Slavný výzkumník veřejného mínění vyvrací mýty o Babišovi, Zemanovi i Drahošovi. Data prý ukazují něco úplně jiného, než komentátoři

31. 5. 2017 17:05

ROZHOVOR Po sedmadvaceti letech jsme na půl cesty mezi Východem a Západem, říká Jan Hartl, předseda správní rady STEM. Jasná většina našich obyvatel chce být součástí Evropské unie, i když jim vadí mnohá její opatření i malá akceschopnost. Podle sociologa je nutné usilovat všemi prostředky o místo v jádru EU, abychom nebyli hříčkou globálních firem a místních zájmových skupin. Přes pokles preferencí Miloše Zemana a růst u Jiřího Drahoše má přímou volbu hlavy státu za otevřenou a nevylučuje, že do soutěže o prezidentské křeslo mohou vstoupit další osobnosti.

Slavný výzkumník veřejného mínění vyvrací mýty o Babišovi, Zemanovi i Drahošovi. Data prý ukazují něco úplně jiného, než komentátoři
Foto: repro Youtube
Popisek: Jan Hartl
reklama

Co se dá vyvozovat z aktuálního prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, že Evropa musí vzít svůj osud do vlastních rukou a nespoléhat se na jiné?

Merkelová a Evropa na vlastních nohou – vidím to jako výzvu členským zemím k aktivní jednotě na pozadí Brexitu a komplikací ve vztahu k americké administrativě.

Od začátku toho, co se běžně považuje za ,,migrační krizi“, uplynuly dva roky. Jaké jsou její dopady a co vypověděla o politicích, kteří ji měli řešit?

Reakce na migrační krizi je dnes méně dramatická než před rokem či dvěma. Je to ale nadále závažný problém, který lze demagogicky a populisticky zneužívat. Záležitost zůstává otevřená do budoucna a její řešení se bude hledat roky. Naši politici toho dost zkazili a teď nevědí kudy kam. Dvanáct uprchlíků na našem území je vskutku skvělá vizitka.

Anketa

Byla česká média lepší, když je vlastnili zahraniční investoři, zejména z Německa?

11%
89%
hlasovalo: 4243 lidí

Češi jsou velmi skeptičtí vůči EU a nechtějí euro. Premiér Sobotka nicméně trvá na tom, že musíme být v ,,jádru EU“ a musíme přijmout euro. Jak by měla Česká republika postupovat ve chvíli, kdy to vypadá na rozvolňování vztahů EU s USA a kdy se blíží Brexit? Měla by být nadále silně proevropská, jak k tomu neustále vybízí předseda české vlády?

Vztah k evropské integraci není tak jednoduchý, abychom ho spláchli konstatováním, že jsme velmi skeptičtí k EU. Ve skutečnosti data STEM napovídají o tom, že jasná většina našich obyvatel chce být součástí Evropské unie. Jsou však kritičtí vůči jednotlivým opatřením „Bruselu“, cítí nesoulad, nejistotu a malou akceschopnost. Jako by říkali: „Chceme Evropskou unii, ale je nutné, aby pracovala lépe.“

Z výzkumů víme, že lépe znamená také srozumitelně. Po sedmadvaceti letech jsme někde napůl cesty mezi Východem a Západem a leckomu tato mezipoloha vyhovuje. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že je nutné usilovat všemi prostředky o místo v jádru Evropské unie. Nikoli zůstávat někde na okraji a být hříčkou globálních firem a místních zájmových skupin. Euro je náš závazek a měli jsme ho mít už dávno. Je důležité i symbolicky proto, že zdůrazňuje naši evropskou sounáležitost.

Premiér Sobotka je proevropský, staví se na „obranu demokracie“ proti jejímu „škůdci“ Andreji Babišovi, přesto jeho ČSSD v průzkumech neustále ztrácí. Copak voliči sociální demokracie neslyší na tato témata, a co tedy od stranického vedení chtějí?

Obrana demokracie je důležité téma. Je ovšem daleko širší a hlubší, než aby se dalo vtěsnat do jednoho osobního konfliktu. Lidé chtějí nejen dílčí kritiku, ale chtějí vidět cestu do budoucna. Demokracie není jakýsi dosažený stav, ale je to proces otevřeného hledání, kultivace, aktivní účasti, postupného posilování.

Na Andreje Babiše otevřeně útočí i kruhy řadící se k ,,pražské kavárně“. Respekt píše, že ,,je nutné mu strhnout proevropskou masku“. Pavel Šafr neustále tvrdí, že Babiš ohrožuje demokracii, jiní autoři píší o jeho podnikání, Čapím hnízdu a podobně. Preference ANO ale ani tak neklesají. Jsou ti, kteří se řadí k obráncům odkazu Václava Havla, zkrátka ,,mimo“, protože lidé Babiše stejně ,,berou“ jako někoho, kdo jim zařídí lepší život?

Andrej Babiš je populární proto, že si lidé s ním spojují velká očekávání. Zda tomu tak bude i v budoucnosti, závisí na výkonech dalších politických hráčů.

Sociolog Daniel Prokop píše, že Andrej Babiš získává voliče mezi občany ve věku 50 až 70 let, kteří inklinují k Miloši Zemanovi a mají pocit, že za minulého režimu bylo leccos lepší, ale komunisty už nyní nevolí. Současně jim vadí migrace a obecně bývají nespokojeni s polistopadovým vývojem, mohou být ohroženi chudobou, exekucí. Máte pro tyto lidi často v předdůchodovém věku pochopení a co nám říkají volbou Babiše a Zemana?

Hlediska, o kterých hovoří kolega Prokop, mohou naznačovat vývojovou tendenci. Z dat STEM se uvedené charakteristiky ale v současné chvíli hodí spíše na voličstvo ČSSD než na voličstvo ANO. Voliči ČSSD mají lepší vztah k Miloši Zemanovi, méně často mají pocit, že se země vyvíjí správným směrem. Podpora voličů ČSSD narůstá s věkem, u ANO má těžiště ve skupinách středního věku. ANO má také vyšší podporu mezi lidmi se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Je otázka, zda reakce na nedávnou krizi a předvolební kampaň na tom něco změní.

Zajímavou sondou do duše českého národa mohla být vlna podpory Jiřímu Kajínkovi. Co to signalizovalo? Nedůvěru v soudní systém, nedůvěru ve spravedlnost, nedůvěru v polistopadové zřízení jako takové? A čím to, že naopak jsou Češi často kritičtí k umělcům, kteří se občansky angažují třeba proti Zemanovi a Babišovi, jako třeba Bára Štěpánová nebo dříve Jiří Bartoška?

K tomuto postrádám data a nevím, na čem se vaše závěry zakládají. Média mají senzační událost, zdůrazňují emotivní stránku věcí a povrchní zdání. Sociální sítě nastavují zrcadlo, to je ale často křivé. Nehledal bych v tom závažné souvislosti. Solidní aktuální výzkum na toto téma jsem neviděl.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Prezident Zeman čelil kritice, že v Číně i na summitu NATO vypadal unaveně. Volební preference mu v důsledku vládní krize poklesly, velmi posílil Jiří Drahoš. Odpůrci prezidenta jsou ,,na koni“. Dělá Miloš Zeman něco špatně? Zhoršuje se jeho výkon? Co by měl změnit? Je ohroženo jeho znovuzvolení?

Jsme teprve na začátku prezidentské kampaně. Únava prezidenta je při jeho cestách pochopitelná. Mediální kritika tomu samozřejmě nepřidá. Jiří Drahoš na sebe upozornil, není však jasné, s čím vlastně přijde a jak bude chtít voliče přesvědčit. Vše je otevřené, jsou tu i jiní kandidáti, kteří se mohou jasně vyprofilovat a zaujmout veřejnost. Do soutěže o prezidentské křeslo mohou třeba vstoupit další silné osobnosti. Miloš Zeman je populární u zhruba poloviny obyvatel. Podle výzkumů STEM jeho pevné voličské jádro tvoří asi čtvrtina. Ostatní vyjadřují spíše vlažný vztah a hledají i mezi ostatními. Z výzkumů víme, že vlažné sympatie se proměňují ve volební rozhodnutí často až v posledních dnech před volbami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Havel přinesl do parlamentu obrázek od kamaráda, ať prý ho hned schválí jako státní znak. Všichni jen koukali. Vzpomínky profesora Jičínského na počátky demokracie

12:33 Havel přinesl do parlamentu obrázek od kamaráda, ať prý ho hned schválí jako státní znak. Všichni jen koukali. Vzpomínky profesora Jičínského na počátky demokracie

30 LET POTÉ - KROKY K DEMOKRACII Doyen české politiky, bývalý disident, právník a dlouholetý politik…