Papež František rozvířil, ostatně ne poprvé, mediální vlny, když řekl: "Někteří lidé si myslí, že − omluvte teď tento můj výraz − musí být jako králíci, aby byli dobrými katolíky. Ne. Rodičovství je záležitost odpovědnosti. To je jasné.“ Co si o tom myslíte?
Ten výrok je třeba číst v kontextu, v němž byl řečen, a při vědomí toho, že jasné a precizní formulace myšlenek se papeži Františku I. obvykle moc nedaří. Zde pouze připomíná fakt, že Bůh po lidech nepožaduje, aby měli nutně maximum dětí, co příroda umožní, a že v případě, že pro to mají spravedlivé důvody, mohou za pomoci abstinence či přirozeného plánování rodičovství děti odložit či už nemít. To je tradiční a zcela ortodoxní katolická doktrína. Bohužel ten přihlouplý bonmot, se kterým tuto myšlenku nezodpovědně spojil, si přímo říká o zneužití a již posloužil a nepochybně ještě poslouží jako munice a podnět ke spoustě urážek a zcela neopodstatněných kritik na adresu velkých rodin, katolických i nekatolických. Což mne nutně hluboce mrzí. Z hlediska ortodoxie a její aplikace ale vnímám jako hlavní problém ne tento bonmot, ale opovážlivé posuzování té ženy s osmým dítětem, které s ním souvisí.
Jak vnímáte papežovu roli kolem synodu, který se týkal postavení rodiny v dnešní společnosti a svatého přijímání rozvedených, či jeho vstřícnost k aktivním homosexuálům?
Papež tuto "synodu o rodině“ vyprojektoval a přímo i nepřímo ovlivňoval takovým způsobem, že je přímo zodpovědný za to, že se z ní stal nástroj destrukce a zdroj všeobecného zmatení a pobouření. Ač dosud neskončila (bude pokračovat tento rok), těžko z ní už může vzejít cokoliv dobrého. Tuto smutnou zásluhu mu nikdo neodpáře.
Někteří tradiční katolíci papeže kritizují, že vyhledává falešnou popularitu tohoto světa a dává na odiv svou skromnost. Sklízí tak prý obdiv u nepřátel církve, libertinů a tak dále. Co o tom soudíte?
Navzdory zdáním, která budí liberální média, papež František I. není první pokorný a skromný na papežském trůně. Byly jich desítky. Třeba sv. Pius V. i jako papež dodržoval přísnou osobní askezi, pod drahými papežskými rouchy nosil hrubý hábit řeholníka. Nestavěl však tuto svoji stránku na odiv a nedeformoval pro tuto potřebu podobu papežského úřadu. A jinak: Já si vždy myslel, že opravdová skromnost a pokora jsou věci stálé a konzistentní. Papež František I. často koná skutky, které se zdají být přímo krystalicky čistou pokorou a skromností. Bohužel vzápětí poté člověka překvapí skutky či výroky, které si notují spíše s bezbřehou arogancí a pýchou. Mám na mysli především časté spršky urážek, posměšků a ničím nepodložených odsudků na adresu věřících, od laiků po kardinály, kteří se "proviňují“ tím, že jsou "tradičnější“ či "konzervativnější“ než on.
Nebo kontrast mezi tím "Kdo jsem já, abych je soudil“ – výrok možná skromně znějící, ale ve vysloveném kontextu hodně nešikovný a snadno zneužitelný, který vykonal mnoho škody – a naopak řady dosti svévolných soudů, pro které není vidět žádný rozumný podklad. Viz například na začátku tohoto rozhovoru zmíněné interview a odsudek té ženy, která si "nezodpovědně“ dovolila mít i osmé dítě, ačkoliv předchozích sedm přišlo na svět císařským řezem, pročež by patrně podle papeže měla mít cejch v uchu a žít v nějakém kotci.
Psali jsme:
Co říkáte na papežovo "Desatero“, kde fakticky vyzval ("neobracejte na víru“), aby katolíci se nesnažili své bližní přesvědčit, aby se obrátili ke katolické víře? Také řekl: "Jdeš přesvědčit druhého, aby se stal katolíkem? O to mi nejde! Jdi se s ním setkat, protože je to tvůj bratr! To stačí. Jdi mu pomoci, zbytek udělá za tebe Ježíš a Duch svatý.“
Pokud by papež skutečně zastával názor, že nám nemá jít o obracení jinověrců, či dokonce, že je jedno, zda je někdo katolík, protestant či buddhista, tak nejenže z hlediska své víry nebude katolík, ale dokonce nebude ani křesťan. Kristus jasně řekl: "Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.“ Misijní povinnost je jedna ze základních povinností křesťanů a církve a rezignace na ni je otevřená zrada Kristova učení.
Jenže u řady výroků tohoto papeže člověk dost dobře neví, jestli jde o herezi, nebo jen o řečnickou nešikovnost. Často si odporuje. Upřednostňuji tedy postoj, že papež je ještě horší řečník než teolog, pročež trávit čas studiem jeho promluv, kázání a rozhovorů s novináři je ztráta času. Tedy se jejich obsahem pokud možno nezabývám a soustředím se pouze na důležité oficiální dokumenty, které bych jako katolík a katolický publicista měl znát. Bohužel ne vždy to jde.
Média zveřejnila, že František řekl zástupci Světové evangelikální aliance WEA: "Nemám zájem na konverzi evangelikálů ke katolicismu. Chci, aby lidi hledali Ježíše ve své komunitě. Je tolik doktrinálních věcí, na kterých se nikdy neshodneme. Neplýtvejme na to časem. Radši ukazujme Ježíšovu lásku.“ Pravdivost této zprávy nepopřel ani papež ani Vatikán.
Velmi smutné, pokud je to pravda. Byl by to pádný důvod pro tvrzení, že papež není katolík, nebo přinejmenším, že otevřeně zrazuje své povinnosti.
Papež František prohlásil, že by uvítal mimozemské formy života v náručí katolické církve, pokud by k ní byly ochotny konvertovat. Co míníte o tomto?
I jako vtip to je nepovedené…
"Jednoho dne se se svými zvířaty znovu setkáme na věčnosti Krista. Ráj je otevřen pro všechna boží stvoření,“ ujistil prý 77letý papež smutného hocha. Co o této věci říká učení církve?
Samozřejmě to je blbost, ale řekl bych, že snaha teologicky pitvat soukromé výroky, jimiž se papež snaží utěšit plačící dítě, je ztrátou času a skončí jen újmou na důstojnosti všech zúčastněných.
Psali jsme:
Papež též říká, že by katolíci neměli tolik mluvit o tématech, jako jsou potraty, ale více se soustředit na pomoc chudým a mládeži... Konkrétně řekl: "Nemůžeme klást důraz jenom na otázky interrupce, homosexuálních manželství a antikoncepci. To nelze. Já jsem nemluvil o těchto věcech mnoho a bylo mi to vyčítáno. Avšak, mluví-li se o nich, je třeba to činit v určitém kontextu. Názor církve je ostatně znám a já jsem synem církve, ale není nezbytné mluvit o tom nepřetržitě.“ Souhlasíte s ním?
Je to další z nepromyšlených výroků, které způsobily obrovské škody křesťanské a konzervativní politice a které si do značné míry odporují s jinými papežovými výroky i činy.
Další kritikou papeže je, že z významných postů odvolává konzervativní a tradiční biskupy. Nejviditelnější je to u kardinála Burka, který hájí tradiční učení církve o postoji k homosexuálům a rozvedeným. Vy jste to komentoval slovy: "Těžko bych hledal rozhodnutí, které by mohlo více podrýt mou důvěru v papeže a ve zmíněnou kongregaci. Těžko bych hledal větší důkaz o tom, že současný papež je nepřítelem katolické víry a likvidátorem všeho, co v církvi bojující ještě funguje.“ Dále například odvolal biskupa diecéze Ciudad del Este Mons. Livierese Plana, který podporoval tradiční liturgii. Papež ho odmítnul přijmout, aby mu vysvětlil důvody. Je tedy papež František nepřítelem katolické víry a likvidátorem všeho, co v církvi bojující ještě funguje? Čekáte od něho to nejhorší, jak jste jednou napsal?
Pokud jde o odvolání kardinála Burkeho z Kongregace pro biskupy, je třeba jej vnímat i v kontextu toho, kdo ho nahradil. Velice váženého kardinála, který je považován za předního představitele konzervativních a umírněně tradičních katolíků a nikdy mu nebylo možno nic závažného vytknout (Benedikt XVI. jej neváhal označit za velkého kardinála), vystřídal kardinál Wuerl, který je vyloženou ostudou církve. Jenž ignoruje kanonické právo, podporuje podávání svatokrádežných přijímání a pronásleduje kněze, kteří je v souladu se svými povinnostmi odmítají podávat.
Pokud jde o Mons. Plana, byl to patrně jediný jihoamerický biskup, jehož diecéze se dala označit za vzkvétající. Personální politika papeže Františka I. se nese ve znamení čistek zaměřených proti konzervativcům a zejména tradičním katolíkům a povyšování otevřeně heretických duchovních. Těžko se to může líbit kterémukoliv katolíkovi, co bere svoji víru alespoň trochu vážně, těžko to v něm může vzbudit jakékoliv pozitivní očekávání…
Psali jsme:
Co říkáte papežově obhajobě islámu a přirovnání islámských fanatiků ke katolickým "fundamentalistům“? Neměl by být papež z definice fundamentalistou při obhajobě základů (fundamentů) a pokladů katolické víry?
Jedna z charakteristických vlastností tohoto papeže je, že používá slova nepromyšleně, případně používá slova, o nichž neví, co znamenají. Jistě bychom dokázali dát dohromady dlouhý seznam výroků ještě "zajímavějších“… Nedokážu tento výrok pochopit a vyložit o nic lépe, než jak (ne)dokázal kardinál Burke pochopit výše zmíněný výrok o potratech.
Při papežově pozvání k modlitbě za mír ve vatikánských zahradách muslimský imám v jeho přítomnosti vzýval Alláha, "aby pomáhal v boji proti nevěřícím“. Co říkáte této věci?
Krom toho, že to pozvání byla už z podstaty věci chyba? No, asi takhle… Imám byl překvapivě čestný a upřímný. Škoda, že to papež dodnes nepochopil.
Zaujala mě zpráva z časopisu Te Deum, že před "mezináboženským fotbalovým zápasem“ na Olympijském stadiónu v Římě, na jehož pořádání se podíleli papež František a bývalý argentinský fotbalista Javier Zanetti, zazpívala spoře oděná argentinská zpěvačka Martina Stoesselová. Jako jednu z písní uvedla známou levicovou píseň neomarxistického hudebníka Johna Lennona z roku 1971 "Imagine“, v níž se mimo jiné zpívá: "Představ si, že není žádné nebe / Je to snadné, když to zkusíš… Představ si, že nejsou žádné státy / Není těžké si to představit / Nemít pro co zabít či zemřít / A také žádné náboženství / Představ si všechny lidi / Žijící v míru… Možná si říkáš, že jsem snílek / Ale nejsem jediný…“ Martina Stoesselová se den předem zúčastnila audience u papeže Františka, během níž římský biskup o nadcházejícím zápase prohlásil: "Utkání je příležitostí k získání prostředků na charitativní projekty, ale především k šíření všech hodnot, které sbližují lidi bez ohledu na kulturu nebo náboženské vyznání.“ Měl by se papež účastnit takových akcí?
No, předpokládal bych, že pokud papež něco pořádá, bude to podle toho vypadat. Pokud by mi před deseti lety někdo popsal výše zmíněné parametry akce a řekl mi, že ji pořádal papež, myslel bych si, že jde o hloupý vtip. Dnes mohu jen pokrčit rameny a mlčet. Co se také dá k takové ostudě říci?
Katolický publicista Marcel Gonzáles o novém papeži napsal: "Nepromeškal žádnou příležitost pro zapůjčení své katedrály protestantům, muslimům, židům a dokonce i partyzánským skupinám ve jménu nemožného a zbytečného mezináboženského dialogu. Je proslavený svým setkáním s protestanty v aréně Luna Park, kde spolu s kazatelem Papežského domu Ranierem Cantalamessou přijal "požehnání“ od protestantského pastora. Je dobře, že zapůjčoval katolické chrámy jiným vyznáním?
Jistěže ne. Je to vyložený zločin.
Papež František řekl: "Církev si nikdy nestála tak dobře jako nyní.“ Je tomu tak?
Církev se dnes nachází v jedné z nejhorších krizí celé své historie. Sám papež to velice dobře ví a v jiných svých výrocích to víceméně přiznává. Konzistentnost ve vyjadřování a logické uvažování prostě opravdu nepatří mezi jeho silné stránky.
V působišti papeže, v Latinské Americe, je zaznamenán obrovský odliv od katolické církve a přesun věřících k letničním hnutím. Má na tom spoluodpovědnost?
Úpadek latinskoamerické církve je dlouhodobý a systémový a vygradoval po II. vatikánském koncilu. Expanze evangelikálů dnes těží z této slabosti "skrz naskrz prohnilého jihoamerického katolického domu“ a přitažlivosti evangelikálských sociálních programů nadopovaných dary od bratří z USA. Kardinál Bergoglio je tomuto úpadku zároveň dítětem, symbolem i silným katalyzátorem.
Jak vy se díváte na Bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX) a odkaz Marcela Lefébvra?
To je nesmírně složitá otázka, tak na další rozhovor. Arcibiskup Lefébvre poznal, byť s jistým politováníhodným zpožděním, katastrofu, kterou církvi bojující přinesl druhý vatikánský koncil a dodnes trvající a prohlubující se pokoncilní šílenství, jehož je František klasickým produktem a nepřehlédnutelným symbolem. Vytvořil FSSPX a s jeho pomocí se krizi nejdříve snažil vzdorovat uvnitř oficiálních církevních struktur, a nakonec (když se ukázalo, že to už nejde) se odvolal na stav nouze a jeho bratrstvo začalo fungovat téměř samostatně, jaksi v exilu.
Nevím, bylo-li to správné rozhodnutí, neodvážím se to posuzovat. Každopádně je to společenství katolických kněží, kteří udělují platné svátosti a dělají hodně pro tradiční katolicismus v České republice. O to víc mne mrzí krize, která je v poslední době stravuje a podrývá jeho činnost i důvěryhodnost. Na druhé straně svátosti od bratrstva jsou jen nouzovým řešením pro ty, kdo nemají možnost jich dosíci u regulérních církevních struktur.
| Ignác Josef Tomáš Pospíšil (* 2. října 1978 v Olomouci) je internetový publicista a pro-life aktivista, vydavatel a šéfredaktor internetového časopisu Duše a hvězdy a spoluzakladatel Katopedie. V letech 2008-2013 byl členem Mladých křesťanských demokratů (v letech 2009–2010 byl místopředsedou jejich jihočeské organizace), v letech 2010–2012 působil jako jejich zástupce ve Zdravotní komisi KDU-ČSL. Od roku 2012 je členem sdružení Una Voce Česká republika. V letech 2010–2011 organizoval spolu s Ondřejem Vaněčkem a Petrem Jurčíkem petici na podporu pronásledovaných křesťanů, pod níž bylo nakonec sebráno 7855 podpisů. 18. ledna 2011 s nimi zorganizoval i dvousetčlenné shromáždění na podporu pronásledovaných křesťanů na Václavském náměstí v Praze, které svou přítomností a projevy podpořili mimo jiné i arcibiskup Duka, biskup Malý, Benjamin Kuras, Pavel Bělobrádek či Roman Joch. |
autor: Lukáš Petřík
