Je škoda, že dnes odchází z úřadu ministr Antonín Staněk?Anketa
Poslední červnovou středu bylo při jednání Rady ČT přítomno jen 10 z 15 jejích členů. Ještě před schvalováním ročního bonusu pro generálního ředitele Petra Dvořáka jste přišel s protinávrhem, aby šéfovi ČT byl přiznán jen v poloviční výši. Nikdo se k vám ale nepřidal a s výjimkou vás pak následně všichni přítomní hlasovali pro plnou částku ve výši 2,42 milionu korun. Co vás vedlo k tomuto postoji, v čem spočívaly vaše výhrady vůči způsobu vedení České televize?
Shrnul jsem připomínky a výhrady k činnosti České televize, které vznáším průběžně při zasedáních Rady ČT. Chápu to jako naplňování svého mandátu radního, který mimo jiné spočívá v tom, že zásady veřejné služby rozvinuté v Kodexu ČT konfrontuje s konkrétní praxí ČT a doporučuje zlepšení. Navrhl jsem poloviční výši odměn, abych upozornil na některé dlouhodobé problémy především v oblasti vysílání. Podle Kodexu má ČT vytvořit fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možné vyjadřovat celé spektrum názorů a postojů. Jistě se tak občas děje, ale co chybí, je diskusní pořad celospolečenského významu nejlépe v hlavním vysílacím čase. Spolu s některými dalšími radními o tomto pořadu mluvím už od začátku svého působení v Radě ČT.
To už je přes pět let, co z těch diskusí vzešlo?
Není ještě mnohem větším přešlapem od veřejnoprávní televize, že tak fungují nejen její korunní odborníci s posledním slovem, ale i její redaktoři a moderátoři?
Politické preference většinových moderátorů a redaktorů České televize se u některých témat nedostatečně skrývají. Je to především ve vysílání o izraelsko-palestinských vztazích a o dění na Ukrajině a v Rusku. Tyto preference se projevují také ve vytváření nelichotivého mediálního obrazu zahraničních levicových politiků jako Sanders nebo Corbin. Dalším hlediskem, o kterém jsem mluvil, je sledovanost zpráv v hlavním vysílacím čase, která ve srovnání s Novou je téměř poloviční. Nejsem ten, kdo sledovanost chápe jako fetiš, který má pohltit všechno ostatní. V tomto rozdílu spatřuji spíše příznak toho, že ČT k sobě nedokáže přitáhnout určitou část diváků, kteří dávají přednost Nově a jiným privátním stanicím.
Psali jsme:
Co by se v České televizi muselo změnit, aby ji část veřejnosti nepodezírala, že informuje jednostranně a svým vysíláním nahrává jen jednomu pohledu nahlížení na události doma i v zahraničí? Zatímco u soukromých subjektů je ztotožnění se s firemní filozofií bráno jako žádoucí, neměla by veřejnoprávní média naopak nabízet co nejpestřejší spektrum názorů svých lidí, a nikoli viditelnou názorovou uniformitu?
Babiš navrhuje do Evropské komise znovu Věru Jourovou. Co na to říkáte?Anketa
Česká televize, kterou si z koncesionářských poplatků platíme všichni, tedy využije listopadového výročí k dalšímu ze svých školení divácké obce, co si má myslet?
Je to až průsvitné ideologické poselství. ČT k tomuto výročí natočila celou řadu dokumentů, tak doufejme, že některé budou vůči druhému Česku citlivější. Tato neprivilegovaná a chudá část české společnosti pak naslouchá politikům, kterým říkám náhražková reprezentace. Není-li tu skutečná reprezentace druhého Česka v podobě politických stran a hnutí, jež by jasně formulovala jeho životní situaci a požadavky na změnu, druhé Česko volí politiky, kteří přinášejí náhražková témata, jako jsou kritika menšin, odmítání uprchlíků nebo islámu, a stavějí se do role kritiků politického a mediálního establishmentu. Z toho důvodu pak druhé Česko volilo Zemana a část volí SPD. Někteří redaktoři a moderátoři v České televize tíhnou k tomu, že v druhém Česku vidí iracionální populaci věčných kverulantů, kterou je třeba učit, co si mají myslet. Tato „výchova k demokracii“ pouze prohlubuje propast mezi ČT a druhým Českem, protože se v ní přehlíží, co to znamená být chudý.
Ing. Miloš Zeman
Považujete od veřejnoprávní televize za normální, aby byla „na kordy“ s hlavou státu, aby v ní prezident s výjimkou diskuse se svým soupeřem před druhým kolem přímé volby vůbec nevystupoval a aby o něm ČT informovala téměř vždy v dehonestujícím duchu? Nebo pro těch 2 853 390 lidí, kteří zvolili v minulém roce Miloše Zemana podruhé na Hrad, Česká televize nevysílá?
Právě předvolební diskuse Zemana a Drahoše před druhým kolem prezidentské volby ukázala, že ČT dokáže vést se Zemanem vynikající rozhovor, který, pokud vím, ocenil i Miloš Zeman. Celý problém je v tom, že obrazně řečeno, jedna strana dá políček druhé a druhá jí to vrátí jiným způsobem, a tak stále dokola. Chápu, že pro ČT je obtížné tuto spirálu zastavit a snažit se o věcný dialog s prezidentem, jestliže je mezi nimi oboustranná antipatie. Zemanovy výroky opravdu nejsou zrovna výzvou ke smíru. Jsou tu i další překážky, nejen výroky prezidenta na adresu ČT. Tyto překážky souvisejí s obecnějším problémem, o němž jsem mluvil před chvílí. Miloš Zeman dokázal s jistým politicko-pragmatickým mistrovstvím přesvědčit značnou část druhého Česka, aby ho volila. Pro většinovou část ČT proto může být zosobněním oné „iracionální a kverulantské“ části české společnosti. Jak jsem říkal, Miloš Zeman je však pouze náhražkovou reprezentací druhého Česka. Přes všechny tyto okolnosti by Česká televize měla usilovat o to, aby Miloše Zemana respektovala jako českého prezidenta zvoleného v přímé volbě.
Na poslední předprázdninové schůzi Sněmovny poslanci opakovaně neprojednali výroční zprávy o činnosti i hospodaření České televize, z nichž na ty za rok 2016 už docela sedá prach. Může jít o nátlak na radu i samotnou ČT, jak tvrdí někteří opoziční poslanci? Není to jen taková floskule, protože co by mohla rada pod nátlakem dělat jinak, než dělá?
Po odevzdání „Zprávy o hospodaření ČT za rok 2018“ bude ve Sněmovně ležet už šest zpráv, tedy Zpráva o činnosti ČT za rok 2016, 2017, 2018 a Zpráva o hospodaření ČT za rok 2016, 2017, 2018. Takové nahromadění zpráv ve Sněmovně je rarita v dějinách veřejnoprávních médií. Starší čtyři zprávy byly už volebním výborem doporučeny ke schválení ve Sněmovně, ale nikdy v ní nedošlo na hlasování. Začalo se o nich jednat, ale jednání bylo přerušeno nějakým jiným bodem programu. Jak už to dnes bývá, dá se to chápat dvěma naprosto odlišnými způsoby. Buď je to nátlak na Radu ČT, jak říkají někteří opoziční poslanci, nebo to naopak může být ochrana rady v situaci, kdy není jisté, jak přesně by hlasování dopadlo. Podle mne je to nejspíš tak, že předsednictvo Sněmovny a většina poslanců se momentálně zprávami nechtějí zabývat, protože se neshodnou na postoji k České televizi a vědí, že je to politicky citlivé téma. Tak to odsunou na jindy a tak dále. Se zprávami to také může dopadnout tak, že budou odsunuty ad calendas Graecas, čímž Římané mysleli neexistující termín, jako kdybychom řekli, že to bude třicátého druhého května, tedy že se o nich nebude v tomto volebním období hlasovat nikdy.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Mluví se o tom, že během letošního nebo příštího roku dojde k pokusu o navýšení a zplošnění koncesionářských poplatků. Platit je prý budou nejen majitelé televizních či rozhlasových přijímačů, ale všeho, na čemž lze produkci České televize, respektive Českého rozhlasu sledovat. Tedy včetně mobilů, tabletů, osobních počítačů a tak dále. Považujete tento záměr za odůvodněný i vzhledem k tomu, že se od 1. ledna 2008 jejich výše nezměnila?
Nevím o něm. Je však jasné, že daný stav nelze konzervovat do nekonečna, když vzrostla inflace a celé hospodářství na tento růst reaguje. Například v Irsku se tamější veřejnoprávní televize kvůli dlouhodobému zakonzervování příjmů potýká s vážnými finančními problémy, které ji donutily dokonce rozprodávat pozemky, které patří k její budově. U nás se podařilo vyjednat, že Česká televize dostává tzv. vratku z HDP, která ročně činí 350 milionů korun. Tyto prostředky jsou však určeny na digitalizaci spojenou s přechodem na DVB T2, která se uskutečňuje z rozhodnutí Evropské unie. Pokud dohoda o vratce z DPH bude platit i po roce 2021, kdy skončí digitalizace, částečně tento příjem nahradí ztráty plynoucí z inflace v situaci zakonzervovaných koncesionářských poplatků. Potřebné je dlouhodobé systémové řešení, ne pouhé improvizace, jakým by byl návrh na zvýšení koncesionářského poplatku o tolik či tolik procent.
Jaké varianty řešení mohou nejspíš přicházet do úvahy?
Ve Švédsku a v Dánsku se uzavírá smlouva mezi státem a veřejnoprávní televizí většinou na deset let. Vymezuje se v ní rozsah poskytování veřejné služby a stanovují se prostředky, které na tento účel stát vydá. První možnost je určit, co přesně stát žádá v plnění veřejné služby. Žádá od veřejnoprávní televize sportovní přenosy, zábavní pořady, původní tvorbu, zpravodajství, vysílání pro děti? A v jakém rozsahu? Ve smlouvě se pak stanoví množství prostředků, které stát za tuto službu poskytne na dostatečně dlouhou dobu. Asi by to bylo nejlepší řešení. Dalšími variantami jsou navázání koncesionářského poplatku na inflaci nebo rozšíření povinnosti platit koncesionářský poplatek na notebooky, tablety a všechna další zařízení, která umožňují sledovat vysílání České televize.
Jste jedním z pětice současných členů Rady ČT, jimž 26. března příštího roku vyprší šestiletý mandát. Obměna třetiny radních může přinést obrat v tom, jak orgán, jímž se má uplatňovat právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, šel na ruku jejímu vedení. Budete se o nominaci znovu ucházet a myslíte, že vám mohla uškodit role „rebela“, protože jste obvykle byl jediným radním, který při hlasováních „nešel s davem“?
Zatím jsem se definitivně nerozhodl. Jak mi říkal jeden diskutující na debatě o České televizi, který patřil mezi prekarizované občany: „Co tam děláš?“ „Kde jsou nějaké změny?“ Těžko se vysvětluje, že viditelně měnit ČT z krajně menšinové pozice rebelského radního je jako chtít měnit proud řeky holýma rukama. „Nejít s davem“ je vždy dvojznačné: může to přinést zdrcující porážku a vyloučení, nebo naopak skutečnou změnu, po níž se k vám přidá většina. Nechci to chápat nějak pateticky, ale ve svém základním postoji „Neohlížej se na to, co momentálně říká většina“, vzpomínám na Masaryka, Husa, Freuda i Marxe. Pokud budu znovu kandidovat, pak s vědomím toho, co říká filozof Slavoj Žižek: „Je třeba, abychom podruhé ztroskotali lépe.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
