme přiznat, že jsme tehdy ještě nemysleli na dohodáře a časem by se našlo více nedostatků, ale principiálně si za těmi návrhy stojíme, a při obohacení například o dohodáře by podle nás stále byly tím nejlepším řešením. Pokud by se jimi vláda inspirovala, budeme jedině rádi a kvůli autorství se nebudeme přít.

Jaké budou dopady koronaviru na českou ekonomiku? Čeho se v příštích měsících nejvíce obáváte vy? Ztráty pracovních míst? Inflace? Slábnutí měny? Zadlužení státu?

„Tisknutí peněz“ přináší inflaci, slábnutí měny i zvyšování zadlužení. Takže se vlastně bojím všeho z toho. Zadlužení se pak samozřejmě může reálně snižovat o inflaci oproti nominálnímu zadlužení, ale to jsou jen drobné rozdíly... zadlužení totiž poroste raketově, a inflace bude „jen citelná“. ČNB dělala v minulých letech takové intervence, kterými uměle snižovala kurz naší měny, tím poškozovala mnoho lidí a tvrdila, že to dělá pro exportéry. Teď se tak děje bez její vůle. Chyba se podle nás stala právě v době, kdy ČNB uměle oslabovala měnu, proto stav měny před „koronakrizí“ mohl být mnohem lepší. Výchozí stav před koronakrizí mohl být mnohem lepší i ohledně zadlužení a inflace.

Vlády v posledních letech, kdy se ekonomice dařilo, projídaly budoucnost, a dnes už zadlužujeme nejen další generaci, ale i generace, které přijdou po ní, a to je značně sobecké a krátkozraké. Opět je ovšem třeba hledat chybu už v předchozích letech. Činnost vlády v kombinaci s činností ČNB v předchozích letech si zkrátka zaslouží jednoznačnou kritiku, a inflace 2,8 % v předchozím roce bylo prvním varováním.

Dnes máme největší inflaci v celé Evropské unii a lidem se ničí jejich životní úspory – aniž by si toho všímali. Nikdo přitom neříká, že se přestanou činit kroky, které šly inflaci naproti. Je přitom jasné, že vysoká inflace posledních let není přírodní jev, ale státní zásah a státní pohrdání těmi, kteří léta spoří v penězích.

Proto jsme vytvořili balení pěti nejpotřebnějších léků z našeho programu pro nemocnou českou společnost a ekonomiku. A jeden z nich jsme pojmenovali BRAŇME ZNIČENÍ ÚSPOR, čímž chceme jasně říci, že vláda či ČNB nesmí uměle snižovat hodnotu životních úspor lidí. Obavu mám také z druhotné platební neschopnosti. Firmám se plošně neodkládala daňová povinnost a nerušila se platba záloh zásadních daní, což může přivést do problémů i ty oblasti ekonomiky, které přímo nepoškodila omezení vyhlašovaná v rámci nouzového stavu. I k tomuto by vláda ještě měla přistoupit, jinak dojde opravdu k zásadní ztrátě pracovních míst, protože tzv. kurzarbeit nelze prodlužovat příliš dlouho.

Podle europoslance Jana Zahradila současná krize ještě posílí skepticismus Čechů vůči euru a snahu uhájit českou korunu. Je to, podle vás, tak? Nebo je nyní naopak čas pro přijetí eura v Česku?

Čas na přijetí eura není teď, nebyl nikdy předtím a ani snad nenastane. Zlí jazykové mohou v předchozím počínání vlády a rozšiřování pravomocí ČNB vidět snahu zdiskreditovat naši měnu v očích lidí. Jenže euro je rovněž uměle znehodnocováno, a proto úvahy o přijetí společné měny ani dnes nedávají žádný smysl. ČNB nás sice svými posledními kroky v koronakrizi euru trochu vzdálila, ale na korunu si musíme dávat stále velký pozor!

Tato vláda rozhodně není zárukou české koruny. Představitelé vládních stran mezi europoslanci poklonkují v Bruselu všem hloupým nápadům EU, paní eurokomisařka Jourová z ANO je dokonce vymýšlí, a nakonec by tak i vláda mohla kývnout na přijetí eura, pokud by to u EU vyměnila za nějaké zajímavější peníze z eurofondů. Česká ekonomika přitom potřebuje nejen stabilní, ale také vlastní měnu, jejíž síla přirozeně reaguje na sílu naší ekonomiky. Měnová konkurence proto musí být zachována a lidem má být umožněno zvolit si v soukromých záležitostech měnu, která jim vyhovuje. Přijetí eura lidem ani firmám nepomůže. Pouze tímto politickým krokem předáme monetární politiku do Frankfurtu a připravíme ČR tak o další kus suverenity.

Proto Svobodní od roku 2014 vyjednávali obecnou výjimku pro členské státy z povinnosti přijmout euro a už dlouho sbírají na svých akcích podpisy za zachování české koruny.

Mgr. Libor Vondráček

  • Svobodní
  • předseda Svobodných
  • mimo zastupitelskou funkci

Je podle vás možné, že při „porcování záchranného medvěda“ budou mít přednost ty státy, které jsou členy eurozóny? Neboli, obáváte se, že záchranný fond bude jen dalším nástrojem, jak přimět neposlušné k tomu, aby přijali euro?

Ano, přesně o tom jsem mluvil v minulé otázce. Mám obavu, že EU bude k rozdělování peněz přistupovat tak, že státy bez eura dostanou méně než ty s eurem, což by mohlo vést k zámince pro zavedení eura i u nás. My obecně rozdělování peněz v Bruselu odmítáme a navrhujeme Evropské komisi postup jiný.

S problémy, které vyvolalo současné dění okolo koronaviru se budeme potýkat minimálně dva roky a v Evropské komisi se neplánuje pětiletka, ale sedmiletka. Navrhujeme proto, aby úředníkům v Bruselu a ve Štrasburku byl snížen solidárně plat o 2/7 – takový kurzarbeit na 71,4 % platu, „abychom zachovali zaměstnanost“ (úsměv). Zejména však navrhujeme to, aby státy dva roky neplatily žádné příspěvky do eurofondů, a EU by jim dva roky, žádné peníze nepřerozdělovala.

Státy pak mohou lidem snížit daně o celé 1 % HDP (v ČR cca 62 miliard) nebo mohou samy rozhodnout, co zrovna v jejich zemi potřebují. Určitě o tom, co lidé skutečně potřebují, mohou vědět více ti, co jim jsou blíže, než ti vzdálení a od reality odtržení v Bruselu. Neposílání peněz do Bruselu by bylo krokem dobrým směrem, protože se jich také vždy hodně ztrácí při přesunech na dlouhé vzdálenosti.

Časem by se to jistě osvědčilo a lidem by došlo, že pozitivem evropské spolupráce není přeposílání peněz ze států do Bruselu a zpět, ale to, že máme volný obchod a pohyb v rámci Evropského hospodářského prostoru. A v tom přibližování peněz lidem by se mohlo pokračovat dále. Vláda by mohla nechat více obcím, a obce část z toho lidem. Pak by se opět začaly měnit věci správným směrem. Zmenšila by se korupce a ubyly by zbytečné projekty, jako třeba nepovedené rozhledny u nás v Jindřichově Hradci, které místním lidem přinášejí jen vrásky na čele.

Německý spolkový soud v Karlsruhe rozhodl, že nákupy státních dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Jde, podle vás, o přelomový verdikt?

Ano, jde o průlomový verdikt a jsem rád, že se tomu některá česká média dostatečně věnují. V těch, která si „musíme“ platit skrze koncesionářskou daň, jsem toho zaznamenal jen velmi málo.

Ekonomicky bych to jednoduše shrnul tak, že ekonomicky škodlivé a nadměrné pumpování peněz do oběhu, které nám všem pocitově připadalo nepřirozené a v rozporu se zdravým rozumem, se konečně nějaká autorita odvážila odsoudit i formální a právní silou. Jako právníkovi je mi ale blízká zejména právní stránka věci.

Německý ústavní soud totiž opět postavil ústavní právo Německa nad právo EU a uštědřil tím další políček těm, kteří nás dlouhodobě balamutí, že právo EU je nadřazené i ústavním právům jednotlivých zemí. Takoví lidé například tvrdí, že ústavní ochrana držení zbraní nás před směrnicemi EU neochrání. Sám soudní dvůr EU přitom univerzální nadřazenost práva EU nad ústavním právem států konstatoval jen jednou, v roce 1970 v kauze Internationale Handelsgesellschaft, čímž si vysloužil velmi divokou reakci ústavních právníků zejména z Německa, a už se to nikdy takto „naplno“ neodvážil zopakovat.

Je to dle mého názoru i logické. Ústava ČR v článku 10a, laicky řečeno, konstatuje platnost práva EU na území České republiky. Nebýt článku 10a v naší Ústavě, pak pro nás směrnice či nařízení ani neplatí, a logicky tak nemohou být nadřazené tomu, od čeho odvozují svou platnost.

Na twitteru máte hádanku. Jde o vir, který je tu s námi už déle. Naplno se projevuje od začátku roku 2020 a v kombinaci s koronavirem má likvidační účinky pro statisíce firem. Nechám se podat, o co jde?

Svobodní koukají směrem dopředu, proto nabízejí léky na všechny nemoci české společnosti a ekonomiky, které aktuálně Česká republika má. Je to vysoké zdanění hlavně práce, mnoho byrokracie či znehodnocování úspor. Jsou to také mechanismy, které brání vstupu více peněz do zdravotnictví od těch, kteří si svého zdraví váží více a klidně by si připlatili, čímž by mohli přispět na nové stroje nebo platy zdravotníků více, než přispívají doteď.

Proto jsme vydrželi v lékařské terminologii a říkáme, že ČR byla pomyslně napadena několika viry. Historicky je to KSČM-48. Nebo třeba ČSSD-03; tento vir připomíná rok, kdy nás vláda Vladimíra Špidly přivedla do EU. Dále třeba připomínáme vládu Mirka Topolánka, která měla skvělé pravicové reformy před volbami v programu, ale po volbách se přesunula doleva. Proto odkazujeme na rok 2006 skrze vir ODS-06. V roce 2010 nás pak poškodili Zelení, když schválili povinnosti přimíchávat biopaliva do benzínu a přispěli tím k tomu, že dnes máme na polích mnohem více řepky, než je zdrávo. Už tehdy se chlubil Andrej Babiš, jak to zařídil, a den před volbami v roce 2010 protlačil Sněmovnou tento návrh, který svým hlasem podpořil mimochodem i Miroslav Kalousek a z klubu ČSSD ho nepodpořil jedině Stanislav Křeček. A tak politický vliv Andreje Babiše stále rostl.

V posledních letech je právě on tím, kdo dělá nejvíce škodlivou levicovou politiku a lidé si škodlivost této politiky začali uvědomovat právě až teď. Nevím, jak se tvoří aktuální průzkumy, ale na mě se obrací bývalí voliči ANO a říkají mi, že se jim právě otevřely oči. Když vidí, jakou vlnu zavírání provozů přinesl koronavir v ČR, pak jim dochází, že už dlouhou dobu jsme tomu šli naproti. Skoro nikdo si „vatu“ dělat nemohl. Nepřehledné zákony, kontroly zabývající se nesmysly, složitá byrokracie a vysoké daně to podnikatelům neumožňovaly, a proto u nás mnoho lidí tak těžko nese ekonomické důsledky aktuálního stavu.

Na facebooku upozorňujete, že stokoruna pro nejpotřebnější vyjde na sto osmdesát korun. Proč? Co s tím?

I na tento problém nabízíme lék. Dokonce dva: NÍZKÉ A JEDNODUCHÉ DANĚ a PRUŽNÉ A ŠTÍHLÉ ÚŘADY, ČEŠI SOBĚ.

Když to trochu rozvedu, tak ideální je minimalizace počtu lidí odkázaných na státní podporu. To se dá částečně zajistit snížením daní. Snížení daní totiž přináší vyšší čistý plat a také levnější služby a zboží (menší státní přirážku). Snížení daní znamená méně peněz pro státní úřady, ale více pro domácnosti. A bohaté domácnosti jsou cílem Svobodných. I poté se ale najde určité množství lidí, kteří se bez státní pomoci neobejdou. Systém však musí být přehledný, pro každého, kdo se do takové situace dostane. Musí být transparentní a jednoduchý, což přinese jako vedlejší efekt i snížení korupce a méně státních úředníků.

Svobodní mají poměrně zajímavý nápad, jak sociální dávky pro všechny zdravé lidi v produktivním věku zjednodušit na jednu jedinou sociální dávku. Této dávce se někdy přezdívá „nepodmíněný příjem, který si můžeme dovolit“. Jde o tzv. negativní daň, která se vypočítává z příjmu, a nemotivuje lidi k zůstávání doma, protože se snižuje jen o část z peněz, kterou si vydělají. Chodit do práce se s negativní daní vždy vyplatí! A tak by to mělo být. Koláče nemají být bez práce. Konkrétní nastavení je otázkou vývoje ekonomiky, ale pro vysvětlení řeknu konkrétní příklad s čísly, se kterými se počítalo při modelování této dávky pro ČR v roce 2017. Negativní daň znamená, že každý člověk dostane polovinu z toho, co mu bude chybět na příjmu do 15 000 Kč – minimálně 7500 Kč, když nevydělá nic.

Negativní daň se právě testuje v jedné provincii v Kanadě a zdá se, že s ní panuje spokojenost. Jen je škoda, že média o ní mluví jako o nepodmíněném příjmu, který je však pro státní rozpočet mnohem náročnější. Ale zdá se, že díky této zkušenosti svítá na lepší časy. Proto je takové řešení sociálních dávek důležitou součástí našeho balíčku léků pro Českou republiku.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Občan je blbec. Lépe, když za něj bude rozhodovat třeba nějaký zdrogovaný pirát?!“ Okamura se rozpálil. Tvrdý zásah i justici

18:36 „Občan je blbec. Lépe, když za něj bude rozhodovat třeba nějaký zdrogovaný pirát?!“ Okamura se rozpálil. Tvrdý zásah i justici

„Můžeme rozhodovat v referendu? Nesmíme. Můžeme přímo volit a odvolávat politiky? Nemůžeme. Jsme dok…