Aktivně jste do politiky vstoupil v roce 2014 a hned jste se stal starostou. Mnozí uznávají, že před vstupem do aktivní politiky se dívali na řadu problémů skrz růžové brýle. Byl to i váš případ? Do jaké míry se naplnila očekávání, s nimiž jste kandidoval?
Je pravda, že jsem jako občan vnímal některé problémy Valašského Meziříčí jinak a možná ne tak vážně. Nepředstavoval jsem si, že některé roky nevyřešené kauzy mohou být tak právně složité a mohou hrozit městu fatálními následky. Po nástupu do funkce starosty jsem se nejdříve seznámil s chodem úřadu a příslušných agend, mimochodem není to vždy tak jednoduché, jak to z venku na první pohled vypadá. Postupně jsem začal spolu s kolegy pronikat do jednotlivých oblastí a následně jsme mohli jednotlivé kauzy začít řešit, což se také povedlo. Má očekávání, se kterými jsem vstupoval do politiky, se postupně plní. Někdy to trvá déle, než jsem čekal, ale plány, které jsme si předsevzali, se daří realizovat.
Jestliže rozebereme vaše priority. Nakolik se vám je podařilo naplnit?
Priorit jsem měl osobně několik a jsem rád, že většinu se podařilo realizovat. Jen v krátkosti bych zmínil například zateplení a opravy několika mateřských a základních škol, zavedení bezplatné Wi-Fi na více než deseti veřejných místech v našem městě, spuštění nových městských webových stránek, modernizace veřejného osvětlení, rekonstrukce dopravního hřiště nebo právě finišující výstavba smuteční síně. Samozřejmě to byly i ne příliš populární kauzy, jako vyřešení soudního sporu v případu bytových domů, ukončení soudního sporu s firmou, která stavěla krytý bazén, anebo získání majoritního podílu v dnes již městské společnosti CZT. Ne každému se mohly způsoby řešení zamlouvat, ale po mnoha jednáních a po letech, po kterých se tyto spory táhly, jsem rád, že jsou ukončeny.
Těší mě, že v nejbližších týdnech budou zahájeny tři velké a pro město klíčové akce, a to přeměna kina Svět v komunitní centrum, rekonstrukce mostu na ulici Mostní a rozšíření ubytovacích kapacit v centru města – zámecký penzion.
Úspěšně jsme zahájili odkup strategických pozemků před nádražím ČD, kde máme v úmyslu vybudovat dopravní terminál a daří se také realizovat jednotlivé etapy regenerace panelových sídlišť. Projektů, na kterých pracujeme, je však daleko více.
Psali jsme:
Jak jste se svěřil pro naše stránky chvíli po volbách, ve všech důležitých věcech táhne koalice s opozicí za jeden provaz. Platí to i nyní, několik měsíců před volbami?
Ano, možná je v tom Valašské Meziříčí výjimečné, ale na všech klíčových investicích se daří nalézat shodu napříč politickými uskupeními. Chceme pro město to nejlepší. Investiční záměry i možná řešení složitých kauz od začátku komunikujeme a naštěstí v zastupitelstvu převládá snaha budovat, a ne bořit. A ještě jednu věc považuji za důležitou. Zaměstnanci úřadu společně s námi politiky tvoří výborný tým, který táhne za jeden provaz. Bez jejich práce, dovedností a snahy nalézat řešení by realizace našich plánů nefungovala. Patří jim velké poděkování.
Čtyři roky jsou poměrně krátká doba na nějaké výraznější koncepční změny. Chtěl byste se na podzim pokoušet o obhajobu svého mandátu?
Máte pravdu, ač se mohou někomu zdát čtyři roky jako dlouhá doba, v tomto případě tomu až tak není. Proto bych rád navázal na práci, kterou jsme na radnici v tomto volebním období začali, a z toho důvodu budu na podzim opět kandidovat za hnutí ANO a budu se snažit obhájit svou pozici.
Jaká je vaše vize Valašského Meziříčí do budoucna? Co je třeba změnit, aby bylo město prosperující a lidé neměli potřebu odcházet jinam?
Město musí nadále spolupracovat s podnikatelskými subjekty na území města, podporovat podmínky pro zaměstnanost a úroveň kupní síly občanů. V příštích letech musíme více řešit bytovou problematiku a vytvořit podmínky jak pro individuální, tak pro hromadnou bytovou výstavbu. Je třeba podporovat rozvíjení péče o seniory s ohledem na demografický vývoj společnosti. Musíme podporovat aktivity vedoucí ke snížení emisní zátěže ve městě, zejména v oblasti dopravy. Zaměřit se chceme také na zatraktivnění města z pohledu potenciálních turistů. Kvalitativně musíme změnit podmínky pro dostupnost města hromadnou dopravou vybudováním dopravního terminálu před nádražím ČD a v neposlední řadě uskutečnit společný projekt města a kraje – vybudovat sportovní halu.
Psali jsme:
Podle slov mnohých obyvatel je nádraží ostudou města. Nicméně radnice má do jisté míry svázané ruce. Budova ani pozemky v jejím okolí totiž nepatří Valašskému Meziříčí, nýbrž Českým drahám. Město tak již delší dobu usiluje o převod majetku. Hodně nadějí jste vkládali do nové vlády. Proč se dosud nepodařilo najít východisko? A věříte, že se v dohledné době něco změní? Přece jen ministr dopravy zůstává stále na svém postu.
Máte pravdu. Vlakové nádraží není zrovna hezkou vizitkou našeho města. Budova patří SŽDC. Ještě do loňského roku probíhal převod tohoto majetku z ČD právě na tuto společnost. Věřím, že nyní, po vyjasnění majetkových vztahů, se jednání urychlí. Před měsícem proběhlo klíčové setkání se zástupci obou společností, týkající se převodu pozemků, na kterých se nyní nacházejí drážní vlečky, a po poslední schůzce věřím, že v průběhu roku město tyto pozemky získá. Kromě toho jsme od rodiny Křižanů koupili 10 000 metrů čtverečních pozemků naproti nádražní budově a jednáme o koupi dalších 17 000 metrů nacházejících se v areálu bývalé Křižanovy pily. Pokud vše dobře dopadne, a já věřím, že ano, budeme do roka vlastnit klíčovou infrastrukturu pro vybudování moderního dopravního terminálu, který propojí vlakovou a autobusovou dopravu a zároveň nabídne dostatek parkovacích míst pro osobní automobily. Podle posledních informací od SŽDC má také nádražní budova v příštích letech projít velkou rekonstrukcí. Bohužel ani autobusové nádraží nevypadá tak, jak bych si představoval. Jeho vzhled se nelíbí mně ani cestujícím. Opět ale jde o majetek soukromého vlastníka a možnosti města jsou zde omezené. Co bych v oblasti dopravy chtěl ještě zmínit, je zavedení MHD zdarma. Od září 2017 mohou všichni cestující tento způsob dopravy ve Valašském Meziříčí využívat zcela zdarma. Výsledkem je více než 40% nárůst počtu přepravených osob, což je číslo, které nás příjemně překvapilo.
Pokud jste u vlády. Zdá se, že ministři hnutí ANO nemají problém s podporou vlády ze strany komunistů, ale odmítají podporu SPD. Jste stejného názoru?
Jsem komunální politik a problémy na úrovni vlády vnímám jen zprostředkovaně z médií. Těžko se tak mohu k probíhajícím vládním jednáním vyjádřit. Popravdě mne ale mrzí, že se nepodařilo navázat koaliční spolupráci s Piráty. Věřím, že toto spojení by bylo do budoucna funkční a efektivní.
Psali jsme:
Vy sám se dlouhodobě zajímáte o téma elektronizace veřejné správy. V hodnocení vyspělosti takzvaného e-governmentu patří Česku za rok 2016 až 50. místo na světě, podle jednoho z dílčích žebříčků je dokonce až na 92. místě. Kde vy sám shledáváte největší problém, proč máme v tomto směru tak špatné renomé?
Informační gramotnost obyvatel ČR považuji za nadstandardní. Je otázka, nakolik jsou výsledky hodnocení objektivní a nakolik odrážejí schopnost našeho státu pokroky v elektronizaci veřejné správy prodat. Osobně vnímám v této oblasti jasný pokrok, ať už je to zavedení základních registrů, registru smluv, zavedení aplikací pro komunikaci občanů s orgány státní správy, jako jsou daňové formuláře a mnohé další.
Jako velký problém však vnímám chybějící propojení centrálních agend veřejné správy, kdy nejsou propojena data mezi např. městským úřadem, úřadem práce, pojišťovnami a dalšími registry. Každá instituce má svůj vlastní systém od jiného dodavatele, chybí vzájemná propojenost a schopnost exportovat a poskytovat důležitá data.
Psali jsme:
Jak podle vás v tomto směru pokročila minulá vláda?
Domnívám se, že je odpovídající konstatovat, že minulá vláda takzvaně udržela status quo. Došlo k dílčímu rozvoji či zkvalitnění některých částí toho, co nazýváme e-governmentem. Nevzniklo však nic nového, nic zásadního, co by změnilo přístup občanů a korporátních společností k tomu, aby byly deklarované služby využívány. Ministerstvo, které má ve vínku e-government, se soustředilo na vnitřní procesy a služby v rámci veřejné správy, hledisko občana nebylo prioritou. Je to jeden z důvodů, proč občan tomuto pojmu nerozumí a v mnoha případech jej již předem logicky odsuzuje.
Je nějaký konkrétní nástroj, který by vám jako starostovi usnadnil práci a který zásadním způsobem postrádáte?
Je toho více, a to zejména v oblasti současné platné legislativy. V mnoha věcech máme jako starostové svázané ruce. Například se město nemůže legálně dostat k informacím o nájemnících městských bytů. Zda pracují, zda si plní všechny své povinnosti, zda nemají problémy s občanským soužitím, zda pracují a posílají své děti do školy. Všechno je „tajné“ a není zákonný způsob, jak tyto informace oficiálně získat a dát je například do podmínek pro přidělování bytů. A popravdě by nám mnohdy spoustu práce a finančních prostředků ušetřilo, pokud bychom nemuseli slepě akceptovat některá bruselská nařízení. Jako odstrašující případ bych určitě jmenoval problematiku GDPR, která bude města a obce stát miliony a občanům nepřinese vůbec nic. Co mě mnohdy také trápí, je současný systém zadávání veřejných zakázek. Dostat do soutěžních podmínek kromě ceny další parametry, jako jsou solidnost firmy, předchozí dobrá zkušenost města s konkrétním dodavatelem, regionální příslušnost firmy, tedy to, že zaměstnává místní lidi, je prostě nemožné. Soutěžíme na cenu, a to není vždy to nejlepší řešení. Nechci to nejlevnější, ale kvalitu za férovou cenu, a to v rámci transparentnosti, kterou se všichni ohánějí, lze někdy těžko získat.
Psali jsme:
Jak se snažíte v rámci svých možností usnadnit ve městě občanům přístup k informacím?
Více než dvacet let jsem před nástupem na radnici pracoval v oblasti informačních technologií. Je proto logické, že jsem této problematice věnoval spoustu času a energie. Máme nové webové stránky města, na kterých občané mimo jiné najdou všechny městské faktury. Spustili jsme novou mobilní aplikaci, která díky takzvaným push zprávám zve na městské akce nebo informuje o aktuálním dění ve městě. Na některé odbory, jako je evidence obyvatel a dopravní agendy, je možné se objednat elektronicky na konkrétní hodinu. Nadále pokračujeme ve vydávání tištěného Zpravodaje, který „omládl“ novou grafikou, a samozřejmě že intenzivně vydáváme tiskové zprávy. Mou snahou je více zapojit do dění ve městě mladé lidi. Denně proto informujeme o veškerém dění prostřednictvím sociální sítě Facebook. A vypadá to, že jsme úspěšní. Městský Facebook sleduje více než 8 000 lidí! Naši otevřenost oceňují jak občané, tak třeba i ministerstvo vnitra. V soutěži „Přívětivý úřad“ jsme na základě vyhodnocení padesáti dvou kritérií v minulých dvou letech obsadili první a druhé místo ve Zlínském kraji. Samostatnou kapitolou jsou informace z oblasti životního prostředí. Letošní sedmé místo v celorepublikové soutěži „Zelená informacím“ také o něčem svědčí. Neomezujeme se však jen na komunikaci směrem ven. Loni jsme například provedli poměrně rozsáhlé sociologické šetření, jehož výsledky jsou také zveřejněny na našem webu. Pro mě osobně jsou však nejlepším zdrojem informací stovky setkání s lidmi z našeho města. Denně si můžu poslechnout podněty i oprávněnou kritiku, kterou beru pozitivně, i to nás posunuje dál. Ale hlavně mám radost z toho, že upřímně míněná pochvala začíná převažovat. Vědomí, že to, co děláme, začínají lidé vnímat pozitivně, mě nabíjí.
Bc. Robert Stržínek
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
