Smůla, že ČNB přichází s křížkem po funuse. Markéta Šichtařová také o zmatku kolem brexitu, jehož využívají labouristé a čím dál otevřeněji vzývají Marxe a spol.

30.09.2018 18:04

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Zvýšení úrokových sazeb, k němuž potřetí v řadě přistoupila Česká národní banka, je nejen zbytečné, ale podle Markéty Šichtařové dokonce kontraproduktivní, protože přichází se zpožděním rok, nebo dva. Analytička komentuje i situaci ve Velké Británii, kde opoziční Labouristická strana plánuje do budoucna nařídit velkým firmám, aby předaly deset procent svých akcií zaměstnancům. Podle ní labouristé využívají zmatku kolem brexitu ve svůj prospěch a čím dál otevřeněji vzývají Marxe & spol. Jejich nápad považuje za jugoslávskou cestu socialismu.

Smůla, že ČNB přichází s křížkem po funuse. Markéta Šichtařová také o zmatku kolem brexitu, jehož využívají labouristé a čím dál otevřeněji vzývají Marxe a spol.
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Česká národní banka ve středu zvýšila potřetí v řadě úrokové sazby a guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že v letošním roce nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb. Rozhodnutí prý bylo vedeno snahou zchladit přehřívající se tuzemský trh práce a částečně také ještě trh s nemovitostmi, ale také reakcí na poměrně slabou korunu. Lze po tomto kroku centrální banky očekávat nějaký efekt?

Ale ano, efekt zcela jistě lze očekávat: Asi tak ode dneška za půl až tři čtvrtě roku. V té době vyšší úrokové sazby začnou mít snižující efekt na cenovou hladinu, neboli jednoduše řečeno, začnou brzdit inflaci. „Smůla“ je, že kdyby ČNB dneska neudělala nic, inflace by zhruba v té době už brzdila sama od sebe taky…

Další efekt je v oblasti hypoték a obecně úvěrů. Zdražení úvěrů, nota bene ještě v kombinaci se zpřísněním pravidel pro jejich poskytování, přibrzdí nárůst zadlužení i nárůst cen nemovitostí. „Smůla“ ovšem je, že ceny realit by začaly do roka a možná i dřív klesat i samy od sebe kvůli ekonomickému cyklu…

A ještě další efekt bude v tom, že lidé budou obtížněji splácet ty úvěry, které si už nabrali. „Smůla“ ovšem je, že lidé by obtížněji spláceli tak jako tak, protože do roka vzroste nezaměstnanost.

Takže když to tak shrneme, zvýšení úrokových sazeb je dle mého soudu nejen že zbytečné, ale dokonce kontraproduktivní, protože přichází asi tak o rok nebo o dva s křížkem po funuse. Prostě: Já bych dneska pro zvýšení úrokových sazeb už ruku nezvedla. Stejně jako ji nezvedl jen jeden ze sedmi členů bankovní rady ČNB.

Jakou roli v ekonomických výhledech a prognózách hraje cena ropy, která vystoupala na nejvyšší úroveň od konce roku 2014 a prodává se za více než 81 dolarů za barel? Pokud by USA vyslyšely výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při projevu na Valném shromáždění OSN, aby umožnily Íránu pokračovat v exportu ropy, vedlo by to k rapidnímu snížení její ceny?

Pokud by nedošlo k uvalení sankcí na Írán, cena by skutečně byla nižší. Nicméně ani takto se nedá předpokládat nějaký raketový nárůst. Tak třeba já si myslím, že cena se neusadí dlouhodobě nad 100 USD za barel, a to prostě proto, že čím je cena vyšší, tím víc se vyplácí aktivovat v USA poměrně drahé vrty, v nichž se těží ropa z břidlic frakováním. Růst ceny tedy automaticky znamená razantně rostoucí nabídku zejména z USA. To je rozdíl proti minulosti. A to taky znamená, že se přirozeně vytvořila jakási puklice nad cenami ropy. Proto bych dneska význam cen ropy na ekonomický růst už nedramatizovala ve srovnání s obdobím před deseti či ještě více lety.

Podle prezidenta Miloše Zemana by Evropská komise neměla členským státům přesně určovat, do čeho mají investovat evropské dotace. O jejich využití by měly rozhodovat samy státy. Pomohlo by to zvýšit efektivitu těchto investic?

Já jsem principiálně proti dotacím. Nejraději bych byla, kdybychom evropské dotace nečerpali vůbec, já si totiž nemyslím, že nám skutečně pomáhají. Ale pokud už je „musíme“ čerpat, pak ano, pak souhlasím s tvrzením, že by nám Evropská unie alespoň neměla mluvit do toho, na co jsou použity. Já sice chápu, že ten, kdo peníze dává, chce nad nimi mít kontrolu, ale současně by i ten, kdo peníze dává, měl pochopit, že nejlepší vhled do toho, kde peníze nejvíc pomohou, má ten který jednotlivý stát a nikoliv Brusel.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Babišova vláda schválila novelu zákona, podle které by na státní pobídky měly nově dosáhnout projekty s vyšší přidanou hodnotou a vytvářející kvalifikovaná pracovní místa. Chce přitom ale všechny žádosti sama posuzovat a vybírat si, kterým investorům pomůže, zatímco dosud při plnění podmínek bylo získání pobídek automatické. Zatímco s potřebou změnit systém investičních pobídek většina sněmovních stran i odborníků souhlasí, zvýšené pravomoci vlády kritizují. Jaký je váš pohled na stávající a na nově navrženou praxi?

Je to skutečně enormně dvojsečné. Na jednu stranu je holý nesmysl podporovat projekty s nízkou přidanou hodnotou, které zvýrazňují charakter české ekonomiky coby montovny či země skladů. Když už pobídky, tak do oborů, které mají budoucnost.

Na druhou stranu zvýšení pravomocí vlády silně zavání živnou půdou pro korupci a zneužívání peněz. Ten systém by přeci šel postavit tak, aby se vyhodnocoval automaticky, víceméně počítačovým algoritmem, přičemž kritéria by byla nastavena tak, že by automaticky zvýhodňovala projekty s vysokou přidanou hodnotou…

No, a když to tak vezmu kolem a kolem, já vlastně vůbec nejsem pro státní pobídky, nejvíc by se mi zamlouvalo, kdyby byly celkově zrušeny.

V příjmech státního rozpočtu za letošní rok se objeví půl miliardy korun, které tam odvede Národní podnik Budějovický Budvar. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana se s odvodem ve výši 500 milionů korun počítalo již při přípravě státního rozpočtu. Co říkáte kacířské myšlence, zda si stát nemohl „národních podniků“ nechat víc?

Vskutku nechutná myšlenka. Poznala jsem více či méně zblízka při své profesi fungování různých typů podniků a s naprosto čistým svědomím mohu prohlásit, že ty, které byly státní, ve většině případů fungovaly když ne mizerně, tak aspoň hůř než podniky soukromé. V těchto podnicích šlo většinou manažerům jen o to udržet si židli, moc nevyčuhovat a neštvat vládu. Efektivita šla stranou. A je to jasné, jinak to ani být nemůže. Státní podniky bych z 90 procent privatizovala. A těch zbývajících deset bych neprivatizovala jen proto, že by se o všechny socialisty asi jinak pokoušel infarkt …

Britské firmy zaměstnávající více než 250 lidí by podle plánu opoziční Labouristické strany v budoucnu měly poskytnout 10 procent svých akcií do rukou zaměstnanců. Podle stínového ministra financí Johna McDonnella by se velké společnosti měly začít více dělit o své zisky, které dosud zůstávaly v rukou několika málo boháčů. Už dříve labouristé představili plány na znárodnění klíčových podniků, jako jsou energetické a železniční společnosti. Co záměrům strany, která Spojenému království naposledy vládla v letech 1997 až 2010, říkáte?

Britští labouristé se v poslední době skutečně zradikalizovali a celá britská politická scéna jde do pekla. Britští politici jsou velmi slabí a mají extrémně špatnou vyjednávací pozici ohledně brexitu. A labouristé toho zmatku kolem brexitu využívají ve svůj prospěch a čím dál otevřeněji vzývají Marxe & spol. Jejich nápad je vlastně jugoslávskou cestou socialismu.

Mám z toho nedobrý pocit. Mají tam aktuálně nejslabší politiky za více než sto let. Labouristi si myslí, ze když dají deset procent každé velké firmy zaměstnancům, tak zvýší produktivitu. To je ale nesmysl. Akorát ukradnou část firmy stávajícím majitelům a noví s tím nebudou umět naložit. To je jako ukradení půdy bělochům v Zimbabwe. To nemůže skončit dobře.

Když noční můra se stane skutečností: Vinou zvůle státních institucí je i dnes možné, aby se člověk dostal do institucionální pasti, z níž není úniku. Toto je biografický a investigativní příběh ženy, kterou „rozvinutý stát“ kvůli své aroganci téměř zničil. Víc než rok byla na základě vykonstruovaných obvinění držena proti své vůli v blázinci. A když nakonec byl podvod odhalen a žena musela být propuštěna, zaplatila cenu nejvyšší: zkorumpované úřady jí v době, kdy byla na základě podvodu zavřená v psychiatrické léčebně, odebraly dítě…

OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Spisovatel: Greta? Posírají se hrůzou a tleskají. Nanynky dělají propagandu. Milion chvilek se povyšuje

7:44 Spisovatel: Greta? Posírají se hrůzou a tleskají. Nanynky dělají propagandu. Milion chvilek se povyšuje

ROZHOVOR Když budu chtít ideologii, zapnu ČT24. Když chci informace, rozhlédnu se jinde. Estráda Mil…