Životní úroveň v České republice podle oficiálních zpráv roste. Jak to vidíte vy? Je náš stát oporou pro samoživitelky, sociálně slabé, důchodce? Mají mladé rodiny šanci na slušný život? A co říci na to, že stále tolik lidí žije doslova od výplaty k výplatě a má problém vůbec vyjít?

Ve vaší otázce je obsažena i odpověď. Bohužel žádný stát se nestará především o samoživitelky, sociálně slabé, důchodce, hendikepované atd., prostě o ty, kteří neměli štěstí anebo jsou na konci své pouti. To nejsou ti, kteří by přispívali k rozkvětu společnosti a jeho bohatství. To jsou ti, kteří nás takzvaně brzdí, často dokonce i obtěžují. Podívejme se, jak se o členy své vlastní rodiny s tímto „hendikepem“ starají jejich děti a blízcí. A stát je souhrnem těchto jedinců. Ano, jsou kultury, které mají ve svém „náboženství“ povinnost postarat se… A dělají to… Naším „náboženstvím“ je ale především zisk, spotřeba a úspěch… Bohužel.

Velkou diskusi vyvolává činnost exekutorů u nás. Mají podle vás pravdu ti, kteří říkají, že exekutoři terorizují Česko, nebo ti, podle kterých si značná část dlužníků může za své problémy sama?

Vím o tom pouze to, co si přečtu v novinách… Takže nic, za čím bych si mohl stát… A naštěstí ve svém okolí jsem se s tímto tématem na vlastní kůži nepotkal. A doufám, že nepotkám. Pokud si půjčuji, tak pouze tolik, kolik mohu garantovatelně splatit. Napřed myslím, tedy počítám, a teprve potom konám…