Šel a šlápl Škromachovi do ksichtu. Slaboch. Nechutné! Foldyna se pořádně utrhl na člena ČSSD

Prezident Zeman spolu se svým předchůdcem dorazil pozdě na pohřeb Michala Kováče. Bylo z toho haló, titulky hlásaly, že jde o vrchol buranství. Byla tato kritika oprávněná?

Stát se může všechno. Pan prezident určitě nebyl šťastný z toho, že někam přišel pozdě. Brutální způsob, jak tuto věc někteří lidé komentovali, ukázal, že využijí jakoukoliv záminku k tomu, aby pošpinili prezidenta. Byla to souhra náhod, nebyl to záměr.

Dlouhodobě se mluví o tom, že útoky na prezidenta prakticky z jakýchkoli stran ho ve skutečnosti nejenže neoslabují, ale mezi příznivci spíše posilují. Platí to stále?

Česká veřejnost, alespoň velká její část, která vnímá prezidenta pozitivně, je imunní proti této klace. Je to totiž příliš průhledné. Ji to neoslovuje, možná že i naopak.

Prezident má vysokou popularitu. Čím to? Co dělají jeho kritici špatně?

Jeho kritici patří k lidem, kteří mají za sebou celou řadu negativních věcí a veřejnost si to uvědomuje. Čím více budou oni prezidenta kritizovat, tím více bude u jeho příznivců popularita stoupat. Kdyby byli oni alespoň zčásti tak úspěšní jako prezident, tak nepropadnou ve všech volbách. Jejich jedinou zásluhou jsou církevní restituce, což Zemanovi voliči považují za negativní. Kritika od TOP 09 je něco jako jeho píár, aby ho veřejnost ještě lépe vnímala.

V senátních volbách neuspěl Zdeněk Škromach, který bývá považován za spojence Miloše Zemana. Dokonce uvažoval o kandidatuře na prezidenta, pokud by do voleb nešel Miloš Zeman. Má současný prezident z jeho výsledku (ale nejen z jeho) znervóznět? Nebo je úplně někde jinde?

To se jen někomu hodí, jak najít jakoukoliv záminku, jak dehonestovat pana prezidenta. Prohra Zdeňka Škromacha je prohrou Zdeňka Škromacha, nikoliv podpory Miloše Zemana. Zdeněk Škromach prohrál ve svém obvodu se v místě silnou kandidátkou. To není vůbec o tom, že by prohrály myšlenky Miloše Zemana. To se jen někomu hodí. Když jsem viděl kritiku Jakuba Patočky, tak musím říci – každý může prohrát. Ale aby někdo tímto tvrdým způsobem knokautoval člověka, který teď spadl na zem, to může jen slaboch. Pan Patočka by se měl zamyslet sám nad sebou, koho reprezentuje a jaké má on volební výsledky. Myslím, že jsou nesrovnatelné s tím, co dokázal Zdeněk Škromach v průběhu své politické kariéry. Pro mě je to nechutné. Den po volbách takhle šlápnout na člověka, který v politice v uvozovkách klopýtl a padl. Pan Patočka šel a šlápl mu do ksichtu.

ČSSD nedopadla v krajských a senátních volbách nejlépe, zatímco prezident Zeman – bývalý předseda ČSSD – má vysokou popularitu. Neměla by se ČSSD snažit více získat prezidentovy příznivce?

Od samého počátku, kdy došlo v roce 2003 k rozkolu tehdejšího kandidáta na prezidenta Miloše Zemana s ČSSD, jsem vždy usiloval, aby došlo k narovnání těchto vztahů. Při svých vystoupeních na všech sjezdech jsem říkal, že Miloš Zeman je politik sociálnědemokratického ražení a že strana by se měla poučit z toho, že udělala chybu. Hledal jsem cestu nápravy. Jsem přesvědčen o tom, že Miloš Zeman by měl patřit k těm, koho bychom měli v prezidentských volbách podporovat. Vidím, že se tím dostávám do rozporu s celou řadou lidí v sociální demokracii, kteří to vidí jinak. Ale elektorát pana prezidenta je i elektorát sociální demokracie. Takže já mám pravdu, nikoliv oni.

Nemyslel jsem to teď primárně na prezidentské volby, ale že vy jako sociální demokracie byste usilovali o hlasy voličů prezidenta...

Naprosto souhlasím. Když jsem s Milošem Zemanem jezdil tím autobusem v letech 1996 a 1998 a byli někde sládkovci, říkal, že jsou to zdivočelí sociální demokrati. Někdy si trochu utahuji ze svých kolegů z jiných politických stran, když jim říkám – vy jste jen zdivočelí sociální demokrati a jednou se musíme potkat.

Druhou variantou, která zaznívá, je více oslovit voliče středové...

My máme přece svůj voličský elektorát a musíme se naučit mluvit jeho řečí. Přestali jsme mluvit jazykem našeho kmene. Sociální demokracie musí akcentovat politiku těchto lidí, například exekuční zákon, podporu matek samoživitelek. To jsou základní věci našich případných voličů. Ne abych blouznil o mladých lidech. Nebudu vytvářet punkové kluby a dávat si jointa. Tudy cesta nevede. Máme tradiční voliče, a to je šedesát procent volebního elektorátu. Jak říkal pan prezident už kdysi – levice má potenciál šedesát procent. Musíme ho umět oslovit. Nejsem ale proti tomu, abychom mluvili s mladými lidmi, postavili se ke kultuře, životnímu prostředí. To všechno k levicové politice patří. Není to ale dominantní věc. Je to doplněk. Je potřeba najít konsenzus mezi tradiční politikou sociální demokracie a touto moderní. Vzájemně se nevylučují. Ale ve chvíli, kdy ji někdo přetlačuje a říká – na toto se musíme zaměřit – to je špatná cesta.

O středové voliče se budou ucházet lidovci nebo STAN. Dnes ráno se objevila dokonce informace, že by mohli usilovat o volební zisk společně. Tuto zprávu ale později vyvrátil předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. Nicméně jak mohou být úspěšní, mohou zastavit hegemonii Andreje Babiše?

Myslím, že můžou. Má to své opodstatnění. Lidovci na venkově vždy měli své voliče. Je to návrat k původnímu elektorátu voličů tradičních politických stran. Musíme přemýšlet především o tom, jak hovořit zejména s nimi. A ne blouznit, jak budeme my či lidovci oslovovat někoho jiného. Musíme stavět na tradičních tématech. Samozřejmě že co je moderní a efektivní, to nechci odmítnout. Ale není to dominantní ani u lidovců, ani u nás.

Co to znamená pro vás? Můžou vám ubrat také hlasy, ale také to může být silný koaliční partner, se kterým můžete utvořit protiváhu hnutí ANO...

Přes celou řadu jiných pohledů na různé věci musím říci, že pan Bělobrádek je solidní politik. A to se také projevilo na výsledku lidoveckých kandidátů. Lidovci našli sami sebe. Mám spoustu výhrad k jejich politice. Ale to tak bývá. Proto jsem v jiné politické straně. Ale je to solidní politický partner, což je důležité i pro občana. Žádné trauma z toho tedy nemám. Musíme oslovit voliče, kteří nešli k volbám nebo přeběhli k Andreji Babišovi či jsou zdivočelí sociální demokrati. Těm musíme říci, že jejich strana jsme my.

Bylo by ale takové případné spojenectví KDU-ČSL se STAN nějaké nebezpečí i pro Miloše Zemana a jeho případnou kandidaturu? Lidovci teď uspěli ve volbách do senátu, když vsadili na důvěryhodné lidi, kteří nebyli straníci. Nemohou něco podobného zopakovat ve velkém při prezidentské volbě?

Opakuji, že elektorát levicových voličů je přes šedesát procent. Takže i Miloše Zemana. On umí tyto lidi oslovit. Miloše Zemana to neohrozí.

A co různé kauzy, jako je ta Peroutkova? Nebo že jezdí Miloš Zeman na Rhodos na konferenci, kterou organizuje Putinovi blízký člověk? Poškozuje to Miloše Zemana u voličů? Anebo to sleduje jen kavárna, ale ve většinové hospodě to nikoho moc nezajímá?

Když se projdu po Děčíně, tak vidím, že tu má Miloš Zeman velký voličský potenciál. Takže z tohohle si opravdu těžkou hlavu dělat nemusí.