Co říkáte na to, že vám byla udělena anticena Bludný balvan?

Abych řekla pravdu, zastihl jste mě trochu nevhod, moje myšlenky jsou teď někde úplně jinde. Zrovna se vracím ze schůzky s jedním molekulárním genetikem, kde jsem dostala tolik nových informací, že si nejsem jistá, že se budu schopna soustředit na vaše otázky. 

Tak můžeme začít klidně tím, co se chystáte psát, protože, předpokládám, že se ta schůzka týkala nějakého vašeho aktuálního tématu. 

No jasně. Potřebovala jsem pochopit, jak přesně byl netopýří virus v laboratoři ve Wu-chanu modifikován, aby se mohl navázat na receptory v lidské buňce. Ty okolnosti, jak se to vlastně stalo, že vědci, kteří nás údajně chtěli tak vehementně chránit před nebezpečím smrticích epidemií, až jednu takovou sami vyrobili, mne natolik pohlcují, že Bludným balvanem se teď fakt nezabývám. Mimochodem, je to zajímavé. Viděl jste tu slavnou epizodu ze seriálu Simpsonovi z roku 2010, v níž se zdrojem globální epidemie stanou kočky? A epidemie covidu-19 skutečně s kočkami souvisí. 

Opravdu? Jak? 

No, ony koronaviry, jak známo, většinou svoje nositele nezabíjejí. Jedinou výjimkou jsou kočičí koronaviry. Ty někdy dokážou v těle kočky zmutovat do smrtelné varianty. Je to proto, že spike protein kočičího koronaviru obsahuje takzvané furinové štěpící místo. Když chtěli vědci ve Wu-chanu učinit netopýří virus smrtelným, snažili se napodobit kočičí koronavirus a vsunuli do něj právě furinové místo, které „okopírovali“ z kočičího koronaviru. 

Počkejte, to chcete říct, že tvůrci Simpsonů věděli o budoucí pandemii už v roce 2010? 

(smích) Ne, to říct nechci, ale faktem je, že výzkumy na koronavirech se děly léta. Právě kočičí koronaviry a jejich furinová štěpící místa, to je takový spojující bod, kde se potkávají výzkumy Američanů a Číňanů. A v určitou chvíli se ty týmy zřejmě propojily a začaly spolupracovat. Ty práce na toto téma existují a byly známé, respektive, kdo se o to zajímal, ten to věděl. Tak třeba to někdo řekl i scenáristům (smích). Anebo je to prostě náhoda. 

A dozvíme se někdy o té americko-čínské spolupráci ve Wu-chanu na virech, které zabily miliony lidí, něco víc? A budou aktéři někdy pykat? 

Nevím. Zrovna včera jsem o tom dělala rozhovor pro moji platformu Mainstream s amerikanistou a politologem Romanem Jochem. Hodně to záleží na politice. Republikáni to možná využijí jako předvolební téma, a pak je jistá naděje, že budou chtít usvědčit viníky. V Kongresu USA běží velké vyšetřování a na povrch vyplouvají detaily o tom, co se v letech před pandemií na poli těchto výzkumů dělo, a některé věci jsou opravdu šokující.

Hodně tomu pomohla iniciativa Right to Know, jejímuž spoluzakladateli Gary Ruskinovi se podařilo na základě zákonů o svobodném přístupu k informacím doslova „vytřískat“ z amerických institucí desítky e-mailů a zápisů. Je to neuvěřitelné čtení.  Jsou to desítky stran dokumentů a rozborů, já v tom teď ležím a snažím se nějak si to utřídit. Jednoznačně z toho vyplývá, že ti lidé se fakt cíleně domlouvali na tom, jak to zaonačit, aby se ta diskuse o laboratorním úniku vůbec nevedla, přestože – a to z toho je taky vidět – věděli, že všechny stopy vedou právě tímto směrem. Je to velká story o totálním selhání institucí. Svoje pohůnky měli všude na světě, i v Česku. My jsme o tom už dělali pořad i v Mainstreamu i on-line diskusi na Twitteru a určitě není poslední. 

Jaký zájem by na tom světová vědecká komunita mohla mít, aby jim v tom pomáhala? 

Tak především granty. Lidé jako Fauci rozhodují o velkých balících peněz. Například jeden z vědců Kristian Andersen, který nejdříve vyslovil podezření, že virus vznikl v laboratoři, ale pak úplně otočil a vášnivě hájil přírodní původ, pak dostal spoustu peněz na své výzkumy. Dnes se řeší, nakolik byl tímto „motivován“. On tvrdí, že o tom grantu bylo rozhodnuto už předtím, což je pravda, jenomže zapomněl zmínit, že ještě chyběl Fauciho podpis. Takže vědci ve vysokých patrech se rozhodovali podle toho, kudy tečou peníze, a někteří další s nimi chtěli být zadobře, tak jim aktivně pomáhali báchorku o přírodním původu viru šířit.

Andersen sám dokonce v jedné té zprávě říká, že nechtěl být tím, kdo to selhání vědy oznámí světu. Moc dobře si uvědomovali, k čemu by to vedlo, a že by na to vlastně doplatili všichni. Takže drželi spolu. No a ti v těch nižších patrech všude po světě by se museli postavit proti nim, což jim většinou nestálo za to. Vždyť víte, jak těch pár, kteří se o to pokusili, dopadlo. Vzpomeňte na doktorku Soňu Pekovou. A tak se zavřeli do laboratoří a mysleli si svoje.