Miloš Zeman oznámil, že hodlá znovu kandidovat na prezidenta. Překvapilo vás toto rozhodnutí? Jakou má podle vás šanci?
Paní redaktorko, nejsem politik, jen obyčejný spisovatel zastrčeného regionu. Necítím se být analytikem, politologem či komentátorem. Moje informace jsou zprostředkované, byť z nejrůznějších zdrojů, a proto řadu věcí můžu vnímat jinak než ti, kteří ty informace mají nebo si třeba myslí, že je mají. Každopádně se snažím vytvořit si objektivní obraz, hlavně bez emocí. A jsou to moje soukromé názory, které se někomu nemusejí líbit a ze kterých se nikomu nehodlám zpovídat, ani nikoho přesvědčovat… ad libitum.
Miloš Zeman si svou funkci evidentně užívá a řekl bych, že ho i baví nenávistné a bezmocné okopávání kotníků. Nicméně jeho kroky jsou promyšlené daleko dopředu a v mezích jeho kompetencí postupuje velice uvážlivě a se zhodnocením všech vazeb, které jsou v našem globalizovaném světě spleteny. Má silné analytické schopnosti a umí je hodně dobře využívat. Jeho kandidatura nebyla překvapivá, aspoň pro mě ne. A šance? Jde do politického souboje a má ty šance stejné jako každý, kdo chce v tomto souboji soutěžit. Ale řečeno sportovní terminologií, papírově je favorit.
Často se hovoří o tom, že Miloš Zeman rozděluje naši společnost. Je to pravda? Rozděluje ji spíše Miloš Zeman, nebo jeho odpůrci?
Já se omlouvám, ale tato otázka mně nepřipadá moc dobrá. Podívejte se o pár let zpátky. Prezidenti Havel, Klaus. Oba měli svoje příznivce i svoje oponenty. A společnost se rozdělovala jak? U Miloše Zemana je ale jedna odlišnost, a já bych řekl, že zásadní. Byl zvolen v přímé volbě, takže pokud jeho odpůrci ctí demokracii, musejí vzít tento fakt jako neoddiskutovatelný. A připravit svoje kandidáty k novým volbám, pokud jsou přesvědčeni, že tato země potřebuje na prezidentské židli změnu. Účet vystaví voliči!
Je známo, že Zeman během svých cest po regionu prakticky neustále v podstatě vedl volební kampaň. Nyní prohlašuje, že nyní žádnou kampaň vést nebude, ani se nehodlá účastnit televizních diskusí. Má tedy své vítězství už zajištěné?
Jezdil za občany této země. Který z politiků je toho schopen? Na svých cestách se setkával se širokou veřejností, v níž byli i jeho odpůrci. Diskutoval s nimi a dával prostor i jim. Co je na tom neobvyklého? A zajištěné vítězství? To není nikdy, ani u papírového favorita.
Čím dál víc se přetřásá problém nízkých českých mezd, které rostou pomalu i ve srovnání se Slovenskem či Polskem. Zmiňuje se problém pracující chudoby a masy lidí, kteří jsou jen krok od stavu chudoby. Jak tento problém řešit? Mohou za to komunisté, nebo ti, kdo přišli po nich? Kdo je viníkem současné situace? Jsou Češi „novodobí otroci“?
Komunisté můžou i za sluneční erupce (smích). Ale vážně, tato země v devadesátých letech řešila zásadní ekonomickou a politickou transformaci. Ze země, která za komunistů uměla vyrobit všechno, se postupně stávalo něco, co nás v poslední době přiřadilo k rozvojovým – sic – státům. Doporučoval bych přečíst knihu paní docentky Švihlíkové Jak jsme se stali kolonií, ve které rozebírá neúspěšnou transformaci, analyzuje nepovedenou kupónovou privatizaci a všechny ty ekonomicko-politické kotrmelce, které odevzdaly naše bohatství do rukou zahraničních vlastníků. Je to téma na hodně dlouhou dobu a není tady místo na podrobnosti. Tu knihu doporučuji, dává odpovědi na příčiny toho, na co se ptáte.
A zda jsou Češi otroky? Otroctví může mít hodně podob. Zotročit někoho můžete fyzicky, někoho ekonomicky, jiného mentálně. Někoho i ve všech těch aspektech. Člověk by měl být svobodný ve svém konání a mít předpoklady svoji svobodu rozvíjet. Otrok nikdy nebyl a není svobodný! Svoboda je střecha nad hlavou, jídlo pro sebe i ostatní členy rodiny, svoboda se vzdělávat, cestovat, poznávat i mít právo na jiný názor a smět ho bez strachu říkat, užívat si věcí a jejich přidaných hodnot, které vyrobím, vymyslím, ztvárním. Svoboda je milovat i nenávidět, radovat se i rmoutit se, chránit přírodu a zvířata, svoboda je žít kvalitní život se vším všudy! Odpovědět si na otázku, zda jsou Češi „novodobí otroci“, si může každý sám.
Andrej Babiš bude v dalších volbách kandidovat a usilovat o co největší vliv v následné vládě. Sám se netají tím, že by nejraději vládl sám s hnutím ANO bez koaličních partnerů. Byl by podle vás dobrým vládcem České republiky?
V politice jde vždy především o získání vlivu a moci. Usiluje o to Andrej Babiš stejně jako lídři ostatních parlamentních stran. A jestli by byl dobrým vládcem České republiky, to je otázka pro jeho voliče. Já jím nejsem.
Bojíte se v souvislosti s Babišovým působením o demokracii v naší zemi?
Jestli se o něco bojím, tak to je o své blízké a přátele, aby se jim něco nestalo. Demokracie v naší zemi stejně není pro každého stejná, což už jsem naznačil v odpovědi o otrocích.
ČSSD si potvrdila v čele Bohuslava Sobotku, TOP 09 stagnuje pod Kalouskem, komunisté také klesají. V ODS se objevil mladý Václav Klaus, u lidovců budou bojovat zastánci koalice se STAN s Jiřím Čunkem, který uvažuje kandidovat na předsedu. Okamura podle průzkumů má šanci na vstup do sněmovny. Kdo ze jmenovaných má vaši důvěru a kdo ne? A jakou vládní koalici si přejete?
Přeji si takovou vládní koalici, která bude řešit problémy lidí této země, a ne partajní zákulisní čachry a diktáty zvenčí. A důvěra, ta se, paní redaktorko, moc těžko získává. A vy mně tu předkládáte samá provařená jména. Snad ještě pan Klaus mladší se ještě nestačil provařit. Jeho některé články byly zajímavé, nasvědčující tomu, že by jeho skomírající strana mohla ještě aspoň doutnat.
Sobotka obhájil svůj post předsedy sociální demokracie. Domníváte se, že s ním v čele může ČSSD vyhrát následující volby? Je stále zárukou dobrého vedení a důvěryhodného lídra? Nebo je čas na změnu?
Moje domněnky nejsou nijak důležité. Pokud bych se k tomu mohl vyjádřit a sledovat jeho působení v čele momentálně nejsilnější strany, našel bych, z mého pohledu, víc negativního. Hlavně to, že nenaslouchá lidem s jinými názory, že se naopak obklopuje lidmi, kteří ho tlačí ke krokům, jež jsou socdem voličům a sympatizantům nejen nepochopitelné, ale i nepřijatelné. Strana pod jeho vedením třeba nikdy jasně nevysvětlila lidem, proč nechala vyšumět otázku církevních restitucí, proč on několikrát se postavil proti zdanění restitucí. Problémem jsou nehorázné exekuce, kde je také ticho po pěšině.
V sociální demokracii vyhrál, ale ve volbách moc šancí nedávám, když svoje volební postoje staví na animozitě vůči politice Andreje Babiše. A na výsledcích svého vládnutí. Je to sice aspoň nějaký postoj, ale hodně, hodně slaboučký. Delegáti sjezdu měli možnost na změnu. Nevyužili ji, tak jsou asi s dalším vývojem srozuměni. A já v tuto chvíli nechci dělat špatného proroka.
Psali jsme:
Jak hodnotíte dosavadní působení Donalda Trumpa v pozici amerického prezidenta? Schvalujete jeho kroky ohledně migrantů?
Na to, abych mohl Donalda Trumpa hodnotit, na to fakt nemám gebíry. A navíc, momentálně je ještě v ochranné stodenní lhůtě od nástupu do úřadu. Mně nezbývá, než konstatovat z pozice pozorovatele a konzumenta zprostředkovaných informací, že sliby, které dal americkým voličům, plní. Jsem ostře vyhraněný proti imigrantské politice. Někdo s nějakým cílem otevřel stavidla, se kterými s nešťastnými lidmi tečou někomu balíky peněz. Ale čeho je moc, toho je příliš. I strůjcům těchto šíleností se to vymklo z rukou a teď hrozbami nutí spojence se podílet na průserech, které způsobili. Trump to vidí, a tak chce předcházet problémům, které by se mohly zvrtnout v neřešitelné.
Například Frankfurther Algemeine Zeitung nedávno udělal v Německu průzkum a zjistil, že třicet největších německých společností zaměstnalo pouze padesát čtyři uprchlíků včetně padesáti zaměstnanců na pozicích kurýra pro Deutsche Post. Vedení společností uvádí jako hlavní problém nedostatečnou kvalifikaci a neznalost němčiny.
Podle Spolkového úřadu práce je vzdělání nových přistěhovalců nižší, než se očekávalo. Pouze čtvrtina z nich má střední vzdělání. Zbývající tři čtvrtiny nejsou vyučeni v žádném oboru a pouhá čtyři procenta nově příchozích mají vyšší kvalifikaci. Prozatím je většina přistěhovalců z let 2015 a 2016 závislá na podpoře státu. Německé daňové poplatníky stála podpora a pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl v roce 2016 téměř dvaadvacet miliard eur. Očekává se, že stejnou částku zaplatí i letošní rok.
Dokument zpracovaný ministerstvem financí odhaduje náklady spojené s migrační krizí na devadesát tři bilionů euro do roku 2020. Asi dvacet pět bilionů poputuje z kapes daňových poplatníků na sociální výdaje, jako jsou podpora v nezaměstnanosti nebo příspěvky na bydlení. Na jazykové kurzy bude vyčleněno přes pět bilionů a téměř dalších pět bilionů na integraci přistěhovalců do pracovního procesu. A spolu s tím si dovážíme do země islámský extremismus, arabský antisemitismus, národnostní a etnické konflikty jiných států a rozdílný přístup a chápání společnosti a zákonů jako takových. To přece není normální a Trump na to jen reaguje. A podle mě správně.
A co jeho vztah k Rusku? Očekává se narovnání dlouhá léta chladných vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy, je to oprávněné?
Bylo už načase. Rusko už dávno není Sovětský svaz, jak ho pořád někteří vidí. Trump v tom vidí šanci, a ne hrozbu. A to je pro svět dobrá zpráva. Aspoň si to myslím.
Slyšela jsem už několikrát, že Miloš Zeman a Donald Trump toho mají politicky mnoho společného včetně jistého způsobu vystupování, souhlasíte s tím?
Společného? Tak určitě si každý z nich okusil soužití s českou tchyní. Jinak to jsou chlapi zvyklí se vyjadřovat přímo a oba umějí pojmenovat věci tak, jak se většina politiků pojmenovat vyhýbá. Nejsou prototypem uhlazeného politika v rukavičkách hovořícího dlouhé hodiny o ničem. Oba jsou dostatečně razantní. Každý má svoje chyby i přednosti. Ale jeden důležitý detail bych tu viděl. Trump ani Zeman nenosí stejné kravaty.
V letošním roce budou komunisté slavit 100. výročí toho, čemu říkají Velká říjnová socialistická revoluce. Co přinesla světu vláda komunistických stran? Jak se s jejími dopady potýkáme u nás?
Komunisté přinesli po válce lidem nové naděje. Že to nedopadlo úplně podle představ, budou ještě dlouho rozebírat historikové a znalci politických věd, právníci. Kdo tu dobu zažil, může na ni mít jiné vzpomínky. Někdo se měl dobře, jiný se neprosadil, někdo byl dokonce politicky pronásledován. Hodně to samozřejmě zjednodušuji, ale už máme další dospělou generaci. Dost času na nápravu toho, co bylo špatně. Ale řekněte mi sama, není pro někoho lákavé, že může pořád strašit komunisty? Že může, aspoň někdy, odvracet pozornost od bordelu, ve kterém se všichni hňahňáme?
Zaslouží si KSČM, aby byla zakázána? Komunisté tvrdí, že po listopadu bylo rozkradeno vše, co vybudovali. Co jim na to říci?
KSČM je regulérní parlamentní strana, obvykle třetí nejsilnější. Co a proč chcete zakazovat? Myslím si, že kdyby takový zákaz přišel, objevila by se na politické scéně její následovnice, jen s jiným názvem a dost možná posílená o další příznivce. Zákazy se u nás moc nenosí.
Ke druhé části otázky: To netvrdí jen komunisté, ale značná část národa. Veškeré firmy, které znamenaly konkurenci, byly zlikvidovány. Jen namátkou cukrovary, pivovary, strojírenské podniky a podobně byly prodány do zahraničních rukou. A postupně likvidovány, aby se zničila konkurence, abychom se stali námezdními pracovníky, mentálními a ekonomickými otroky. Ví někdo z těch mladších, že před listopadem jsme byli potravinově soběstační nebo že naše školství, a především učňovské, bylo v zahraničí velmi oceňováno? Že jsme měli silnou armádu, ze které ročně odcházeli vycvičení mladí muži schopni vzít okamžitě do ruky zbraň a bránit republiku? A co mně osobně šíleně vadí, je to, jak mohl někdo beztrestně prodat do ciziny tak strategickou surovinu, jako je voda.
Ještě bych se chtěl zmínit o jedné věci a tou jsou neziskové organizace. Parazit, který vysává naše peníze a ještě na činnost proti státu. Někdo by měl udělat mezi nimi hodně silný průvan. Pak se nedivte, že komunisté jsou vhodným otloukánkem, aby tyhle zhůvěřilosti dál nepozorovaně bujely v naší společnosti.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
