Ve vašem senátním volebním programu mě zaujalo, že jste kromě přímé volby starostů i zastáncem referenda. To není teď po Brexitu v určitých politických a společenských kruzích v oblibě, protože podle nich některým věcem prý obyčejní lidé nerozumí? Vy to ale vidíte jinak. Jaké pro to máte argumenty?
V uvozovkách obyčejní lidé, neboli voliči, každého z nás politiků zvolili do nějaké funkce. Kdybychom řekli, že některým věcem nerozumí, tak by nemohly být volby kohokoliv. Nelze upírat lidem právo při rozhodování o zásadních otázkách. Nejsem zastánce toho, aby se dělalo referendum o každé pitomině. Ale třeba vstup, nebo výstup do EU je věc naprosto zásadní. Nelze tedy připustit, aby když se zdá, že lidé v referendu rozhodnou tak, že se to nelíbí těm, co jsou u vlády, referendum nepřicházelo v úvahu. To se mně zdá naprosto nepřijatelné. Když vezmu do důsledků názor, že voliči tomu nerozumí - pak nemá smysl ani volba kohokoliv z nás. Co pak má smysl? Nějaká osvícená diktatura? Vždyť je to popření základních prvků demokracie. Na druhé straně jsem pro přísná pravidla referend. Úplně nejčistší by podle mě bylo, kdyby pro jeho úspěšnost muselo být 50 procent oprávněných voličů.
Není podobná přezíravost nad míněním lidí od některých vrcholných evropských politiků právě tím důvodem, proč Evropská unie prochází krizí důvěry? Kdy se začíná poukazovat na to, že bruselské elity reprezentované Evropskou komisí vymýšlí různé zbytečné podružnosti, přitom jak ukázala migrační vlna, EU si neumí ohlídat svoji vnější hranici, což je poměrně zásadní věc. Myslíte, že právě Brexit je tím výstražným signálem pro evropské politiky?
Ano. Bylo by dobré, kdyby to tím výstražným signálem bylo. Ale bohužel to zatím nevidím. Je pravda, že Evropa si neumí ohlídat svoji vlastní hranici. Když vznikal Schengen, tak se říkalo, že volný pohyb osob je umožněn proto, že ta vnější hranice bude ostře hlídána. Ta přezíravost je samozřejmě velký problém, kdy se dívají na lidi jako na méněcenné, že do toho nemají co mluvit. Je to podobné jako u těch, co říkají našim lidem o nevhodnosti referenda, tak zase v Bruselu přehlížejí hlasy některých zemí. Viníkem Brexitu není podle mě Farage ani Johnson. Je to tím, jak je Evropská unie vedena. Kdyby byla vedena dobře, žádný Brexit není.
Starosta Chrastavy Michael Canov
Možná, že je to i tím, že Evropská komise není nikým vlastně volená?
To s tím souvisí. Regulují každou pitomost. A pak u zásadních věcí to nefunguje.
Psali jsme:
Starostou Chrastavy jste od roku 2002. Za tu dobu jste zažil mnohé. Byl nejdramatičtějším dnem vašeho starostování 7. srpen 2010, kdy přišla velká voda? Jak na tento den vzpomínáte?
Vzpomínám od samého počátku. Když se mně ve čtyři ráno zdálo, že mluví městský rozhlas. A on skutečně mluvil. To byla první vlna. Pak přišla dopoledne kolem jedenácté druhá. A to bylo drama. Bál jsem se o lidské životy. Nadějí pro mě bylo, když jsem uslyšel vrtulníky. Do té doby jsem si myslel, že v Chrastavě bude obětí poměrně dost. Takže jednoznačně to byl nejdramatičtější den.
Jak je na tom vaše město teď po šesti letech?
Z povodňových akcí je opraveno prakticky všechno. Paradoxně se do povodňových akcí nějakým omylem nedostala Liberecká ulice, ze které se celý den při povodni hlásil redaktor České televize. Ta se opravuje teď. Řada věcí je úplně nových. Chrastava vypadá lépe než před povodněmi. Dalo to hodně práce a úsilí. Chtěl bych poděkovat všem, kdo nám při povodních i po nich pomohli.
I letos se Chrastava ocitla v pozornosti i celostátních médií ohledně událostí kolem Výchovného ústavu. Po odvolání ředitelky Sochorové jste se jednoznačně postavil na její stranu i ostatních pracovníků ústavu. Proč? A jak to celé zpětně hodnotíte?
Půl století tady ten ústav fungoval. Město z toho nadšeno nebylo, ale brali jsme to jako hotovou věc. Spolupráce s vedením ústavu byla vždycky výborná. Najednou se vytvořila hrozná aféra z ničeho. Za ty samé věci, za které byla paní ředitelka prokazatelně chválená, byla odejita. Celé to považuji za hrozně nešťastnou akci od ministerstva školství i od paní ministryně sociálních věcí. Ústav byl veden dobře a podle zákona. Když se oháněli Českou státní inspekcí - tak pokud se podíváte na její poslední oficiální zprávu, tak podle ní bylo všechno v pořádku. Na druhou stranu, když už se tak stalo, tak jsem rád, že tu budou děti jen do patnácti let, a ne do osmnácti jako dosud, a pouze s ústavní výchovou.
Psali jsme:
Také se angažujete ve dvou kauzách souvisejících se sousedním Polskem. Jednak je to rozšiřování těžby v hnědouhelném dole v Turówě těsně za hranicemi, kde v tom případě hrozí, že část Frýdlantska přijde o spodní vodu. V jaké je to fázi teď?
No v jaké je to fázi? Kraj zaplatil studii. Takže ji budeme dělat. Ale to není to hlavní. Nejdůležitější je, co bude dělat náš stát, a jestli donutí Evropskou komisi, aby se tím zabývala. Zažil jsem jednání na ministerstvu životního prostředí, kde jsme byli se starosty a hejtmanem. Pořád se mi zdálo, že úředníci nechápali tu podstatu. Nabízeli nám nějaké dotační programy, ale o to nejde. Pokud by došlo k něčemu, tak by to mělo jít od polského státu. Zdá se mi, že přes deklarovanou otevřenost úředníků tady končí jejich snaha. Sami nám řekli, že jestli chcete, tak si napište na Evropskou komisi, aby zasáhla. My to psát nebudeme, máme dobré vztahy s Polskem. To mi přijde jako neskutečný alibismus. Problém je zásadní v tomto: Rozbory, které předkládá česká strana, jednoznačně mluví o tom, že k těm obrovským škodám může dojít. Naopak polská strana se hájí nějakými svými rozbory, které tvrdí, že se nic nestane. Takže je jasné, že se nedomluvíme. Takže tato věc je zrozená pro Evropskou komisi. Když je spor mezi dvěma státy Evropské unie, aby nechala vypracovat nezávislou objektivní analýzu. Chtěl bych, pokud se stanu senátorem, tlačit na to, aby k tomu opravdu došlo. Pokud se to totiž nedostane k Evropské komisi, dopadne to podle mě tak, že Poláci to udělají a nezaplatí ani zlotý. Česká strana se bude odvolávat na to, že to zavinili Poláci a nic nezaplatili a nám zbudou oči pro pláč.
Anketa
Půjdete volit do krajských zastupitelstev a do Senátu?
hlasovalo: 3702 lidí
Další věcí je územní dluh, který má údajně Česko vůči Polsku, a část území by se mu mohla navrátit na Frýdlantsku či dokonce v katastru Chrastavy. Vy jste ostře proti. Psal jste kvůli tomu i prezidentovi Zemanovi a ten vám odepsal, že žádný územní dluh ČR vůči Polsku vlastně není. Což jste kvitoval s povděkem a dal jste prezidentovi palec nahoru. Tak jak to vlastně je? Máme územní dluh vůči Polsku, nebo ne?
Podle mého přesvědčení dluh jednoznačně není. Původně chtěla vláda dát to území svým vlastním rozhodnutím. Jediný problém byl, ve kterém místě republiky, ale že ho dlužíme, se bralo jako fakt. Nám se podařilo dosáhnout toho, že by toto rozhodnutí muselo být jedině ústavním zákonem. V případě, že bych byl zvolen senátorem, udělám vše proto, aby ke schválení takového zákona nikdy nedošlo. Jedině přes moji mrtvolu. My jim nic nedlužíme. Fakt je ten, že premiér pořád chce něco Polákům dávat. Nerozumím tomu. Takovýto postoj považuji za vlastizradu.
Když jsem u těch prezidentů, zmínil jsem už Václava Klause, který byl v Chrastavě několikrát. Nezanevřel na ni po té události, kdy na něj mladý levičák vystřelil kuličkovou pistolí?
Předně bych poznamenal, že Václav Klaus byl vůbec první prezident našeho státu, který v Chrastavě byl. Paradoxně ho o půl století předběhl prezident jiného státu, když byl v roce 1957 v Chrastavě Ho Či Min právě v tom pozdějším dětském domově, kde tehdy bydlely vietnamské děti. Myslím, že Václav Klaus na Chrastavu nezanevřel. Nikdy jsem neslyšel, že by Chrastavákům zazlíval, že došlo k tomu incidentu. Byl u nás třikrát, poprvé v roce 2005, když se slavnostně otevírala radnice, podruhé den po povodních 8. srpna 2010. Potřetí přijel na slavnostní otevření mostu, což bylo spojeno s tím 8. srpnem, protože tehdy byl na tom místě.
To bylo na nějaký státní svátek?
Ano. 28. září.
Aha. Takže i na svůj svátek dokonce?
Ano. Na svatého Václava.
Kandidujete do Senátu za senátní obvod Liberec. Ač sám uvádíte, že bydlíte 32 let 1500 metrů od hranic Liberce, kde jste téměř denně, tak Chrastava - která je jinak řečeno k Liberci co by kamenem dohodil, není v jeho senátním obvodu. Což mi přijde dost podivné. Budete se zasazovat o to, aby se mnohdy nelogické senátní obvody změnily?
Nedával jsem si to přímo do svého senátního programu, protože nevím v tuto chvíli, jestli bych na svoji stranu získal jiné senátory. Ale určitě bych se o to pokusit chtěl. Potěšilo mě, že o tom dokonce uvažuje i ministerstvo vnitra. Jediný argument, proč to bylo takto zvoleno, je, aby v každém senátním obvodu byl přibližně stejný počet voličů. Vždycky mám protiargument se státy - podívejte se na OSN. Máme tam stejný hlas jako Poláci, i když jsou čtyřikrát větší. Nebo jako Slováci, kteří jsou na počet obyvatel poloviční. Je to nesmysl. Rozhodovat musí nějaké přirozené celky. Byl bych rád, kdyby platilo - obvod rovná se okres.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
