Seniorům jde o život. Řešení? I Sputnik, hlavně rychle, říká imunolog Šinkora. Největší chyba se stala už v létě, mladí se bavili

19.02.2021 10:34

ROZHOVOR Přesně před týdnem si imunolog Jiří Šinkora vezl ze služebního pobytu v Bulharsku den starý negativní PCR test a měl otestovanou perfektní buněčnou imunitu. Po příletu se však musel izolovat, než podstoupil další, a dozvěděl se, že je pochopitelně negativní, neboť je imunní. Považuje to za další důkaz bezmyšlenkovitých opatření v naší zemi. Kdyby mohl rozhodovat, nakoupil by vakcínu Sputnik V na tolik očkování, kolik zvládneme za měsíc, a nabídl ji těm ohroženým, kteří se pro ni rozhodnou ze strachu anebo proto, že chtějí žít normální život i za cenu přijatelného rizika.

Seniorům jde o život. Řešení? I Sputnik, hlavně rychle, říká imunolog Šinkora. Největší chyba se stala už v létě, mladí se bavili
Foto: Repro Youtube
Popisek: Imunolog Jiří Šinkora
reklama

Očkování, jeho potřebnost, organizace a průběh jsou nejčastějšími náměty diskusí dneška. Od vás jsem zaregistroval kritiku, že jsme zbytečně masově proočkovali kdejakého mladého záchranáře, hasiče a přirozeně imunní zdravotní sestry. Pokládáte tedy očkování lidí v nižším věku a v odpovídající zdravotní i fyzické kondici za zbytečné?

Anketa

Pokud by vláda vyhlásila totální a úplný lockdown na 14 dní, byli byste pro?

66%
34%
hlasovalo: 23081 lidí
Jistě vám neuniklo, že nový koronavirus až na výjimky ohrožuje staré a především velmi staré lidi. Celá věc je velmi jednoduchá. Koronaviry – a všechny další slizniční viry – v souladu se svým existenčním plánem žijí a rozmnožují se na tělesných površích, odkud se i šíří. Zásadní rozdíl mezi „novým“ a „starým“ je v tom, že se všichni dnes žijící lidé se „starými“ koronaviry setkali již v dětství, bránili se proti nim hlavně imunitou zprostředkovanou zabíječskými T buňkami (CTL) a než dospěli, vytvořili si časem proti nim také protilátky, jejichž tvorba je pomalejší než CTL odpověď.

Pokud se však tělo s určitým virem setkává opakovaně, časem se vytvoří účinná bariéra krevních protilátek, která v případě průniku vira tam, kam nepatří (dovnitř těla), zabrání tomu, aby další obranné mechanismy zešílely a tělo v panice likvidovaly. Je tedy zcela jasné, že cílem očkování nedostatkovými vakcínami měli být bez výjimky lidé nejvíce ohrožení, řekněme nad 60 let. Při určení této hranice vycházím z tvrdých dat úmrtnosti podle věkových kategorií. Zdravotníci a další lidé z tzv. první linie měli přijít na řadu až po nich a potom všichni, kteří se toho bojí. Očkovat děti je naprostý nesmysl a existuje i malé riziko, že tohle pohrávání si s přírodou díky očkování dětí ošklivě odskáčeme. U dospělých by to mělo být právo volby a ne nějaký iracionální politický nátlak například ve formě jakýchsi očkovacíh průkazů.

Zmínil jste, že nejvíce ohrožení jsou lidé nad 60 let. Je šedesátka tou pravou věkovou hranicí, která má rozdělit populaci na ty, kdo očkování potřebují a kdo ne? Pokud budou naočkováni lidé nad touto hranicí, má se pokračovat dál třeba až k věku 50 let či k jinému, nebo je to zbytečné?

Nějaká hranice se určit musí a z praktického hlediska bych začal  důchodci, protože mají dost času přijít na očkování včas i v Česku, kde cokoli rozumně zorganizovat vypadá jako neřešitelný problém.
Ještě bych dodal, že očkovat imunní populaci je naprostá hloupost, a pokud vím, nedělalo se to ani v případě předchozích vakcín. Například před přeočkováním proti žloutence mi nejdříve změřili množství příslušných protilátek. Automatické očkování proti tetanu po deseti letech je něco jiného, očkuje se proti toxinu, se kterým se dnes pravděpodobně nikdo pravidelně nebo opakovaně nesetkává. Očkování dětí, kterých se COVID netýká, se mi zdá dokonce za hranicí eticky přijatelného rozhodnutí.

Kdo je imunní, a takových lidí je již více než milión, se ví na základě informace o těch, kteří přežili svou PCR pozitivitu. Někteří z nich mají i měřitelnou hladinu protilátek, které jsou nakonec přímým důkazem účinné imunity. U bezpříznakových lidí se o měření hladiny protilátek můžeme pokusit, ale ve většině případů zjistíme nízkou nebo dokonce neměřitelnou protilátkovou ochranu. Potom jsou zde komerčně dostupné testy buněčné imunity (CTL). To, že je stát není schopen provádět za peníze, které jsme zaplatili na zdravotním pojištění, je pozoruhodná věc. Ale zaráží mě, že s nabídkou takovýchto testů v komerční formě dosud nepřišly soukromé laboratoře. Rád si zaplatím sto eur za informaci, že jsem imunní a tedy chráněný a navíc se tím stávám méně nebo vůbec ne rizikovým přenašečem. I když osobně jsem nakonec nic takového shánět nemusel, protože to, co je v Česku téměř sci-fi, mi v Bulharsku udělali na nejvyšší úrovni v rámci spolupráce. Takže uvádím sebe jako příklad – po prodělaném, možná opakovaně prodělaném COVIDu-19, a to nejdříve s příznaky virózy a potom po náhodně absolvovaném pozitivním PCR testu ve formě klasické rýmy, mám téměř neměřitelné protilátky a fantastickou buněčnou imunitu.   

Nedostatek vakcín od firem Pfeizer BioNTech a Moderna vede k úvahám o využití vakcíny nejen Astra Zeneca, ale i Sputnik V nebo vakcíny vyrobené americkou firmou Novavax v Bohumili kousek od Prahy. Mělo by Česko sázet na více karet, nebo se spolehnout na dvě prvně jmenované i za cenu pomalejšího tempa očkování?

Očkování do svalu vyvolá vnitřní – systémovou – imunitu, která chrání proti viru, který, navzdory  svému životnímu plánu, pronikne ze sliznic do těla. Nebude tedy významně chránit povrchy před infekcí.  mRNA vakcíny (Pfizzer BioNTech, Moderna) jsou cílené především na vyvolání protilátkové imunity, vakcíny založené na adenovirovém nosiči (tedy i vakcína od Astra Zeneca a Sputnik V) budou zřejmě vyvolávat imunitu zprostředkovanou zabíječskými T buňkami (CTL) a do značné míry i obranné protilátky. Z tohoto pohledu jsou mRNA vakcíny teoreticky vhodnější pro nejstarší populaci, Astra Zeneca a Sputnik budou zřejmě lépe fungovat u těch, kteří se ještě na CTL mohou spolehnout, tedy v průměru do padesáti, možná šedesáti let. Právě těmito vakcínami bych očkoval mladší populaci – přednostně lékaře, sestry, hasiče, vojáky, policisty, učitele... Použití nedostatkových mRNA vakcín u mladých lidí je prostě sebráním těchto vakcín potřebným, z nichž někteří zbytečně zemřou. Jestli se tohle nevědělo, když přišly první mRNA vakcíny, tak vláda prostě nemluví s těmi, kteří tomu rozumí a nechá si radit od… jak to říct slušně?

A co byste jí tedy poradil vy?  

Rozhodnutí, jestli se Česko bude chovat jako evropská země a respektovat všechna bezpečnostní opatření, která lidi velmi silně chrání před neprověřenými experimenty, ale svou pomalostí mohou mírně zvýšit celkovou úmrtnost, je čistě politické. V Maďarsku či Srbsku se na přísná pravidla vykašlali a zkoušejí použít rychlost očkování proti rychlosti šíření viru nedostatečně prověřenou vakcínou. Několik procent neočkovaných nebo pozdě očkovaných seniorů COVID-19 nepřežije. U mladších je úmrtí po setkání s novým koronavirem řádově rizikové jako přechod pro důchodce. Kdybych o tom musel rozhodnout, nakoupil bych Sputnik V na tolik očkování, kolik zvládneme za měsíc, a nabídl ji těm ohroženým, kteří se pro něj rozhodnou ze strachu, anebo proto, že chtějí žít normální život i za cenu přijatelného rizika. Kdo chce něco jiného, bude si muset počkat ještě několik měsíců. A podle zájmu bych zbytek vyhodil nebo objednal další.      

Anketa

Jste pro otevření obchodů?

66%
34%
hlasovalo: 8972 lidí

Jak je to s možností opakované nákazy koronavirem? Prodělané onemocnění tedy člověka nechrání před dalším atakem koronaviru? A když to doženu ad absurdum, mohlo by se stát, že člověk takto onemocní ne podruhé, ale potřetí či dokonce počtvrté?

Musíme rozlišovat mezi nákazou a onemocněním. První nákaza u dětí a velké části mladší populace proběhne bez viditelných příznaků a tělo si vytvoří CTL imunitu, která si virus  „zapamatuje“. Průběh první nákazy závisí z menší části na vrozených vlastnostech, z větší na infekční dávce. Je samozřejmě rozdíl, jestli se nakazíte malou dávkou nebo na vás kýchne superpřenašeč. Aby CTL vira našly a pomnožily se, potřebují několik dní. V okamžiku nákazy začíná závod mezi virem a zabíječskými buňkami, přičemž útočník i obránce se množí svou vlastní rychlostí. V mládí CTL začínají na stále stejném počtu, virus to má podle infekční dávky různé. Proto většina mladších o ničem neví nebo se cítí nachlazená, ale několik málo jich skončilo v nemocnicích. Po první prožité infekci, ať již bezpříznakové nebo následované COVID-19, se imunita „uklidní“, ale událost si „pamatuje“. Při další nákaze je již připravená a celá akce proběhne daleko rychleji a účinněji, nicméně ne hned. Je tedy naprosto jasné, že imunní člověk se může nakazit, ale v naprosté většině případů už pocítí jen lehké nachlazení nebo nic. Virus se v něm však částečně namnoží a může přeskočit na někoho jiného. Takhle s námi po velmi dlouhou dobu existují všechny naše slizniční viry a začal i ten nový. Jenže pár procent hodně starých lidí s ním má smůlu a navíc jsme si zvykli ho vyšťourat odkudkoli. A máme tu pandemii.        

Po svém nástupu do funkce ministra zdravotnictví představil Jan Blatný protiepidemiologický systém PES, který je ale z různých stran terčem kritiky. Co mu zazlíváte vy? A je takový nástroj řízení v této či podobné podobě vůbec zapotřebí?

Co zazlívám PES? Že se podle toho nikdo neřídí a přesto ještě existuje. Byl to první pokus o nějaká pravidla, ale nakonec je z toho výsměch všem, kteří věřili, že až se do funkce ministra zdravotnictví dostane někdo z oboru, kdo nemá mysl zatemněnou vlastním prospěchem, tak to půjde rozumným směrem.

Jaké jsou hlavní chyby, kterých se vláda a rezort zdravotnictví od vypuknutí epidemie dopustily?

Z hlediska rychlého šíření infekce bylo největší chybou povolení slučovacích pobytů studentů, protože to bylo po prázdninovém mejdanu úplně zbytečné. Viděl jsem to na vlastní oči a věděl jsem, že přijde vlna infekcí. Dále vedení státu ignorovalo některé odborníky a nakonec díky svému přístupu odradilo i ty, kteří s ním spolupracovali, pokud se tedy o nějaké spolupráci dá v případě řízení státu jako firmy vůbec mluvit. Chybou politickou je chaotické řízení situace vedoucí k naprosté ztrátě důvěry u přemýšlející části obyvatelstva. A počáteční plýtvání nedostatkovými vakcínami je podle mého názoru na hranici trestného činu z nedbalosti. O chabé, pokud vůbec nějaké, snaze ochránit seniory v domovech snad ani nemusím mluvit.   

V čem by se měl změnit přístup vedení země a jaké kroky by bylo třeba podle vás aktuálně podniknout, aby se zastavilo šíření nákazy, aby kvůli koronaviru neumíralo tolik lidí, aby se život mohl vrátit do obvyklých kolejí bez nejrůznějších omezení a opatření? Jsou všechny tři uvedené cíle rovnocennými prioritami, nebo je za určitých okolností třeba některý upřednostnit?

Vedení státu by mělo zastavit volební kampaň, přestat se řídit průzkumy veřejného mínění a PR poradci a dát na lidi, kteří tomu rozumí, což zdaleka nejsou všichni tzv. renomovaní experti, které slyšíme v rádiu a vidíme v televizi. Většinu svých šancí současné vedení už promrhalo, a proto jsme tam, kde jsme, a to v četnosti úmrtí i počtu nákaz v rizikové populaci. Namísto všeobecných řečí o ochraně starších spoluobčanů by měli stále dokola a hlavně jasně opakovat, že naprostá většina mrtvých byla nakažena svými kontakty, ať již ošetřovateli nebo příbuznými. A ať si každý rozmyslí, koho se nákazou pokusí zabít. Vím o lidech, kteří se báli, že se nakazí jejich děti a odřízli je od vrstevníků, načež sami britskou mutací nakazili své rodiče a prarodiče. Pořád se mluví o školách jako zdroji nákazy. Ale tu musí někdo na babičku nebo dědečka přenést, oni do školy nechodí. A když covid děti do školy, tak na své vlastní riziko.

Na sociálních sítích jste zmínil, že u nás dochází k velkému boji mezi lidovými komiky (Andrej) a jeho skupinou a minimálně čtyřmi skupinami odborníků. Těmi, co nevědí, což je bohužel většina (nebudu jmenovat), těmi, kteří vědí a chtějí z toho prachy (prof. Prymula atd.) a nakonec malou skupinou, která to má rozdělené – vědí a chtějí být na výsluní a ten zbytek, přičemž sám jste se označil jako součást zbytku. Z čeho vycházíte při úvaze, že většinu tvoří odborníci (předpokládám, že imunologové), co nevědí? Menšina ví? A co na rozdíl od té většiny?

Anketa

Skončí letošní ,,covidová zima" celonárodní tragédií?

76%
24%
hlasovalo: 5320 lidí
Jsem rozzlobený a zklamaný z toho, jak málo o imunologii a hlavně slizniční imunologii věděli ti, kteří měli na jaře slovo, někteří z nich byli i lidé, u kterých jsem se imunologii učil . Všechny moje, a to i osobní, pokusy o kontakt s politiky nebo krizovým štábem byly marné. Protože jsem obor studoval a na podobných věcech experimentálně intenzívně pracoval, věděl jsem od úplného začátku, že měření krevních protilátek jako ukazatelích promořenosti je úplná hloupost a navrhoval jsem testy buněčné imunity. Přesto to proběhlo. Navrhoval jsem CTL test, marně. Ale abych nemluvil jen o svých trpkých zkušenostech – testy buněčné imunity už od jara dělali v Brně, viz rozhovor s doktorkou Koutnou, vládní činitelé k nim přijeli, pokývali hlavou, odjeli a už se neozvali.

Dodnes se buněčnou imunitou prakticky nikdo nezabývá, i když ji už naštěstí hlásné trouby pandemie občas alespoň zmíní. Třeba jim to nakonec dojde a místo očkovacích pasů se bude měřit imunita relativně levnými buněčnými testy. V Izraeli už aspoň očkované a infekcí imunizované lidi považují za stejně bezpečné skupiny. Tady jsem se musel po příletu z Bulharska s den starým negativním PCR testem izolovat, než jsem podstoupil další, a dozvěděl jsem se, že jsem pochopitelně negativní, protože jsem imunní. Teoreticky jsem mohl být mírně pozitivní, ale rozhodně méně infekční než většina z těch 12 tisíc pozitivních z toho samého dne. Další důkaz zdejších bezmyšlenkovitých opatření. Vím, že jsem na sociálních sítích nekompromisní. Ale je to částečně ze zoufalství, kdo a jak tuhle zemi vede.    

Nezviklává vás přece jen v pohledu na koronavirus skutečnost, že v minulém roce došlo k nejvyššímu nárůstu úmrtí za sto let, když podobný Česko zaznamenalo jen na konci války v roce 1945?

V čem, prosím? Nový koronavirus podle všech pravidel tohoto světa zabije poměrně malou část hodně starých lidí, protože tito už nemají účinnou T buněčnou imunitu (CTL), která je dostatečně rychlá a také nemají proti novému koronaviru žádné ochranné protilátky získané v dětství a v mladém dospělém věku. Tvorba nových protilátek je v mnoha případech příliš pomalá, a tak je očkování jedinou nadějí, jak připravit tyto lidi na náhodnou infekci. Mladší mrtví, kterých je vzhledem k novosti tohoto vysoce infekčního viru velmi málo, jsou nešťastnou obětí stručně řečeno přírodního výběru, i když samozřejmě existují teorie nebo alespoň hypotézy vysvětlující těžké průběhy u mladších lidí. Nejlogičtějším vysvětlením je pochopitelně jejich předčasně zestárlý imunitní systém. Takovéto, i mnohem horší, to může být při každé nové epidemii čehokoli, co je schopné nás zabíjet. Proč se nemluví o tom, co dokáže chřipka, Ebola nebo bratranci našeho nového koronaviru, SARS a MERS? A jsem přesvědčený, že stejně se s námi sžívali i předchozí lidské koronaviry. Jen si představte situaci, kdy téměř žádní sedmdesátníci a starší lidé nežili. Prostě si nikdo ničeho nevšiml.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tajné služby. Neziskovky. Média. ,,Obviněný" Zahradil o aféře v Bruselu

18:14 Tajné služby. Neziskovky. Média. ,,Obviněný" Zahradil o aféře v Bruselu

ROZHOVOR Stejně, jako je právem každého člověka vybrat si, zda se nechá očkovat, je právem každého s…