Papež František rozvířil, ostatně ne poprvé, mediální vlny, když řekl: "Někteří lidé si myslí, že − omluvte teď tento můj výraz − musí být jako králíci, aby byli dobrými katolíky. Ne. Rodičovství je záležitost odpovědnosti. To je jasné.“ Co si o tom myslíte?

Ten výrok je třeba číst v kontextu, v němž byl řečen, a při vědomí toho, že jasné a precizní formulace myšlenek se papeži Františku I. obvykle moc nedaří. Zde pouze připomíná fakt, že Bůh po lidech nepožaduje, aby měli nutně maximum dětí, co příroda umožní, a že v případě, že pro to mají spravedlivé důvody, mohou za pomoci abstinence či přirozeného plánování rodičovství děti odložit či už nemít. To je tradiční a zcela ortodoxní katolická doktrína. Bohužel ten přihlouplý bonmot, se kterým tuto myšlenku nezodpovědně spojil, si přímo říká o zneužití a již posloužil a nepochybně ještě poslouží jako munice a podnět ke spoustě urážek a zcela neopodstatněných kritik na adresu velkých rodin, katolických i nekatolických. Což mne nutně hluboce mrzí. Z hlediska ortodoxie a její aplikace ale vnímám jako hlavní problém ne tento bonmot, ale opovážlivé posuzování té ženy s osmým dítětem, které s ním souvisí.

Jak vnímáte papežovu roli kolem synodu, který se týkal postavení rodiny v dnešní společnosti a svatého přijímání rozvedených, či jeho vstřícnost k aktivním homosexuálům?

Papež tuto "synodu o rodině“ vyprojektoval a přímo i nepřímo ovlivňoval takovým způsobem, že je přímo zodpovědný za to, že se z ní stal nástroj destrukce a zdroj všeobecného zmatení a pobouření. Ač dosud neskončila (bude pokračovat tento rok), těžko z ní už může vzejít cokoliv dobrého. Tuto smutnou zásluhu mu nikdo neodpáře.

Někteří tradiční katolíci papeže kritizují, že vyhledává falešnou popularitu tohoto světa a dává na odiv svou skromnost. Sklízí tak prý obdiv u nepřátel církve, libertinů a tak dále. Co o tom soudíte?