Ten v posledním týdnu čelí silné kritice za komentář zveřejněný na blogu Aktuálně.cz. V něm uvedl, že Romové si za svoji bytovou situaci mohou sami proto, jak se k bydlení chovají. Podle Ivany Šťastné nelze problém paušalizovat. „Rozhodně bych nepaušalizovala problém a nelze zcela jednoznačně tvrdit, že Romové si za svou bytovou situaci mohou sami. Tak jako někteří lidé většinové společnosti své bydlení zvelebují, jsou i tací, kteří si svého bydlení neváží a podle toho se k němu chovají. Je to způsobeno tím, že někdo si zkrátka svého bydlení váží a jiný ne. Navíc některé byty – respektive majitelé tomu říkají byty – jsou v takovém stavu, že se de facto o prostoru k bydlení nedá hovořit,“ řekla zkušená odbornice redakci. Tuto situaci zhoršují takzvaní obchodníci s chudobou.
Vyčítáte Okamurově SPD, že obstrukcemi blokuje pandemický zákon?Anketa
Po výrocích Křečka navíc ředitel organizace Romodrom Nikola Taragoš volá po jeho odvolání s tím, že Křeček problematice nerozumí: „Ano, sociálně vyloučení a Romové jsou velmi blízko sebe, protože jsou vylučováni právě proto, že jsou Romové,“ uvedl Taragos pro server Romea.cz. Samotnou odbornost Stanislava Křečka zkušená vedoucí hodnotit nechtěla, ale přidala svoji zkušenost. „Já jsem letitý praktik a na sociálním odboru ve funkci vedoucí odboru pracuji téměř 30 let. Ano, je pravda, že sociálně vyloučení a Romové jsou termíny, které stojí velmi blízko sebe. Jak se cítí většina Romů, také nevím, protože se do pocitů jiných lidí těžko dokážu vcítit. Možná by stálo za zamyšlení, kdyby se Romové, kteří se cítí vyloučeni, zamysleli nad tím, proč tomu tak je. Bohužel je většinová společnost vnímá jako lidi, kteří jsou závislí na sociálních dávkách a nepracují. Pokud nepracují, mají dostatek volna a čas na to se ve večerních hodinách bavit, když ostatní, kteří žijí nedaleko, musejí ráno vstávat do práce. Opět toto téma nelze paušalizovat,“ uvedla Ivana Šťastná.
Kdo ty domy zbořil?
Ombudsman svoje prohlášení později obhajoval: „Jestli se někdo nastěhuje do nějaké lokality a vzápětí ji svým chováním vytvoří jako vyloučenou, tak čí je to vina, kdo ty domy zbořil, kdo je počmáral, kdo zdevastoval ty dveře? Každý obyvatel a každý starosta vám řekne, kdo to udělal. Ti obyvatelé, kteří tam bydlí, nikdo jiný to nemohl udělat. Takže pokud si toto nepřiznáme, tak se k tomu řešení prostě nedostaneme,“ bránil se pro iDNES.cz Křeček kritice. Šťastná k tomu podotkla, že z jejích vlastních šetření v domácnostech vyplývá, že existují byty, které neměly ani vchodové dveře v pantech, všude vládl obrovský nepořádek, pach, rozbitá okna, a tak dále. Ale naopak potkala i případy opačné, kde byl za zamčenými dveřmi hezký, čistý byt. „Romové jsou lidé, kteří se často navštěvují, a tak možná v těch zničených domech to ne vždy byla vina všech romských obyvatel, skutečně ten nepořádek mohl udělat některý z návštěvníků, který k cizímu majetku nemá žádný vztah a ničení je zábava,“ řekla.
Fotogalerie: - Babiš v Ústí
A dále pro ParlamentníListy.cz popsala svoji letitou pracovní zkušenost. Poukázala na to, že často od kolegů i ostatních slýchá, jak je Ústí nad Labem v tomto ohledu specifické, ale zatím jen marně doufá, že tuto specifičnost jednou někdo v sociální oblasti zohlední. „S problémy, se kterými se setkáváme v Ústí nad Labem, respektive v Ústeckém kraji, se potýkají i Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj. Ostatních se to buď vůbec, anebo jen velmi okrajově týká, a tak často nechápou, co stále kritizujeme. Město, kterým protéká řeka, za ní se tyčí hory a nedaleko velké rekreační jezero Milada. Co krásnějšího si přát pro bydlení… opak je pravdou,“ začala popisovat Ivana Šťastná.
Který z nedávných lídrů SSSR či Ruské federace byl nejlepší?Anketa
Přicházejí i ze Slovenska
Připomněla, že Ústí trpí jednou z nejvyšších nezaměstnaností a množstvím takzvaných vyloučených lokalit včetně celého sídliště Mojžíř. „A kdo jsou převážně lidé z vyloučených lokalit? Hlavně vícečetné rodiny s mnoha dětmi. Rodiče se několik dlouhých let úspěšně drží na štědrých sociálních dávkách všeho druhu a děti na to vše koukají a přebírají vzor rodičů. Pracovat se nemusí a peníze se získávají z úřadu práce. Otec někde pracuje a větší děti vědí, že načerno,“ řekla s tím, že rodiny přicházejí i ze Slovenska. Děti jsou často neočkované, bez základních hygienických návyků a prioritou rodičů prý není návštěva základní školy. „Rodiče nepracují. Ne, nechci tuto situaci paušalizovat, ale tady je to dost častý jev. Děti, které jsou dnes samy rodiči, jen přebírají vzorec chování svých rodičů. Kdo by mě chtěl kritizovat za paušalizaci situace, nechť mě praktickými případy přesvědčí o opaku. A to přímo tady a v tomto městě,“ vyzvala letitá sociální odbornice.
„Rodiny, a nevztahuje se to jen na romské, mají bohužel v této oblasti zažitý vzorec. Vzdělání dětí není důležité, stejně děti skončí na dávkách. Častěji se vyskytuje jev finanční neznalosti: Teď mám peníze, a jak to bude v následujících dnech? Nějak bude… Zboží, kterého jsou plné regály, je lákadlem, a tak se nakupuje,“ pokračovala Šťastná a podotkla, že když se člověk dostane k bytu bez velké námahy a s placenými náklady, nemá k věci takový vztah. Jinak to pak vidí ti, kteří si museli na byt vydělat, půjčit a splácet. „Vůbec netvrdím, že lidé z vyloučených lokalit by nechtěli lepší bydlení, ale je třeba vidět i tu druhou stránku věci.“
Může za to celá společnost
Sama si vůbec nemyslí, že si za svou situaci mohou Romové sami. Na vině je celá společnost. „V ústavě je zrušena pracovní povinnost, dávky jsou víc než štědré, a to již mnoho desítek let. Umožňují dlouhodobě poměrně slušně žít, když se to umí. Umožnili jsme některým lidem nepracovat, protože tomu systém nahrává. Lidé, kteří mají jen základní nebo dokonce žádné vzdělání, by si v práci vydělali buď jen o trochu víc, anebo stejně, jako získají na dávkách. A to by museli ráno vstávat a osm hodin minimálně denně pracovat,“ vysvětlila nepoměr.
Psali jsme:
Stát podle ní také neumí „zatočit“ s obchodníky, kteří pronajímají za nekřesťanské peníze bydlení, které nazývají bytem, a to právě lidem z vyloučených lokalit – takzvaní obchodníci s chudobou. Vědí totiž, že stát – tedy daňoví poplatníci – to zaplatí. „Nájemníci k bytům nemají žádný vztah, tak proč je vylepšovat a opečovávat, když to není moje? Léta se neúspěšně snažím o systémovou změnu v dávkách a bohužel žádná vláda nikdy nenašla odvahu to změnit,“ řekla Ivana Šťastná. Sama se také podílela na návrhu zákona od hnutí SPD, který podmiňuje čerpání sociálních dávek.
Fotogalerie: - U německých sousedů
Chceš dávky? Pracuj pro obec
„Chceš peníze z dávek a nepracuješ víc než tři roky? Nemáš žádné vzdělání? Budeš pracovat na úklidu obce, a to alespoň polovinu fondu pracovní doby. To jsou čtyři hodiny denně a po zbytek si můžeš hledat zaměstnání. Pokud to nesplníš, nedostaneš peníze od daňových poplatníků. To by byla jedna ze systémových změn. Protože jsou i tací, kteří již téměř 30 let nepracují, takže nejde jen o práci, ale o obnovu pracovních návyků. Základem změny by měla být pracovní povinnost, pokud žádáš o dávky. U dlouhodobě nezaměstnaných to vypadá, jako že se snaží hledat si zaměstnání, ale je spíše snaha práci si nesehnat,“ vysvětlila vedoucí sociálního odboru v Ústí nad Labem.
Přiznala rovněž, že sehnat sociálního pracovníka není vůbec lehké. Do výběrových řízení se často nikdo nepřihlásí. Důvodem může být i to, že je těžké pracovat a snažit se změnit myšlení a chování lidí z vyloučených lokalit, když není motivace a vůle věc změnit. „Pokud mi organizace Romodrom v Ústí nad Labem dokáže, že například z dvaceti rodin s dětmi z vyloučené lokality si deset z nich, tedy alespoň polovina, zajistí bydlení, rodiče začnou chodit do zaměstnání a bydlení si budou hradit ze získané mzdy a třeba z části z dávek, děti začnou trvale chodit do školy, budu velmi ráda, že se situace začíná měnit k lepšímu. Nic jiného si nepřeji,“ dodala Ivana Šťastná. O schůzku kvůli tomu požádala i ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
