Jak jste spokojena s celkovými závěry sjezdu strany?
Sjezd zatím jen rozhodl o předsedovi a statutárním místopředsedovi, akceptuji většinové rozhodnutí delegátů a přeji si, aby se co nejdříve naplnily sliby a představené vize. Bohužel Jan Hamáček s Jiřím Zimolou na jejich nastartování nedostanou obvyklých 100 dnů hájení, protože jsme – jak často znělo na sjezdu – volili de facto krizové vedení strany na jeden rok. A už jsme čtyři měsíce od parlamentních voleb strávili vyměňováním dopisů. Tím jsme prokecali zbytečně spoustu času, ten nám teď chybí, protože další volby nám sedí za krkem a v členské základně to mnohde dost vře. Času málo, práce hodně, přesto očekávám 7. dubna na pokračování sjezdu, že uvidím první změny, minimálně v akceschopnosti a v akčním převzetí řízení stranického života.
Jak byste hodnotila Hamáčka jako předsedu strany? Domníváte se, že má ten správný drive a charisma, které dokáže přesvědčit voliče a podaří se mu stranu sjednotit?
Budu hodnotit, až budu mít co. Zatím je předseda předsedou pouhý týden a čekám, s jakým cílem uchopí stranu do svých rukou. To je pro mne to nejdůležitější. Žádné dojmy a výkřiky, ale to, jakým způsobem a jak rychle nový předseda vezme do rukou řízení strany a změny, které je nutné vykonat. Podnětů zaznělo hodně, příslibů taky – ukáže ale až čas, jestli a kam se posouváme. Byť právě toho času mnoho nemáme. Vyčkám na konkrétní cíle a kroky nového předsedy, chci mu dopřát aspoň chvíli na rozjezd – když už ne těch standardních 100 dnů, tak aspoň pár.
Psali jsme:
Čím to je, že jsou uvnitř strany tak vypjaté vztahy? Sociálním demokratům jde přece o jednu věc, alespoň my občané to tak vnímáme.
Jakou „věc“ máte na mysli? Pokud hájení zájmů pracujících, slabších a znevýhodněných, pak se shodujeme – podle mého názoru je jedinou „věcí“, o kterou by nám mělo vždycky jít, abychom měli na své straně voliče, abychom s nimi byli v kontaktu. Nebudeme-li mít adekvátní témata, kterou tato skupina žije, nebudeme mít voliče. Nebudou-li voliči, nebude nic. Nebudeme-li je umět oslovit (a to se právě děje), nebude nic. K tomu v naší aktuální krizi přibyl možná ještě úkol – stabilizovat základnu, aby nás zbytečně neopouštěli členové. Je ale otázka, zda opravdu a vždycky jde sociálním demokratům o tu společnou věc…
Vy sama jste byla jedinou ženou, která se ucházela o post předsedkyně. Přemýšlela jste o tom, proč jste neuspěla? A budete se v dubnu ucházet o místopředsednický post?
Neberu svůj výsledek jako neúspěch a taky nemám o čem přemýšlet: strana je v nouzi a já nechci jen remcat na poměry, nebo opouštět loď. Tak jsem nabídla svoji pomoc a svoji vizi, se kterou pracuji pro sociální demokracii v komunální a krajské politice už 12 let vcelku úspěšně. Co může člen strany udělat víc? Prošla jsem celou tou procedurou volby předsedy a udělala si nějaký názor na dění v ČSSD, jak se chová v době, kterou já osobně považuji za pád střemhlav k zemi, jak přemýšlí a jestli funguje sebezáchovně. Ze stejného důvodu se budu ucházet o post místopředsedkyně. Trvám na tom, že se musíme změnit a že tomu chci pomoci.
Mgr. Romana Žatecká
Psali jsme:
Nedomníváte se, že by ČSSD měla dát více prostoru úspěšným komunálním politikům? Nevede tudy cesta, jak oslovit voliče?
ČSSD by si měla vyjasnit svůj primární cíl a dát větší prostor selskému rozumu, ať už ho má kdokoli. Jedině selský rozum nás přivede zpátky k voličům a mezi ně.
Jste přesvědčena o tom, že vládou s Andrejem Babišem, který byl obviněn z podvodu a je evidovaným spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti, by ČSSD ztratila tvář. Babiš ale na postu premiéra trvá. Věříte, že nové vedení dostojí svému slibu a do takové vlády nevstoupí?
Dovolím si opravit: takovou vládu by ČSSD svou účastí legitimizovala, tj. potvrdila, že je v pořádku, když je premiér obviněný, a navíc evidovaný spolupracovník StB. Podle mého názoru to je banánová politická kultura a je mi úplně jedno, že se lidem líbí (tj. volí ji). Osobně je mi proti srsti, aby lidé s estébáckou skvrnou řídili zemi, ve které žiju, a určovali její vývoj, tedy i můj život. Na politiky jsou kladeny významně větší nároky – tak nechápu volání po toleranci obviněných, zpochybňování soudnictví, práce policie. Kromě toho mi bytostně vadí to neustálé kňourání, svalování viny na druhé, já nic, já muzikant.
Psali jsme:
Dlouhodobě prosazujete větší odpovědnost politiků. Co si pod tím představit? A neobáváte se, že v důsledku nadměrné byrokracie a nároků, které jsou často na politiky kladeny, jsou velmi snadným cílem policie, a opravdu stačí jen malé pochybení, jež může mít pro politiky nebo město fatální důsledky?
Mezi malým pochybením, trestním oznámením a obviněním jsou značné rozdíly v obsahu. Do úrovně trestního stíhání mám toleranci, v tomto bodě ale už nastupuje důvodné podezření, že něco bylo spácháno – a tady končí moje důvěra, že mi vládne – čti můj život ovlivňuje – důvěryhodná osoba, osoba, která se nezapletla. Tady už mám prostě pochybnosti.
Jak nyní vnímáte kritizovanou povinnost starostů zveřejnit veškerý svůj majetek na internetu?
Nemám s tím v podstatě věci problém (tzn. přiznat majetek a příjmy), ale vadí mi to široké otevření, kdy mi každý může koukat až do kuchyně, aniž jsem zároveň ochráněna. Ten, kdo nahlíží, nemá žádná omezení pro zacházení s takto získanými informacemi, a to je, myslím, špatně. Kdo se stane v této zemi politikem, tedy veřejnou osobou, musí se postavit nahatý do arény a dát se davu všanc. Nejsem si jista, že to je přesně to pravé ořechové protikorupční opatření.
Do komunálních a senátních voleb nezbývá příliš mnoho času. Jak nyní vidíte šance ČSSD a co musí strana udělat pro to, aby ve volbách uspěla?
To by se musel stát zázrak, aby ČSSD v komunálních a části senátních voleb udržela svoje pozice. Podle mého vidění členské základny je teď hodně důležité, abychom se znovu semkli a chtěli ve volbách obhajovat své pozice pod značkou ČSSD, to znamená věřili jí. Tato důvěra ve značku je od parlamentních voleb hodně rozdrolená, na komunální úrovni je to hodně zřetelné skomírání a nedostatek chuti. Pokud bude nové vedení strany dostatečně akční a vůči členům empatické, poskytne oporu a komunikační zázemí, bude to krok dobrým směrem. Znělo to na sjezdu od všech dost zřetelně.
Psali jsme:
Budete se vy sama snažit obhájit mandát starostky České Lípy? A pokud ano, s jakým cílem?
Ano, budu obhajovat – chci dokončit to, co jsem v tomto volebním období začala: oživit město, znovu nastartovat cestovní ruch, regenerovat stará panelová sídliště, vykoupit Kounicův dům a dát mu novou tvář i funkci, dokončit architektonickou soutěž, která konečně zacelí mnohaletou jizvu v centru města, rekonstruovat Jiráskovo divadlo, postavit venkovní bazén a dokončit oživení areálu v Dubici. Učinit z městského úřadu perspektivního zaměstnavatele, který bude atraktivní pro mladé odborníky, kteří sem vnesou nové trendy. A zajistit, že sociální služby, které naši občané potřebují, budou mít jasnou perspektivu financování.
Jak jste se svěřila pro naše stránky po volbách, chtěla jste dělat vše jinak než vaše předchůdkyně. „Mám jiný styl práce, komunikace a jinak se dívám na svět. Poslouchám lidi okolo sebe, každý názor může být zárodkem dobrého počinu.“ Rozumím tomu správě, že předchozí vedení bylo podle vás k názoru veřejnosti lhostejné? A hlavně, co se tak za vašeho působení změnilo?
Nechci se vyjadřovat k tomu, co bylo před čtyřmi lety – už to nikoho nezajímá, mluvme o tom, čím žijeme dnes. Komunikujeme s veřejností všemi dostupnými kanály – webové stránky, tištěné noviny, Facebook, Instagram, hodiny pro veřejnost, společenské akce a spousty schůzek se zástupci zaměstnavatelů a skupinami občanů, ať už u mě, nebo u nich. Jednání zastupitelů je on-line i ve zvukovém a písemném záznamu. Pořádali jsme veřejnou anketu i referendum, chodím na veřejná projednání, pořád se učíme účinněji komunikovat. To je absolutní gró mojí práce. A úměrně tomu pořád bude mít někdo pocit, že na něj nezbývá dost času. De facto si toho vážím, protože to je signál, že lidi mají zájem a chtějí mluvit o tom, jak žijí. Skutečně z nich čerpám inspiraci, poslouchám jejich příběhy a náměty, snažím se řešit problémy, které ve vztahu k městu mají. Není možné vyhovět všem ve všem nebo v termínech, ale vážím si lidí, kteří chápou, jak často je nutné udělat krok dopředu nebo dozadu, aby se narodil přijatelný a hlavně realizovatelný kompromis. Kritizovat všechno a všechny je sice líbivé a hodně se to nosí, ale důležitější je mít návrh a řešení. Každý názor opravdu může být zárodkem dobrého počinu, například přivedly nás k absolutní změně dotační podpory pro registrované sociální služby, ke změně koncepce cestovního ruchu, nastavení počátku a smyslu spolupráce se zaměstnavateli aj.
Atmosféra na radnici byla v prvním roce dosti vypjatá, dokonce koalice ztratila v zastupitelstvu většinu. Počáteční nesnáze se vám podařilo ustát. Do jaké míry se vám ale podařilo prosadit vaše záměry a priority?
Do velké míry – prosadila jsem téměř vše, co jsem svým voličům slíbila. A pomohla i s jinými problémy.
Otázka na závěr. Co byte ráda stihla ještě do konce volebního období? Jaký je váš největší cíl?
Jsme hodně akční koalice, proto mohu s klidným svědomím říct, že mám svoje cíle splněné. Buď zcela, nebo je do konce volebního období minimálně nakousnu tak, aby za mnou zůstala zásadní rozhodnutí o jejich další podobě. A protože bych je ráda dovedla až do finální podoby, budu znovu kandidovat na starostku v komunálních volbách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
