Slavný výzkumník veřejného mínění vyvrací mýty o Babišovi, Zemanovi i Drahošovi. Data prý ukazují něco úplně jiného, než komentátoři

31.05.2017 17:05 | Zprávy

ROZHOVOR Po sedmadvaceti letech jsme na půl cesty mezi Východem a Západem, říká Jan Hartl, předseda správní rady STEM. Jasná většina našich obyvatel chce být součástí Evropské unie, i když jim vadí mnohá její opatření i malá akceschopnost. Podle sociologa je nutné usilovat všemi prostředky o místo v jádru EU, abychom nebyli hříčkou globálních firem a místních zájmových skupin. Přes pokles preferencí Miloše Zemana a růst u Jiřího Drahoše má přímou volbu hlavy státu za otevřenou a nevylučuje, že do soutěže o prezidentské křeslo mohou vstoupit další osobnosti.

Slavný výzkumník veřejného mínění vyvrací mýty o Babišovi, Zemanovi i Drahošovi. Data prý ukazují něco úplně jiného, než komentátoři
Foto: repro Youtube
Popisek: Sociolog Jan Hartl, předseda správní rady STEM

Co se dá vyvozovat z aktuálního prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, že Evropa musí vzít svůj osud do vlastních rukou a nespoléhat se na jiné?

Merkelová a Evropa na vlastních nohou – vidím to jako výzvu členským zemím k aktivní jednotě na pozadí Brexitu a komplikací ve vztahu k americké administrativě.

Od začátku toho, co se běžně považuje za ,,migrační krizi“, uplynuly dva roky. Jaké jsou její dopady a co vypověděla o politicích, kteří ji měli řešit?

Reakce na migrační krizi je dnes méně dramatická než před rokem či dvěma. Je to ale nadále závažný problém, který lze demagogicky a populisticky zneužívat. Záležitost zůstává otevřená do budoucna a její řešení se bude hledat roky. Naši politici toho dost zkazili a teď nevědí kudy kam. Dvanáct uprchlíků na našem území je vskutku skvělá vizitka.

Češi jsou velmi skeptičtí vůči EU a nechtějí euro. Premiér Sobotka nicméně trvá na tom, že musíme být v ,,jádru EU“ a musíme přijmout euro. Jak by měla Česká republika postupovat ve chvíli, kdy to vypadá na rozvolňování vztahů EU s USA a kdy se blíží Brexit? Měla by být nadále silně proevropská, jak k tomu neustále vybízí předseda české vlády?

Vztah k evropské integraci není tak jednoduchý, abychom ho spláchli konstatováním, že jsme velmi skeptičtí k EU. Ve skutečnosti data STEM napovídají o tom, že jasná většina našich obyvatel chce být součástí Evropské unie. Jsou však kritičtí vůči jednotlivým opatřením „Bruselu“, cítí nesoulad, nejistotu a malou akceschopnost. Jako by říkali: „Chceme Evropskou unii, ale je nutné, aby pracovala lépe.“

Z výzkumů víme, že lépe znamená také srozumitelně. Po sedmadvaceti letech jsme někde napůl cesty mezi Východem a Západem a leckomu tato mezipoloha vyhovuje. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že je nutné usilovat všemi prostředky o místo v jádru Evropské unie. Nikoli zůstávat někde na okraji a být hříčkou globálních firem a místních zájmových skupin. Euro je náš závazek a měli jsme ho mít už dávno. Je důležité i symbolicky proto, že zdůrazňuje naši evropskou sounáležitost.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Ondřej Knotek byl položen dotaz

Proč jste vlastně založili novou frakci?

K čemu je to přesně dobré, pro nás? Četla jsem, jaké máte priority, ale chápu to správně, že doteď jste je bez nové frakce nemohli prosazovat? Proč? A co říkáte na to, jak založení hlavně vládní politici kritizují a tvrdí, že bude sloužit zájmům Ruska? I když podle nich slouží Rusku každý, kdo má ji...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Orbán jedná, aby lidé jako já nemuseli umírat, říká Matěj Gregor

13:00 Orbán jedná, aby lidé jako já nemuseli umírat, říká Matěj Gregor

„Mám tušení, že jednání Viktora Orbána se nazývá diplomacie a je skvělou alternativou k tomu, aby li…