Starosta Bruntálu: Čekám posílení rozpočtů obcí

Pane starosto, pokud se nemýlím, tak Vaše motto je, že každý den jsme svědky nových mediálních a politických kauz z celé republiky, které přinášejí pochybnosti o veřejných zakázkách. Na začátku tohoto měsíce byla ve Sbírce zákonů pod číslem 55/2012 publikována novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kterou 31. 1. 2012 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve sněmovní verzi. Jak se k novele stavíte Vy?

Ano, dá se říci, že to, co slýcháváme o dění kolem veřejných zakázek, mne už dlouhodobě znepokojovalo. Proto jsem se začal velmi detailně zajímat o to, co je příčinou tohoto stavu a jak jej napravit. Dostal jsem se k příležitosti ovlivnit tento stav na komunální úrovni a začal jsem prosazovat myšlenku řešení veřejných zakázek elektronicky. Na Městském úřadě v Bruntále jsme tento způsob poprvé vyzkoušeli počátkem roku 2008 a ihned se nám velmi osvědčil. Jak se záhy ukázalo, takzvané e-aukce jsou skutečně významným úsporným opatřením, které navíc zásadním způsobem minimalizuje nebo eliminuje rizika korupčního jednání, protože jsou absolutně transparentní. Takže novelu zákona o veřejných zakázkách určitě vítám, ale v důsledku pro nás neznamená o mnoho více, než aktualizaci směrnice o veřejných zakázkách, protože ideově shodně, se zacílením na stejný výsledek, pracujeme usilovně už několik let. Stejně tak pro nás nová úprava neznamená zásadní změnu v otázce zveřejňování zakázek malého rozsahu – jejich zveřejňování je pro nás zavedeným standardem.

Jak byste hodnotil celkové fungování vlády? Domníváte se, že se jí daří dostát svým předvolebním slibům? A domníváte se, že její reformy budou pro občany Bruntálu přínosné?

Nemyslím si, že by mi příslušelo hodnocení práce vlády, soustředím se na svoji práci zastupitele města, člena rady města a starosty města, se všemi problémy, strastmi a v minimální míře radostmi, které tato úloha přináší. Pozice vlády je velmi složitá, protože existují objektivní a velmi nepříhodné skutečnosti, na které vláda zkrátka musí reagovat. Těmito skutečnostmi, jak všichni víme a vnímáme, jsou tlaky na veřejné finance. Z vlastní zkušenosti vím, že nic není černobílé, ale často tak věci vypadají. Určitě mnoho občanů, a nejen občanů Bruntálu, reformy bezprostředně nevnímá jako přínosné, na druhou stranu je třeba věci hodnotit komplexně a s odstupem času. Většinou občanů této země byla legitimně zvolena reprezentace, která jasně deklarovala provedení reforem, zároveň by ale tato reprezentace měla důkladně poznávat všechna prostředí společnosti, která reformy zasáhnou, a citlivě posoudit možné dopady. Zvláště v místech, která jsou podprůměrná v kupní síle a nadprůměrná v nezaměstnanosti.

Hodně kritizovaná je reforma práce ministra Drábka. Jak se k ní stavíte Vy? A jak byste hodnotil start reformy v Bruntále?

Pokud jde o náš úřad, tato reforma pro nás bezprostředně znamenala významné zeštíhlení administrativy. Z toho, co jsem zaznamenal, soudím, že start reformy měl na kontaktním pracovišti Úřadu Práce v Bruntále podobný průběh jako v jiných částech země, které byly mediálně prezentovány, byť se pracovníci úřadu, s vyvinutím mimořádného úsilí, snažili nedostatky nového systému minimalizovat. Nebylo to zdaleka hladké, a pokud vím, stále úplně není, situace by se měla snad zkonsolidovat v dubnu, pak uvidíme. Na objektivní hodnocení této reformy je i v tomto případě třeba počkat, ale je pravdou, že začátek byl nešťastný.

V současné době uvažuje vláda také o navýšení DPH. Jaký dopad může zvýšení DPH přinést pro občany ve Vašem městě?

Nemám k dispozici přesnou podobu navrhovaných úprav a než dojde ke skutečnému chválení změny sazeb DPH a stanovení případných výjimek, spočívajících v ponechání některých služeb nebo kategorií zboží ve snížené sazbě, uplyne ještě dlouhá doba. Je tedy těžko odhadnutelné, jak citelné změny to budou pro peněženky občanů Bruntálu.

Moravskoslezský kraj má podle Ministerstva práce a sociálních věcí nejnižší spoluúčast vlastních peněz na sociálních službách ze všech krajů. Tomuto tvrzení se však brání hejtman Jaroslav Palas a naopak se mu nelíbí, že zatímco stát v roce 2010 ze státního rozpočtu a prostřednictvím individuálního projektu podpořil služby částkou cca 980 mil Kč, na stejný objem sociálních služeb je pro rok 2012 k dispozici jen částka 731 mil Kč. Podle náměstka hejtmana Slavomíra Recmana pak z důvodu nedostatku peněz hrozí v kraji omezení až pro 3000 klientů. Zároveň to podle jeho slov v celém kraji znamená uzavření 117 sociálních služeb, zrušení 465 pracovních míst a 831 lůžek v pobytových zařízeních. Jak se na situaci díváte Vy, jako starosta jednoho z měst Moravskoslezského kraje?

Zde musím říct, že je třeba rozlišovat mezi pobytovými, ambulantními a terénními službami. Bohužel, avízovaný nedostatek finančních prostředků skutečně povede k velké selekci priorit v oblasti poskytovaných služeb. Pro některé sociální služby, pravděpodobně ambulantního a terénního charakteru, může být nová situace velmi kritická. Na druhou zastávám názor, že pro lidi, kteří upadnou do opravdové životní nouze, je ze všeho nejdůležitější mít k dispozici prostor, které zajistí pokrytí alespoň základních životních nároků. Takže pokud současná situace ohrožuje i pobytové služby, mělo by se na všech úrovních vyvinout úsilí směřující k tomu, aby nedošlo k dramatickému ohrožení tohoto segmentu sociálních služeb. Na území Bruntálu jsou dobře fungující pobytová zařízení pro matky s dětmi, pro ženy i pro muže a je naším zájmem, aby tomu tak bylo i nadále.

Jaká je v současné době v Bruntále míra nezaměstnanosti a jaké jsou zde pro obyvatele pracovní příležitosti?

Celý okres Bruntál je v průměru takřka na dvojnásobku hodnoty republikové míry nezaměstnanosti, na konci února to bylo zhruba 18 procent. A situace v samotném městě Bruntále se nijak výrazně od tohoto okresního průměru neliší. Pokud jde o pracovní příležitosti, je zde několik významných zaměstnavatelů, v čele se společností OSRAM, s nimiž se snažím být v kontaktu, abychom jako město případně mohli napomoci udržení nebo zlepšení podmínek pro působení v našem městě. Nedávno jsem také oslovil potenciální zahraniční investory, přesněji prezidenty těchto společností s nabídkou na investování v Bruntále. Bohužel, tato doba není z hlediska investic právě ideální, ale i přesto doufám, že v brzké době přijdou v tomto ohledu pozitivní signály.

Bruntál zasáhla během února povodňová situace. Jak situace vypadá nyní, a bojíte se povodní, až se začne oteplovat? Jaké má nebo připravuje město protipovodňová opatření?

Zde je nutno poznamenat, že nešlo o povodňovou situaci velkého rozsahu. Dá se říci, že to byla lokální situace způsobená nahrnutím povoleného ledu do prostoru jednoho mostu. Přesto byla tato situace přínosná v tom, že reálně prokázala erudici zasahujících členů povodňové komise a všech ostatních složek, které se na jejím řešení podílely. Celý zásah, až do úspěšného vyřešení, trval okolo sedmdesáti minut. Jaký vývoj bude následovat, to samozřejmě závisí na počasí, tím nejdůležitějším opatřením je pro nás v tuto chvíli dobrá připravenost a secvičenost na podobné situace.

Co považujte v letošním roce za svou prioritu a do čeho bude město letos investovat?

Jak jsem už naznačil, důsledky ekonomického vývoje se dotkly i města Bruntálu. Ale v žádném případě to neznamená, že jsme rezignovali na investování a další rozvoj našeho města. Podali jsme rovnou několik projektů, s jejichž realizací bychom rádi začali právě letos a které, pokud budou úspěšné, markantním způsobem zkvalitní život obyvatel našeho města. Z těch nejdůležitějších uvedu projekt záchrany a obnovy historické budovy Petrina s předpokládanými náklady až 50 milionů korun a projekt rekonstrukce přednádražního prostoru s náklady až 60 milionů korun. Na realizaci obou projektů město žádá dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.

Jakou změnu očekáváte vzhledem k blížícím se krajským volbám?

V praktické rovině očekávám, že v návaznosti na změny v rozpočtovém určení daní budou posíleny rozpočty jednotlivých obcí, od malých přes střední, a to vše bez dramatického dopadu na rozpočet Ostravy. Tím se alespoň částečně srovná příspěvek státu na jednotlivé obyvatele v jednotlivých obcích a městech.