Dva roky s koronavirem takřka vytěsnily z veřejného prostoru téma migrace, vy se mu však věnujete i nadále. Je médii opomíjeno neprávem, nebo už nepředstavuje pro Evropu takový problém, jak to při migrační invazi v roce 2015 vypadalo?

Tématu imigrace se věnuji přes dvanáct let, avšak převážně té legální, individuální a vysoce kvalifikované, která pomáhá konkurenceschopnosti země. Pro ni představuje masová a ilegální imigrace do Evropy, které jsme svědky, stále velkou hrozbu a je ostudné, že před ní mnozí politici schovávají hlavu do písku.

Podle německého ministra vnitra má až pět milionů lidí opustit Afghánistán a dostat se do Evropy, což by naprosto zastínilo předchozí migrační krizi z roku 2015. Od té doby požádalo o azyl v Evropské unii asi 570 tisíc Afghánců. V roce 2020 byl Afghánistán po Sýrii druhým největším zdrojem žadatelů o azyl v EU. Afghánští muži byli v posledních letech zodpovědní za stovky, možná tisíce sexuálních útoků na evropské ženy a dívky. Mezitím se do Německa evakuačními lety vrátili zločinci včetně násilníků a obchodníků s drogami, kteří již byli do Afghánistánu deportováni, a po svém příletu okamžitě podali nové žádosti o azyl.

Na německo-polskou hranici přichází v těchto dnech až 1 000 migrantů denně, počet pokusů o nelegální překročení hranic v Maďarsku stoupl oproti loňsku víc než třikrát na 319 denně. Bulharsko poslalo v srpnu na své hranice s Řeckem a Tureckem 700 vojáků. Řecko plánuje zpřísnění azylového zákona a na hranici s Tureckem nechala vláda postavit 40 km dlouhý plot a nainstalovat nový sledovací systém.