Sociolog Herzmann, expert na průzkumy: Část voličů ANO už začíná být hodně netrpělivá. Lakmusovým papírkem bude, jak Babiš zvládne problém silnic

05.05.2019 10:10

ROZHOVOR Mediální obraz dříče si premiér Andrej Babiš prý stále udržuje. S obrazem toho, kdo všechno zařídí, už je to horší. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to řekl dlouholetý sociolog Jan Herzmann. Podle něj bude záležet na tom, jaké viditelné sliby se mu ještě podaří splnit. Pravicoví voliči prý čekají na novou energii, ale ani Václav Klaus mladší to nebude mít lehké. „Nevylučuji, že se ona energie upře ke spojení pravice k porážce Andreje Babiše. A taková energie by mohla zafungovat. Pak je samozřejmě otázkou, kdo bude ochoten o něco ustoupit ze svých pozic a do společného projektu jít. To není snadné,“ vysvětlil Herzmann. Navíc motivovat k volbám Čechy, kteří se o politiku nezajímají, je prý velmi obtížné.

Sociolog Herzmann, expert na průzkumy: Část voličů ANO už začíná být hodně netrpělivá. Lakmusovým papírkem bude, jak Babiš zvládne problém silnic
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Herzmann

Anketa

Chcete, aby Babiš skončil za Čapí hnízdo v kriminále?

11%
77%
hlasovalo: 13931 lidí

V českých městech se konala demonstrace Za nezávislou justici, kritická slova zaznívala proti premiérovi Andreji Babišovi i prezidentu Miloši Zemanovi. Loni jsme byli také svědky podobných protestů, jak vnímáte ty letošní? Zesiluje se nervozita mezi voliči, nebo jde o běžný projev odpůrců?

Myslím, že žádná větší nervozita na ulicích není, jde o poměrně běžný projev nesouhlasu. Samozřejmě s tím, jak se vleče kauza Čapí hnízdo, roste nespokojenost části voličů se skutečností, že Andrej Babiš je premiérem. Ale když to vezmeme z hlediska klimatu ve společnosti, nejde o zásadní prvek.

Domníváte se – protože bylo ohlášeno, že se protesty budou opakovat – že dojde k výraznějším změnám? Odpůrce jsem slyšela přirovnávat se k pomyslným žábám, pod nimiž přibývá vroucí vody a ony se snaží vyskočit. Je důvod se takto cítit kvůli české politice?

Ti, kdo cítí principiálně špatné, že osoba podezřelá z trestného činu stojí v čele vlády, se tak cítí celkem přirozeně, ale já bych pouze upozornil, že máme historickou zkušenost s podobnými projevy nespokojenosti. Šlo o poměrně masovou záležitost s názvem Děkujeme, odejděte, a vlastně politický dopad událostí, které se odehrály pod tímto heslem, byl prakticky nulový. Nevím, jestli nyní nepřeceňujeme, že je zde určitá skupina nespokojená a vyzývá k občanské aktivitě. V žádném případě tím nechci protesty snižovat, lidé na to mají právo a mají pro to své názorové důvody, ale dopad na reálnou politiku bude opět velmi malý.

Často a nejčastěji od premiéra Andreje Babiše slýcháme, že se jedná o kampaň, komplot a podobně. Věří voliči tomuto vysvětlení?

Zjevně část voličů, nezanedbatelná část, tomu věří, protože hnutí ANO neoslabuje, pohybuje se někde nad hranicí třicet procent – pravděpodobně zúčastněných voličů. A hnutí ANO má opravdu náskok, jak se říká, o parník před ostatními stranami a hnutími. Zdá se mi, že to zatím s voličskou základnou hnutí ANO nijak nepohnulo.

Jde nyní Andreji Babišovi o všechno? Boří se tak trochu jeho mediální obraz dříče a člověka, který všechno zařídí?

To je trochu jiná otázka. Mediální obraz dříče, to se asi nemění. Ale toho, kdo všechno zařídí, to se maličko mění, protože hnutí ANO je přeci jen v politice dlouhou dobu a některé věci zatím zařídit nedokázalo. Já nechci posuzovat, zda opravdu nemohlo, nebo neumělo zařídit, ale ona změna, kterou slibovalo hnutí ANO zejména před prvním vstupem do vlády vedené sociální demokracií, zatím nastává pomaleji. A část těch příznivců hnutí ANO, kteří si od toho slibovali hodně, začíná být hodně netrpělivá.

Bude záležet na tom, zda vláda některé záležitosti nakonec prosadí. Takovým symbolickým lakmusovým papírkem budou opravy i výstavba silnic, protože ty vidí lidé reálně ve 3D světě – silnice jsou kolem nich, dálnice, silnice první, druhé i třetí třídy. A jestli v tomto směru populace zaznamená nějaký výrazný progres, možná Andreji Babišovi odpustí jiné věci, které se táhnou déle, než čekali. Uvidíme, já bych zatím si ani nemyslel, že základním signálem, jak se mění klima, budou evropské volby, protože ta účast bude pravděpodobně nižší než minule. Bude tak nízká, že se nebude považovat za nějaké výrazné vyjádření názorů na politiku ve státě.

Dá se tedy podle vás říci, že ač politici slibují cokoliv, voliči jim to nakonec doopravdy reálně spočítají?

To platí samozřejmě obecně, voliči skočí na sliby a skočí na ně voliči všech politických stran – na tom je založen politický marketing. Ale kdyby se ony sliby dlouhodobě rozcházely s realitou, tak na to politické strany dojedou, jako se ostatně stalo třeba ODS. Hluboký propad ODS nebyl způsobem zdaleka jen kauzou Nečas. ODS už nebyla dostatečně důvěryhodná jako strana, že prosadí svůj politický koncept, takže každopádně voliči to po nějaké době politikům vždycky sečtou.

I na ODS se chci zeptat. Jak u voličů může uškodit, nebo prospět, co se v ní poslední dobou děje? Vyloučila Václava Klause mladšího a řady občanských demokratů se rozhodla opustit také Zuzana Majerová Zahradníková...

Myslím, že krok paní Majerové Zahradníkové je jakousi třešničkou na dortu jménem Václav Klaus mladší. V zásadě se to dalo čekat poté, jak hlasovala v Poslanecké sněmovně a poté, co Václav Klaus mladší říkal, že má budoucí členy své strany i v Poslanecké sněmovně. Daleko podstatnější je, co se dělo a děje přímo kolem něho jako osoby.

Určitě bude jeho odchod z ODS znamenat ztrátu části voličů, ale podle mého soudu to bude znamenat větší zisk těch, kdo kvůli Václavu Klausovi mladšímu stranu nevolili. Protože klasický elektorát ODS není zdaleka tak eurokritický jako Václav Klaus mladší, dokonce je elektorát ODS poměrně příznivě naladěn vůči euru, a Václav Klaus mladší byl od tohoto bývalého majoritního elektorátu názorově poměrně daleko. Z toho soudím, aniž bych měl empirická data, že to ODS vcelku nepoškodí a možná jí to malinko pomůže.

Čekají voliči na nějakou pravicovou stranou s novou energií? Třeba právě na tu, kterou hodlá založit Václav Klause mladší se svým otcem?

Já bych si, s dovolením, z vaší otázky vypůjčil jedno slovo. Myslím, že pravicoví voliči čekají na novou energii. Čekají, že vznikne nějaká, poměrně dost na okraji stojící, od středu vzdálená, nová politická strana. Ukazuje se, že nové strany to mají těžké, i když za sebou mají schopné lidi, což je třeba záležitost Soukromníků. Senátor Ivo Valenta investoval do této strany a jejího fungování poměrně hodně peněz, ale i úsilí a vlastního nasazení, a přesto výsledky zatím nejsou nijak oslňující.

V případě Václava Klause mladšího to bude podobné. Strana bude konkurovat takovým projektům, jako jsou Rozumní, Soukromníci, Svobodní a podobně. Těchto malých uskupení existuje celkem velká řada a drobí pravici. Pravicový volič je si toho vědom a má čím dál častěji pocit, že by byla třeba nová energie, která by pravici posunula k poražení Andreje Babiše. Nevím, jestli se ona energie může najít v ODS samotné – k tak velkému skoku...

Momentálně – podle modelu, jejž vezmeme v úvahu – je rozdíl v potenciálním výsledku zhruba patnáct procent. To se jedné straně překonává těžko, ale nevylučuji, že se ona energie upře k tomu, aby se pravice nějak spojila k porážce Andreje Babiše. A taková energie by mohla zafungovat. Pak je samozřejmě otázkou, kdo bude ochoten o něco ustoupit ze svých pozic a do společného projektu jít. To není snadné.

Čtyřicet procent potenciálních voličů, kteří k volbám nechodí... Proč tomu tak je, a jak je motivovat volit?

Myslím, že to v principu nejde. Nyní jsme viděli španělské volby, opravdu poměrně výrazné politické debaty ve státě včetně separatistických tendencí – nejen katalánských – a o sedmdesáti procentech volební účasti mluví španělští kolegové jako o úžasném fenoménu. Ve všech společnostech tohoto typu, to znamená ve více či méně liberálně demokratických režimech, existuje část populace, která nedůvěřuje politice. Nepovažuje za podstatné se jí věnovat, nemá o ni moc zájem. A v našich podmínkách se pojí ještě to, že část této skupiny je velmi kritická k politice jako takové a má pocit, že politika je něco špinavého a politici jim v žádném případě nepomohou. A ať budou hlasovat pro kohokoliv, tak jim osobně že to nepomůže...

... a nic se nezmění, jak se říká…

... a stejně se nic nezmění. Velmi často jsou to lidé s nižším vzděláním, kteří chápou svět trochu zjednodušeně. Nechci polemizovat, jestli mají pravdu, nebo nemají, kolik se toho může změnit, ale každopádně jsou to lidé kritičtí a mnozí z nich vůbec nevěří státu ani jeho soudnímu systému nebo bezpečnostním složkám. Prostě nevěří státu a z toho důvodu nechodí volit, a to se mění opravdu velice těžko.

Když jste zmínil Španělsko; jak je možné, že si tamní voliči zvolili jako své zástupce ty, kdož jsou ve vazbě?

To je projev politického postoje, ti lidé na věc nehledí z právního hlediska, ale z hodnotového hlediska a chtějí podpořit určitý politický proud. Je to zvláštní, nevím, jak se s tím celý španělský, politický systém vyrovná, ale opravdu to považuji za projev určitého postoje a zejména na katalánském venkově – pokud mám správné informace, byl tento postup častý.

Politickým stranám ubývají členové, jak uvedl server Novinky.cz. Pokuste se prosím vysvětlit, čím to je a kam ti lidé odcházejí?

Je to vlastně jev, který můžeme sledovat v celé euroatlantické kultuře. Obecně platí, že členství v čemkoliv jako institut upadá, lidé se spojují daleko více na ad hoc principu, než na principu dlouhodobé sounáležitosti. To je sociálně psychologický vývoj, který souvisí s tím, jak žijeme. Daleko méně žijeme v komunitách, daleko více prostřednictvím elektronické komunikace a vlastně nemáme ani objektivní a subjektivní důvody se s někým nebo s něčím dlouhodobě spojovat.

A to se projevuje v tom, že ubývá členů tradičních politických stran založených na politických členstvích a přibývá takových subjektů, kterým se v politologii někdy říká „volební strany“. To jsou strany poměrně malé co do členstva, ale mají kolem sebe nějaké dobrovolníky, příznivce… můžeme to dobře vidět na příkladu Pirátů...

a na hnutí SPD?

Rozdíl je v tom, že u Pirátů alespoň část příznivců uvažuje o tom, že by se rádi stali členy a mají k tomu šanci, i když ten proces je docela složitý. Zatímco u SPD se mi zdá, že hnutí záměrně drží stranické jádro poměrně úzké, drží si ohrádku a příznivce přes ni nepouští.

V principu ten základní jev je, že poměrně úzká skupina, tedy ne mnoho desítek tisíc lidí, definuje politickou linii, hledá příznivce a třeba i dobrovolníky na volební kampaně, s tím jde do voleb, získá hlasy a zase se jakoby smrskne zpátky do aktivního jádra. Takové strany najdeme napříč Evropou, ale z tradičních takhle vlastně fungují obě největší politické strany ve Spojených státech.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mazaný Babiš uprostřed totálního panoptika. Expert nad zoufalstvím předvolební kampaně

14:57 Mazaný Babiš uprostřed totálního panoptika. Expert nad zoufalstvím předvolební kampaně

ROZHOVOR Na letošní předvolební spoty v televizi se mohli dívat jen zoufalci nebo odborníci, kteří j…