Česká národní banka ve středu zvýšila potřetí v řadě úrokové sazby a guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že v letošním roce nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb. Rozhodnutí prý bylo vedeno snahou zchladit přehřívající se tuzemský trh práce a částečně také ještě trh s nemovitostmi, ale také reakcí na poměrně slabou korunu. Lze po tomto kroku centrální banky očekávat nějaký efekt?
Ale ano, efekt zcela jistě lze očekávat: Asi tak ode dneška za půl až tři čtvrtě roku. V té době vyšší úrokové sazby začnou mít snižující efekt na cenovou hladinu, neboli jednoduše řečeno, začnou brzdit inflaci. „Smůla“ je, že kdyby ČNB dneska neudělala nic, inflace by zhruba v té době už brzdila sama od sebe taky…
Další efekt je v oblasti hypoték a obecně úvěrů. Zdražení úvěrů, nota bene ještě v kombinaci se zpřísněním pravidel pro jejich poskytování, přibrzdí nárůst zadlužení i nárůst cen nemovitostí. „Smůla“ ovšem je, že ceny realit by začaly do roka a možná i dřív klesat i samy od sebe kvůli ekonomickému cyklu…
A ještě další efekt bude v tom, že lidé budou obtížněji splácet ty úvěry, které si už nabrali. „Smůla“ ovšem je, že lidé by obtížněji spláceli tak jako tak, protože do roka vzroste nezaměstnanost.
Takže když to tak shrneme, zvýšení úrokových sazeb je dle mého soudu nejen že zbytečné, ale dokonce kontraproduktivní, protože přichází asi tak o rok nebo o dva s křížkem po funuse. Prostě: Já bych dneska pro zvýšení úrokových sazeb už ruku nezvedla. Stejně jako ji nezvedl jen jeden ze sedmi členů bankovní rady ČNB.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník